Velké solární parky jsou v Česku extrémně levné, tvrdí studie. Cena navíc dál klesá
Rok 2023 znamenal historický milník v přechodu k energetice založené na obnovitelných zdrojích energie. Nově instalovaný výkon dosáhl rekordních 473 GW, což představuje 54% nárůst oproti roku 2022. Současně jde o největší roční růst od roku 2000. Dále klesaly náklady na vyrobenou jednotku elektřiny obnovitelných zdrojů - nejvíce u fotovoltaických elektráren, a to meziročně o 12 %. Podle organizace IRENA jsou Česká republika a Bulharsko země, ve kterých se dá nejlevněji postavit velká solární elektrárna.
Obnovitelné zdroje opět dominovaly světové energetice. Jak uvádí podrobná zpráva od agentury IRENA, instalovaný výkon obnovitelných zdrojů již po roce 2023 útočí na metu 4 TW. Celkový instalovaný výkon obnovitelných zdrojů se totiž zvýšil z 3 391 GW v roce 2022 na 3 865 GW v roce 2023 (meziročně jde o nárůst o 14 %).
Tento růst je výsledkem především pokračujícího poklesu nákladů na výstavbu obnovitelných zdrojů, které jsou čím dál více konkurenceschopné oproti svým neobnovitelným protějškům. Podle zprávy IRENA až 81 % instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů v roce 2023 vyrábí elektřinu levněji než tradiční zdroje na bázi fosilních paliv.
Tento pokles nákladů umožnily především technologické inovace a efektivnější výrobní procesy. Nelze ovšem opominout ani obecně rostoucí poptávku po elektřině z obnovitelných zdrojů, která je často poháněna závazky mezinárodních korporací v oblasti ESG.
Zdroj: ČEZ
Přestože se jedná pro rozvoj obnovitelných zdrojů o pozitivní zprávu, IRENA upozorňuje na to, že aby byly dosaženy klimatické cíle do roku 2030, je nutné tempo budování obnovitelných zdrojů ještě zrychlit. To vyžaduje nejen navýšení instalovaného výkonu v oblasti výroby energie, ale také výrazné investice do infrastruktury, jako jsou přenosové sítě a kapacity pro skladování energie.
Náklady na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů nadále klesají, nejvíce u solárních zdrojů
Průměrné náklady na výrobu elektřiny (LCOE) z nově instalovaných solárních fotovoltaických elektráren klesly o 12 % na průměrných 0,044 USD/kWh. Tento pokles je výsledkem technologických inovací, které umožňují vyšší účinnost výroby a snižování investičních nákladů. Elektřina ze solárních elektráren se tak stává stále více dostupnou a atraktivní volbou pro výrobu elektřiny.
Podobně větrné elektrárny na pevnině zaznamenaly pokles LCOE o 3 %, kdy průměrné náklady dosáhly 0,033 USD/kWh. Tento pokles je výsledkem zvýšení účinnosti větrných turbín a jejich instalace na místech s optimálními podmínkami. Vývoj technologií dále umožňuje instalaci větších turbín, které dokážou využít více energie z větru.
Pokles nákladů byl také zaznamenán u offshore větrných a vodních elektráren, které snížily své náklady o 7 %. Tento trend ukazuje na pokračující technologický pokrok ve všech klíčových obnovitelných zdrojích energie, což zvyšuje jejich konkurenceschopnost na globálním trhu.
Česká republika s druhými nejnižšími náklady na výstavbu velkých solárních parků
Přestože se zpráva organizace IRENA zaměřuje především na nárůst instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů ve světovém měřítku, vyjadřuje se také k České republice. Podle zpracovaných údajů byla výstavba velkých solárních elektráren druhá "nejlevnější" mezi poměřovanými zeměmi.
Náklady na výstavbu 1 kW instalovaného výkonu v České republice IRENA odhadla na 663 USD. Pouze Bulharsko má uvedeny náklady o něco málo nižší.
Náklady na výstavbu kW instalovaného výkonu solárních elektráren. Zdroj: IRENA
Přestože se zdají být podmínky pro výstavbu velkých solárních parků v Česku ideální, nemusí být vše tak "růžové". V poslední době oborové organizace stále častěji upozorňují na to, že při současných cenách elektřiny je obtížné dosáhnout návratnosti investice. Kvůli chybějící provozní podpoře mají investoři také častý problém se získáním bankovního financování.
Mohlo by vás zajímat:
Js škoda, že se článek podrobněji nezabývá cenami v ČR v porovnání se světem. Chybí mi tam LCOE FVE a VTE u nás. Pokud jsou data IRENS validní, tak pro ČR bude LCOE pod 30$/MWh. (životnost 25 let) Také by mě zajímalo, jak to vychází, pokud přidáme dostatečně dimenzované bateriové úložiště, které je schopné akumulovat podstatnou část denní výroby a přesunout tak odbět na ráno-večer, kdy je největší spotřeba.
A to je cena dodávky v době kdy to nikdo nechce? Nebo je to cena v době kdy to lidi chtějí.
Z tohoto údaje krásně vidíme, že validní nejsou vůbec. Jsou řádově mimo.
Opravdu o řád větší? Myslíte to vážně? Takže 330$/Mwh VtE a 440$/Mwh FVE?
Aha, takže vy nevíte co znamená řádově. Kdybych chtěl napsat desetkrát, tak napíšu desetkrát a ne řádově. Řádově mimo jsou v té ceně elektřiny z větrných elektráren.
Zatímco cena elektřiny (LCOE) z velkých fotovoltaických elektráren je v řádu desítek EUR/MWh (většinou okolo 50 EUR/MWh v našem regionu) je předpokládaná cena elektřiny z nových jaderných elektráren (LCOE) v EU, USA či GB, řádově vyšší, je v řádu stovek EUR/MWh.
Akorát to není pravda.
Tento příspěvek byl redakcí odebrán z důvodu porušení pravidel diskuze.
Když napíšete řádově, tak musíte udat řád. Pokud ho neudáte, Tak to automaticky beru za první řád. Jiný výklad nedává smysl.
Doporučuji nastudovat: cs.m.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%A1dov%C3%A1_velikost
LFSCOE dle BofA: vítr v DE 500, solar 1500 dolarů ;)
LCOE je nesmyslný údaj. Použijte LFSCOE a jsme řádově jinde ;)
A nejlevnější jsou se započtením dotací nebo bez?
Nějaké LCOE je naprosto k ničemu. Nezapočítává náhradní zdroje či další vynucené náklady v infrastruktuře.
A jaký vliv májí ty "levné elektrárny", dávající nějaké 4 % elektřiny, je snad evidentní...
Již v roce 2025 přesáhne instalovaný výkon FVE ve světě 2 Terawatty. Z toho zhruba 1 TW instalovaného výkonu bude představovat Čína.
Roční přírůstky dosahují dlouhodobě 20-30%.
To je zcela nevídaná situace ve výrobě elektřiny od prvopočátků v 19. století, obrovském rozvoji ve století 20. a po prvých 2 dekádách století 21.
Fotovoltaika přinesla revoluční metodu do LEVNÉ, PŘÍMÉ, čisté, bezodpadové výroby elektřického proudu.
Do deseti let se k ní i přidá terawattová (výkonově) a terawathodinová (energeticky) akumulace, jde po obdobné "learning curve" hromadné robotické výroby a vědeckého pokroku.
Fotovoltaika nyní již nepotřebuje žádnou provozní podporu, naopak, provozní podpora by ji zničila, přestala by se v neustálém v ostrém konkurenčním boji zdokonalovat a zlevňovat.
Instalovaný výkon je silně zavádějící údaj u občasných OZE (VtE a FVE). Nedá se to srovnávat s růstem instalovaného výkonu ničeho, pokud se o neponásobí rozumnou Cimrmanovou konstantou (0,2 - 0,25).
Tedy nedá se to porovnávat prakticky s ničím bez faktoru využití. Tzn. můžeme se tady prsit jak masivně roste instalovaný výkon občasných OZE oproti jiným způsobům výroby, ale taková VE, JE, paroplynová elektrárna apod. stačí nainstalovat 1/4 výkonu, aby to dávalo obdobné množství energie a ke všemu to umí vyrábět elektřinu dokonce i v době, kdy se to hodí. Tedy náklady na regulaci a akumulaci padají významně níže.
Jinak je ale dobře, že tyto občasné OZE rostou. Ten potenciál naší planety pro výrobu energie tímto způsobem je na některých místech masivní a málo využitý, což se ostatně promítá v tom růstu.
Větrníky nyní koštují 3.5 Kč/kWh a ne 0.75 Kč/kWh + investiční dotace kolem 50%. Větrný tunel je v plném proudu.
A dle závěru článku by si i majitelé FVE rádi sáhli na provozní dotace i přes nemalé investiční dotace.
Nová FVE na Sokolovsku stojí 400 milionů a má výkon 22 MW, to je cca 18 tisíc Kč/kW. A dle IRENY má u nás stát 1 kW cca 15 tisíc Kč, takže to celkem sedí.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se