Experti: Růst cen elektřiny v ČR zavinily burzovní spekulace a slabá pomoc státu
V prudkém růstu cen elektřiny v Česku, který byl podle dat evropského statistického úřadu Eurostat v prvním pololetí letošního roku nejvyšší v Evropské unii, se podle analytiků projevily zejména obchodní spekulace na energetické burze a omezené kroky státu. V současnosti je ovšem podle nich již situace jiná a ceny na trhu převážně klesají. Vyplývá to z vyjádření analytiků, které dnes oslovila ČTK.
Podle Eurostatu průměrná cena elektřiny v Evropské unii v první polovině roku meziročně prudce stoupla. V České republice byl růst největší a činil 62 procent. Vyšší ceny energií v EU významně ovlivňuje ruská vojenská agrese na Ukrajině. Evropské domácnosti zaplatily podle Eurostatu v roce 2022 za 100 kilowatthodin (kWh) 25,3 eura (620 Kč), zatímco ve stejném období loni to bylo 22 eur (539 Kč) za 100 kWh. I přes prudký růst však nemá ČR ceny elektřiny nejvyšší, v tomto ohledu je na šestém místě. Ceny rostou přitom i přesto, že Česko patří k vývozcům elektřiny a skupina ČEZ patří k největším energetickým uskupením v Evropě, když v loňském roce vyrobila 55,9 terawatthodin elektřiny.
Podle analytika ENA a výkonného ředitele Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiřího Gavora se ve statistice za první pololetí projevilo, že Česko se na rozdíl od jiných států EU dlouho vyhýbalo plošným formám pomoci. „Celá řada států EU již v první polovině roku zavedla celou škálu plošných podpůrných opatření. Od přímé regulace maloobchodních cen přes prominutí příspěvku na OZE (obnovitelné zdroje) až po daňové úlevy. ČR se dlouho snažila vyhýbat plošným formám pomoci a omezila se na adresnou pomoc prostřednictvím úřadů práce pro sociálně slabší domácnosti. Situace se ale stala neudržitelnou,“ řekl Gavor.
Ve druhé polovině letošního roku by se však v Česku měly v cenách energií promítnout už některé opatření státu, o kterých rozhodla vláda. Mezi ně patří například tzv. úsporný tarif, což je příspěvek, který domácnosti letos obdrží na základě své smlouvy na odběr elektřiny, přičemž činí celkově 2000 Kč nebo 3500 korun podle spotřeby. Od nového roku pak začnou platit na energie cenové stropy, a to 6000 Kč za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3000 Kč za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočíst distribuční poplatky.
Podle analytika společnosti XTB DM Jiřího Tylečka byl vysoký růst cen energií zapříčiněn hlavně napojením na německý energetický mix prostřednictvím burzy v Lipsku. „Výslednou cenu určovaly drahé plynové závěrné elektrárny. V prvním pololetí, za které máme data, zároveň neexistovala významná státní pomoc s drahými energiemi. Výsledkem tak byl prudký růst ceny pro domácnosti i firmy,“ uvedl Tyleček.
Analytik firmy ENAS Energy Services Vladimír Štěpán zase za hlavní příčiny růstu cen v Česku uvedl nedostatečnou pomoc státu pro průmysl a spekulace na energetické burze. „Máme nejnižší výrobní náklady elektřiny a nejvyšší cenu. ČEZ odvozuje ceny pro odběratele od burzy, kde jsou ceny zvyšovány spekulanty. Plyn nakupuje pouze z burzy, na rozdíl od jiných států, takže také nejvyšší cena,“ podotkl Štěpán. Zároveň kritizuje nastavení cenových stropů energií, které jsou podle něj ve srovnání s některými jinými státy v Evropě stále vysoko. Celoevropský růst cen energií pak Štěpán přičítá politice EU a následným burzovním spekulacím.
V současnosti je však podle některých analytiků už situace na energetickém trhu v Evropě odlišná a statistikami může zamávat ohlášená státní pomoc, a to nejen v Česku. „Ceny elektřiny v posledních týdnech převážně klesají, z čehož by měli mít prospěch hlavně spotřebitelé se spotovými tarify,“ podotkl Tyleček. O dalším vývoji na trhu by podle něj mělo rozhodnout počasí. „Nadprůměrně teplá zima by mohla znamenat, že ceny elektřiny by mohly dále stagnovat či dokonce klesat,“ dodal Tyleček. Gavor připomněl zejména prominutí platby za obnovitelné zdroje energie a vládní úsporný tarif, což se ovšem ve statistikách projeví až později. Razantní pomoc pak očekává zejména od zavedení cenových stropů pro elektřinu a plyn, které začnou platit o příští roku.
Jakub Hlavenka z 2bminer poukázal, že energetická krize se v současnosti týká zejména Evropy. „Sledujeme vývoj cen energii v ČR i celé Evropě. Růst cen je neudržitelný. Ze zkušeností, které máme z našich hostingových center v USA a Spojených arabských emirátech, můžeme potvrdit, že krize se i nadále týká pouze Evropského kontinentu. Aktuálně se cena za kw/h v takovýchto centrech pohybuje zhruba na desetině cen v EU,“ podotkl.
Nižší ceny elektřiny měli letos v prvním pololetí podle Eurostatu odběratelé z řad domácností v Nizozemsku (minus 54 procent), Slovinsku (minus 16 procent), Polsku (minus tři procenta) a v Portugalsku a Maďarsku (shodně minus jedno procento). Propady v Nizozemsku, Slovinsku a Polsku souvisely s vládními dotacemi a s povolenkami. V Maďarsku jsou ceny elektřiny regulované.
Zvyšovaly se i ceny plynu v EU. Průměrná cena plynu v EU se v pololetí ve srovnání se stejným obdobím roku 2021 zvýšila z 6,4 eur za 100 kWh na 8,6 eur za 100 kWh. Mezi prvním pololetím roku 2021 a prvním pololetím roku 2022 se ceny zvýšily ve 23 z 24 členských států EU, pro které jsou údaje k dispozici. Nejvíce stouply ceny plynu domácnostem v Estonsku (plus 154 procent), v Litvě (plus 110 procent) a Bulharsku (plus 108 procent). Česká republika je v žebříčku nárůstu cen plynu pro domácnosti až na desátém místě. Pouze v Maďarsku, kde je zavedená regulace, se ceny plynu o půl procenta snížily.
Mohlo by vás zajímat:
Lipská burza neslouží jejich členům, ale mafii, která na ní spekuluje! Všichni to ví, ale protože je to Německo, tak jsou z toho vyjma Poláků všichni potentovaní! To se budou raději zavádět nesmyslné stropy, dotace, regulace! Politický aktivismus EK a Německa, který nic dobrého nikdy nepřinesl a nepřinese!
Obchodní spekulace na energetické burze jsou na hraně páchání závažné trestné činnosti. Kdo se pokusil ukázat na viníky, přišel o majetek, o peníze, o práci a hrozí mu kriminál. To je konstatování stavu v EU. Tak se u nás dodržuje listina základních práv a svobod. Je pouze pro vyvolené, kteří se momentálně hřejí na výsluní.
Rád bych upozornil na to, že s elektřinou se dá těžko obchodovat jinak než pomocí obchodních spekulací. Nikdo totiž dopředu neví, jaká přesně bude výroba a jaká bude spotřeba, jaká bude za měsíc touto dobou teplota a jak moc např. vy nebo někdo jiný bude potřebovat topit. Elektřina se nedá v potřebném množství nakoupit do skladu, takže obchodníkům ani nic jiného než spekulovat, kolik té elektřiny budou potřebovat a jakou cenu bude mít, nezbývá.
pán Emil,
to snáď nemyslíte vážne! Ja už roky sledujem vývoj cien na burze, najmä elektriny, napríklad počas finančnej krízy v rokoch 2008 až 2009, ale to čo sa dialo na burze v tomto roku a ešte deje, je neuveriteľné. Vy bohatých ľudí, ktorí podvádzajú a zarábajú na špekulatívnych nákupoch nekresťanské peniaze ospravedlňujete?
Já nikoho neospravedlňuji, pouze vysvětluji, že s elektřinou se dá těžko obchodovat jinak než pomocí obchodních spekulací. Na spekulacích se dá nejen vydělat, ale taky hodně prodělat. To co se děje v tomto roce je zapříčiněné kromě jiných vedlejších faktorů hlavně ztrátou největšího evropského dodavatele zemního plynu, takže není divu že to s trhem s elektřinou pořádně zamávalo, daleko víc než finanční krize, se kterou se to vůbec nedá srovnávat.
Dobrý den, tvrdíte že "Kdo se pokusil ukázat na viníky, přišel o majetek, o peníze, o práci a hrozí mu kriminál". Máte pro toto tvrzení nějaké hodnověrné důkazy?
Je rozdíl mezi tržním obchodováním a některými druhy "spekulací", např. v USA jsou mnohé způsoby ovlivňování trhu na burze soudně napadnutelné a trestné.
To co se například událo ve dni, kdy cena vyskočila na 1000 EUR/MWh, při zanedbatelných objemech svědčí o tom, že EU ještě naprosto nezvládla tržní obchodování na burze v Lipsku. Teprve se to učí, bude to (snad) pozvolna napravovat,
ale zatím tím trpí většina obyvatel Evropy.
V eu JE ALE JEDNA OÁSA NÍZKÝCH CEN ELEKTŘINY:
viz pv-magazine.com/2022/11/01/spain-portugal-to-lead-renewables-in-europe-says-rystad/
Přečtěte si to, jak docílit cca třetinových cen než my, Němci či Francouzi.
Aspoň něco jsem Vám zkopíroval:
"Spain was the third-largest energy exporter in Europe in the first three quarters of 2022, behind only Sweden and Germany. But the region is expected to experience strong growth in power generation this year and maintain sustained growth in the years ahead, driven mainly by the massive expansion of renewables.
According to Rystad Energy's calculations, the share of renewables in the Iberian energy mix will increase from 48% in 2021 to 64% in 2025 and 79% in 2030. That places the region at the head of the European energy transition and will make it the “renewable leader in Europe,” according to Rystad Energy.
Until 2021, Iberian electricity prices were closely linked to those of other European countries. But since the introduction of the price cap in June 2022, the impact has been clear. In August, electricity prices in Spain had an average of €155 ($153.16)/MWh, while prices were two or three times higher in the rest of the selected countries.
With long-term power purchase agreements (PPAs), such as annual ones for 2024 and 2025, Spanish energy is expected to be much cheaper than in France and Germany. The Spanish 2024 annual contract is currently trading at €113/MWh – more than half the price of the French equivalent of €270/MWh."
Mě pobavilo, jak se v té citaci úzkostlivě vyhýbají hlavní příčině, proč se Španělsko z dlouholetého čistého importéra elektřiny najednou letos stalo exportérem, a sice zavedení cenového stropu na cenu zemního plynu pro výrobu elektřiny, který způsobil, že už teď Španělsko vyrobilo ze zemního plynu více elektřiny z plynu než za celý loňský rok a vlastně za všechny roky od 2015 s výjimkou roku 2019. A to máme ještě dva měsíce před sebou. Přitom je to jen vedlejší efekt hlavního cíle, se kterým byl strop zaveden, tj. snížení cen silové elektřiny.
Španělsko bere plyn z Afriky resp z celého světa, to nebralo plyn z NS1 ani neplánovalo z NS2.
A samozřejmě, je to spolu s Portugalskem "země zaslíbená" obnovitelných zdrojů energie.
A úžasně dobře tam fungují Power Purchase Agreements.
Doporučuji si přečíst celý článek, chybí nám informace, jak je vidět v diskusích.
Mě by zase potěšilo, kdyby jsme převzali jejich osvědčené postupy a nečekali na to, zda resp. jestli je za pár měsíců či roků převezme i EU.
Já jsem celý článek četl a nic o tom, že hlavní příčinou je cenový strop na plyn, jsem v něm nenašel. A mluvte prosím za sebe a ne za ostatní, tedy nikoliv "chybí nám informace, jak je vidět v diskusích", ale "chybí mi informace, jak je vidět v diskusích".
ad Emil: o tom, že Španělsko a Portugalsko spolu s více než polovinou zemí EU prosazují své realizované osvědčené řešení: snížení cen formou zastropování ceny plynu pro výrobu elektřiny, snad ví každý čtenář zdejšího webu, není to žádný "emilův objev".
A v EU se o tom stále diskutuje (bohužel jen diskutuje).
A v článku též píší hned na začátku: The Iberian Peninsula reportedly has a lot of renewables potential, as well as natural gas supplies from North Africa (rather than Russia). To jsou 2 hlavní důvody, JE plánují Španělé odstavit (ale rozhodně ne hned teď).
To je ten důvod (spolu s obrovským rozvojem OZE a PPA) nízkých cen ve Španělsku. To samé chtělo v minulosti i Německo (ale bylo od levného plynu z velké části odstřiženo).
ad hlpb: Emil nemá rád čísla, která nepasují do narativu obhajovaného PR agenturou Emil.
Fakt, že relativně levný plyn plus OZE výborně ve výrobě elektřiny fungují, jak nám ukazují USA i v rámci EU Španělsko a Portugalsko, mu není po chuti.
"PR agenturo" Vaněček, přestaňte laskavě s podsouváním toho co ví "každý čtenář", co je "emilův objev", co komu není po chuti, co kdo nemá rád a s podobnými nesmysly, pouze jsem si "dovolil" upozornit na to, že prokazatelně hlavní příčina náhlé změny Španělska z importní země na exportní není v tom vašem článku vůbec zmíněna, což ostatně u serveru propagujícího fotovoltaiku není příliš překvapivé.
O tom, co budu do diskuse psát, budu i nadále rozhodovat já sám a kecy "PR agentury" Vaněček na tom nemohou vůbec nic změnit.
Pane Vaněčku, já si z toho beru jinou věc k řešení věcí v energetice středně a dlouhodobě (protože příklad Španělska a Portugalska nelze jen tak aplikovat do střední Evropy):
- mít do dvou let vlastní terminály na Baltu, popř. Jadranu a Černém moři, aby přestalo platit, že plynu je dost, jen ho nemáme jak dostat do plynové infrastruktury,
- ve stejné lhůtě vypořádat vlastnictví v ČEZ tak, aby tam stát vlastnil 100%ní podíl a mohla se při příštím průseru opravdu rychle zavést regulace cen pro tuzemské subjekty (tentokrát bez ohledu na menšinové akcionáře a možnosti jejich žalob) - přebytky dál posílat za burzovní ceny ven,
- vlastnictvím 100% ČEZ velmi zjednodušit povolovací řízení k novým elektrárenským zdrojům ,
- vyrábět do 5 ti let FVT a baterie v Evropě a mít kontrolu jak se vyrábí (nízkoemisní zdroje), nevyměnit fosilní závislost a závislost na asijské produkci, kterou se naučili od Evropanů, už jen proto, aby evropské dotační peníze končily v Evropě, ne mimo ni,
- v otázce zemního plynu tlačit na domácí výrobu biomethanu, který je schopen pokrýt z bioplynových stanic 15% spotřeby,
- stavět alternativní potrubní vedení od dodavatele jako je Izrael, Kazachstán a ostatní země střední Asie a, udržovat Bratrství kvůli ložiskům na západní a východní Ukrajině a jejím mořském šelfu, kapitálově podporovat odběrem země, které k nám nejsou nepřátelské,
- v situaci splněných výše popsaných bodů vyjednat s Rusy dodávky, o kterých budou sami vědět, že je můžeme nahradit z měsíce na měsíc.
Emilku, tak to byl slabej pokus o pokroucení reality, nějak jsi nám zapomněl sdělit, jednu podstatnou skutečnost, že Španělsko postupně vypíná uhelné elektrárny a nahrazuje je ve velkém FVE a VTE a jen částečně plynem. To znamená, že kromě plynu musíš porovnávat v předešlých letech výrobu i z uhlí = fosil, a hlavně letošní růst z fosilu je daný koncem covidu a hlavně extrémním suchem ve Španělsku = abnormálně nízkou výrobou z vody
Množství vyrobené EE z fosilu Španělsko porovnání (obrovský růst výroby z FVE + VTE):
2015 = 100 TWh (FVE + VTE = 60 TWh)
2019 =91 TWh (FVE + VTE = 66 TWh)
2020 = 70 TWh (FVE + VTE = 72 TWh) covidový rok
2021 = 70 TWh (FVE + VTE = 83 TWh) covidový rok
2022 k 31.10. = 78 TWh (FVE + VTE = 77 TWh, odhad letošní výroby cca 92 TWh)
Za lekci si účtuju pouze z kamarádství 500,-Kč, pošli na účet.
Bláho, to údajné "pokroucení reality" podle vás spočívá v čem konkrétně? Chcete snad zpochybňovat, že po zavedení cenového stropu ve Španělsku výrazně vzrostla výroba elektřiny z plynu? Že meziročně zaznamenaly právě plynové elektrárny největší nárůst výroby, přestože ten strop byl zaveden až v červnu? A že tedy na náhlé změně Španělska z importéra na exportéra má právě strop na zemní plyn největší podíl?
K té pětistovce, co jste si naúčtoval, si rovnou zaúčtujte i odpis pohledávky ve stejné výši, ať máte účetnictví v pořádku...
Španělsko a USA úspěšně ukazují, že ve výrobě elektřiny výborně funguje kombinace: stále rostoucí OZE plus plyn plus ponechání (relativně malého) zbytku jaderných elektráren.
A vy máte pocit, že tento váš dojem je tak zásadní, že tu s ním musíte tapetovat diskusi, ač se nevztahuje k příspěvku na který reagujete...
Koukám, že slovo "spekulace" vykřikl pouze Štěpán a nikdo jiný, přesto je to v titulku.. Nějaký důkaz by měl?? Možná kdyby to podložil nějakou regulérní analýzou, tak by to mělo nějaký význam.. výkřiky z demonstrací, to ale nejsou. Možná by se mohlo i zmínit že posledních 14dní je plyn na spotu cca za desetinu nedávných maxim.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se