Rada: Způsob dostavby Dukovan může ovlivnit stav veřejných financí

Způsob financování výstavby dalších bloků jaderné elektrárny Dukovany může do budoucna ovlivnit udržitelnost veřejných financí. Vyplývá to z pravidelné čtvrtletní zprávy o udržitelnosti veřejných financí, kterou dnes zveřejnila Národní rozpočtová rada (NRR). Zároveň rada dodala, že z hlediska své působnosti nehodlá vstupovat do debaty o energetickém mixu České republiky. Považuje ale za nutné se vyjádřit k aspektům ovlivňujícím veřejné rozpočty.

Premiér Andrej Babiš (ANO) na konci května oznámil, že stát poskytne energetické společnosti ČEZ na stavbu nového bloku dukovanské jaderné elektrárny půjčku. Na výstavbě by se stát měl podílet 70 procenty, zbylých 30 procent by měl zaplatit ČEZ. Očekávaná suma v současných cenách je šest miliard eur (zhruba 162 miliard korun).

„Je zřejmé, že takovouto částku by si stát musel zajistit na kapitálových trzích, a došlo by tak k nárůstu podílu veřejného zadlužení na HDP, což je ukazatel dluhového pravidla zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Zkušenosti z výstavby jaderných elektráren v zahraničí v posledních letech navíc ukazují, že rozpočtované částky jsou zpravidla významně překračovány. Fiskální náklady dostavby jaderné elektrárny tak mohou být nakonec podstatně vyšší, než uvádějí aktuální odhady,“ uvedla rada.

Podobná rozhodnutí by proto podle ní měla být přijímána na základě pečlivých analýz a po podrobnější diskusi.

Celkový deficit veřejných financí bude podle rady letos závislý na rozsahu a délce trvání stabilizačních opatření a také na konečné míře propadu ekonomiky, který lze nyní odhadovat jen velmi rámcově. „Pokud by ekonomika letos klesla o 5,6 procenta, jak ve své dubnové predikci předpokládá MF, a pokud by stávající rozsah stabilizačních opatření nebyl dále navyšován, pak by deficit sektoru veřejných institucí dosáhl podle výpočtů rady 304 miliard korun, což by odpovídalo 5,5 procenta HDP,“ uvedla rada. V případě, že by se naplnily odhady Mezinárodního měnového fondu, které počítají s poklesem ekonomiky o 6,5 procenta, pak by se deficit veřejných financí prohloubil na 5,9 procenta HDP.

Ministerstvo financí v nejnovější verzi Konvergenčního programu očekává, že veřejné finance se letos propadnou do schodku 5,1 procenta HDP. V roce 2021 by pak měl schodek veřejných financí klesnout na 4,1 procenta HDP. Pravidla EU za normálních okolností vyžadují deficit pod třemi procenty HDP. Loni skončily veřejné finance v přebytku 0,3 procenta HDP.

Důvodem výrazného zhoršení odhadů vývoje veřejných financí je očekávaný propad ekonomiky a zhoršení hospodaření státu v důsledku šíření nového konoraviru. Sněmovna 22. dubna kvůli dopadům šíření koronaviru zvýšila letošní schodek rozpočtu na 300 miliard korun.

Nutné rozvolnění veřejných financí by ovšem podle rady mělo být pouze dočasné a po stabilizaci ekonomiky by měl následovat návrat na udržitelnou trajektorii. „Z těchto důvodů se rada domnívá, že uvolnění hranic strukturálního salda až do roku 2027 schválené v rámci novely zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti není nejen žádoucí, ale ani potřebné,“ uvedla rada.

Konstatovala, že by v současné době neměly být přijímány kroky, které s krizí nesouvisí a potenciálně mají významný dopad na transparentnost a udržitelnost veřejných financí. Jde například o změnu zákona o zadávání veřejných zakázek. V novele vláda navrhuje několik úprav snižujících transparentnost jednacích řízení bez uveřejnění a ke zrušení povinnosti zřizovat u významných zakázek hodnotící komisi. „NRR se domnívá, že zejména v případě jednacích řízení bez uveřejnění je nutné zachovat alespoň stávající minimalistické procesní požadavky, neboť se jedná o nesoutěžní metodu s vysokým rizikem nehospodárnosti,“ uvedla rada. Výdaje na zakázky zadané v rámci této zadávací metody ze strany veřejných zadavatelů se přitom ročně podle NRR pohybují mezi 12 a 20 miliardami korun.

sos rot