Výrobu elektřiny z uhlí v EU ukončilo již pět zemí, Čína své kapacity rozšiřuje

Vybrané údaje o uhelných elektrárnách ve světě k uzavření poslední britské uhelné elektrárny Ratcliffe-on-Soar 30. září:

– Výstavba poslední britské elektrárny elektrárny Ratcliffe-on-Soar začala v září 1963 a do provozu byla uvedena 31. ledna 1968. Poslední britská uhelná elektrárna se 30. září uzavře po více než 140 letech od otevření první uhelné elektrárny na světě, která zahájila činnost v lednu 1882 v Londýně.

– Uzavírání uhelných elektráren v Evropě je v současnosti kontroverzním tématem. Letos v dubnu se ministři G7 zavázali s výjimkami k odklonu od uhlí do roku 2035. S odklonem od uhlí počítá i Evropská unie (EU) v rámci Zelené dohody (Green Deal), která představuje strategii pro dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Na ni pak navazuje balíček Fit for 55, jehož záměrem je dosáhnout poklesu emisí skleníkových plynů v EU o 55 procent do roku 2030 oproti roku 1990. Podle Pařížské dohody z roku 2015 je ke splnění cíle, kterým je omezit globální oteplování na 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální úrovni, potřeba vyřadit uhelné elektrárny z provozu do roku 2040.

– S ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu v únoru 2022 a s ní spojenými problémy s dodávkami ruského plynu do Evropy ale některé země v rámci hledání alternativ posunuly termín pro ukončení činnosti uhelných elektráren nebo na čas obnovily činnost již uzavřených elektráren.

– První zemí EU, která se zcela odklonila od výroby energie v uhelných elektrárnách, se podle serveru beyondfossilfuels.org stala v roce 2016 Belgie. Následovaly Rakousko, Švédsko nebo Portugalsko a letos se k těmto zemím zařadilo Slovensko. „Koncem března 2024 ukončila svůj provoz poslední uhelná elektrárna na Slovensku. Tímto historickým krokem uzavřelo Slovensko svou etapu výroby elektřiny z uhlí a zapsalo se na prestižní seznam států světa, kde se vyrábí čistá elektřina bez využití fosilních paliv,“ napsala na svých stránkách společnost Slovenské elektrárny.

– Tento trend bude jen pokračovat: očekává se, že do roku 2030 bude vyřazena přibližně polovina evropských uhelných elektráren a většina evropských zemí plánuje úplné ukončení spalování uhlí do roku 2040.

– Například v největší evropské uhelné velmoci Německu se sociální demokraté, Zelení a liberálové v koaliční smlouvě dohodli, že se budou snažit uspíšit konec používání uhlí pro výrobu elektrické energie z roku 2038 na rok 2030.

– Bývalá polská národně konzervativní vláda Právo a spravedlnost (PiS) chtěla zachovat uhlí až do roku 2049 s tím, že obnovitelné zdroje budou v roce 2030 generovat méně než polovinu elektřiny, nová ale vláda plánuje rychlejší odklon od uhlí, hovoří se o roku 2040.

– Další bývalá uhelná velmoc, Francie, by chtěla definitivně přestat využívat energii z uhlí do roku 2030. V zemi v současnosti zbývají dvě uhelné elektrárny, a to v Cordemais poblíž Nantes a Saint-Avold na severovýchodě země, které mohou být v případě potřeby znovu uvedeny do provozu.

– Česká vláda počítá s odklonem od spalování uhlí pro výrobu elektřiny vláda do roku 2033.

– Jestliže v roce 2016 bylo podle výzkumného ústavu Ember v Evropě 324 uhelných elektráren, do roku 2022 se jejich počet snížil o polovinu. Uhlí loni tvořilo 13 procent výroby elektřiny unijní sedmadvacítky, podíl obnovitelných zdrojů stoupl na 44,7 procenta, jaderné elektrárny tvoří asi jednu čtvrtinu.

– V celém světě se z uhlí (černého i hnědého) loni podle údajů serveru Ourworldindata.org (OWID) vyrobilo 35,5 procenta veškeré spotřebovávané elektrické energie ve světě, což z uhlí činí stále největší zdroj. Na druhém místě byl zemní plyn (22,5 procenta), následují vodní elektrárny (14,3 procenta), jaderné elektrárny (9,1 procenta), větrné elektrárny (7,8 procenta), solární elektrárny (5,5 procenta).

– Podle nezávislé skupiny Global Energy Monitor (GEM) globální kapacita uhelných elektráren v loňském roce stoupla o dvě procenta, což byl nejvyšší růst od roku 2016. K růstu přispěla nová výstavba v Číně a zpožděné vyřazování starých elektráren z provozu v řadě zemí. Loni byly po celém světě uvedeny do provozu uhelné elektrárny o celkové kapacitě 69,5 gigawattu (GW), včetně 47,4 GW v Číně. Poprvé od roku 2019 se zvýšila i kapacita uhelných elektráren mimo Čínu. Celosvětově bylo odstaveno z provozu pouze 21,1 GW kapacit, což znamená, že čistý nárůst činil 48,4 GW za rok, nejvíce od roku 2016. Celková kapacita uhelných elektráren na konci roku tak činila 2130 GW.

– Téměř 80 procent celosvětové produkce uhlí připadá na asijsko-pacifický region. K největším producentům patří Čína, na kterou připadá podíl produkce uhlí přes 50 procent, Indie, USA, Austrálie a Indonésie.