Domů
Jaderné elektrárny
Vattenfall: Švédská vláda bude muset sdílet riziko při výstavbě nových jaderných bloků
Jaderná elektrárna Ringhals, Švédsko
Zdroj: Vattenfall

Vattenfall: Švédská vláda bude muset sdílet riziko při výstavbě nových jaderných bloků

Švédsko stejně jako řada dalších zemí v Evropě a na světě zkoumá možnosti výstavby nových jaderných bloků. Jedním z důležitých aspektů realizace jaderných projektů je rozdělení rizika mezi jednotlivé účastníky. Podle předběžné studie státem vlastněné společnosti Vattenfall je státní podpora zcela nezbytná pro podpoření nových investic.

Švédská společnost Vattenfall, která je plně v rukou tamní vlády, od loňského roku zkoumá možnosti výstavby nových jaderných bloků. Předběžné výsledky podle serveru Montel ukazují, že by ve Švédsku mohlo vyrůst tři až pět modulárních reaktorů či jeden velký. Celkově by se mělo jednat o výstavbu zhruba 1,5 GW výkonu v blízkosti stávající jaderné elektrárny Ringhals.

"K dosažení velkovýroby bez ohledu na technologii bude pro první bloky nutná státní podpora. Někdo musí převzít riziko s prvními reaktory a riziko stojí peníze," sdělila serveru Montel vedoucí divize nových jaderných projektů společnosti Vattenfall Desiree Comstedtová.

Ať už se tedy Švédsko vydá cestou výstavby konvenčních bloků či malých modulárních reaktorů, veřejná podpora bude zřejmě nezbytná. Případné rozhodnutí o investici ze strany společnosti Vattenfall však může podle Comstedtové přijít až tehdy, kdy bude jasná dlouhodobá politická shoda na jaderném programu v zemi.

"Nezbytná je také spravedlivá dohoda o sdílení rizik s vládou, ať už budeme stavět malé modulární reaktory nebo konvenční reaktory, a také model financování nového konečného úložiště vyhořelého paliva," dodala.

Na dotaz, jaký model financování by společnost upřednostnila, Comstedtová serveru Montel neodpověděla.

Nové jádro pomůže i s náklady na úložiště

Podle studie by švédský jaderný program měl zahrnovat výstavbu několika bloků s celkovým instalovaným výkonem 3 až 4 GW. Větší počet bloků by rovněž pomohl s financováním úložiště jaderného odpadu. Bloky by měly být budovány postupně ve třech fázích, aby mohly být využity zkušenosti z realizace předchozích bloků.

Comstedtová sice neposkytla žádnou konkrétní částku o nákladech, nicméně společnost provedla během studie průzkum mezi dodavateli. Díky tomu má společnost podle ní o ceně „dobrou představu“.

Vattenfall plánuje v letošním roce uspořádat konzultace s místními zájmovými skupinami v rámci příprav na potenciální EIA. Podle Montelu společnost začala již v loňském roce vykupovat pozemky pro případnou novou výstavbu. Konkrétní cílové datum spuštění potenciálního nového bloku zatím známo není.

"Jsme odhodláni dosáhnout cíle, aby byl nový reaktor v provozu na začátku 30. let," řekla Comstedtová.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(24)
Richard Vacek
24. únor 2024, 16:52

Snad si vyberou dodavatele, u kterého jsou rizika nízká. V každém případě by takový dodavatel měl být zajištěn pro případ krachu.

Miloslav Černý
25. únor 2024, 10:22

A do podobného rizika, pro své alibi, aby obstáli před veřejnost, že dělají něco pro energetickou budoucnost, nás naši rozhodovatelé ženou, přestože se nabízejí schůdnější podstatně méně nebezpečné varianty, které se derou a dále ve větším měřítku budou na to pomyslné pevně zakotvené výsluní. V té době už je to zcela trápit nebude, že se to dalo udělat pro státní zájmy lépe, on se s tím někdo bude muset vyrovnat tak jako vždycky.

Zdeves Pavel
24. únor 2024, 20:12

Kdysi projektovalo a stavělo ABB. Dnes ? Stejně jako u nás, už nejsme schopni vyrobit ani to co bylo za CK Rakouska.

Jan Veselý
25. únor 2024, 13:49

ABB pořád projektuje.a staví. Akorát, že už nestaví JE na klíč, trh je tak malý, že se nevyplatí držet si na to know-how.

Emil
25. únor 2024, 14:02

ABB už v roce 2000 prodalo jadernou divizi společnosti BNFL, která ji začlenila pod Westinghouse, který tehdy vlastnila a který o pět let později prodala Toshibě. To je ten pravý důvod, proč je neprojektuje a nestaví.

Jan Veselý
25. únor 2024, 16:44

ABB staví na klíč různé druhy elektráren (včetně virtuálních), ale jaderné už dávno ne. Ten prodej, to korporace dělají, když v něčem nevidí potenciál.

Emil
25. únor 2024, 18:28

ABB ve stejnou dobu prodalo např. i svůj byznys v oblasti plynových turbín (Alstom), asi nechcete tvrdit že to taky bylo z důvodu, že v nich "nevidí potenciál".

Milan Vaněček
25. únor 2024, 14:53

Švýcaři již jadernou energetiku odepsali. Tak proč by ABB nepřešla na perspektivnější produkty. Švýcaři budou postupně demontovat své JE po skončení své životnosti, již začali...

Emil
25. únor 2024, 15:07

Švýcaři nic neodepsali, jaderná energetika je ve Švýcarsku po vodních elektrárnách druhým největším zdrojem elektřiny. To zase jednou bylo přání otcem myšlenky...

Jan Veselý
25. únor 2024, 16:40

Tvrzení vás obou se nevylučují. JE jsou ve Švýcarsku pořád druhým největším zdrojem elektřiny, ale Švýcaři už taky 40 let neuvedli do provozu nový jaderný reaktor a ani to neplánují. Takže ty 4, co tam teď mají v provozu, je budou postupně zavírat, je jen otázka kdy.

Emil
25. únor 2024, 18:24

Vylučují. To že si momentálně vystačí s provozováním a prodlužováním životnosti současných jaderných elektráren a zatím neplánují stavět další neznamená, že jadernou energetiku "odepsali". "Postupně zavírat" se bude prakticky každý existující zdroj, žádné konkrétní plány ani potřeba zavírání švýcarských jaderných elektráren neexistují, takže je to opět celé poněkud jinak, než se tu Vaněček snaží malovat.

Milan Vaněček
25. únor 2024, 18:46

Švýcaři nedají na to co nám o zavírání švýcarských JE říká Emil. Oni mají referendum. A v referendu se vyslovili, že nebudou stavět nové a staré budou zavírat po 50 letech provozu (řečeno zjednodušeně). Tu prvou už zavřeli před 4 lety.

Emil
25. únor 2024, 19:53

Natož aby dali na to co nám o zavírání švýcarských JE vypráví za pohádky Vaněček. Ve skutečnosti nic po 50 letech provozu zavírat nebudou, zvlášť když nejstarší reaktor je v provozu už 55. rokem. Jak psal loni Bloomberg, "Operators prolonged reactors’ lifespan to 60 years, now eye 80":

bloomberg. com/news/articles/2023-11-07/switzerland-to-keep-using-nuclear-energy-longer-than-expected

Tedy úplně jiný příběh než Vaněčkovo "Švýcaři již jadernou energetiku odepsali."

Milan Vaněček
25. únor 2024, 21:35

Tady máte pár let starou realitu, co se opravdu stalo, cituji:

"Švýcaři odpojili svou první jadernou elektrárnu, do roku 2034 ji budou rozebírat. V provozu byla 47 let".

To je následek referenda.

Švýcaři vyřazují své JE když už dle jejich odborníků není možno zaručit bezpečnost. Jejich odhad byl že to znamená okolo 50 let provozu.

Emil
25. únor 2024, 22:11

Takže podle Vaněčka následkem referenda, podle kterého prý "staré budou zavírat po 50 letech provozu" zavřeli tuto elektrárnu pro jistotu už po 47 letech provozu a přitom další elektrárna po 55 letech provozu stále bez problémů běží a nikdo se ji zavírat nechystá, naopak provozovatel cílí na 80 let provozu - viz Bloomberg výše.

A teď místo Vaněčkových obvyklých dezinformací o jádru pro změnu trochu skutečné "reality". Tuto jedinou elektrárnu Mühlenberg se provozovatel rozhodl zavřít už v roce 2013, tedy dávno před "Vaněčkovým" referendem, které sice v roce 2017 sice skutečně proběhlo a bylo v něm schváleno, že nebudou vydány žádné licence na stavbu nových jaderných elektráren, ale o žádném zavírání po 50 letech v něm nic není, naopak se v něm píše "The country's existing reactors will be allowed to remain in operation as long as ENSI considers them safe." Pokusy stanovit maximální dobu provozu reaktorů také sice proběhly, např. v roce 2016 chtěli Zelení zavřít reaktory po 45 letech provozu, všechny ale byly zamítnuty.

Milan Vaněček
26. únor 2024, 09:31

Emile, ohýbání reality nic nezmění na Švýcarském způsobu řešení: 1)vždy se zeptat občanů v referendu (bylo jich již několik o jaderných elektárnách) a 2) jak jste citoval: "reactors will be allowed to remain in operation as long as ENSI considers them safe". To Švýcarský jaderný dozor odhadl na 50 let, tak elektrárna o které píšete "další elektrárna po 55 letech provozu stále bez problémů běží", zase další ohnutí reality, zatajil jste, že asi 3 roky ta elektrárna stála z bezpečnostních důvodů a zkoumali zda může pokračovat dál.

To jsou Švýcaři: uvědomují si rizika radiačního stárnutí materiálu...,

neodstaví staré zdroje jaderné i nejaderné když si ověří bezpečnost, ale cílí na neustálý růst třeba fotovoltaiky a nestaví ani neplánují nové JE. Tečka.

Milan Vaněček
26. únor 2024, 09:31

Emile, ohýbání reality nic nezmění na Švýcarském způsobu řešení: 1)vždy se zeptat občanů v referendu (bylo jich již několik o jaderných elektárnách) a 2) jak jste citoval: "reactors will be allowed to remain in operation as long as ENSI considers them safe". To Švýcarský jaderný dozor odhadl na 50 let, tak elektrárna o které píšete "další elektrárna po 55 letech provozu stále bez problémů běží", zase další ohnutí reality, zatajil jste, že asi 3 roky ta elektrárna stála z bezpečnostních důvodů a zkoumali zda může pokračovat dál.

To jsou Švýcaři: uvědomují si rizika radiačního stárnutí materiálu...,

neodstaví staré zdroje jaderné i nejaderné když si ověří bezpečnost, ale cílí na neustálý růst třeba fotovoltaiky a nestaví ani neplánují nové JE. Tečka.

Emil
26. únor 2024, 09:57

1) Vaše ohýbání reality na Švýcarském způsobu řešení skutečně nic nemění.

2) Referend již bylo několik ale žádné neomezilo životnost na 50 let, jak jste tvrdil.

3) Pokud to tedy dobře chápu, původní dezinformaci o omezené životnosti v referendu jste nenápadně opustil a zkoušíte přijít s novou, kde tu životnost prý omezuje pro změnu jaderný dozor?

4) Švýcarský ani žádný jiný jaderný dozor nemá žádnou pravomoc ani důvod cokoliv "odhadovat", jaderný dozor prostě jen posuzuje jestli jsou elektrárny provozovány v souladu s bezpečnostními předpisy a dokud jsou, a to stále jsou, nemá žádný důvod ani možnost stanovovat nějakou dobu po kterou smí být provozovány. To se děje pouze politickými rozhodnutími jako např. v Německu, ale ve Švýcarsku žádné takové politické rozhodnutí nepadlo, takže provozovatelům jaderných elektráren nic nebrání je provozovat klidně 100 let, pokud to bude technicky možné.

5) Že "další elektrárna po 55 letech provozu stále bez problémů běží" není žádné "ohnutí reality", natož "další", dosud tu realitu opět ohýbáte jedině vy, jak jsme si už vysvětlili. I odstávky se samozřejmě do doby provozu počítají, tak neohýbejte realitu vy.

6) Důvod odstávky nespočíval v radiačním stárnutí materiálu ale v drobných výrobních vadách tlakové nádoby reaktoru podobně jako u belgických reaktorů, u kterých bylo prokázáno že nemají vliv na bezpečnost a integritu tlakové nádoby. Proto ta elektrárna může být dál provozována.

Petr Hariprasad Hajič
25. únor 2024, 12:39

Jederná energetika se bez státní podpory, státních dotací a státních záruk budovat nedá. Takové riziko žádná soukromá společnost na sebe vzít jednoduše nemůže.

Richard Vacek
25. únor 2024, 12:56

Je ale podstatný rozdíl, jestli se na riziku podílí stát, kde má elektrárna stát, nebo stát dodavatele elektrárny.

Jinak jaderná energetika je velmi dlouhodobá záležitost, podstatně delší, než kam vidí managerové klasických firem. Proto taky prosperuje tam, kde stát zajišťuje dlouhodobě stabilní podmínky.

Milan Vaněček
25. únor 2024, 14:57

Fotovoltaika prosperuje všude na světě, Slunce nám ještě dlouho svítit bude a FV panely jsou stále levnější a životnost všech komponent se stále (garantovaně) prodlužuje, plná recyklace je zvládnuta....

Emil
25. únor 2024, 14:05

To se dá v současném nepředvídatelném investičním prostředí napsat i prakticky o všech ostatních zdrojích.

Petr Hariprasad Hajič
26. únor 2024, 03:45

Nejsou tam taková rizika. Jak investiční, tak i bezpečnostní. Státní podíl v OZE je jiného charakteru. Stát chce mít garantovanou cenu pokud přislíbí státní dotace.

Emil
26. únor 2024, 06:39

Jsou tam rizika jak investiční, tak i bezpečnostní. Investiční rizika jsou v tom že se tyto zdroje vzájemně kanibalizují, takže při jejich větší podílu se investice do nich nikdy nevrátí, bezpečnostní rizika jsou zase právě ve zmiňované závislosti na Číně.

Státní podíl v OZE je sice jiného, ale nikoliv menšího charakteru. Jaderným elektrárnám např. nikdo nedá dotaci klidně ve výši 50 % investičních nákladů, ani zbavení zodpovědnosti za odchylku, ani feed-in-tarif, ani jednostranný CfD ale v nejlepším případě dvoustranný, který je pochopitelně méně výhodný, atd...

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se