Top 10 událostí z energetiky za poslední týden
1. AGGM: Poplatky za vývoz plynu z Německa jsou v rozporu s právem EU. Ty prodražují i dovoz plynu do Česka
Zvláštní poplatek za přepravu plynu, který Německo vybírá na hranicích, není podle ředitele rakouské AGGM v souladu s unijním právem. Poplatek země zavedla za účelem pokrytí nákladů, které vznikly z důvodu plnění zásobníků plynu v roce 2022. Od začátku roku přitom výše poplatku vzrostla o více než čtvrtinu, což prodražuje dovoz plynu do okolních zemí, včetně Česka.
V průběhu vrcholu energetické krize v roce 2022 vznikly řadě vlád a veřejných společností dodatečné výdaje, které se snaží pokrýt. Jedním z příkladů mohou být i náklady na plnění německých zásobníků plynu poté, co ruský Gazprom přišel o rezervovanou kapacitu. Za účelem naplnění zásobníků před zimou tak německý operátor trhu nakupoval plyn v létě 2022, kdy ceny dosahovaly enormních hodnot.
2. OPEC v závěru roku opustil jeden z členů
Závěr roku 2023 přinesl změnu v řadách Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Angola se jako dosavadní člen rozhodla pro vystoupení. Pomyslně tak následuje Indonésii, Katar a Ekvádor, kteří v relativně nedávné době udělaly totéž. Důvodem pro angolské vystoupení je spor ohledně produkčních kvót, spekuluje se také o provázanosti s nedávnou návštěvou amerického prezidenta v zemi. OPEC tak vstupuje do roku 2024 se dvanácti členy, je však nepravděpodobné, že by to organizaci značně ovlivnilo v její působnosti.Angola, která byla členem OPECu od roku 2007, disponuje velkými zásobami ropy. V průběhu času se dokázala vyšplhat na denní produkci přibližně 1,1 milionu barelů, což vzhledem k produkci celé organizace okolo 30 milionů barelů denně není tak podstatné procento. Angolská ekonomika se nicméně díky ropnému bohatství stala jednou z nejrychleji rostoucích na světě. Plánované produkční kvóty by se tak mohly růstu významně dotknout.
3. Sabotáž německého plynovodu způsobila milionové škody
Údajná sabotáž důležitého plynovodu, který je v současné době ve výstavbě v německé spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko, by mohla vést ke škodě přesahující milion eur, informuje německý deník Der Spiegel. Plynovod se buduje za účelem propojení terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v pobřežním městě Brunsbüttel s regionální plynovodní sítí.Nový plynovod umožní plně využít kapacitu terminálu, který je s omezenou kapacitou v provozu od začátku roku 2023. Koncem loňského roku neznámí pachatelé navrtali do plynovodu nejméně na osmi místech díry. Německo považuje plynovod za kritickou součást své energetické infrastruktury a Německo zahájilo vyšetřování pro podezření z protiústavní sabotáže.
4. Ceny lithia prudce klesají, nabídka na trhu by měla být dostatečná
Ceny lithia na globálních trzích klesají. Analytici poukazují na přebytek nabídky a nedostatečný rozvoj elektromobility ve Spojených státech. Pokles cen ohrožuje vybrané těžební společnosti v Austrálii a Číně. Podle australské vlády jsou ale ceny stále nad výrobními náklady hlavních producentů.
Ceny lithia se za poslední rok propadly o 85 %. S výjimkou krátkého období mezi dubnem a červnem 2023 přitom trvale klesají již od listopadu 2022. Právě v tomto období byla cena na rekordní úrovni 37 000 USD za tunu. Na konci prosince 2023 se cena pohybovala okolo 13 600 USD za tunu. Vybrané instituce přitom očekávají, že cena na současných úrovních nejspíše zůstane.
5. Čína schválila stavbu dalších 4 jaderných bloků. Ve výstavbě má projekty s výkonem přes 31 GW
Čínská Státní rada schválila výstavbu čtyř dalších jaderných reaktorů typu Hualong One. Vždy dvojice nových bloků vyroste ve stávající elektrárně Taipingling a nové elektrárně Jinqimen. Výstavba podle plánů zabere zhruba 5 let. V současné době má Čína ve výstavbě přes 31 GW nového jaderného výkonu a do roku 2035 cílí na 200 GW instalovaného výkonu v jaderných elektrárnách.V Číně zahájí výstavbu další čtyři jaderné reaktory typu Hualong One s instalovaným výkonem 1090 MW. Výstavbu dvou bloků v elektrárnách Taipingling a Jinqimen schválila na konci roku Státní rada.
6. Německo loni přidalo rekordní výkon v OZE. Tempo však musí ještě zrychlit
V Německu i v loňském roce pokračoval intenzivní rozvoj obnovitelných zdrojů, přičemž právě loni dosáhl nového rekordu. Podle dat tamního regulátora celkový instalovaný výkon meziročně vzrostl na 170 GW, především díky novým fotovoltaickým a větrným elektrárnám. Pokud však chce Německo dosáhnout svých cílů pro rok 2030, bude muset tempo růstu ještě znásobit.Loňský rok nebyl pro Německo rekordní pouze z pohledu podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny. Zatím nejsilnějším byl také v celkovém meziročním růstu instalovaného výkonu, který dosáhl 17 GW. Tato hodnota je podle německého síťového regulátora Bundesnetzagentur očištěná o výkon zdrojů, které byly loni vyřazeny z provozu.
7. Emiráty investují do afrického zeleného vodíku
Abu Dhabijská národní energetická společnost TAQA plánuje vybudovat zařízení na výrobu zeleného vodíku v Západní Sahaře. Do marockého projektu o výkonu 6 GW investuje 10 miliard dolarů.Projekt bude údajně umístěn v regionu Dakhla-Oued Eddahab, který se geograficky nachází v Západní Sahaře – podle OSN je považován za „nesamosprávné území“.
8. Polsko podalo žádost o rezervaci kapacity v síti pro první jadernou elektrárnu
Polský provozovatel přenosové soustavy Polskie Sieci Elektroenergetyczne (PSE) stanovil parametry nutné pro připojení první polské jaderné elektrárny k národní energetické soustavě. Stavba jaderné elektrárny je plánována v lokalitě Lubiatowo-Kopalino u obce Choczewo v Pomořansku na severu Polska.Každé čtvrtletí PSE aktualizuje seznam společností, které požádaly o připojení k přenosové soustavě. Podle nejnovějšího seznamu ze 7. prosince obdržela společnost Polskie Elektrownie Jądrowe (PEJ) podmínky pro připojení jaderné elektrárny v gdaňském regionu s instalovaným výkonem až 3 720 MWe.
9. Jaderná aliance volá po nové nízkouhlíkové směrnici
Jaderná aliance jedenácti zemí EU v čele s Francií vyzvala Evropskou unii k plnému zohlednění „všech nefosilních zdrojů energie“ při formulování budoucích cílů energetické a klimatické politiky. Země zdůraznily potřebu důkladného přezkoumání rámce politiky EU v oblasti klimatu a energetiky, s důrazem na plné uznání jejich příspěvku, píše server Euractiv.Aliančního setkání se 19. prosince 2023 zúčastnilo 11 zemí včetně České republiky. Bulharsko, Chorvatsko, Česko, Finsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Švédsko a Francie ve společném prohlášení vyzvaly k důkladnému přezkoumání rámce politiky EU v oblasti klimatu a energetiky.
10. Český vědec vede evropské konsorcium pro zajištění energie z jaderné fúze
Ředitel Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR Radomír Pánek od začátku ledna vede evropské vědecké konsorcium EUROfusion. Sdružení koordinuje mezinárodní výzkumný program s cílem zajistit v Evropě bezpečný, udržitelný a ekologický zdroj energie z jaderné fúze. Do pozice předsedy valného shromáždění konsorcia byl český vědec zvolen v prosinci, sdělila dnes ČTK Martina Spěváčková z Akademie věd.Konsorcium EUROfusion sdružuje téměř 5000 vědců ze 193 evropských vědeckých institucí, univerzit a firem, které se zabývají zajištěním energie využitím termonukleární fúzní reakce. Hospodaří s rozpočtem ve výši téměř jedné miliardy eur, které mu poskytla Evropská komise a členské státy.
Téma
Za objevem ropy na území Československa stál náhodný výbuch plynu
Na první ložisko ropy na území pozdějšího Československa v Gbelích v okrese Skalica se přišlo 10. ledna 1914 při průzkumu, který vyvolal výbuch plynu, který místní zlepšovatel Ján Medlen používal k vytápění svého domku. Následné odborné zkoumání nejprve potvrdilo v místě ložiska plynu a další vrty přinesly překvapivý výsledek, objev velmi kvalitní ropy. Bylo to poprvé, co se ropa prokázala na území takzvané vídeňské pánve, kde se tato surovina těží dodnes.
Medlen vzbuzoval pozornost svých sousedů různými vynálezy již před výbuchem, který mu začátkem roku 1913 zcela zničil hospodářství. Pokoušel se například sestrojit perpetum mobile a asi nejvíce šokoval sousedy tím, že prodal zděděné pozemky a vyměnil je za močálovitou půdu za obcí. Při budování meliorační strouhy objevil plyn, který shromažďoval v sběrné šachtě a jednoduchým potrubím z cihel ho vedl do svého domu. Jednoduché zařízení se sice snažil utěsnit a zajistil také odvětrávání, výbuchu nahromaděného plynu přesto nezabránil.
Názor
Jaderná energetika v roce 2023, 1. část: Začíná renesance jádra i v Česku
Další EPR k jaderné elektrárně Flamanville ve Francii nejsou prioritou
Celá řada evropských států se vrací k využití jaderné energetiky, nutnost jejího rychlého rozvoje zazněla i na jednání COP-28. Do komerčního provozu byl uveden první malý modulární reaktor, který lze zařadit k reaktorům IV. generace. Roste počet reaktorů třetí generace a zkušenosti s jejich výstavbou a provozováním. Přibývají státy, které plánují budovat nové bloky.
Jaderné zdroje umožňují Francii realizovat nízkoemisní elektroenergetiku (zdroj Energostat).
Srovnání energetiky ve Francii a v Německu stále jasněji ukazuje, že nízkoemisní elektroenergetiku nelze v obecnějších geografických podmínkách, které neposkytují takové možnosti ve vodních zdrojích jako v Norsku nebo v geotermálních jako na Islandu, realizovat. Francie, a stejně tak Švédsko, Švýcarsko a nyní i Slovensko, má extrémně nízké emise z elektroenergetiky. Naopak Německo ukazuje jasně, že ani stát s nejsilnější ekonomikou nedokáže realizovat nízkoemisní elektroenergetický mix založený pouze na obnovitelných zdrojích.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se