Německo letos poprvé vyrobí ze slunce přes 100 TWh. Česko roste také, ale bez aukcí a politické podpory

Martin Voříšek
Martin Voříšek
19. listopad 2026, 10:29
Bez komentáře
Německo letos poprvé vyrobí ze slunce přes 100 TWh. Česko roste také, ale bez aukcí a politické podpory

Německé solární elektrárny letos podle odhadu svazu BSW-Solar poprvé v historii vyrobí za jeden kalendářní rok více než 100 TWh elektřiny. Data ukazují dokonce na meziroční růst kolem 15 %. Pro srovnání, spotřeba celé České republiky se loni pohybovala okolo 69 TWh. Česko výrobu ze slunce také rychle zvyšuje. Na rozdíl od Německa ale nemá aukce a současná vláda novou podporu nechystá.

Hranici 100 TWh by Německo mělo podle BSW-Solar překročit během několika dní. Svaz vychází z průběžných dat platformy Energy-Charts Fraunhoferova institutu ISE. Ještě před dvaceti lety přitom vyrobila německá fotovoltaika za celý rok jen 2,2 TWh, tedy zhruba pětačtyřicetinu letošního objemu. V prvních třech čtvrtletích letošního roku připadlo na solární elektrárny 24,1 % hrubé výroby elektřiny, tedy téměř každá čtvrtá kilowatthodina. Vyplývá to z předběžných výpočtů svazů BDEW a ZSW.

Rekordní číslo je ale jen jedním dílkem celé mozaiky. Svaz totiž zároveň vyčíslil, o kolik levnější je díky slunci elektřina pro domácnosti i firmy. V další části článku proto popisujeme, jak fotovoltaika ovlivňuje velkoobchodní ceny elektřiny a kolik to podle modelových výpočtů ušetřilo místním odběratelům. Ukazujeme také, v jakých hodinách už slunce a vítr v Německu vyrábějí více, než země spotřebuje, a jak si ve srovnání s Německem vede Česko.

Letošní nárůst výroby solárních elektráren je dobře patrný z následujícího grafu. Data z něj pocházejí ze statistik ENTSO-E, které ovšem nemusí zohledňovat spotřebu přímo v místě výroby a některé menší zdroje. Celková výroba je proto nižší a k 14. listopadu dosahuje cca 81,4 TWh, nicméně nárůst výroby je z dat dobře patrný.

Na hlavním závěru to nic nemění. Podle ENTSO-E vyrobilo Německo do poloviny listopadu o 10,4 TWh, tedy o 14,7 %, více elektřiny ze slunce než ve stejném období loňského roku. Celoroční výrobu za rok 2025 (73,5 TWh) letos překonalo už kolem 25. září.

Rekordní byl červenec. Fotovoltaika v něm dodala 12,0 TWh, o 17 % více než v dosud nejsilnějším měsíci, loňském červnu. Za jediný měsíc tak vyrobila víc elektřiny než hnědouhelné, černouhelné a plynové elektrárny a elektrárny spalující ropné produkty dohromady, které dodaly 9,9 TWh.

Svaz počítá miliardové úspory a varuje před novými bariérami

BSW-Solar rekord spojuje s ekonomickým přínosem. Podle studie poradenské společnosti Enervis by bez dosavadního rozvoje fotovoltaiky byly burzovní ceny elektřiny v roce 2025 v průměru o 20 % vyšší. Náklady na nákup elektřiny pro domácnosti, živnostníky a průmysl se tím podle výpočtu snížily o 15,7 miliardy eur.

Jde však o modelový výpočet. Solární elektřina má téměř nulové marginální náklady, a v poledních hodinách proto vytlačuje z trhu dražší zdroje. Zároveň tím stlačuje ceny, které sama na trhu získává. Bez akumulace se tento efekt s každým dalším gigawattem prohlubuje. Modelový výpočet zohledňuje pouze vliv na velkoobchodní ceny, nikoliv náklady, které tyto zdroje mohou v soustavě vyvolávat, nebo dopady provozních dotací. Německo provozní podporu pro velké solární parky přiděluje v pravidelných aukcích. V nich investoři soutěží o co nejnižší garantovanou cenu. Malé střešní instalace stále dostávají pevně stanovené výkupní ceny.

Česko výrobu zdvojnásobilo, Německo ji ale má šestnáctkrát vyšší

České solární elektrárny podle dat ENTSO-E vyrobily do 12. listopadu 5,09 TWh. To je o 11,8 % více než ve stejném období loni. Celou loňskou výrobu překonaly už začátkem října. Letošní tempo je tedy o něco pomalejší než v Německu.

V delším horizontu ale Česko rostlo rychleji. Mezi lety 2020 a 2025 se tuzemská výroba ze slunce zvýšila z 2,16 na 4,71 TWh, tedy více než dvojnásobně. Německá ve stejné době vzrostla z 45,8 na 73,5 TWh, tedy o 60 %. Největší skok přinesl boom střešních instalací po energetické krizi. V roce 2024 vyrobily české solární elektrárny 3,91 TWh, o 40 % více než o rok dříve (pozn. také česká data pocházejí z dat ENTSO-E, nemusí proto zohledňovat například výrobu elektřiny pro vlastní spotřebu).

Takové srovnání má své limity. Výroba českých solárních elektráren dlouho stagnovala a růst začala až spolu s energetickou krizí. Srovnávací základna je proto mnohem nižší než v případě Německa, které ze slunce vyrábí zhruba šestnáctkrát více než ČR. Rozdíl je patrný i na podílu ve výrobě. V letošním červenci, kdy byla výroba v obou zemích nejvyšší, připadlo na fotovoltaiku v Česku zhruba 12 % vyrobené elektřiny, v Německu přes 32 %.

Ve špičce slunce a vítr v Německu převýší spotřebu, v Česku pokryjí necelou polovinu

Nejvyšší hodinový výkon měly německé solární elektrárny letos 13. srpna ve 13 hodin, kdy dodávaly v průměru 58,1 GW. Zatížení soustavy bylo ve stejné hodině 55,4 GW, samotná fotovoltaika tak pokrývala zhruba 105 % německé spotřeby.

Data v tomto grafu jsou dostupná také ve čtvrthodinovém rozlišení60min
15min

Společně s větrem byla výroba nejvyšší 4. září v 11 hodin. Slunce tehdy dodávalo 31,3 GW, větrné elektrárny na pevnině 35,7 GW a na moři 1,4 GW, dohromady 68,4 GW. Zatížení soustavy přitom činilo 61,0 GW, slunce a vítr tak vyráběly zhruba o 12 % více, než síť v danou chvíli spotřebovávala. Přebytek se v takových hodinách ovšem musí vyvážet do zahraničí nebo se musí omezovat výroba.

V Česku jsou čísla řádově jiná. Tuzemské solární elektrárny dosáhly nejvyššího hodinového výkonu 12. srpna ve 12 hodin, kdy dodávaly 3,52 GW při zatížení soustavy 8,32 GW. Pokrývaly tak zhruba 42 % spotřeby.

Data v tomto grafu jsou dostupná také ve čtvrthodinovém rozlišení60min
15min

Vítr na tom téměř nic nemění. Nejvyšší společná výroba slunce a větru připadla na 13. srpna ve 12 hodin, kdy dosáhla 3,56 GW, z toho větrné elektrárny dodaly jen 38 MW. Při zatížení soustavy 8,26 GW to odpovídalo zhruba 43 % spotřeby.

Bez aukcí a bez chuti k nové podpoře

Rozdíl mezi oběma zeměmi spočívá i ve stavu legislativy. Česká legislativa aukce na provozní podporu obnovitelných zdrojů umožňuje, pro nové solární elektrárny se ale dosud nekonaly a nepočítá se s nimi ani v budoucnu. Pokud nové parky vznikají, vznikají díky investiční podpoře z Modernizačního fondu a díky dlouhodobým smlouvám o odběru elektřiny (tzv. PPA).

Současná vláda podporu obnovitelných zdrojů mezi priority neřadí. Zavedení nových dotací nebo aukcí pro fotovoltaiku je proto v nejbližších letech nepravděpodobné. Další růst české solární výroby tak bude záviset hlavně na tom, zda se investice vyplatí i bez provozní podpory. Rozhodovat budou především ceny panelů a baterií a také to, jak hluboko budou v poledních hodinách klesat ceny elektřiny na trhu.

Komentáře (0)

Loading