Plynaři: Katastrofální záplavy na Jesenicku zničily 210 kilometrů potrubí
Katastrofální povodně na Jesenicku podle správců plynovodů vyřadily z provozu 210 kilometrů potrubí. Nouzový stav se momentálně týká devíti nejzasaženějších obcí, připojení k plynu zde plynařům potrvá až několik týdnů, řekl dnes ČTK mluvčí firmy GasNet Tomáš Pernis. Mezi nejpostiženější místa patří Jeseník, část Žulové, Česká Ves, Písečná, Bělá pod Pradědem, Vápenná, Mikulovice, Lipová-lázně a Ramzová. Obnovit se ale podařila dodávka plynu pro jesenickou nemocnici či Centrum sociálních služeb. Náhradní řešení v postižených oblastech chce zajistit stát.
Jesenicko je podle správců plynovodu nejzasaženější oblastí v ČR, nasazeny zde byly týmy techniků z celé republiky. Voda zde vyrvala potrubí ze země, řeky strhly nadzemní přechody a část plynovodů je zaplavená. Kvůli mimořádnému poničení místní plynárenské sítě se dodávka obnovuje postupně, podle stupně poškození v dané lokalitě. Práci podle Pernise výrazně komplikuje například stav podloží a často zcela zdevastované komunikace, kam zatím není možné nové plynovody bezpečně uložit. Oprava mnohdy zahrnuje i technologicky náročné odčerpávání vody ze zaplaveného potrubí. „Indikujeme momentálně, že opravy v nejpostiženějších oblastech mohou zabrat i několik týdnů,“ doplnil mluvčí společnosti.
Nejsložitější bude podle něj zprovoznění sítě ve městě Jeseník. „Ve srovnání s menšími obcemi je zde velmi rozvětvená síť s řadou odboček a různými typy odběratelů, od domácností až po průmyslové podniky. Město jsme proto rozdělili na čtyři sektory pro středotlakou síť a na osm celků pro nízkotlakou síť. Město tak budeme postupně uvádět do provozu po těchto jednotlivých oblastech,“ uvedl Pernis.
I přes náročné podmínky v terénu se plynařům povedlo například zprovoznit dodávky pro jesenickou nemocnici či lázně v Dolní Lipové. Plyn už mají také v Jindřichově a Nových Losinách. V provozu je už téměř polovina odběrných míst ve Vápenné, třetina v Písečné a desítky míst v Lipové-lázních, doplnil Pernis. Připojeno je již také Centrum sociálních služeb Jeseník, kde tak mohli zajistit teplo a teplou vodu svým klientům po deseti dnech. „Že to půjde tak rychle, jsme nečekali. Sami plynaři říkali, že když viděli ty následky, byli sami v šoku z toho, co voda udělala, a že ta obnova bude složitá,“ řekl dnes ČTK ředitel centra Jan Rotter. Centrum se podle něj kvůli nutnosti vytápění budovy již chystalo na zajištění přímotopů. „Velmi nám to pomohlo, zejména při péči o handicapované klienty. V části budovy jsme museli také složitě zajistit teplou vodu. Obnovení plynu je velká věc, velké díky plynařům, je to úleva,“ doplnil.
Naopak v Bělé pod Pradědem je situace složitá, řeka tam zcela obnažila inženýrské sítě původně vedené pod komunikacemi. „Na mnoha místech máme místní komunikace jako vodní tok, sítě jsou zcela odkryté. Plynaři už mají zmapován celý úsek Bělé, řeší se zabezpečení odhalených částí, aby se zabezpečilo možné užívání. Máme tady září, většina obyvatel je závislá na teple v domech na plynu, všichni si to uvědomují,“ řekl ČTK starosta obce Radomír Neugebauer.
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) dnes řekl, že na Jesenicku poničeném záplavami budou v zimě bez plynu tisíce odběratelů z domácností i firem. V postižených oblastech stát podle něj pomůže zajistit náhradní řešení. V úvahu připadá provizorní zásobování plynem či větší využití elektrických přímotopů při vytápění.
Mohlo by vás zajímat:
Bydlím v zasažené oblasti (ne v jedné ze jmenovaných obcí). Naštěstí u nás plyn jde bez přerušení a elektřina nešla jen asi 3 dny.
Ale i v naší obci chybí zcela na 2 místech asi 100-150 m asfaltové místní komunikace. Je tam druhé koryto potoka a na dně odhalené rozvody infrastruktury. Podemletou cestu do poloviny šířky, což už je provizorně zasypáno, je v hodně místech, to už ani nepočítám.
Byl jsem i těsně po opadnutí vody v Jeseníku, vracela se tam přítelkyně po evakuaci. 17 km pěšky, jinak se nedalo. Tehdy ještě ani auta nemohla projíždět. Naštěstí vyplavená nebyla. Veřejná doprava nefunguje doposud a neví se odkdy bude. Naštěstí už jsem čerstvý důchodce, takže nedojíždím do zaměstnání v Jeseníku. Alespoň zásobování potravinami a další pomoc funguje. Voda v obecním vodovodu už je potvrzeno, že je pitná. Na opravách pracuje těžká mechanizace. U nás pravděpodobně nebude žádná demolice domu, v sousedních obcích už ale ano.
V Jeseníku kromě poškozených rozvodů elektřiny a plynu také zatopeny 2 z 5 kotelen CZT. Zařízení (kotle, KGJ, atd) poškozeny, některé možná nenávratně.
Nedovedu si představit, že by zvláště sídliště, doposud vytápěné CZT, nebo individuálními kotelnami na ZP mohlo být vytápěno elektřinou. Na to nejsou rozvody venkovní, ani vnitřní dimenzovány.
Škoda, že neexistuje mikro-reaktor o velikosti standardního kontejneru, který by stačilo přivézt na místo a napojit na stávající rozvody.
To by asi těžko vyřešilo slabě dimenzované rozvody elektřiny v tom domě.
Nemusely by to ani být reaktory, v takové krizové situaci se používají i dieselgenerátory.
Spíše by ale přicházely do úvahu kontejnerové kotelny na plyn, nebo olej s příslušným zásobníkem na olej, nebo propan- butan.
Je to určitě ve fázi výzkumu, v krátké době nic takového ale očekávat nelze. Je třeba se zamyslet rovněž jestli se nabízí nějaký opatření do budoucna jak takové větší škodě zabránit nebo jí max. zmírnit. Je spousty opatření, které jsou vyzkoušené s vhodností podle krajiného reliéfu případně jejich kombinace. Je velký předpoklad, že se podobné situace budou opakovat častěji a víme proč. Kdo utíká před problémem, je hoden o něj zakopávat. Samozřejmě je to o penězích, proto ten důraz na efektivní investiční politiku.
Tak zrovna v Jeseníku se nějaká opatření po povodni v 1997 udělala. Např nové mosty jsou výše a většina jich vydržela. Alespoň ty hlavní silniční. Ale ani tenkrát se voda tak vysoko nedostala, letos byl zaplaven i celý střed města. Fotek a videí najdete na webu dost. Na nějaká velká opatření typu přehrady, nebo suchých poldrů, apod. prostě není v těch údolích Bělé, ani Staříče místo. To se týká i ostatních menších toků. Prostě máte úzké údolí, kde je často řeka, nebo potok bezprostředně vedle silnice a blízko okolo jsou domy. Zrovna dnes byl článek o strženém domě v Bělé pod Pradědem, který tam stál 100 let a doteď všechny povodně přestál bez úhony. Nyní ho mladá rodina koupila těsně před povodní, která přišla, než jim začalo platit sjednané pojištění a byt v kterém doposud bydlí byl také vyplaven. Takže nemají nic, ani zařízení toho bytu, pojišťovna jim nic nezaplatí (jedině, že by udělali výjimku z dobré vůle) a budou muset splatit hypotéku za dům k demolici.
Koncem 19. století nějaká podobně divně silná povodňová epizoda byla zřejmě v Jizerkách, tehdy na to reagovali stavbou několika menších přehrad, že aby se vlna rozložila, bylo víc času evakuovat a špička byla nižší. Pro Jesenicko pod soutokem Bělé a Staříče.
Teď došlo i k sesuvu, který poškodil stožár připojení Dlouhých Strání k soustavě, to jsem v tom starém pohoří skutečně nečekal.
Jste trochu zmatený.
1) Jesenicko není v Jizerkách
2) V údolí Bělé a už vůbec ne pod soutokem se Staříčem se nikdy žádná přehrada neuvažovala.
Ono by to ani nešlo. Bělá se Staříčem mají soutok přímo v Jeseníku, který plynule přechází do České Vsi a Písečné. To je cca 10 km zastavěného území bez mezery. V Písečné cca 200 m velmi úzkého nezastavěného údolí (opravdu jen zeď nad řekou, silnice a svah) a pak opět téměř pořád zastavěné území až ke státní hranici (Široký brod a Mikulovice). Kromě domů je tam také hlavní silnice a železnice. Ostatně podívejte se do mapy.
Sesuvy se nevyhýbají ani starým pohořím. Ostatně, kdybyste někdy jel okolo a viděl ty srázy, tak byste se tak nedivil.
Přeci jen úplně zmatený ještě nejsem, členění českých sudetských pohoří znám. S těmi přehradami v obdobné situaci to myslím tak, že když máte jednu nad soutokem, nemusí se sejít obě špičky v jednu dobu. A nezvětralá pevná hornina starého pohoří ustojí i sráz, spíš čekám, že se zjistí narušení chybným hospodařením nad sesuvem. Jinak bych se pod Dlouhými stráněmi začal bát.
Ale nad soutokem Bělé se Staříčem se také nikdy žádná přehrada neplánovala.
Ostatně i tam jsou osídlení, silnice, (a železnice u Staříče), soustředěna v údolí kolem vodních toků.
Přehrady jsou až v Polsku, kde se řeka jmenuje Nisa: Niské a Otmuchovské jezero.
Nezvětralá pevná hornina tam je a na ní je PVE, ale ta je jinde pokryta ještě vrstvou suti a hlíny, které se při podmáčení mohou sesunout.
Jediné reliéfem vhodné místo na přehradu a hráz mne napadá na konci Písečné, ale ta by mohla chránit tak max. 2 poslední obce (cca 10 km) našeho území a hlavně by to představovalo zatopení domů a továrny v části obce a přeložku hlavní silnice.
V Jeseníkách už měla být dávno přehrada Nové Heřmínovy. Škody v Krnově, Opavě a obecně podél toku Opavy by pak byly řádově nižší. Co se týče města Jeseník, tzn. soutok Bělé a Staříče, tak by pomohlo vybudovat na horních partiích i menších toků mnoho malých poldrů.
Jak už jsem psal, tam na poldry není místo. Dole domy, silnice, železnice a nahoru na louky (pokud tam jsou) voda z řeky nedoteče ani při povodni. Podívejte se na mapu.
Možná jedině na nějakých potocích, co se vlévají, ale asi by to mělo minimální vliv.
Právě na těch potocích by to nemělo minimální vliv. Nemyslím nějaké velké poldry, ale malé, které by byly třeba po deseti metrech na každém potoce. Nejvíce prší právě u těchto potoků.
Prší tam všude stejně, těch potoků jsou stovky a i u nich až na výjimky není místo, jelikož je to v údolí s cestou a osídlením a hned nad tím jsou prudké svahy. Konkrétně v naší obci s rozsáhlým katastrem je těch údolí s potokem a osídlením kolem pět včetně jednoho se zaniklou částí osídlení, kde ale vede kolem potoka lesní poměrně využívaná cesta.
Malé poldry by neměly význam, naplnily by se v řádu jednotek minut a rozhodně by nemohly být každých 10, ale ani 100 m od sebe.
Kromě toho menší nádrže jsou občas na horních tocích potoků v lese vybudovány.
Kupodivu v naší oblasti ty záplavy ani nejsou způsobovány lány polí a odlesňováním. Horní části obcí, kde byla na svazích dříve políčka jsou dnes pastviny a částečně zarostlé novým lesem. Je to vidět na pozůstatcích v terénu i starých fotografiích. Kdo třeba chodí po pevnostní linii z 30 let, tak všechny ty zalesněné vršky byly tenkrát holé.
Na turistické mapě vyměřeno a na prstech spočítáno: nad Jeseníkem poldry na Šumném, Keprnickém a Červenohorském potoce, celkově by zachytily 1 mil m3 a mohly seříznout špičku až o 50m3/s (14.9. teklo pod Jeseníkem podle ČHMÚ max. 282 m3/s).
Milá redakce. Můžete mi vysvětlit co je tak ŠÍLENĚ TECHNICKY SLOŽITÉHO v nákup výkonných čerpadel a jejich zapnutí? Děkuji
*pardon, NÁKUPU
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se