Konec uhlí ovlivní i teplárenství v Karlovarském kraji, SUAS hledá nové zdroje

Výrazný vliv na teplárenství v Karlovarském kraji bude mít útlum a konec těžby hnědého uhlí. Velká část kraje je totiž zásobovaná z uhelných tepláren, zejména od Sokolovské uhelné. Firma už nyní musí řešit otázku, jak v následujících letech zajistí dodávky tepla a z čeho ho bude vyrábět, řekl ČTK předseda dozorčích rad Sokolovské uhelné a SUAS Group Pavel Tomek.

V Karlovarském kraji je na zdroje tepla Sokolovské uhelné, elektrárnu Tisová a kombinát ve Vřesové napojeno asi 50.000 domácností. Většinou jde přitom o větší města se sídlišti, u nichž není reálné, že by v krátkém čase všechna přešla na lokální plynové kotle či instalovala tepelná čerpadla.

V Tisové, která je takzvanou pánevní elektrárnou, jsou dva bloky. ETI II. je blokem elektrárenským a technologicky je nastavený pouze na spalování uhlí z lomu Jiří. ETI I. je určený primárně na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, využívá rovněž uhlí z lomu Jiří, ale díky technologii fluidního spalování už nyní zčásti spaluje i biomasu a může spalovat i tuhá alternativní paliva (TAP).

„Předpokládám, že v průběhu tohoto roku bychom měli mít dotaženy samostatné dopravní cesty, abychom mohli efektivněji, účinněji a ve větším poměru než dosud spolu spalovat tuhá alternativní paliva, štěpku a uhlí,“ uvedl Tomek k jedné z cest, jak zmírnit potřebu uhlí pro výrobu tepla a snížit uhlíkové emise.

„ETI I. je blok spíše teplárenského charakteru, právě proto je jeho využívání cíleno primárně na období čtvrtého a prvního kvartálu, to znamená na zimní období, která jsou nejnáročnější. Ale i pokud bychom ho měli vypnout, tak ten teplárenský provoz převezme blok ETI II., byť ale v tuto chvíli čistě na uhlí,“ uvedl Tomek.

Podstatný bude přechod na jiné zdroje tepla například pro Sokolov, i když v jeho případě už před energetickou krizí existovala alternativa. „V tuto chvíli máme pořád na skladě čtyři plynové kotle pro Sokolov, kdyby náhodou. A stavba tepláren bude trvat šest měsíců. … stavební povolení máme, existují na obě lokality, takže kdybychom potřebovali překlopit Sokolov, můžeme do plynu. Ale problém je, že v tuto chvíli to zvedne cenu tepla na dvojnásobek. A jak si s tím poradí sociálně slabý region? Říkat lidem, teď netopte nebo si stáhněte teplotu na 17 stupňů? Osobně bych tohle před lidmi obhajovat nechtěl,“ řekl Tomek.

V přípravě jsou ale i další projekty, které by mohly pomoci s přechodem od uhlí. Bude záležet i na podpoře státu. „Jde o projekt paroplynového cyklu pro elektrárnu Tisová, zadává se studie multipalivového kotle pro Vřesovou, který by měl pracovat s TAP, biomasou v kombinaci se zemním plynem. A potřebujeme dodělat i koncovku pro nakládání s komunálním odpadem. Teď ho řešíme v rámci ETI I., tedy fluidního kotle, ale víme, že on bude mít menší životnost, než bude mít ETI II., takže už pracujeme na tom, abychom byli schopni ten zdroj nahradit a věděli, čím ho budeme nahrazovat,“ uvedl Tomek.