2. listopad 2026
Německo letos poprvé vyrobí ze slunce přes 100 TWh. Česko roste také, ale bez aukcí a politické podpory

Německé solární elektrárny letos podle odhadu svazu BSW-Solar poprvé v historii vyrobí za jeden kalendářní rok více než 100 TWh elektřiny. Data ukazují dokonce na meziroční růst kolem 15 %. Pro srovnání, spotřeba celé České republiky se loni pohybovala okolo 69 TWh. Česko výrobu ze slunce také rychle zvyšuje. Na rozdíl od Německa ale nemá aukce a současná vláda novou podporu nechystá.
Hranici 100 TWh by Německo mělo podle BSW-Solar překročit během několika dní. Svaz vychází z průběžných dat platformy Energy-Charts Fraunhoferova institutu ISE. Ještě před dvaceti lety přitom vyrobila německá fotovoltaika za celý rok jen 2,2 TWh, tedy zhruba pětačtyřicetinu letošního objemu. V prvních třech čtvrtletích letošního roku připadlo na solární elektrárny 24,1 % hrubé výroby elektřiny, tedy téměř každá čtvrtá kilowatthodina. Vyplývá to z předběžných výpočtů svazů BDEW a ZSW.
Rekordní číslo je ale jen jedním dílkem celé mozaiky. Svaz totiž zároveň vyčíslil, o kolik levnější je díky slunci elektřina pro domácnosti i firmy. V další části článku proto popisujeme, jak fotovoltaika ovlivňuje velkoobchodní ceny elektřiny a kolik to podle modelových výpočtů ušetřilo místním odběratelům. Ukazujeme také, v jakých hodinách už slunce a vítr v Německu vyrábějí více, než země spotřebuje, a jak si ve srovnání s Německem vede Česko.
Letošní nárůst výroby solárních elektráren je dobře patrný z následujícího grafu. Data z něj pocházejí ze statistik ENTSO-E, které ovšem nemusí zohledňovat spotřebu přímo v místě výroby a některé menší zdroje. Celková výroba je proto nižší a k 14. listopadu dosahuje cca 81,4 TWh, nicméně nárůst výroby je z dat dobře patrný.
Na hlavním závěru to nic nemění. Podle ENTSO-E vyrobilo Německo do poloviny listopadu o 10,4 TWh, tedy o 14,7 %, více elektřiny ze slunce než ve stejném období loňského roku. Celoroční výrobu za rok 2025 (73,5 TWh) letos překonalo už kolem 25. září.
Rekordní byl červenec. Fotovoltaika v něm dodala 12,0 TWh, o 17 % více než v dosud nejsilnějším měsíci, loňském červnu. Za jediný měsíc tak vyrobila víc elektřiny než hnědouhelné, černouhelné a plynové elektrárny a elektrárny spalující ropné produkty dohromady, které dodaly 9,9 TWh.
Svaz počítá miliardové úspory a varuje před novými bariérami
BSW-Solar rekord spojuje s ekonomickým přínosem. Podle studie poradenské společnosti Enervis by bez dosavadního rozvoje fotovoltaiky byly burzovní ceny elektřiny v roce 2025 v průměru o 20 % vyšší. Náklady na nákup elektřiny pro domácnosti, živnostníky a průmysl se tím podle výpočtu snížily o 15,7 miliardy eur.
Jde však o modelový výpočet. Solární elektřina má téměř nulové marginální náklady, a v poledních hodinách proto vytlačuje z trhu dražší zdroje. Zároveň tím stlačuje ceny, které sama na trhu získává. Bez akumulace se tento efekt s každým dalším gigawattem prohlubuje. Modelový výpočet zohledňuje pouze vliv na velkoobchodní ceny, nikoliv náklady, které tyto zdroje mohou v soustavě vyvolávat, nebo dopady provozních dotací. Německo provozní podporu pro velké solární parky přiděluje v pravidelných aukcích. V nich investoři soutěží o co nejnižší garantovanou cenu. Malé střešní instalace stále dostávají pevně stanovené výkupní ceny.
Česko výrobu zdvojnásobilo, Německo ji ale má šestnáctkrát vyšší
České solární elektrárny podle dat ENTSO-E vyrobily do 12. listopadu 5,09 TWh. To je o 11,8 % více než ve stejném období loni. Celou loňskou výrobu překonaly už začátkem října. Letošní tempo je tedy o něco pomalejší než v Německu.
V delším horizontu ale Česko rostlo rychleji. Mezi lety 2020 a 2025 se tuzemská výroba ze slunce zvýšila z 2,16 na 4,71 TWh, tedy více než dvojnásobně. Německá ve stejné době vzrostla z 45,8 na 73,5 TWh, tedy o 60 %. Největší skok přinesl boom střešních instalací po energetické krizi. V roce 2024 vyrobily české solární elektrárny 3,91 TWh, o 40 % více než o rok dříve (pozn. také česká data pocházejí z dat ENTSO-E, nemusí proto zohledňovat například výrobu elektřiny pro vlastní spotřebu).
Takové srovnání má své limity. Výroba českých solárních elektráren dlouho stagnovala a růst začala až spolu s energetickou krizí. Srovnávací základna je proto mnohem nižší než v případě Německa, které ze slunce vyrábí zhruba šestnáctkrát více než ČR. Rozdíl je patrný i na podílu ve výrobě. V letošním červenci, kdy byla výroba v obou zemích nejvyšší, připadlo na fotovoltaiku v Česku zhruba 12 % vyrobené elektřiny, v Německu přes 32 %.
Ve špičce slunce a vítr v Německu převýší spotřebu, v Česku pokryjí necelou polovinu
Nejvyšší hodinový výkon měly německé solární elektrárny letos 13. srpna ve 13 hodin, kdy dodávaly v průměru 58,1 GW. Zatížení soustavy bylo ve stejné hodině 55,4 GW, samotná fotovoltaika tak pokrývala zhruba 105 % německé spotřeby.
Společně s větrem byla výroba nejvyšší 4. září v 11 hodin. Slunce tehdy dodávalo 31,3 GW, větrné elektrárny na pevnině 35,7 GW a na moři 1,4 GW, dohromady 68,4 GW. Zatížení soustavy přitom činilo 61,0 GW, slunce a vítr tak vyráběly zhruba o 12 % více, než síť v danou chvíli spotřebovávala. Přebytek se v takových hodinách ovšem musí vyvážet do zahraničí nebo se musí omezovat výroba.
V Česku jsou čísla řádově jiná. Tuzemské solární elektrárny dosáhly nejvyššího hodinového výkonu 12. srpna ve 12 hodin, kdy dodávaly 3,52 GW při zatížení soustavy 8,32 GW. Pokrývaly tak zhruba 42 % spotřeby.
Vítr na tom téměř nic nemění. Nejvyšší společná výroba slunce a větru připadla na 13. srpna ve 12 hodin, kdy dosáhla 3,56 GW, z toho větrné elektrárny dodaly jen 38 MW. Při zatížení soustavy 8,26 GW to odpovídalo zhruba 43 % spotřeby.
Bez aukcí a bez chuti k nové podpoře
Rozdíl mezi oběma zeměmi spočívá i ve stavu legislativy. Česká legislativa aukce na provozní podporu obnovitelných zdrojů umožňuje, pro nové solární elektrárny se ale dosud nekonaly a nepočítá se s nimi ani v budoucnu. Pokud nové parky vznikají, vznikají díky investiční podpoře z Modernizačního fondu a díky dlouhodobým smlouvám o odběru elektřiny (tzv. PPA).
Současná vláda podporu obnovitelných zdrojů mezi priority neřadí. Zavedení nových dotací nebo aukcí pro fotovoltaiku je proto v nejbližších letech nepravděpodobné. Další růst české solární výroby tak bude záviset hlavně na tom, zda se investice vyplatí i bez provozní podpory. Rozhodovat budou především ceny panelů a baterií a také to, jak hluboko budou v poledních hodinách klesat ceny elektřiny na trhu.
Mohlo by vás zajímat
5. listopad 2026
2. listopad 2026
3. listopad 2026
4. listopad 2026
11. listopad 2026
18. listopad 2026
18. listopad 2026







