Česko se stalo součástí dvanáctičlenné evropské energetické spolupráce

Tento týden v Lucemburku podepsalo 12 evropských států společnou dohodu, která má upevnit regionální spolupráci v oblasti bezpečných dodávek energií. Evropská Komise to považuje za důležitý krok, k naplnění myšlenek Energetické Unie. Součástí dohody je 12 evropských států, včetně České republiky.

Hlavním bodem celkem 4 konferencí bylo nalezení řešení k zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny, která je v současné době prioritou pro Evropskou Unii. Mezi dvanácti spolupracujícími zeměmi je kromě České republiky také Belgie, Holandsko, Lucembursko, Francie, Německo, Rakousko, Švýcarsko, Norsko, Švédsko, Dánsko a Polsko. Nynější dohoda je jednou z částí budoucí rozsáhlé spolupráce.

Za hlavní přínos se dá považovat snaha vytvořit jednotný energetický trh, který vyzdvihl také německý ministr pro energetiku Sigmar Gabriel:

„Dnešním dnem se rozhodlo 12 sousedních států v samém srdci Evropy započít novou éru energetiky. Mají zájem na tom, aby energetika byla řešena na evropské a nikoliv pouze národní úrovni. Je skvělé vidět, že členské státy mají zájem využívat výhod jednotného energetického trhu. Byly definovány základní priority spolupráce, které jsou signálem, že se státy mohou spolehnout jeden na druhého i přesto, že jsou jejich energetiky značně odlišné.“
Sigmar Gabriel, Ministr pro energetiku

Mezi hlavní body spolupráce patří následující:

• Státy souhlasily s tím, že se více zaměří na flexibilitu výroby i spotřeby, která má být podpořena špičkovými cenami elektřiny. Zavázaly se, že se zdrží legislativně zavedených cenových stropů a že odstraní překážky k zavedení větší flexibility.
• Prioritou je další rozvoj přenosových soustav včetně toho, že státy nebudou blokovat přeshraniční prodeje elektřiny, a to ani v případě nedostatku elektřiny.
• V budoucnu budou státy zohledňovat u výrobních zdrojů důsledky na celý region.

Deklarace částečně navazuje na dokument „Second political declaration of the Pentalateral Energy Forum„, který zahrnuje spolupráci provozovatelů přenosových soustav Beneluxu, Francie, Německa, Rakouska a Švýcarska.

Otázkou do budoucna zůstává, jak moc tato deklarace „nahrává“ Německu a její politice Energiewende. Především společný přístup v otázkách výrobních kapacit může být na této úrovni problematický (zejména v případě jaderných zdrojů). Stejně tak blokování přeshraničních prodejů elektřiny.