Domů
Evropská Unie
EWI: Těžba plynu v Evropě klesne na polovinu, objeví se nová úzká místa

EWI: Těžba plynu v Evropě klesne na polovinu, objeví se nová úzká místa

Podle německého energetického institutu poklesne produkce zemního plynu v Evropě do roku 2030 téměř na polovinu. Oproti tomu spotřeba plynu má mírně stoupat. V důsledku změny toků zemního plynu v Evropě se následně mohou objevit nová zúžená místa v přepravní soustavě. 

Trh se zemním plynem by se podle studie energetického institutu pro energetický výzkum a scénáře vývoje měl v budoucích letech výrazně proměnit. Ze závěrů studie vyplývá, že by vlastní těžba zemního plynu v EU měla poklesnout z dnešních přibližně 254 na 140 mld. m3.

Naopak spotřeba by se měla nadále mírně zvyšovat a do roku 2030 by měla dosáhnout hodnoty kolem 550 mld. m3. Jako důvod pro rostoucí spotřebu zemního plynu analýza jmenuje zejména trend snižování instalovaného výkonu uhelných a jaderných elektráren spolu se zpomalujícím se rozvojem výstavby OZE po roce 2020.

Predikce těžby a spotřeby zemního plynu v Evropě do roku 2030.

Tyto změny pochopitelně vyvolají kromě vyšších požadavků na import i změny v přepravní infrastruktuře v EU. Hlavními jmenovanými faktory, které budou ovlivňovat podobu evropské infrastruktury, jsou výstavba plynovodu Nord Stream 2 a poptávka po LNG v Asii.

Poptávka po LNG v Asii totiž výrazně ovlivní ceny importu a utilizaci evropských terminálů s kapacitou cca 220 mld. m3. Výhody nízkých cen LNG v důsledku přebytku na trhu by čerpaly zejména země západní Evropy, kde je rozmístěno nejvíce LNG terminálů.

Ve scénáři s nízkou poptávkou po LNG v Asii by podle studie do Evropy proudilo z Ruska pouze 150 mld. m3 zemního plynu ročně. Nejméně plynu ze 4 reálných tras by proudilo přes Ukrajinu (29 mld. m3), jelikož je tato trasa pro přepravu nejdražší alternativou mezi plynovody Nord Stream, Yamal a Turkish Stream, se kterými studie počítá pro přepravu plynu do Evropy.

Predikce světové nabídky LNG do roku 2030

Studie se zvlášť vyjadřuje k projektu Nord Stream 2, o kterém stále nepanuje naprostá jistota, že bude realizován. Nicméně v jeho důsledku studie zmiňuje fakt, že se bude jednat z velké části pouze o přenesení přepravy plynu z ukrajinské trasy.

V důsledku realizace druhé větve Nord Streamu by se snížila zejména utilizace plynovodu Yamal a přeprava plynu přes Ukrajinu a Slovensko do ČR. Naopak by se zvýšil import Německa do Nizozemska o cca 9 mld. m3 ročně. V Nizozemsku se počítá s výrazným poklesem těžby zemního plynu, přičemž Nizozemsko je navíc na zemním plynu výrazně závislé při výrobě elektřiny.

Nord stream 2 by měl podle studie vliv i na přepravu plynu mezi Českou republikou a Slovenskem. V důsledku jeho realizace by se změnily toky zemního plynu mezi ČR a Slovenskem a mohlo by se na hranicích obou zemí vytvořit zúžené místo, kvůli kterému by nemohl být přepravován veškerý požadovaný zemní plyn.

Dalším důsledkem je, že by se mohly objevit rozdíly v cenách zemního plynu pro ČR a Slovensko. Ty by ale dále mohly vyvolat tlak na výstavbu nové infrastruktury, která by mohla nově vzniklé zúžené místo v přepravní soustavě eliminovat.

Potřebujete být v obraze ohledně Evropské unie?

Každý den pečlivě vybíráme nejdůležitější informace z oblasti Evropské unie a odesíláme je odběratelům do jejich e-mailové schránky. Přihlaste se k odběru Monitoringu oEnergetice.cz také a nic vám neunikne.
Naposledy jsme informovali o:
Češi o Green Dealu nevědí nic. Leda domněnky a dezinformace, tvrdí ekopsycholog Krajhanzl
19. květen 2022, 22:07
Obří projekt „zelené elektrárny“ má EU zbavit závislosti na Rusku. Už se začíná stavět, rizikům navzdory
18. květen 2022, 17:30
Vyzkoušejte Monitoring oEnergetice.cz na 14 dní zdarma!

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(5)
Martin Hájek
22. červen 2017, 11:49

Zúžené místo na hranici mezi ČR a Slovenskem? A kdo by to tam jako tu rouru zúžil?

"V důsledku realizace druhé větve Nord Streamu by se snížila zejména utilizace plynovodu Yamal a přeprava plynu přes Ukrajinu a Slovensko do ČR."

No a tím pádem vznikne na hranici ČR a Slovenska úzké místo, to je přece logické :-).

C
22. červen 2017, 12:18

Nojo, už vím jak to asi je myšlené. Předávací stanice zařízení u Hrušek je děláno na jednosměrný provoz, při krizi se nějak podařilo zařízení upravit aby mohl plyn proudit v omezené moře i na druhou stranu. Pokud by tedy měl jít plyn přes Nord Stream, pak by tato stanice nemusela být sto tento plyn v požadovaném objemu na Slovensko dostat. Takže pokud by k tomu nemělo dojít, tak by se muselo zařízení v Hruškách upravit.

Martin Voříšek
23. červen 2017, 13:07

Přesně tak jsem to ze studie pochopil také, více včetně dalších potenciálních úzkých míst se dá najít v kompletní studii: http://www.ewi.research-scenarios.de/cms/wp-content/uploads/2017/06/EWI_OIES_Future_European_Bottlenecks.pdf

Martin Hájek
23. červen 2017, 16:02

Při rozměrech přepravních soustav v plynárenství je trošku komické vznášet tohle jako nějaký podstatný problém, pokud je to tak tedy myšleno.

Petr
23. červen 2017, 09:33

Hlavní dopad bude, že si vyspělí zelení boháči Západu už nebudou tolik vyhřívat své soukromé bazény v rezidencích umístěných v Británii a Nizozemí, plus tamní důchodci budou ještě masověji odcházet do teplejších a méně multikulturními nepokoji zasažených krajin.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se