Snížení dotací ochladilo zájem o fotovoltaiku. Více však zákazníkům vadí omezení přetoků
Únorové škrty v dotacích přechodně oslabily poptávku po nových fotovoltaikách. Ještě víc však lidem vadí, že mohou zpět do sítě poslat jen polovinu přetoků.
Od koupě fotovoltaiky (FVE) tyto změny odradily domácnosti s nízkou spotřebou. Instalační firmy ale ubezpečují, že i tak se fotovoltaické elektrárny domácnostem vyplatí, protože jejich pořízení je i o sto tisíc levnější než před rokem a cena elektřiny už příliš klesat nebude.
Každý, kdo fotovoltaiku nezkombinuje se zateplením, získá z Nové zelené úsporám o 40 tisíc korun méně. Ukazuje se, že toto seškrtání dotací, platné od poloviny února, snížilo i zájem lidí o pořízení fotovoltaiky. Poptávka po nových fotovoltaických elektrárnách v březnu, tedy měsíc po snížení, klesla až o polovinu.
„Zákazníci, kteří si plánovali pořídit fotovoltaiku, svůj zájem uspíšili, což se pak muselo podepsat na březnové poptávce. Ta byla oproti únoru zhruba o polovinu nižší, říká René Milota, jednatel realizační společnosti Acetex.
Stejný výkyv potvrzuje i firma Innogy. „V únoru byla poptávka nezvykle velká, v březnu poklesla. Je to dané změnou, respektive mírným snížení dotací na domácí fotovoltaický systém. Po fotovoltaickém boomu, způsobeném razantním růstem ceny elektřiny, i tento byznys přešel na obvyklý boj o každého zákazníka,“ podotýká Marek Bako, produktový manažer fotovoltaiky v Innogy. Všechny oslovené firmy se shodují, že snížení zájmu o domácí elektrárny bylo jen přechodné a pokud se vezme dlouhodobý průměr, tak zájem spíše dlouhodobě roste.
O přechodném snížení zájmu, hlavně v průběhu února, mluví i společnost Schlieger. „Důvodem byly primárně obavy ze změny podmínek v dotačním programu. V březnu se poptávka srovnala a v dubnu jsme zpátky na číslech z minulého roku,“ říká Károly Attila Juhász, marketingový ředitel ve Schliegeru. Oslovené firmy se ale shodují, že pokles zájmu byl jen krátkodobý a v současnosti spíše roste.
Elektřina už prý levnější nebude
I společnost E.ON zaznamenala, že po změně dotačních podmínek, kdy se snížila státní podpora 40 tisíc korun, přišel krátkodobý útlum poptávky. „Ke snížení dotací ale došlo z logických důvodů, kdy cena fotovoltaiky za dvanáct měsíců klesla v některých případech až o sto tisíc korun vlivem poklesu cen komponent a snížením sazby DPH. Fotovoltaika tak i s nižší dotací stojí výrazně méně než na začátku roku 2023,“ upozorňuje Ondřej Hájek, vedoucí oddělení energetických řešení pro domácnosti ve společnosti E.ON. Pokles cen elektřiny však podle něj velmi pravděpodobně dosáhl svého maxima a dál už cena padat nebude.
„Rozhodně očekáváme, že fotovoltaiku začnou řešit i ti zájemci, kteří vyčkávali vzhledem ke klesajícím cenám elektřiny. Předpokládáme tedy znovu nakopnutí poptávky a tuto stabilní úroveň si přeneseme i do delších let,“ věří Hájek. Ceny energií podle něj mohou opět růst hlavně kvůli odklonu od uhelných elektráren a větším nákladům na provoz distribuční sítě.
„Zákazníci, kteří tak pořízení FVE odkládali s nadějí, že se cena elektřiny dostane opět na úroveň před krizí, velmi pravděpodobně opět začnou o fotovoltaice uvažovat ve chvíli, kdy zjistí, že další pokles cen očekávat nelze, předpokládá Hájek.
David Krásenský ze společnosti Columbus Energy, která se rovněž věnuje instalacím FVE, k tomu dodává, že se sice v posledních měsících snížila cena silové elektřiny, ale distribuční poplatky se zvyšují. „Na druhou stranu ceny komponent a instalací FVE jsou stále nižší. Zatímco před dvěma lety se lidé rozhodovali částečně i z obav o ceny nebo nedostatek elektřiny, dnes se rozhodují racionálněji a s výhledem na dobu životnosti fotovoltaiky, a to ve výhledu 25 až 30 let. I při současných dotacích a současných cenách energií je návratnost investice stále velice zajímavá,“ soudí Krásenský.
Lidem vadí omezení přetoků
Zároveň se však ukazuje, že ještě více než snížení dotací o 40 tisíc korun lidem vadí i další změna platná od února, a to omezení prodeje přetoků do sítě na hranici 50 procent výkonu fotovoltaické elektrárny.
„Před nastavením tohoto nového limitu totiž fotovoltaiku instalovali i lidé s nízkou spotřebou, kteří měli ale k dispozici vhodnou střechu, jak svými rozměry, tak orientací. Počítali s tím, že díky dodávkám do sítě si přilepší, zkrátí návratnost investice a následně budou mít část roku elektřinu zdarma,“ vysvětluje Milota z Acetexu. Nově však o tuto výhodu lidé z poloviny přijdou.
Motivací k pořízení fotovoltaiky by však podle firem měl být fakt, že hodnota hardwaru oproti loňsku klesá. „Pořizovací cena je zhruba o sto tisíc korun levnější než touto dobou před rokem. FVE se tak vyplatí i po změně dotačních podmínek, která proběhla v polovině února. Podle našich výpočtů nám vychází, že návratnost takových systémů je v některých případech kratší, než byla touto dobou loni, a to právě díky klesajícím cenám hardwaru a snížení DPH na stavební práce, které férový dodavatel do své ceny promítne,“ zmiňuje Hájek.
Stejný tahák avizuje i Schlieger. I u něj jsou ceny fotovoltaických elektráren na historickém minimu. „To znamená, že koncový zákazník si u nás nyní může koupit fotovoltaiku levněji než před rokem, a to dokonce s kvalitnějšími a modernějšími komponenty,“ ujišťuje Károly Attila Juhász. Loni nabízeli základní sestavu FVE s výkonem 3,85 kWp za cenu 214 tisíc korun. Nyní se cena této konfigurace pohybuje o 37 tisíc levněji. Ke zlevnění prý dopomohl i přesun FVE do nižší sazby DPH.
„Firmy se teď doslova perou o každého zákazníka a ve snaze porazit konkurenční nabídky se uchylují k dumpingovým cenám. Zákazníci tak na tom v tuto chvíli můžou – při volbě správného dodavatele – jedině vydělat, a to navzdory o něco nižší dotační podpoře. Výhodnější ceny než teď tu totiž nebyly několik let. Ve srovnání s obdobím před třemi lety můžete dnes pořídit fotovoltaiku reálně i o čtvrtinu levněji, komentuje Jaroslav Šuvarský, zakladatel společnosti S-Power Energies.
Tahounem na FVE jsou nyní firmy a SVJ
Petr Maule, výkonný ředitel České fotovoltaické asociace, říká, že zájem o fotovoltaiku ani po snížení dotace neochabuje. „Ale přesně podle ekonomických pravidel se mění sektory, ve kterých fotovoltaika začala enormně růst. Dnes se největším fotovoltaickým tahounem u realizačních firem stává průmysl a obchodní společnosti, které byly dříve na pokraji zájmu. Je zřejmé, že se cena energií již nevrátí na předchozí úroveň, a proto se průmysl nyní snaží být částečně energeticky nezávislý,“ vysvětluje Maule.
Dalším tahounem se podle něj stávají SVJ a energetická společenství. „Tam FV energie na svůj hlavní nárůst teprve čeká, ale již nyní zaznamenává rekordní nárůsty v desítkách procent,“ pozoruje Maule.
Že od loňska významně roste zájem na straně bytových domů, potvrzuje i společnost S-Power Energies. Je to díky novele vyhlášky Energetického regulačního úřadu, která otevřela nové možnosti sdílení. „Zelenou energii teď můžou obyvatelé bytových domů využívat nejen ve společných prostorách, ale nově i v jednotlivých bytech. Navíc už není nutné, aby se na pořízení elektrárny shodli všichni obyvatelé domu – čímž odpadla další velká překážka,“ vysvětluje Jaroslav Šuvarský.
Čerstvou novinkou na poli FVE jsou také instalace na střechách obecních budov – například škol, obecních úřadů, sportovních hal nebo čistíren odpadních vod. Těm se díky LEX OZE II, tedy novele energetického zákona, díky níž bude v letošním roce povoleno komunitní sdílení elektřiny, otevírají zajímavé možnosti v rámci komunit.
V budoucnu tak podle Šuvarského můžou obce díky sdílení výrazně ušetřit za energie a získat větší energetickou nezávislost. Velkou výhodou je podle jeho slov i štědře nastavené dotační financování, které u menších obcí do tří tisíc obyvatel může pokrýt až 75 procent investice.
Převzato z internetového portálu EkoNews.cz, webu o byznyse a udržitelnosti.
Mohlo by vás zajímat:
No, vzhledem k vykupnim cenam 0,20 Kc/kWh to omezeni na 50% vykonu elektrarny to nikoho mrzet nemusi. Sam pretoky taky brzy vypnu - uplne.
Pokud vím pak aktuální nabídky jsou okolo 1500kč /MWh. Mimo to můžete prodávat na burze průměr burzy je 2000kč/MWh
Reálná cena výkupu přebytků dle tržního ocenění je 0,20 až 0,80 Kč/kWh - k té vyšší ceně to inklinuje v případě, že vykupující obchodník věří tomu, že cena elektřiny obecně půjde nahoru. Pokud někdo vykupuje za 1,50 Kč/kWh nebo něco podobného, tak buď to jsou smlouvy uzavírané ještě z loňska a nebo tam prostě obchodník počítá s nějakými sekundárními efekty, které tu situaci do určité míry změkčují, např. má podmínku, že daná odběratel od něj musí brát i odběr elektřiny, nebo je tam napálenej paušál, a hojí se částečně na něm.
Nevím o jakém průměru burzy je řeč, nejspíše je myšlen denní trh OTE ČR, každopádně ten není 2000 Kč/MWh. V pracovní dny se obvykle motaj obchodní hodiny v poledne kolem 40-60 EUR/MWh, přes víkendy nula nebo záporné ceny. Takže to máme 5 x 50 / 7 = 36 EUR/MWh. To je relevantní "průměr burzy" coby ocenění fotovoltaické elektřiny. A lepší to nebude, spíše horší. ČEZ plánuje zprovoznit FVE Prunéřov I, kde bude 250 MWp a na spoustě fabrik se realizují tam a sem nějaký ten MWp, prostě se nakládá dál pod kotel a bude se to víc tlačit k záporným cenám i v pracovních dnech. Proto taky Krčmář mele všude možně o nutnosti nějaké provozní podpory, jelikož solárníci na polích a "agrovoltaice" by si představovali aspoň 2x tolik. A to jim nikdo nedá. Nakašlat.
Průměrná spotová tržní cena v ČR za posledních 365 dní je 77,6 €/MWh, vážený průměr cen podle výroby z fotovoltaiky v ČR za stejné období, neboli tzv. "capture price", je 56,3 €/MWh tj. 1404 Kč za MWh, takže za 2000 Kč/MWh výrobu z fotovoltaiky (bez akumulace) na burze těžko někdo uplatní.
Je to tak, za červen 2023- květen 2024 to dělá 56 EUR/MWh.
Jenže to poletí dolů ještě.
V současné době dochází k přesunu zákazníků k hodinovým cenám - je to výhodnější to zvýší flexibilitu odběru. Ceny elektřiny na burze porostou. Budou zlevňovat i baterie , takže běžný solárník s panely na střeše bude prodávat méně a více akumulovat.
A v budoucnu do toho májí vstoupit další se stálým provozem jaderný mamuty s provozní dotací, kdy se kapacita OZ bude mnohonásobně navyšovat. Co se ještě musí přihodit, aby se našim plánovačům, lobistům otevřeli oči, že tudy schůdná cesta nevede.
No, jestli si máme vybrat nízkoemisní zdroj, který vyrábí pořád a takový, který vyrábí hlavně, když to nepotřebujeme, tak já bych byl za ten stabilní.
Jo nejlepší je ten vybudovaný za 15-20 let, velmi drahý, který bude produkovat drahou elektřinu po dalších 60 let. Hádejte jak se jmenuje...
Jenže my už jsme si vybrali. Tedy ani ne tak my jako všichni okolo nás, ale to je ve výsledku jedno. Základní axiom je, že nestabilní zdroje nelze doplňovat stabilními zdroji, ale naopak zdroji flexibilními a/nebo flexibilní spotřebou.
Naštěstí žádný "stabilní zdroj", který by zároveň nebyl flexibilní, ani není v nabídce, takže ten váš "základní axiom" můžete klidně pustit z hlavy.
P.s. Pokud byste chtěli OZE, které je výrobou ekvivalentní (vyrábí pořád), tak se připravte na cenu elektřiny 183 €/MWh. Odkaz:
oenergetice.cz/nemecko/dalsi-nemecka-aukce-pro-biometan-a-biomasu-prinesla-zklamani
A to nemluvím o lokálních emisích ze spalování biomasy (a nemyslím tím CO2).
Čím větší kapacita OZ, tím větší stabilita. V případě přebytků se nic vypínat nebude, ale využije se to k akumulaci, na které se intenzivně celosvětové pracuje právě za účelem co nejefektivnějšího uskladnění, aby nám to výslednou elektřinu nezdražovalo, ale právě naopak, oproti těm mamutům. Je to běh na dlouhou trať a nelze vycházet jenom ze současných poměrů a informací. Těch cest pro stabilizaci sítě je už i v současnosti známých vícero, takže není důvod ke skepsi, spíš časem k narůstajícímu většímu optimismu.
A ještě tu o Karkulce...
A nebo tu o akumulaci, která nezdraží vyrobenou elektřinu.
Kdo více sleduje vývoj o tomto tématu, tak nepotřebuje pohádku pro klidné spaní.
To se právě bojím, že tak nebude. Abyste mohl uvažovat o skutečně reálné ceně, musíte do jednotkové ceny např. za MWh zahrnout i náklady za to "Vaše" uskladnění. A momentálně je to neskutečná raketa. A to neberu v potaz ještě náklady za vyrovnání sítě nebo za podporu OZE, které jako nepřímé náklady stejně končí na našich fakturách ať už v regulovaných nebo distribučních cenách. Viz poplatek za OZE a teď nově za EDC
Takže momentálně nás FVE a VTE stojí mnohem více než e široké veřejnosti sděluje a bohužel je to mnohem nákladnější než např. jádro .....
Co se omezení přetoků týče , pak za mě je 50% málo podle mě je rozumná hodnota něco kolem 65%. Fialova vláda na jednu stranu zakazuje přetoky občanům , kteří chtějí dotace a na druhou stranu dívá dotace ČEZU a ještě 80% přetoky - tedy plné. Tam jim to nevadí. Navíc dotace do malých FVE jsou omezeny na 10kW. Další problém je nesmyslný požadavek na stavební povolení od výkonu 50kW a ne od 100kW stejně jak licence tu by měl mít jen ten kdo tu elektřinu prodává a to podle přetoků a ne podle instalovaného výkonu Mnoho firem má licenci a přitom neprodá ani 1kW do sítě , protože vše spotřebuje a nebo nesmí prodávat.
Popravdě, v Polsku dlouho pretoky neomezovali, navíc tam neplatí to pravidlo účtování po fázích, takže se jim to zcela vymklo z kloubů a teď tam mají v síti klidně přes 250V a často nastávají situace že se střídač už k síti nepřipojí vůbec. Proto by podle mě mikro zdroje měli sloužit primárně k pokrytí vlastní spotřeby a. Pretoky bych povolil tak max na 10 procent výkonu FVE aby se neničil střídač ( zakázané pretoky a asymetrie má přímo devastující účinky na 3 fázové střídače, neplatí pro systémy skládající se z 3x 1f střídačů). Pretoky by se měli postupně povolovat s tím jak se bude přebudovávat síť a vznikat spotřeba jako je řízení spotřeby, budování úložišť energie, jinak nastane Polský scénář.
Nebuďte lidi nenažraný a buďte rádi i za to málo co je!!
@Filip Kopa 27. červen 2024, 06:13
Mohl byste mi prosím osvětlit tvrzení a nějaký zdroj informace na :
"zakázané pretoky a asymetrie má přímo devastující účinky na 3 fázové střídače"
Díky
Je pravděpodobnější, že budování dalších FVE poroste rychleji než přebudování sítí, řízení spotřeby a budování úložišť. Takže ani do budoucna to s těmi přetoky nebude lepší. Na nějaké zářné zítřky pro přetoky bych nespoléhal.
To je o řízení sítě. Co vím, tak jiné státy s tím tak velké problémy nemají.
V Polsku mají také řízení sítě, střídače by měly mít dle platných EN schopnost samočinné regulace P(Q) P(f) , a síťové ochrany. Znám obrovské množství případů kdy to zákazník nechá vypnout aby ho to tzv. neomezovalo. To se naštěstí mění se zaváděním chytrých elektroměru které takovéto počínání odhalí
To vim jen díky tomu že dělám pro Čínského výrobce servis FVE stridacu a je to interní informace podpořena praktickými poznatky z trhu. Je to takové špinavé tajemství které trápí stridace v ČR a HU kde jsou zakázané přetoky a to po všech fázích, není dovolen 3 phase limit ( součet 3 fázi je 0W).
Další špinavé tajemství je používání sériových vysokonapěťových bateriovych systému s jednou společnou BTS a pasivními optimizery článků coz jsou všechny starší systemy od Solaxu, GoodWee, Sofar, atd… take se tím nikdo nikde nechlubí jaké problémy jsou s těmito systémy hlavně když uživatel touží po rozšíření takového systému
OK, díky za info.
Je lepší situace, pokud není nastaven limit přetoků na 0, ale "jen" omezen, např. na 5kW?
Nebo je problém jakékoliv zapnutí limitu?
Bezva, mám Solax, aku 3x T58 v1, srazil jsem nabíjecí proud na 10A, větraná místnost, víc udělat nemohu:-)
Stačí 10 procent nebo povolit 3 phase limit aby si mohl střídač ze site přisát nebo naopak dodat když bude potřebovat
OK, díky
Dobrý den pane Kopa. Mám dotaz začínajícího malosolárníka. Co je myšleno těmi 10%? Díky za odpověď.
Že bude tolerován přetok do výše 10% instalovaného výkonu.
Tak si k FVE ještě připočtěte další náklad:
Poplatek za EDC = 5,1 Kč/OM/měsíc * cca 6 000 000 OM * 12 = 362 200 000,- Kč/rok bez DPH za každý rok provozu. Ale nečekám, že nechají cenu takhle nízko.....
+ 77 120 000,- Kč za DPH co si vybere stát.
To je strašná prasárna vybirat DPH z poplatků ... jaká tam vzniká přidaná hodnota ?
No přece přidali tam ty poplatky, ne?
Naši partneři
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se