Česko posiluje svoji nezávislost na ruské ropě, jaká je aktuální situace?

V posledních dnech se v médiích objevují informace o problémech s dodávkami ruské ropy do Maďarska a na Slovensko skrze jižní větev ropovodu Družba. Zároveň společnost MERO ČR přišla s oznámením o rozšíření kapacity Transalpského ropovodu (TAL).

Problémy s dodávkami ruské ropy do zmíněných zemí jsou důsledkem  kroků ukrajinské vlády, která v souladu se sankcemi zastavila tranzit ropy od společnosti Lukoil přes svoje území. To má výrazný dopad nejen na rafinérie v Maďarsku a Polsku, ale také právě na společnost Lukoil.

Jakým způsobem tento spor dopadne, bude záležet na vyjednávání jednotlivých vlád, kdy ve hře jsou i odvetné kroky ze strany Slovenska i Maďarska. Do sporu mezi vládami se vložila EU, která navrhla alternativní způsob přepravy ropy přes Chorvatsko. Ten byl nicméně odmítnut maďarskou stranou, která označila Chorvatsko za nespolehlivé při dodávkách, i z pohledu změny výše přepravního tarifu, jež se podle ní několikanásobně zvýšil.

V kontextu těchto zpráv a problému se zásobování ropou, ještě více vzrůstá význam zpráv o rozšíření kapacit TAL  a na něj napojeného ropovodu IKL, kterým je zásobována ČR. Zároveň se nabízí otázka, jaká je situace s ruskou ropou v ČR.

Jaká je situace zásobování ropou v ČR?

Na konci července společnost MERO informovala o podepsání smlouvy na rozšíření kapacity ropovodu TAL. Projekt TAL-PLUS, který by měl umožnit České republice dovážet až o čtyři miliony tun ropy ročně více ze západní Evropy, postupuje podle harmonogramu. Na rakouském a italském úseku ropovodu TAL, který je propojen s ropovodem Ingolstadt – Kralupy nad Vltavou – Litvínov (IKL) na české straně, se provádějí technické modifikace, které zvýší jeho propustnost. Nová čerpadla budou mít dostatečný výkon pro splnění nových požadavků.

V České republice také probíhají investice do infrastruktury pro skladování a zpracování ropy. Centrální tankoviště ropy v Nelahozevsi je propojeno novým potrubím s vyšší kapacitou s ropovodem IKL. Obě české rafinerie v Litvínově a Kralupech nad Vltavou se připravují na zpracování různých druhů ropy, které nebudou pocházet pouze z Ruska, ale také z jiných zdrojů, jako je například Severní moře. Celkové náklady se odhadují na 1,3 až 1,6 miliardy korun a realizace by měla trvat 25 měsíců.

"Na začátku roku 2025 dokončíme montáže záložních čerpadel, provedeme všechny potřebné testy a zkoušky a v první polovině roku 2025 se Česko od ruské ropy definitivně odstřihne," řekl Jaroslav Pantůček, generální ředitel MERO ČR.

Roční spotřeba ropy v České republice mezi lety 2010 a 2023 dosáhla v průměru 7,1 milionu tun ročně. V minulém roce přiteklo 58 procent dodávek ropy přes ropovod Družba a zbylých 42 procent přes ropovody TAL a IKL.

V současnosti, konkrétně od 1.1.2024 do 31.5.2024, tak bylo do ČR dopraveno 1,09 milionů tun ropy ropy z Ruské federace, následováno druhým Ázerbájdžánem s 1,07 miliony tun ropy a Kazachstánem s 0,43 miliony tun ropy. Dovoz z Ruska tedy odpovídal zhruba 41 % a nadále se snižuje oproti předchozím rokům, kdy se pohyboval okolo 50 %.

Česko tedy bude mít dostatek přepravních kapacit na zbavení se dovozu ruské ropy a má lepší výchozí pozici než Slovensko s Maďarskem. Nicméně, než začne platit embargo na ruskou ropu v plném rozsahu, tak otázkou zůstává cena ropy, která může ovlivnit zastoupení dodavatelských států. Ropu nakupuje soukromý subjekt pro kterého hraje cena jednu z hlavních rolí při výběru dodavatele.