Zahrnutí tepláren do sektorové daně by dle sdružení ohrozilo jejich modernizaci

Zahrnutí tepláren do sektorové daně by ohrozilo jejich modernizační investice. Teplárny by se do sektorové daně neměly zařazovat, protože se musí vyrovnávat s dopady aktuální energetické krize a současně připravovat dekarbonizační investice do nových zdrojů. V tiskové zprávě to dnes uvedlo Teplárenské sdružení.

Čtyři koaliční strany připouštějí zavedení speciální daně pro energetické firmy, které vyrábějí elektřinu z uhlí a jádra. Piráti a hnutí STAN by měli návrh předložit na jednání koaliční rady, TOP 09 a lidovci se chtějí bavit o podobě daně. Spíše skeptická je zatím pouze nejsilnější vládní strana ODS, vyplývá z vyjádření představitelů stran pro Českou televizi. Speciální daň z příjmů by byla 25 procent.

„Teplárenství nyní čelí řadě výzev počínaje současnou energetickou krizí, kdy se intenzivně snaží minimalizovat dopady na zákazníky, až po tlak na dekarbonizaci a snižování emisí a z toho vyplývající masivní investice, které bude potřeba do roku 2030 realizovat. To poslední, co teplárenství v této kritické chvíli potřebuje, je ještě rozkolísání daňové legislativy, které by ohrozilo připravované investice i ekonomickou stabilitu výrobců tepla,“ uvedl předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek.

Většina tepláren podle něho vyrábí elektřinu v takzvané vysokoúčinné kombinované výrobě elektřiny a tepla, a jsou tak aktivní jak v dodávkách tepla, jehož cena podléhá věcnému usměrňování ze strany Energetického regulačního úřadu, tak na trhu s elektřinou, kde platí volná tržní soutěž. Z pohledu zajištění úvěru na připravované investice je však podstatný hospodářský výsledek teplárenské společnosti jako celku, dodal Topolánek.

„Současný dramatický nárůst cen energetických komodit a povolenek na emise skleníkových plynů řada tepláren tlumí na úkor svých marží z výroby tepla. Pokud by byl celkový hospodářský výsledek ještě více zdaněn, ohrozilo by to ekonomickou stabilitu tepláren a jejich přístup k financování ze strany bank a tím i realizaci nezbytných modernizačních projektů,“ tvrdí Teplárenské sdružení.

Piráti přitom přišli se třemi variantami. Podle první by ji platily firmy vyrábějící elektřinu z uhlí, podle druhé i firmy vyrábějící elektřinu z jádra a třetí varianta počítá s tím, že by daň byla pro všechny energetické firmy s obratem nad 500 milionů korun ročně. Zavedená by mohla být buď už od října, nebo až od ledna, a to na dva až tři roky. Podle Pirátů by tak mohlo do rozpočtu přibýt deset až 20 miliard korun ročně. Premiér a předseda ODS Petr Fiala má však o zavedení speciální daně pochyby. „My obecně nechceme zvyšovat daně, nevidíme v tom rozumnou cestu. Tady se ale musíme bavit o tom, jak dosáhnout toho, aby ta solidarita tady byla,“ řekl České televizi. Vyzval ale energetické společnosti, aby se o své vysoké zisky se zbytkem společnosti podělily.

Například čistý zisk energetické skupiny ČEZ v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostl meziročně o 218 procent na 26,7 miliardy korun. Důvodem růstu je mimo jiné enormní růst cen komodit na velkoobchodních trzích a rekordní zisk z obchodování s komoditami na západoevropských trzích. Majoritním akcionářem ČEZ je stát, který drží přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií.

Valná hromada energetické společnosti ČEZ dnes bude schvalovat dividendu z loňského zisku. Představenstvo společnosti navrhuje dividendu 44 korun, ministerstvo financí 48 korun za akcii před zdaněním. Resort zároveň navrhuje posunout výplatní termín o tři měsíce na 1. listopadu. Podle oslovených odborníků si MF prosadí svůj návrh. Celková vyplacená dividenda při 48 korunách za akcii by dosáhla 25,8 miliardy korun, stát jako majoritní akcionář by získal asi 18 miliard Kč.

Sektorovou daň pro dodavatele energií plánuje například Británie nebo Španělsko. Británie chystá mimořádnou 25procentní daň ze zisků ropných a plynárenských společností, oznámil před měsícem v parlamentu ministr financí Rishi Sunak. Daň na zisky elektrárenských společností, které považuje za přemrštěné, chce uvalit španělská vláda, uvedla minulý týden tamní ministryně financí María Jesús Monterová. Británie plánuje mimořádné příjmy využít na pomoc nejchudším domácnostem, na které rostoucí ceny energií dopadají nejvíce, Španělsko hodlá z vyšších daní financovat opatření proti zdražování elektřiny.