Vysočina chystá aktualizaci územní dokumentace s vymezením ploch bez větrníků

Kraj Vysočina chce pořídit aktualizaci Zásad územního rozvoje s vymezením ploch, kam nebude možné umístit obnovitelné zdroje energií včetně větrných elektráren. O stavbu větrníků mají investoři podle zjištění ČTK poslední dobou velký zájem. Vedení kraje vnímá nynější energetickou situaci a je připravené na ni reagovat. Za důležité zároveň považuje zachování typického charakteru krajiny Vysočiny, například pro rozvoj cestovního ruchu, uvedla v dnešní zprávě náměstkyně hejtmana Hana Hajnová (Piráti). Podle jejího předpokladu bude pro umístění větrníků nevhodná většina území kraje.

O stavbu větrných elektráren se podle zjištění ČTK v řadě obcí zajímá od loňska více investorů, včetně společnosti ČEZ. Obcím nabízejí za větrníky pravidelné finanční příspěvky. Stavby větrníků zatím krajští úředníci nedoporučili u obcí Puklice a Vílanec na Jihlavsku.

Z krajinářského hlediska bude podle předpokladu náměstkyně pro stavbu větrníků nevhodných zhruba 90 procent plochy regionu. „I za této prognózy je možné hledat přijatelné kompromisy v podobě ploch krajinářsky přijatelných, například málo členité povrchy a náhorní plošiny, respektive planiny. Těchto míst však na Vysočině není mnoho,“ uvedla Hajnová. Asi na 60 procentech území by mohly být další překážky, jako je vedení leteckých koridorů, vojenské radary nebo kapacity rozvoden.

Na konci léta by podle kraje měla být dokončena revize Strategie ochrany krajinného rázu. „Budou v ní zohledněna mimo jiné geomorfologická specifika Českomoravské vrchoviny, sídelní struktura, kulturně-historické dominanty včetně sakrálních staveb, přírodní dominanty a krajinné předěly,“ uvedl hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek (ODS a STO) v dnešní zprávě. Při budování fotovoltaických elektráren je podle kraje potřeba brát v úvahu například kvalitu zemědělské půdy.

Obce, které zvažují investici do obnovitelných zdrojů energií, by podle doporučení kraje měly požádat krajský úřad o předběžnou informaci k zamýšleným záměrům. „Hledání cesty kompromisu a shoda mezi obcemi, včetně sousedních katastrů, investory a krajem bude klíčová pro realizaci jednotlivých projektů,“ uvedla náměstkyně.

Na území kraje jsou teď tři lokality s větrnými elektrárnami, u Pavlova na Jihlavsku a u obcí Věžnice a Kámen na Havlíčkobrodsku. Poslední větrníky u Věžnic byly postavené v roce 2009. Kraj Vysočina pak větrné elektrárny nechtěl, s odkazem na to, že by vysoké stožáry poškodily krajinný ráz.

Obec Puklice na Jihlavsku nyní žádala krajský odbor životního prostředí o předběžné posouzení záměru na stavbu tří větrných elektráren, dostala negativní vyjádření. ČTK to řekla starostka Kateřina Pauzarová (bezpartijní) počátkem měsíce. Stejně dopadl investor, který požádal kraj o předběžné posouzení záměru na větrníky ve dvou územích u Vílance. Obci pak dal vědět, že od záměru odstupuje. Uvedla to její starostka Marcela Zelená (bezpartijní).