Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Nizozemsko letos kvůli solárům čeká 400 až 1000 hodin se zápornou cenou elektřiny

V Nizozemsku očekávají nárůst hodin se zápornou cenou elektřiny v důsledku rozhodnutí senátu hlasovat proti zrušení tzv. net meteringu. Domácnosti budou tak i nadále motivovány dodávat ze svých solárních elektráren elektřinu do sítě i v hodinách jejího přebytku. Informoval o tom zahraniční server Montel.

Horní komora nizozemského parlamentu hlasovala proti opatření, které mělo přimět tamní domácnosti, aby omezily dodávku elektřiny do sítě ze svých solárních elektráren v období jejího přebytku. To v konečném důsledku podle ředitele společnosti EnAppSys Jean-Paula Harremana povede k růstu počtu hodin se zápornou cenou elektřiny.

2. Německo prodlouží stejnosměrné vedení SuedWestLink do Bavorska

Německo plánuje prodloužení jedné ze svých páteřních linek přenosové soustavy do Bavorska. Doposud měly sever Německa s Bavorskem propojit dvě stejnosměrné linky SuedLink a SuedOstLink. O třetím velkém energetickém propojení se již nějakou dobu diskutovalo, nyní bylo v plánech rozhodnuto prodloužit vedení SuedWestLink.

Plánované vysokonapěťové stejnosměrné vedení SuedWestLink, které má přenášet elektřinu z větrného severu země do průmyslových center na jihu, bude mít přímé propojení do Bavorska, uvedlo bavorské ministerstvo hospodářství.

3. EU zahájila první střednědobý společný nákup zemního plynu

Evropská komise zahájila prostřednictvím platformy AggregateEU první střednědobý společný nákup zemního plynu. Kupující si pomocí něj budou moci zajistit zemní plyn pro několik 6měsíčních období počínaje dubnem 2024 a konče říjnem 2029. Komise o tom informovala v tiskové zprávě.

První střednědobý společný nákup zemního plynu navazuje na proběhlé čtyři společné nákupy zemního plynu v loňském roce, které cílily na zajištění dostatečného množství zemního plynu v EU pro zimu 2023/2024. Pomocí uvedených společných nákupů se nakonec podařilo zajistit 42 mld. m3 (necelých 450 TWh) zemního plynu, což odpovídá zhruba osmině loňské poptávky po zemním plynu v zemích EU.

4. Finové poskytnou své expertní know-how polskému jadernému programu

Konsorcium finských společností Fortum a TVO poskytne Polsku své znalosti a zkušenosti s jadernou energetikou. Obě strany se dohodly na minimálně dvouleté podpoře licenční a projektové fáze první polské jaderné elektrárny v Pomořansku. Polsko hledá v jádru náhradu pro své uhelné elektrárny a cílí na první provozovaný reaktor v roce 2033.

Polská společnost Polskie Elektrownie Jądrowe (PEJ), která má na starosti výstavbu první jaderné elektrárny v zemi, oznámila uzavření dohody s konsorciem finských společností Fortum a TVO Nuclear Services. Předmětem dvouleté smlouvy je sdílení zkušeností s výstavbou a provozem jaderných bloků.

5. Fotovoltaiky a baterie budou letos tvořit většinu výkonu nových zdrojů v USA

I letos by podobně jako v posledních letech měly obnovitelné zdroje tvořit většinu nově zprovozněné výrobní kapacity v USA. Stále rychleji také roste výkon instalovaný v bateriových úložištích, která pomáhají mimo jiné vyrovnávat výrobu z OZE. Více než polovinu z předpokládaného nově instalovaného výkonu ve velkých zdrojích by měly tvořit fotovoltaiky, čtvrtinu bateriová úložiště.

Developeři v letošním roce podle předpokladů americké vládní agentury U.S. Energy Information Administration (EIA) zprovozní rekordní objem výkonu. Za celý rok agentura předpokládá zprovoznění velkých zdrojů a úložišť o celkovém instalovaném výkonu 62,8 GW. Tato hodnota zahrnuje takzvané utility-scale zdroje, tedy elektrárny a úložiště o výkonu alespoň jeden megawatt. V případě fotovoltaiky i baterií pak růst celkového výkonu táhnou dále instalace přímo u domácností a podniků.

6. SEFE plánuje přestavbu některých plynovodů a zásobníků, místo plynu chce vodík

Německý zestátněný obchodník s plynem Securing Energy for Europe (SEFE) zvažuje možnosti přeměny některých svých podzemních zásobníků a přepravního potrubí. Místo zemního plynu je chce používat pro čistý vodík, řekl v rozhovoru s agenturou Reuters generální ředitel firmy Egbert Läge.

„Přesný výpočet investice zatím nemáme k dispozici,“ uvedl Läge.

7. Vattenfall: Švédská vláda bude muset sdílet riziko při výstavbě nových jaderných bloků

Švédsko stejně jako řada dalších zemí v Evropě a na světě zkoumá možnosti výstavby nových jaderných bloků. Jedním z důležitých aspektů realizace jaderných projektů je rozdělení rizika mezi jednotlivé účastníky. Podle předběžné studie státem vlastněné společnosti Vattenfall je státní podpora zcela nezbytná pro podpoření nových investic.

Švédská společnost Vattenfall, která je plně v rukou tamní vlády, od loňského roku zkoumá možnosti výstavby nových jaderných bloků. Předběžné výsledky podle serveru Montelukazují, že by ve Švédsku mohlo vyrůst tři až pět modulárních reaktorů či jeden velký. Celkově by se mělo jednat o výstavbu zhruba 1,5 GW výkonu v blízkosti stávající jaderné elektrárny Ringhals.

8. Svaz: ČR musí přidat v rozvoji využití vodíku, jinak hrozí miliardové pokuty

Česká republika se musí důsledněji zaměřit na využití vodíku v průmyslu či dopravě, uvedl Svaz průmyslu a dopravy ČR. Varoval před tím, že bez rozvoje vodíkové ekonomiky hrozí tuzemským firmám po roce 2030 miliardové pokuty za nedodržování evropských směrnic a také dražší emisní povolenky. Svaz navíc očekává i dopad na hrubý domácí produkt, zaměstnanost a příliv nových investic. Vyplývá to ze studie společnosti PwC pro Svaz průmyslu a dopravy ČR.

S vodíkem počítají strategické plány EU v příštích letech jako s důležitým alternativním palivem v dopravě, zároveň by měl hrát roli v dekarbonizaci celého průmyslu. Unijní pravidla počítají podle svazu po roce 2030 s rozmístěním vodíkových stanic na hlavních tazích a městských uzlech a výrazným navýšením podílu takzvaného zeleného vodíku v průmyslu i dopravě. Vyrábí se za využití obnovitelných zdrojů.

9. Výběrové řízení na stavbu nových bloků JE Kozloduj: Hyundai E&C jako favorit

V posledních letech se energetický sektor Bulharska nachází na prahu důležité transformace. Jedním z největších energetických projektů v zemi je modernizace a rozšíření kapacit jaderné elektrárny Kozloduj. Krokem vpřed má být aktuální výběrové řízení pro stavbu dvou nových reaktorů s použitím technologie Westinghouse AP1000. Hlavní pozornost je nyní věnována favoritovi tohoto řízení – jihokorejské společnosti Hyundai Engineering & Construction.

Hyundai Engineering & Construction se jeví jako hlavní kandidát mezi pěti společnostmi, které vyjádřily zájem o realizaci projektu dvou nových reaktorů AP1000 v jaderné elektrárně Kozloduj. Kromě Hyundai E&C byli v původním seznamu zájemců také společnosti Fluor BV, Bechtel Nuclear Power Company Limited, konsorcium vedené společností China National Nuclear Corporation a China Energy Engineering Corporation Limited. Výběrová komise, zastupující projektovou společnost Kozloduy NPP – New Builds Plc, nyní určila Hyundai E&C jako jediného kandidáta splňujícího všechny požadavky pro další fázi procesu.

10. Hlubinná těžba minerálů z mořského dna je nevyhnutelná, zní z ISA

Hlubinná těžba minerálů z mořského dna je nevyhnutelná, tvrdí generální tajemník Mezinárodního úřadu pro mořské dno (ISA). Svůj výrok argumentoval enormním zájmem celého světa na těchto kritických materiálech, čímž dozajista znovu otevřel tuto kontroverzní debatu ve společnosti, zvláště pak v době, kdy se ISA připravuje na březnové 29. shromáždění. Aktivisté namítají tím, že rozsáhlá těžba může přinést nepředvídatelné a nevratné důsledky. V kontrastu s tím stojí stále rostoucí poptávka po těchto materiálech k transformaci energetického sektoru.

Ačkoliv žádná rozsáhlá komerční těžba dosud neprobíhá, o její možnosti se diskutuje dlouhou dobu. Podporovatelé v ní vidí možnost produkce velkého množství nerostů za podobné nebo i nižší náklady, než jaké je sektor schopen produkovat na souši. Co se týče samotných minerálů a kovů, jedná se především o kobalt, nikl, měď či mangan. Obrovský potenciál těžby mimo jiné zdůraznil i generální tajemník Michael Lodge.

Názor

Současný stav fúze: Rekordy zařízení JET a dalších tokamaků

Ke konci roku 2023 ukončil svou úspěšnou výzkumnou práci největší evropský tokamak JET. Byl jedním z mála, který pracoval i s tritiem. Studoval tak nejen chování plazmatu, ale i fúzní reakce. Je držitelem řady fúzních rekordů. Zároveň však začala pracovat řada nových tokamaků, kterým se také daří rekordy realizovat. Zrekapitulujme si tak výsledky tokamaku JET a současný stav fúzních zařízení využívajících magnetické udržení.

Největší evropský tokamak JET (Joint European Tokamak), který se nachází v Culhamu nedaleko Oxfordu, ukončil po 40 letech úspěšnou činnost. Poslední výstřel na tomto zařízení proběhl 18. prosince 2023 měl číslo 105 929. Základní kámen při jeho budování byl položen v roce 1979. Šlo o evropský projekt a od počátku se na něm podílelo jedenáct států. V současné době byli do jeho činnosti zapojeni vědci z až 28 států. Využijme této události k přehledu o stavu cesty za fúzním reaktorem v oblasti magnetického udržení plazmatu, tedy úspěchů tokamaků a stellaratorů.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu