Větrné elektrárny loni pokryly procento spotřeby, ČR výrazně zaostává za Evropou
Větrné elektrárny loni v Česku pokryly jedno procento spotřebované elektřiny. Jejich podíl navíc v posledních letech stagnuje. Česká republika tak výrazně zaostává za evropských průměrem, na celém kontinentu větrné elektrárny pokrývají 17 procent spotřeby a svůj podíl dál zvyšují. Vyplývá to z dat evropské větrné asociace Wind Europe. Podle zástupců oboru je problémem délka přípravy staveb.
V Česku jsou v současné v provozu větrné elektrárny s instalovaných výkonem 339 megawattů (MW). Loni sice byly poprvé od roku 2019 postaveny čtyři nové větrné elektrárny, konkrétně v rámci projektu Moravice-Melč II v Moravskoslezském kraji s celkovým výkonem 8,8 MW, v současnosti ale stále čekají na připojení do sítě. V celé Evropě loni fungovaly větrné elektrárny s výkonem 19,1 gigawattu (GW), z toho zhruba 85 procent v EU.
„V Česku jsme v rozvoji větrných elektráren zaspali. Z větru tu pochází jen přibližně jedno procento spotřebované elektřiny. Potenciál je přitom řádově vyšší,“ uvedl předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa.
Podle aktuálních údajů České společnosti pro větrnou energii jsou v Česku v pokročilé fázi přípravy projekty s výkonem přes 250 MW. „Ve srovnání s čísly z okolních států jde samozřejmě o velmi malé číslo, ale musíme si uvědomit, že sektor se v Česku přes deset let nerozvíjel, že začínáme prakticky od nuly,“ podotkl Chalupa. V Evropě by mělo v příštích pěti letech podle očekávání Wind Europe vzniknout kolem 19,6 GW nových větrných elektráren ročně.
Podle odhadu komory by větrné elektrárny v Česku měly v roce 2030 dosáhnout celkového výkonu kolem 1000 MW. Jeden ze čtyř bloků Jaderné elektrárny Dukovany má přitom instalovaný výkon 510 MW.
Ze studie Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR podle komory vyplynulo, že větrné elektrárny by tuzemsku mohly pokrýt až 28 procent aktuální roční spotřeby. Největší potenciál pro využití větrných elektráren je podle studie v Jihomoravském kraji, na Vysočině a v Moravskoslezském kraji. Největším problémem při přípravě větrné elektrárny je podle komory délka povolovacích procesů.
Technologie větrných elektráren se podle zástupců oboru postupně vyvinula. Aktuálně projektované zdroje mohou běžně dosahovat výšky po gondolu přes 150 metrů, lopatky dalších i 80 metrů. „Obor prochází postupným technologickým vývojem. V Česku nám zcela utekla jedna generace větrných elektráren, po stometrových tak přicházejí rovnou stopadesátimetrové,” uvedl předseda České společnosti pro větrnou energii Michal Janeček.
Připustil, že větší elektrárny jsou sice v krajině víc vidět, při dobrém umístění to však podle něj není na závadu. „Naopak, nepotřebujeme jich stavět tolik a dodají výrazně víc elektřiny, než ty menší,” dodal Janeček. Pro srovnání, na výrobu stejného množství elektřiny bylo podle něj před 18 lety potřeba desetkrát víc větrných elektráren než v současnosti.
S nadějí nyní zástupci oboru vzhlížejí například k novele energetického zákona, kterou v pondělí odeslalo vládě ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Návrh počítá s možností zakládání energetických společenství pro sdílení místně vyrobené elektřiny. Sdílení bude možné prostřednictvím distribuční sítě. Umožněno by to mělo být od začátku příštího roku.
MPO v lednu také spustilo nové kolo aukcí na provozní podporu výroby elektřiny z nových nebo modernizovaných obnovitelných zdrojů. Aukce mají podporovat například stavbu větrných či vodních elektráren nebo bioplynových stanic.
sip rdo
Mohlo by vás zajímat:
Připomeňme, že ve větrnostně srovnatelném Rakousku bylo v roce 2022 vyrobeno 6,947 TWh EE a v ČR to bylo jen 0,643 TWh. I těch odhadovaných 1000 MW instalovaného výkonu ve větru v roce 2023 by bylo žalostně málo. Ročně by bylo potřeba ve větru zprovoznit minimálně 500 MW instalovaného výkonu.
zbytocna investicia .. tuto vystavbu s radostou zatiahnu nemci a ked bude nahodov dost fukat, tak budu mat tolko elektriny, ze nebudu vediet kam s nou a budu ju tlacit kam to pojde => natlacia aj do ceska tolko, kolko by nevyrobilo ani tych novych 1000MW instalovanych veternikov - a bez dopadu na zivotne prostredie
vzhladom na takmer 100% korelaciu poveternostnych podmienok, je zbytocne nieco riesit doma, ked v case priaznivom pre VTE bude masivny prebytok elektriny z Nemecka (a naviac relativne lacnej - ALE len z pohladu trhov, doma ju budu musiet Nemci zaplatit v plnej cene)
vcera som zachytil info, ze slavna Gretka, sa postavila proti VTE v Norsku . Ze su podla nej neekologicke :-)
inac hned uvodna veta nie je celkom pravdiva
"..Větrné elektrárny loni v Česku pokryly jedno procento spotřebované elektřiny. .."
pretoze, ak by sme to zobrali striktne, tak co sa tyka spotrebovanej elektriny v Cesku, tak urcite viac ako to 1% pochadzalo z veternych elektrarni (podla mna nasobne az radovo viac), pretoze v case priaznivom pre VTE su pretoky z Nemecka do Ceska dost vyrazne (nezriedka na plnu kapacitu prepojovacich bodov).
PS: ja viem ze to autor myslel asi inak, zial cely prispevok je zmes dojmov, polopravd a demagogie
Až se konečně Královec vrátí domů, získáme větrné pobřeží a doženeme to. ??
....Podle odhadu komory by větrné elektrárny v Česku měly v roce 2030 dosáhnout celkového výkonu kolem 1000 MW. Jeden ze čtyř bloků Jaderné elektrárny Dukovany má přitom instalovaný výkon 510 MW....
Docela by mě zajímalo, proč tohle tvůrci článku do do textu dali. Co tím chtěli říci? Nebo spoléhají na to, že jsou lidé hloupí a jaderný blok takto vypadá menší a méně výkonný?
Instalovaný výkon onshore VTE bývá využíván v těch dobrých větrných lokalitách na 15-20%, (nejlepší farma Kryštofovy Hamry 28%), zatímco ta jaderka těch instalovaných 510MW , s vyjímkou odstávky na údržbu, produkuje celoročně, pokud je to třeba.
Jeden GW instalovaného výkonu VTE tedy nenahradí ani jeden menší jaderný blok. OZE sice mají své místo na slunci, ale pouze jako zdroj doplňkový, v konečném součtu vždycky dražší, než uhelné, jaderné nebo vodní bloky.
Je třeba započítat i geopolitickou bezpečnost (vydírání dodavatele paliva), náklady na stavbu, likvidaci jaderek a nekonečné roky usklandění odpadu z jaderek. A z tohoto pohledu je jaderná elektrárna hazard.
Pracoval jsem několik let na Dukovanech i Temelíně. Nikde jinde jsem už neviděl takový pořádek a takovou úroveň bezpečnosti.
Jaderné elektrárny pořádají dny otevřených dveří, lidem, kteří hlásají o jejich nebezpečnosti radím bez jízlivosti, aby si tam udělali výlet a vytvořili si reálnější obrázek o tom, jak toto zařízení pracuje a jakým způsobem je zajišťována ta bezpečnost.
Kdejaký chemický provoz na našem území je daleko reálnější hrozbou pro své okolí.
Sto tisíc let bude jaderný odpad smrtící. To je v rámci hesla " Po nás potopa".
Arden, olovo, rtuť a další prvky ční jejich sloučeniny budou jedovaté další miliony let. Co s tím uděláte p.Karasku.
Palivem nás nikdo nevydírá, náklady na stavbu, likvidaci a uskladnění odpadu rozpočítané do elektřiny vyrobené za cenou životnost jaderné elektrárny nejsou o nic vyšší než náklady na stavbu, likvidaci a uskladnění odpadu u větrníků v našich podmínkách.
Emile, ty vybrané paníze zdaleka stačit nebudou.
Na to jste přišel jak, Karásku? "Když něco tvrdíte, tak to prokažte" - jak požadujete po ostatních.
Tady Emile
Peněz na vybudování jaderného úložiště je na účtě zatím sotva třetina. Náklady ale pravděodobně převýší odhad
Zase omyl, Karásku. Peněz na vybudování úložiště není "na účtě zatím sotva třetina." Částka na jaderném účtu už odpovídá dosud předpokládaným nákladům na vybudování úložiště, zatím chybí prostředky na předpokládaný stoletý provoz úložiště po jeho dokončení, ale úložiště se bude provozovat tak dlouho, dokud bude vznikat radioaktivní odpad a přesně tak dlouho se bude také částka na jaderném účtu zvyšovat. Takže jste opět prokázal jen to, že o problematice nemáte ani páru.
Ale pane Karásku my v ČR, to jaderné úložiště potřebujeme nejen kvůli JE ,ale také kvůli všech zařízeních v ČR, které už dosloužily, tedy například všechny nemocniční a průmyslové rentgeny, ozařovače z průmyslu( defektoskopie např.) a podobně. Takže se smiřte s tím, že trvalé úložiště jadeného odpadu prostě vybudujeme a budeme provozovat.
Vítr na území ČR neplní plán EU. Nejspíš mu hrozí sankce ze strany Evropské komise! EU to poroučení větru a dešti nějak ne a ne fungovat. Papaláši na VUMLu nedávali pozor!
Vítr má šanci se odvolat k soudu do Štrasburku, nic není ztraceno!
U větrných elektráren to není tak špatné. Mnohem hůře jsme na tom s přílivovými elektrárnami. A od Rakouska bychom se měli přiučit jak získat více vodní energie.
No, na to jsem zvědavý, nejen u Rakouska, ale i v případě Itálie. Už nyní je jasné, že letos je v Alpách nejméně sněhu za celou dobu sledování, jak píšou zahraniční weby. Tak uvidíme, pokud nebude deštivý rok, kolik toho turbíny vyrobí.
JJ také mě to zajímá, jak to dopadne. Itálie hlásí už teď sucho jako na konci loňského léta. V italských alpách je o trochu více sněhu než v rakouských, ale i tak hluboký podstav.
Vítr je u nás nejvýznamnější zdroj energie , který ještě není využit a který dává dostatek energie v zimě. Potenciál výroby větru přesahuje výrobu JE Dukovany + Temelína. Problém je samozřejmě nestabilita a také zničení krajiny. Sluneční el. na budovách jsou proti tomu bezproblémové.
Potenciál výroby větru nepřesahuje výrobu JE Dukovany + Temelína ani náhodou. I v "optimistickém" scénáři Ústavu fyziky atmosféry, který "předpokládá silnou společenskou a politickou podporu pro využití větrné energie" se počítá jen s 18,8 TWh ročně, tj. se zhruba poloviční výrobou. V "konzervativním" scénáři, který by se spíš dal nazvat realistický, je to jen 6,2 TWh ročně.
Ke scénářům, viz Zpráva:
zpráva též uvádí že technické a klimatické možnosti pro výrobu elektřiny z větrných elektráren (něco jako dosažitelné maximum) jsou nad 100 TWhodinami elektřiny vyrobené za rok,
čili skutečné hranice, dané fyzikou, leží jen u tohoto jednoho ze 4 pilířů OZE (slunce, voda, vítr, bio-) nad celkovou spotřebou elektřiny v ČR. A vítr dává nejvíce elektřiny v měsících nejvyšší spotřeby elektřiny.
To co je nyní pro VtE scénář "optimistický", viz Emil může být scénář realistický dříve, než budou dostaveny Dukovany2.
Dobrý den,
Zatrolím, ale nedá mi to.
Pane Vaněčku, je všední den, elektřiny potřeba hodně, ale kde je vítr? Kde je (zrovna teď při ranní špičce 6-9h ráno) slunce?
Takže louče do rukou a už jste od půl šesté měl stát u panelů a svítit!
A štafle a gumáky a do Severního moře a foukat a foukat. Už tam máte být dva dni a ne plkat blbosti tady na diskusním fóru.
Heil Gréta!
Takže shrnuto: potenciál VtE v ČR (a i v celém našem regionu) překračuje výrobu JE Dukovany plus Temelín.
A když brzo ráno nefouká a sluníčko teprve vychází (bude dnes krásný den, pane Prokši), tak jedou naše uhelné elektrárny, levné palivo mají hned u elektrány, nemusí měnit dodavatele teď po dalším balíčku sankcí....
A čím víc VtE a FVE tím míň toho uhlí budeme pálit.
Čekání na JE Dukovany 2 (že budou v roce 2040) je jen čekáním na Godota....
Takže shrnuto: potenciál VtE v ČR překračuje výrobu JE Dukovany plus Temelín pouze v rovině Vaněčkových zbožných přání, AV ČR uvádí potenciál nesrovnatelně nižší.
"Naše levné uhelné elektrárny" tu nebudou ani navždy ani do doby, než se ten potenciál VtE podaří aspoň částečně naplnit.
Měnit dodavatele nemusí "teď po dalším balíčku sankcí" ani žádné jiné elektrárny.
Jak podobné Vaněčkovy věštby dopadají není potřeba připomínat.
Radši Gréta, než Drábová.
Grétu zrovna v Norsku odtáhli policisté z demostrace proti větrným elektrárnám...
Nesmysl. 100 TWh ročně se uvádí v čistě hypotetickém případě, kdy nejsou vůbec žádná omezení typu národní parky, CHKO, sídla apod.
18,8 TWh pouze v případě "silné společenské a politické podpory, která je sama o sobě nereálná, viz výsledky referend, ve kterých jsou prakticky všechny větrné elektrárny místními odmítány.
Podle sebe soudím tebe, Vaněčku. Já z té zprávy citoval, vy ji jen dezinterpretoval, jak máte ve zvyku.
Tak Emile, tady je studie univerzit Barkley a Stanford o možnostech OZE v ČR.
https://www.czechsight.cz/vedci-ze-stanfordu-nasli-odpoved-jak-dosahnout-uhlikove-neutrality/
Že Vy jste tu zprávu "Aktualizace potenciálu větrné energie v České republice..."
nedočetl až do konce? Ale pouze jste použil Vámi oblíbeného přístupu uvést co se Vám líbí a zatajit to, co se Vám nelíbí.
No a kolik miliard Kč nás to stálo na dotacích.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se