Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. ERÚ stanovil hodiny, ve kterých je ČR povinna snížit spotřebu elektřiny v průměru o 5 %

Energetický regulační úřad (ERÚ) na svém webu oznámil hodiny, ve kterých musí dojít v souladu s nařízením EU v ČR ke snížení spotřeby elektřiny v průměru o 5 %. ERÚ stanovil, že hodinami špičky jsou v pracovní dny hodiny 9–10, 13–14 a 16–17 a v nepracovní dny 11–12.

Od prvního prosince platí většina povinností vyplývajících z evropského Nařízení Rady (EU) 2022/1854 o intervenci v mimořádné situaci s cílem řešit vysoké ceny energie. Toto nařízení – kromě často probíraných výnosových stropů pro výrobce elektřiny – stanoví také závazné a nezávazné cíle snížení spotřeby elektřiny.

2. Cena ropy po poklesu v minulém týdnu opětovně vzrostla

Cena ropy v minulém týdnu výrazně poklesla a zpočátku toho nynějšího v sestupném trendu pokračovala. V průběhu týdne se však trend obrátil. Důvodem je především reakce Číny a jejich představitelů na masivní protesty proti tamním přísným koronavirovým opatřením. Reakce Číny by měla zvýšit její ekonomickou aktivitu a tedy i poptávku po ropě a ropných produktech. Dále se také objevují informace o tom, že by Spojené státy mohly omezit prodej ropných produktů ze svých strategických rezerv na trh. EU a státy G7 by rovněž mohly v brzké době podepsat dohodu o nastavení ropného stropu pro ruskou ropu.

V pondělí se obchodoval prosincový kontrakt ropy Brent pod dlouho neviděnou hodnotou – 81 USD/bbl. Během pátečního dopoledne se však cena pohybuje okolo 87 USD/bbl.

3. ERÚ určil pro úspory časové úseky spotřební špičky, v pracovních dnech jsou tři

Energetický regulační úřad (ERÚ) stanovil časová pásma s nejvyšší spotřebou elektřiny v Česku. Tři hodinové úseky jsou v rámci pracovních dnů, jeden pak v nepracovních dnech. Na dotaz ČTK to dnes řekl mluvčí ERÚ Michal Kebort. Stát v těchto časových pásmech musí podle nařízení EU zajistit alespoň pětiprocentní úspory ve spotřebě.

Úřad zatím stanovil časová pásma, která budou platit pro celý prosinec, v následujících měsících pak může tato pásma upravovat. V pracovní dny jsou období představující dobu špičky pro účely snížení spotřeby elektřiny celkem tři. První úsek začíná v 09:00, další ve 13:00 a poslední v 16:00. Všechny úseky trvají jednu hodinu. V mimopracovních dnech byl jako spotřební špička vymezen úsek od 11:00 do 12:00.

4. Nízká výroba větrných elektráren vyhnala ceny elektřiny na britském trhu nad 1000 liber za MWh

S příchodem chladnějšího počasí a nepříznivých povětrnostních podmínek začaly spotové ceny na trhu s elektřinou ve Spojeném království opět atakovat extrémně vysoké hodnoty. Ceny pro dodávku během tohoto úterý tak v některých hodinách vystoupaly nad hranici 1000 liber za MWh.

Po teplém a místy velmi větrném podzimu se Evropa dočkala v posledních týdnech příchodu chladného počasí. S ohledem na stále vysoké ceny zemního plynu a nižší dostupnost jaderných elektráren ve Francii ve srovnání s předchozími lety je tak výroba obnovitelných zdrojů, v tomto období zejména větrných elektráren, klíčová pro ceny elektřiny na spotových trzích.

5. V Británii zprovoznili obří bateriové úložiště Pillswood s kapacitou 196 MWh

Bateriové úložiště Pillswood s výkonem 98 MW a kapacitou 196 MWh ve východním Yorkshiru zahájilo svůj provoz. Úložiště využívající systém Megapack od společnosti Tesla může podle provozovatele dodávat elektřinu až pro 300 tisíc domácností po dobu dvou hodin. Cílem projektu je kromě jiného efektivnější využití OZE, a to zejména větrných elektráren u pobřeží země.

Společnost Harmony Energy oznámila, že úspěšně zprovoznila své bateriové úložiště Pillswood nacházející se ve východním Yorkshiru. Projekt s instalovaným výkonem 98 MW dokáže uložit až 196 MWh elektřiny. Po dobu dvou hodin tak umožní dodávky elektřiny až 300 tisícům britských domácností.

6. Evropský jednotný vnitrodenní trh s elektřinou je po připojení Slovenska a Řecka dokončen

Slovensko a Řecko se tento týden v rámci takzvané čtvrté vlny připojily k evropskému jednotnému vnitrodennímu trhu s elektřinou, čímž došlo k úspěšnému dokončení tohoto projektu. Do jednotného trhu je tak nyní zapojeno celkem 25 zemí včetně České republiky, která se připojila v listopadu 2019. Informoval o tom český operátor trhu s elektřinou OTE, a.s.

K začlenění Slovenska a Řecka do jednotného vnitrodenního trhu došlo ve středu 29. listopadu po integraci vybraných řeckých a slovenských hranic, na kterých nyní probíhá kontinuální obchodování a přidělování přeshraničních kapacit prostřednictvím cílového řešení SIDC (Single Intraday Coupling).

7. IW: Německu chybí pro realizaci Energiewende na 200 tisíc zkušených pracovníků

Německo sice v posledních letech intenzivně rozvíjí využívání obnovitelných zdrojů, v následujících letech by nicméně další snahy mohl zpomalit nedostatek zkušené pracovní síly. Podle zprávy Německého ekonomického institutu (IW) zemi chybí přes 200 tisíc zkušených pracovníků na budování solárních a větrných elektráren.

Autoři zprávy podle serveru Clean Energy Wire (CLEW) uvádí, že nábor žen, které nejsou adekvátně zastoupeny v mnoha klíčových pracovních pozicích, stejně jako udržení pracovníků z jiných oblastí, by mohly pomoci při řešení problému nedostatku pracovních sil. Podle autory reportu, Aniky Jansenové, musí být zajištění kvalifikované pracovní síly nejvyšší prioritou pro všechny zúčastněné strany, aby nedošlo k ohrožení transformace energetiky.

8. Le Monde: Jediná firma na recyklaci uranu z francouzských elektráren je v Rusku

Jediná továrna, která dokáže takzvaně recyklovat uran z 56 reaktorů francouzských jaderných elektráren, je v Rusku. Napsal to deník Le Monde. Až do října francouzská skupina Orano posílala uran na Sibiř do závodu v Seversku, který patří ruské firmě Rosatom. Pokračující válka na Ukrajině, kvůli které zavedly evropské země protiruské sankce a která zdůraznila energetickou závislost Evropy na Moskvě, tak může ovlivnit i zpracování odpadu z francouzské jaderné energetiky.

Na rozdíl od několika zemí východní Evropy není Francie u provozu svých 18 jaderných elektráren závislá na palivu z Ruska. Přírodní uran Francie dováží z Nigeru, Kazachstánu, Uzbekistánu a z Austrálie, zpracovává se v závodech v departementech Aude a Drôme. Palivo se vyrábí v závodech francouzské firmy Framatome nebo u amerického Westinghousu.

9. Německý Uniper kvůli nedodání plynu zahájil arbitrážní řízení proti Gazpromu

Německá společnost Uniper, která je největším dovozcem ruského zemního plynu do Německa, zahájila arbitrážní řízení proti ruské společnosti Gazprom Export. Uniper požaduje vyplacení odškodného za omezení dodávek ruského plynu do Německa od června letošního roku prostřednictvím plynovodu Nord Stream. Uniper dnes oznámil, že na náhradu těchto dodávek už vynaložil 11,6 miliardy eur (282,3 miliardy Kč) a že částka dál poroste. Gazprom odmítá, že by porušil smlouvu.

Uniper se dostal do potíží kvůli zmrazení dodávek ruského plynu, které současně doprovázel několikanásobný růst cen plynu na trhu. Společnost tak musí nakupovat chybějící ruský plyn za vysoké ceny na trhu, aby mohla plnit smlouvy o dodávkách plynu za předem dohodnutou cenu. Skupina očekává, že náklady na náhradu plynu se jí budou zvyšovat až do konce roku 2024.

10. Češi pokračují v úsporách při spotřebě plynu, zásoby by měly vydržet

Češi pokračují v úsporách při spotřebě plynu, která během listopadu meziročně klesla zhruba o pětinu. Na twitteru to dnes uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Zatímco z první polovině listopadu byly zásobníky plné z více než 99 procent, aktuálně jsou podle něj naplněny z 96 procent. Analytik společnost XTB Jiří Tyleček uvedl, že zásoby tak vydrží celou zimu.

K úsporám podle Síkely přispělo především individuální šetření obyvatel. Češi během listopadu podle statistik spotřebovali přes 758 milionů metrů krychlových plynu. Meziročně je asi o 219 milionů metrů krychlových plynu méně. Průměrná teplota v listopadu činila 4,2 stupně, loni to bylo 3,8 stupně.

Téma

Norsko plánuje rozšiřovat těžbu plynu a posilovat jeho dodávky do Evropy

Norská státní energetická společnost Equinor předložila norskému ministerstvu ropného průmyslu a energetiky plán rozvoje a provozu těžby plynu v hlubomořském ložisku Irpa v Norském moři. Vytěžitelné zásoby zemního plynu v nalezišti jsou dle odhadů Equinoru zhruba 124 miliard metrů krychlových. Takové množství se dle výpočtů společnosti rovná spotřebě až 2,4 milionu britských domácnosti po dobu 7 let.

Společnost Equinor uvedla, že zprovoznění nového ložiska umožní zvýšit dodávky plynu do Evropy a prodloužit životnost ložiska Aasta Hansteen. Takové rozšíření těžby by mělo zajistit stabilní dodávky norského plynu až do roku 2039.

Názor

Ukrajinské jaderné elektrárny v časech ruské snahy zničit civilní infrastrukturu této země

Rusku se nedaří porazit Ukrajinu vojensky, takže se rozhodlo ji zlomit úplným zničením civilní infrastruktury před přicházející zimou. Dominantně se zaměřuje na zdroje elektřiny a tepla. Ukrajina se spoléhá při výrobě elektřiny z velké části na jaderné elektrárny. Podívejme se, jaký vliv mají současné masivní raketové údery na tuto oblast.

Masivní útok na civilní ukrajinskou infrastrukturu zahájili Rusové 10. října, kdy bylo jasné, že na válčištích nedokáží dosáhnout žádného ze svých stanovených cílů. Aby zlomili odhodlání Ukrajinců a přiměli je ke kapitulaci nebo alespoň k zimní přestávce v bojových operacích, rozhodlo se Rusko využít poslední možnost, kterou jsou ubývající zásoby raket dlouhého dosahu i střel s plochou dráhou letu. Začalo tak s masivním bombardováním objektů civilní kritické infrastruktury. Jde hlavně o zařízení elektrické sítě a zdroje tepla. Jedná se tak o tepelné elektrárny a teplárny, hydroelektrárny, transformátory, rozvodny a další kritické prvky. Jeden z největších útoků, který uvrhl Ukrajinu do stavu úplného blackoutu a zasáhl i Moldávii, proběhl 23. listopadu.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu