
Německo loni pokračovalo v rozvoji OZE, za celý rok přibylo 20 GW nového výkonu
Německo v oblasti rozvoje využívání obnovitelných zdrojů nezahálelo ani v loňském roce, kdy navýšilo jejich instalovaný výkon o 20 GW. Výstavbu nových zdrojů táhly především fotovoltaiky, které měly na celkovém růstu více než 80% podíl. V případě větrných elektráren nebyl nově zprovozněný výkon nijak zásadně silný. To by se však mohlo změnit v následujících letech, jelikož prudce vzrostl počet vydaných povolení na jejich výstavbu.
Obnovitelné zdroje energie zažily loni v Německu relativně silný rok, nicméně některé segmenty rostly rychleji než jiné. Celkově vzrostl instalovaný výkon v OZE podle tamního síťového regulátora Bundesnetzagentur o 20 GW. Ke konci loňského roku tak Německo disponovalo již 190 GW instalovaného výkonu v OZE, což je meziročně o 12 % více. Tento růst opět táhly především fotovoltaické zdroje.
"Rychlá expanze má své účinky. Obnovitelné zdroje energie jsou nyní hlavním zdrojem výroby elektřiny v Německu – na celkové výrobě elektřiny v Německu se OZE podílely 254,9 TWh, tedy téměř 60 %. Zároveň jsme k výrobě elektřiny použili méně uhlí než v předchozích desetiletích. V posledních dvou letech jsme důsledně zjednodušili a zrychlili povolovací řízení. Dynamika expanze a povolování z toho nyní konečně znatelně těží," uvedl podle regulátora německý ministr pro hospodářství a ochranu klimatu Robert Habeck.
Jak již bylo zmíněno, největší podíl na růstu výkonu OZE měly v Německu opět fotovoltaické elektrárny. Podle německého regulátora jejich instalovaný výkon loni vzrostl o 16,2 GW na celkových 99,3 GW. V tomto případě se data regulátora mírně rozcházejí s daty tamní asociace solárního průmyslu BSW. Podle ní instalovaný výkon ve fotovoltaikách v Německu vzrostl o 17 GW, čímž ke konci roku překonal hranici 100 GW. Loni byl rovněž zprovozněn největší německý solární park, který disponuje instalovaným výkonem 162 MW. Celkově nové instalace táhlo již tradičně Bavorsko, ve kterém přibyly 4 GW výkonu.
Rozvoj větrné energetiky pokulhává, následující roky však vypadají slibně
Oproti segmentu solárních elektráren je pokrok v rozvoji větrné energetiky v Německu výrazně pomalejší. Za loňský rok stoupl instalovaný výkon onshore větrných elektráren pouze o 2,5 GW. Na menším přírůstku se podepsaly i starší parky, které byly vyřazeny z provozu – jejich instalovaný výkon dosahoval podle regulátora 0,7 GW. Ke konci loňského roku tak stoupl instalovaný výkon onshore větrných parků v Německu na 63,5 GW.
Cíle do konce dekády jsou ve srovnání s hodnotou z konce roku velmi ambiciózní, kdy by měl výkon vzrůst se 115 GW na téměř dvojnásobek. Jistou naději nicméně nabízí rostoucí počet povolení pro nové větrné elektrárny. Těch bylo podle regulátora loni vydáno výrazně více, s 15 GW se jedná o 90% nárůst oproti roku 2023. V následujících letech by tedy mohl zahajovat provoz výrazně vyšší počet větrných parků.
V případě větrné energetiky na moři byl loni růst rovněž relativně slabý, kdy bylo podle regulátora zprovozněno 73 nových turbín. Celkově tak instalovaný výkon offshore parků v německých vodách Baltského a Severního moře vzrostl o 0,7 GW na 9,2 GW.
Mohlo by vás zajímat:
A proč se nikde nepíše jak velkou akumulaci za stejné období vybudovalo aby alespoň částečně eliminovalo škody které svou dotační politikou svých občasných zdrojů i v naší síti vytváří.
protože není o čem psát ;)
Porovnávat instalované výkonové peaky zdrojů z diametrálně odlišným kapacitním faktorem může opravdu jen tento "odborný" plátek. Ale co se divím, když se tu běžně nerozlišuje ani Wh od W.
Pro porozumění jak obrovské je to množství:
Německo loni nainstalovalo 20 GW FVE + VTE, tyto nové zdroje vyrobí 25 TWh/rok (pro porovnání Dukovany + Temelín vyrobí 28 TWh/rok)
Dukovany + Temelín vyrábějí od roku 2019 každoročně přes 30 TWh, s výjimkou loňského roku, kdy to bylo 29,7 TWh.
ale já chci elektřinu v zásuvce 24/7, né jen v součtu za rok..
Ivane, nechápu vaši poznámku. V EU má OZE podíl na výrobě již 50%, v Německu dokonce 63%, a stále mají všichni elektřinu 24/7.
I v Německu mají. A když nemají z vlastních zdrojů, tak dovezou. Jen nevím, jak se to bude dělat, až při dunkelflaute budou chtít dovážet i všichni okolo.
Bobe, o dostatek elektrické energie rozhodně strach mít nemusíte. Naopak vzhledem k povaze FVE + VTE, kdy musíte kvůli jejich nízké účinnosti jejich instalaci několikanásobně překompenzovat, bude v Evropě po drtivou většinu roku obrovský nadbytek elektřiny. A gratuluju, že patříte k bájným strážcům a hledačům dunkelflaute.
Je zvláštní jak se mění diskuze o energetice v Eu. S postupně narůstajícím podílem OZE v síti nás již příznivci "točivých, tvrdých a stabilních" zdrojů již nestraší blacoutem, ale je zde nová fenomén-Dunkelflaute. Už se těším na zprávu zase za rok....
+ pro p. Svobodu
Dunkelflaute je prvním stupněm k blackoutu z aktuálního nedostatku výroby. Bavíme se pořád o tom samém.
Nemusím nic dlouho hledat, stačí si k dunkelflaute přečíst nedávné články, nebo se podívat na grafy výroby, spotřeby a ceny elektřiny za poslední dobu v Německu. Třeba zde na eneregostatu.
Ono, když nesvítí (jako při večerní špičce a to zvláště v zimě), tak Vám nepomůžou samy o sobě ani 100 předimenzované FVE. A podobně je to i když v celé Evropě téměř nefouká (jen 5% instalovaného výkonu). Ani tady to nezachrání i 10*předimenzované větrníky. Nehledě na cenu takového řešení, která by se projevila i v ceně elektřiny. Musela by se jim zaplatit totiž i nevyužitá elektřina v době, kdy fouká.
Výzkum umělé setrvačnosti střídačových zdrojů za uplynulý rok mnoho neposkytl, nadále jde o pole s nedostatečně známým rizikem. Zatím je snadné krást od sousedů. Ještě větší problém jsou ceny. Výsledek: zelení, ale relativně chudnoucí, upadající globálně do bezvýznamnosti.
V odkazu si můžete přečíst o dunkelflaute ve Velké Británii 8.1.2025, tedy zhruba před týdnem, kdy VB byla jen o krůček k blackoutu. Stačila jen maličkost: porucha na jakékoliv větší elektrárně, nebo podmořském kabelu...
A vyšlo jim to s "odřenýma ušima" jen kvůli tomu, že se jim na poslední chvíli podařilo posunout údržbu a odstavení jednoho přívodního podmořského kabelu.
medium.seznam.cz/clanek/petr-dusek-velka-britanie-se-minuly-tyden-ocitla-na-pokraji-blackoutu
Jako vždy u tohoto autora doplněno příslušnými čísly, grafy a odkazy.
Většině z občanů ČR je znám „ambiciózní plán“ ministra Hladíka s 10 000MW instalovaného výkonu ve fotovoltaice a s 2 000MW instalovaného výkonu v onshore větrných elektrárnách, které mají být v roce 2030 instalovány v ČR.
1000MW instalovaného výkonu ve fotovoltaice, která má faktor ročního využití instalovaného výkonu cca 11%, vyprodukuje v české lokalitě ročně asi 8x méně energie, než vyprodukuje jeden 1000MW jaderný blok s faktorem ročního využití přes 80% (15TWh energie vyprodukované výkonem Temelína 2x 1000MW).
10 000MW fotovoltaiky tak vyprodukuje za rok jen o trochu více, než jediný blok Temelína, který vyrobí cca 8TWh ročně.
10GW * 8760h * 0,11 = 9,64TWh jedině za předpokladu plného okamžitého využití. Uložen do přečerpávací elektrárny redukuje výrobu faktorem 0,8
Pane Svobodo, víte v čem je ten největší rozdíl (mezi těmi 25 TWh/rok z FVE a VtE a 28 či více TWh/rok z Temelína plus Dukovan?
1) v době výstavby těch elektráren, ta byla více než desetinásobná pro JE
2) v ceně investice, ta je více než .... (no mnohonásobně, nechci se zase hádat...) vyšší pro JE
a když máte možnost pružné výroby z fosilních zdrojů na doplnění provozu své sítě (24/7/365) a ještě máte nejstabilnější síť v celé EU,
tak není co řešit.
Jen je nutné nespěchat s dekarbonizací, ta stejně ve světě proběhne,
ale celosvětově mnohem, mnohem pomaleji než si přáli němečtí či naši zelení.
Pro nízké ceny elektřiny je třeba ukončit jakékoliv provozní dotace na jakoukoliv výrobu elektřiny a současně zastropovat cenu povolenek na průměrnou světovou úroveň, to je pod 10 EUR/t uhlíku (místo opět nesmyslného "uhlíkového doclívání" a byrokratické buzerace zase pouze v EU).
Mezi FVE, VTE a JE z pohledu CO2 není žádný rozdíl = jsou bezemisní. Německý letošní nárůst 25 TWh je špatná zpráva hlavně pro uhelné elektrárny v Německu, Česku a Polsku, ale zvýšená produkce FVE bude znamenat také stále větší omezování výroby pro jaderné elektrárny ve Francii, ČR a Švédsku.
"Stále větším omezováním výroby pro jaderné elektrárny" tu strašil jistý Bláha už předloni, a pořád nic, výroba ve Francii byla nejvyšší od roku 2019, kdy měli ještě o dva reaktory víc než dnes.
ad Pavel Svoboda: souhlasím, ale to omezování výroby v JE v EU z vysoké kapacity FVE a VtE přijde až později, tak do 10 let (ale dříve, než se postaví Dukovany 2. To je ta tragedie pro ČR, stále jistá skupina odmítá uvěřit, že trend, který začal v 21. století (energetický přechod), se ve světě zrealizuje.
Ale bude to trvat mnohem déle, než by si přáli němečtí a jiní zelení v EU.
Ti co to pochopili (třeba USA, Čína, Indie, Brazilie,...) mají stále levnou elektřinu a budují hodně FVE a VtE. Ale nezavírají předčasně tepelné elektrárny (ať již uhelné nebo jaderné).
Ti co to chtějí co nejvíce urychlit, mají elektřinu drahou, jsou nepoučitelní, chtějí raději rozvrat a zánik svého průmyslu než aby přiznali svoji chybu.
To je zvláštní, že Německo v těch přírůstcích nízkoemisní elektřiny tak pokulhává, přesto že za ni utrácí tak obrovské sumy, když je to údajně tak báječně rychlé a levné, dokonce i za ČR: ourworldindata.org/grapher/low-carbon-elec-per-capita?tab=chart&country=DEU~CZE~FIN~SVK
Jestli to nebude částečně tím, že Německo odstavovalo jaderky a ČR a Slovensko je dál používají.
A nahradit jaderky pomocí OZE nějaký čas trvá.
Slovensko např. spustilo Mochovce, které udělaly skok na grafu, když se to přepočítává na obyvatele, ale to, že se zahájily v 1987 z toho jaksi není patrné, když už mluvíte o té rychlosti:-)
To není patrné ani moc podstatné, když hned v roce 1993 tu stavbu zastavili a výstavba se zase rozběhla až v roce 2008.
A zvláštní taky je, že když se ta údajně desetkrát rychlejší výstavba OZE než JE přepočte ve výrobě těch zdrojů na jednoho obyvatele, tak je pomalejší než výstavba i toho tak moc zpožděného reaktoru EPR v Olkiluoto. Jestli ono to nebude trochu jinak než se nám tu Vaněček snaží malovat.
Bohužel Emile, máte smůlu, nebude to jiné než se Vám to snažím malovat. Energetický přechod chce svůj čas, technický pokrok má svoje nezastavitelné, ale ve velké energetice pomalé tempo a ekonomická nutnost zakazuje ničit (odstavovat) fungující tepelné elektrárny, ať již jaderné či uhelné.
Kdo dá přednost ideologii "záchrany planety" a "boji s CO2" (a těch zvěrověstů zkázy tu již bylo mnoho v historii lidstva) tak narazí na ekonomiku.
Vyhrává to pragmatizmus v USA, Číně či Indii, ať je státní zřízení takové nebo makové.
Naštěstí, Vaněčku, smůlu máte vy, čísla nelžou (o vás se to říct nedá).
Pan Vaněček si může snadno ověřit, že v Německu do roku 2027 plánují ve velkých úložištích celkem: cca 4GWh:
https://battery-charts.rwth-aachen.de/
Úložiště budou jen nutné velké UPS zdroje k nestabilním OZE zdrojům. Kolik jaderných bloků by reprezentovala cena nesmyslné ukládací schopnosti 1TWh si pan Vaněček spočítá sám.
Už jen úložiště 84GWh na 12h zálohy Česka by stálo cca 42mld€, což je cca 1 050mld Kč.
Než velké bateriové zálohování je levnější si tu elektřinu průběžně vyrábět jaderným zdrojem, který vydrží v provozu minimálně 5x déle, než by se každých 12let vyráběly nové a nové baterky.
Bez podpory energetik z okolních zemí by německé OZE zdroje nefungovaly!
Do baterek se v převážné většině neukládá elektřina na 12 či 24 hodin či na několik dní či dokonce z léta na zimu. Ale baterie dokáží nejrychleji regulovat síť.
A uvědomte si, že 1 TWh v bateriích je třeba pro 20 milionů automobilů (a do konce této dekády jich bude určitě ve světě více).
Uvědomte si, že baterie pro energetiku menusí mít špičkové paramety jako baterie pro elektromobily, budou brzy ještě mnohem levnější než ty co má třeba BYD nebo Tesla.
A samozřejmě, je nejlepší pro průmysl i spotřebitele si elektřinu vyrábět tím NEJLEVNĚJŠÍM zdrojem (nebo kombinací zdrojů, proč by to měl být jen ten jeden Váš oblíbený (a drahý) zdroj), pane Sedláku.
Ale třeba budou nové jaderné reaktory levnější a jejich cena začne klesat podobně jako to bylo a je u fotovoltaiky, uvidíme.
Hlásáte bludy pane Vaněčku. Zkusil jste si zjistit co nás za 20let podpory stály OZE a kolik vyrábějí v porovnání s JE? Takže to vaše mnohonásobně dražší paltí pro OZE. Což si už také všimla většina odběratelů energií na svém vyúčtování. A dekarbonozace je nesmysl používaný zelenými bolševiky za účelem transferu penez z jednech kapes do druhých.
Pane Horák, ano, naše energetická politika v 21. století byla otřesná, neefektivní. Proto máme taky téměř nejdražší (skoro nejdražší, záleží zda se to počítá v EUR či přepočítá přes kupní sílu obyvate v ČR) elektřinu v EU.
Není se čím chlubit. A to, že námi prováděná dekarbonizace je tahání peněz k kapes většiny občanů, s tím s Vámi souhlasím. Je to šílené.
Chudší 2/3 obyvatel to zatěžuje mnohem více než tu bohatší vrstvu společnosti.
Ale k dekarbonizaci nakonec dojde, lidé chtějí čistší životní prostředí, žádné nebezpečné odpady, ...
Řešíme v energetice současnost pro budoucnost (dalších 10, 20 či 30 let) a měli bychom se poučit z chyb minulosti, kdo se nepoučil a žene se do dalších provozně dotačních tunelů (na 20, 30 či 40 let), je ztracen...
Nějaká čísla ze staršího článku:
„Od začátku století Česká republika investovala, pokud mám správná čísla, 600 miliard korun do solárních a větrných elektráren. Za tuto cenu se u nás nyní vyrábí tři procenta v solárech a jedno procento ve větrnících. Kdybychom tytéž peníze investovali do jádra, měli bychom za to při současných cenách tři jaderné bloky, které by vyráběly 30 procent energie České republiky, a ještě k tomu trvale,“ uvedl fyzik.
Zdroj: https://www.irozhlas.cz/ekonomika/energie-jaderna-elektrarna-fyzik-elektrina_2402060900_jud
A cena? A životnost? A cena zálohy?
Porovnávat instalované výkonové peaky zdrojů z diametrálně odlišným kapacitním faktorem může opravdu jen tento odborný magazín.
V roce 2024 byly v Německu nainstalovány 4 GW bateriových úložišť. Jen pro informaci ke konci roku 2024 byly v Německu podány žádosti na připojení baterií o kapacitě 226 GW.
Jen pro informaci, v GW se neudává kapacita ale výkon baterií.
Jenže ta kapacitě se stále bude zvyšovat. Bude s ní navíc přibývat i ta kapacita z OZ, která bude potřebu akumulace snižovat a tím i spotřeba CNG z dovozu. Navíc se začínají objevovat nové způsoby akumulace s postupným stále hlasitějším klepáním na dveře nového způsobů výroby energie, kdy se nakonec budou moci některých OZ začít podle potřeby zbavovat. Nic netrvá věčně jak ukazuje historie. Nakonec se jim podaří tuto současnou nepřizeň, překonat tak jako poválečné období. Bohužel se při současném našem plánovaném trendu v jaderném energetice, nezbaví zcela potencionálního nebezpečí z toho plynoucí.
Jenže zatím roste daleko více instalace OZE (především FVE), než kapacita akumulace. Takže situace se místo zlepšování stále více zhoršuje.
Nehledě na to, že jak jsem už dříve psal, i pro ideální podmínky pro FVE (jasné počasí a nejdelší svit v naší oblasti) potřebujete akumulaci nejméně na 14 hodin proměnného příkonu zahrnující nižší odběry v noci, ale také maxima odběrů ráno a večer. A takové množství potřebné akumulace Vám tu "levnou" FV elektřinu pěkně prodraží. A to jsme ještě neuvažovali podmínky neideální.
a kapacita se bude zvyšovat tak rychle, že bude v GW!!!
Velká spousta "odborníků" totiž neumí přeložit z angličtiny capacity v MW, GW, neboť oni to chápou jako produkci fabriky, popř. výkon. Proto to v US udávají v jednotkách výkonu MW, GW.
Tu ukládací schopnost v GWh obvykle ani neudávají, jelikož zálohovací schopnost bývá většinou jen 1h až 2h, tedy nevýznamná.
Pro srovnání nepatrnosti případných 4GWh nebo 8GWh stačí porovnání s Českem.
Na zálohu ČR pro 12h při 7000MW průměrného odběru Česka by bylo potřeba:
12*7000 = 84GWh
Maďarská gigafactory s roční produkcí 2GWh by takovou "kapičku" pro ČR vyráběla 41 let, neboli trvale, protože by nedokázala ani obnovovat už vyšeptané baterky.
Přitom ale výkonové nároky Německa jsou cca 7x vyšší než je odběr Česka.
Obě čísla (kapacita GWh i maximální výkon GW) jsou důležité a spolu (s určitou variabilitou) související.
Uvedená data ukazují na neskutečně velký zájem investorů o nové instalace baterií v Německu. Určitě se dočkáte mnohem dřive TWh bateriové akumulace v Německu než elektřiny z nových Dukovan
Ten "neskutečný zájem" versus realita. Německo má nyní cca 17,5GWh v bateriových úložištích, kde naprostá většina je v domácích instalacích. Průmyslové a velkokapacitní jsou pouze cca 2,5GWh (z těch 17,5GWh)!!!
Na ty TWh může pan Vaněček asi zapomenout. Úložiště Big Battery Lausitz o instalovaném výkonu 50 megawattů a s kapacitou 53 megawatthodin vyšlo na 25 milionů eur, v přepočtu na zhruba 650 milionů korun.
1MWh...cca 0,5 mil€, 1GWh......cca 500mil €, 1TWh.....500mld €....12bil 500mil Kč
O tom, kdo by to vyrobil ani nemluvě.
Takže neskonale levnější realitou bude to jádro.
Jen doplním p. Sedláka, že vzhledem k instalované kapacitě OZE je ta akumulace na dobu "celých" 5,5 minuty.
Dám to sem raději ještě jednou:
Do velkých baterek se v převážné většině neukládá elektřina na 12 či 24 hodin či na několik dní či dokonce z léta na zimu. Ale baterie dokáží nejrychleji regulovat síť.
A uvědomte si, že 1 TWh v bateriích je třeba pro 20 milionů automobilů (a do konce této dekády jich bude určitě ve světě více).
Uvědomte si, že baterie pro energetiku menusí mít špičkové paramety jako baterie pro elektromobily, budou brzy ještě mnohem levnější než ty co má třeba BYD nebo Tesla.
Celá řada "odborníků" totiž nezvládá přeložit termín capacity, který v US angličtině znamená produkci, neboli výkon a je proto udáván v MW, GW. Ta nergetická ukládací schopnost se obvykla ani neudává, protože zálohovací doba bývá obvykle 1h až 2h, tedy dost marginální.
Jen ČR by na zálohování na pouhých 12h své průměrné spotřeby cca 7 000MW potřebovala: 7GW * 12h= 84GWh .
Například maďarská gigafactory s roční produkcí 2GWh by tyto baterie vyráběla 41 let, vlastně navždy, protože by ani nestíhala obnovovat ty vyšeptalé.
A u Německa by to znamenalo ještě cca 7x tolik, protože má 7x větší spotřebu.
Nesmíme zapomínat, že baterie nejsou jediným způsobem akumulace elektrické energie. Vyvíjí se i jiné způsoby.
Už jsme Vám tu mnohokrát psali, abyste uvedl (a dal odkaz) na nějaké jiné už postavené akumulace elektřiny v průmyslovém měřítku, mimo PVE a lithiové akumulátory.
Bob je ještě přílišný optimista. Německo není Čína, kde vláda zavelí a mravenečci poskytnou svou nasyslenou energii v plen pro obecnou energetiku. Nemůžeme tedy počítat s využitím 17,5GWh energetické ukládací schopnosti, ale s 2,5GWh průmyslových a jen se zlomkem soukromých, takže 5GWh bude asi max.
5GWh= 5000MW *3600s = 18 000 000 MJ a z toho pro 190 GW instalovaného výkonu v OZE (z článku) vychází zálohovací čas:
18 000 000 MJ / 190 000MW = 94,7s…..tedy záloha 1,5 minuty, což znamená, že v reálu půjde o daleko menší dostupný zálohovací výkon úložišť, ale s delší dobou zálohy - jen pro lokální stabilizace sítě (funkce UPSky).
Ve výhledu BloombergNEF (do r.2030) se uvádí jejich celková ukládací schopností 1 194 GWh (1,2TWh) a jejich souhrnný výkon 411GW (celosvětově!).
https://about.bnef.com/blog/global-energy-storage-market-to-grow-15-fold-by-2030/
Takže další 1 TWh baterií pana Vaněčka bude JEŠTĚ potřeba na těch 20mil elektromobilů.
Místo baterií by se daleko lepšího využití všech energetických zdrojů i stabilizace sítě dosáhlo budováním dálkových stejnosměrných přenosů (HVDC) přes časová pásma (energetické dálnice). Střídavé sítě takové schopnosti nemají. HVDC páteřní vedení budou energetikou 21.století.
Už jsem dával sem na web odkaz: Čína již začala budovat 100 GW výrobní komplex na kraji pouště (FVE+VtE+Vodní akumulace+ uhelná (superkritická) záloha) + HVDC vedení cca 500 km=zásobení celého Pekingu (20 milonů obyv.)
Nastiněno to už bylo. Je třeba si uvědomit, že se zatím skrývají velké peníze a nikdo nemá rád, když se mu někdo dívá do karet.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se