Dodávky biometanu do sítí rostou, stále však jde ale o zlomek potenciálu

A na to se právě tak hezky hodí.

Nesmrdí to, účinnost vysoká, emise celkem nízké, investiční náklady velmi nízké. A dá se skladovat.

Ne plamen plynu má 2000°C je to plýtvání tím palivem. Na nízkopotencionální teplo se hodí tepelné čerpadlo. Plyn by měl být používán jen tam kde jsou nutné vysoké teploty a od toho je třeba začít.

Podobnou logikou:

Teplota Slunce je na viditelném povrchu 6000 °C, jádro Slunce má teplotu až 15, 7 milionů °C.

To je dvojnásobné plýtvání, vyrábět z takové teploty elektřinu ve FVE a potom s ní topit na nějakých 20°C a ohřívat TV na 60°C.

Ostatně u plynové turbíny je ta teplota jen o něco nižší, než teplota plamene: "U plynových turbín jsou pracovní látkou obvykle spaliny plynných nebo kapalných paliv se vstupní teplotou do turbíny 600 až 1500 °C a výstupní teplotou 450 až 600 °C, účinnost výroby elektřiny je 28 až 38 %"

@Bob 14. září 2025, 12:42

Srovnávat plýtvání energií Slunce a plynu můžete snad jen s vaší specifickou logikou.

Energie Slunce je na miliardy let, tedy z pohledu člověka nevyčerpatelná, což se o plynu rozhodně říct nedá.

Energií Slunce jaké takovou se plýtvat nedá, navíc nás vůbec nic nestojí.

PPE má účinnost 55% i více a tepelné čerpadlo z toho zdělá 192 až 275% energie původního paliva plynu a to jen v obdobích špatné výroby z OZE , kdy je ten plyn potřeba. Proti tomu stálé pálení plynu v kotlích pro vytápění budov má účinnost 90%. Proto je neefektivní pálit plyn v kotli pro výrobu nízkopotencionálního tepla. Nevím co je na tom nepochopitelného nebo nelogického je to čistá fyzika.

To Jarda

Přesto je nesmysl tvrdit, že plynový kotel je plýtvání energií jen kvůli tomu, že teplota plamene je nějakých 1 900 °C a třeba já topím do PT jen na třeba 40°C. Plynový KK je zařízení s vysokou účinností 95-98% a čím je ten rozdíl větší (topí se na nižší teplotu), tím je účinnost vyšší.

Vemte si ten druhý případ s plynovou turbínou spalující třeba zelený vodík. To není ještě větší plýtvání energií?

To Petr Karásek 14. září 2025, 18:04

Jednak zdaleka ne všechen ZP se spálí pro výrobu elektřiny v PPE, značná část i PE, případně při rychlém náběhu PPE ta také pracuje jako PP s účinností lehce nad 30%, než se nahřeje parní okruh.

A z druhé strany, zdaleka ne všechna elektřina se spotřebuje na topení a ohřev TV v TČ. Značná část jsou přímotopy a klasické bojlery.

Navíc nemáme možnost skladovat elektřinu z léta na zimu, podobně jako ZP a na elektrické topení (byť by to bylo pomocí TČ) nemáme v zimě dost výrobní kapacity elektřiny a nemáme ani na to síť od těch elektráren až po rozvody v jednotlivých RD a bytů. Taky brzká náhrada všech plynových kotlů TČ není reálná.

Zde kopíruji komplexní odpověď Copilota:

⚡ 1. Výroba elektřiny ze zemního plynu v ČR

Podle dostupných dat se cca 6 % elektřiny v ČR vyrábí ze zemního plynu. Z toho:

Paroplynové elektrárny (PPE): cca 60 % podíl

Klasické plynové elektrárny (PE): cca 40 % podíl

Navíc:

PPE při startu běží několik hodin jen na plynovou turbínu, s účinností ~35 %

Stabilní režim PPE: ~55 % účinnost

Pro výpočet vezmeme průměrnou účinnost PPE jako 50 % (vážený průměr režimů) PE účinnost: ~35 %

🔥 2. Způsob využití elektřiny pro vytápění a ohřev vody

Zastoupení technologií v domácnostech (odhad pro ČR):

Technologie Podíl Účinnost / COP

Tepelné čerpadlo 30 % COP 3.0 (300 %)

Přímotop 40 % 99 %

Klasický bojler 30 % 95 %

🧮 3. Výpočet celkové účinnosti

a) Výpočet vážené účinnosti výroby elektřiny z plynu:

\text{Účinnost výroby} = 0.6 \times 0.50 + 0.4 \times 0.35 = 0.44 \text{ (44 %)}

b) Výpočet účinnosti přeměny elektřiny na teplo:

\text{Účinnost přeměny} = 0.3 \times 3.0 + 0.4 \times 0.99 + 0.3 \times 0.95 = 1.607 \text{ (160.7 %)}

c) Celková účinnost řetězce (zemní plyn → elektřina → teplo):

Celkovaˊ ucˇinmost

=0.44×1.607=70.7%

⚖️ Porovnání s kondenzačním kotlem

Kondenzační kotel: 95–98 % účinnost

Plyn → elektřina → teplo (reálně): ~71 %

🧠 Závěr

Z hlediska čisté účinnosti je kondenzační kotel stále výhodnější. Ale pokud bychom měli vyšší podíl tepelných čerpadel (např. 60–70 %), pak by se celková účinnost elektrického řetězce dostala nad 90 %, a začala by konkurovat přímému spalování plynu.

@Bob 14. září 2025, 18:49

Nesmysl je především to, aplikovat "podobnou logiku" na energii ze Slunce.

Ještě jednou plyn. Díváme se na budoucnost , regulace sítě nebude probíhat pomocí plynových el .že by naběhly na 3 hodiny denně jako tomu je dnes. Taková regulace bude během 6-7 let postavená na akumulačních systémech. Plyn bude sloužit jako zdroj energie ne jako regulace a to v době , kdy dlouhodobě nebude - špatné počasí v zimě atd.

Čím má teplo vyšší teplotu tím je hodnotnější a naopak slunce na zemi nemá teplotu plynu běžné ze slunce vytvoříte teplotu podobnou jako dávají tepelná čerpadla a nebo vytvoříte práce , ale s nižší účinností. Plyn má tu výhodu že dokáže vytvořit technologické teplo páru. To tepelná čerpadla vytváření jen se špatným topným faktorem , tak se plyn těžko nahrazuje. Plyn by se měl odstranit z vytápění budov jako se dříve odstranila ropa. Ono k tomu nevyhnutelně dojde. Stejně jako se bude snižovat podíl ropy v dopravě.

To Jarda 14. září 2025, 20:13

Celé je to nesmysl, odvozovat plýtvání (neplýtvání) od teploty plamene.

Důležitá není teplota plamene, ale kolik využitelné tepelné energie dostaneme spálením kubíku plynu.

Tak jiný příklad:

Máme elektrický infrazárič s teplotou až 500°C a oproti tomu topnou fólii, nebo kabely s teplotou do 30°C. Znamená to, že infrazářice jsou neefektivní a měli bychom používat jen topné fólie a kabely?

Nebo: V elektrickém oblouku při svařování je teplota 6 000-8 000°C. Znamená to snad, že tím dochází k plýtvání a raději bychom se při spojování oceli a železa (od mostů po lodě až k tankům) měli vrátit k "méně horkému" způsobu nýtováním?

Ostatně plyn se dá "spalovat" i za podstatně nižší teploty na katalyzátorech třeba v palivových článcích. Pamatuji si těsně po 1990 u nás vyráběný patentovaný plynový kotel s katalytickým spalováním ZP na keramických kuličkách za velmi nízkých teplot. Mělo to své výhody, eliminovaly se oxidy dusíku ve spalinách.

@Bob 14. září 2025, 22:53

Reagoval jsem pouze na ten nesmysl se Sluncem.

To Petr Karásek 14. září 2025, 22:32

Právě, že plynové a paroplynové elektrárny by se měly převážně používat jen ve špičkách odběru "jen 3 hodiny denně" a to ještě jen, když nesvítí a nefouká.

Jinak by to bylo daleko větší plýtvaní plynem, než v domácích kotlích.

Uvědomte si, že elektřina vyrobená z plynu se bude používat převážně na jiné účely, než jako náhrada za plyn. Domácí spotřeba tepla je ve spotřebě elektřiny marginální a byla by pořád i při násobném navýšení počtu TČ.

A znovu připomínám výsledky od Copilota:

Kondenzační kotel: 95–98 % účinnost

Plyn → elektřina → teplo (reálně): ~71 %

Přitom v opravdu dobře zatepleném RD (výpočtová ztráta třeba 4 kW) vůbec nedává smysl TČ pro topení. Za dobu životnosti TČ se ani nezaplatí rozdíl ceny elektřiny z TČ a přímotopu, když si na to TČ berete úvěr a musíte platit ještě úroky.

Souhlas, pálit bioplyn a biomasu pro vytápění nebo výrobu elektřiny je silně neprozíravé. Jsou potřeba na dekarbonizaci chemického průmyslu jako náhrada ropy. Cíl biometanu v roce 2030 pro ČR je 490 mil m3. To je energeticky polovina co jednoho plánovaného SMR. Je třeba bioplyn a biomasu směřovat do chemického průmyslu a ne do energetiky.

No jo, ale podle chemika AV Dědečka je spotřeba energie asi 400 TWh a to by vyšlo na asi 5x plocha republiky na biomasu (turkyň).

A spalování hnoje v "bioplynkách" také. To zase bude pláče po povodních, že pole nezadržují vodu. A kolem "bioplynek" se motá tolik fosilu, že mi nezbývá než je dávat do uvozovek : zemní plyn na výrobu hnojiv a pesticidů, nafta na pohon traktorů, ohřev nádrží pomocí naftových agregátů. A spousta dotací – zemědělské na plochu, zelená nafta, dotace na stroje, dotace na čištění „bioplynu“ na ZP a vysoké provozní dotace. Velmi mi to připomíná větrníky – vysoké investiční i provozní dotace. A výsledkem bude drahá elektřina.

U chalupy na Šumavě máme jednu silážní jámu pro bioplynky. Na polích vedle pro to pěstují kukuřici a výsledek prodávají do Německa. Jinak je tam hrozný smrad.