EWI: Těžba plynu v Evropě klesne na polovinu, objeví se nová úzká místa

Podle německého energetického institutu poklesne produkce zemního plynu v Evropě do roku 2030 téměř na polovinu. Oproti tomu spotřeba plynu má mírně stoupat. V důsledku změny toků zemního plynu v Evropě se následně mohou objevit nová zúžená místa v přepravní soustavě. 

Trh se zemním plynem by se podle studie energetického institutu pro energetický výzkum a scénáře vývoje měl v budoucích letech výrazně proměnit. Ze závěrů studie vyplývá, že by vlastní těžba zemního plynu v EU měla poklesnout z dnešních přibližně 254 na 140 mld. m3.

Naopak spotřeba by se měla nadále mírně zvyšovat a do roku 2030 by měla dosáhnout hodnoty kolem 550 mld. m3. Jako důvod pro rostoucí spotřebu zemního plynu analýza jmenuje zejména trend snižování instalovaného výkonu uhelných a jaderných elektráren spolu se zpomalujícím se rozvojem výstavby OZE po roce 2020.

Tyto změny pochopitelně vyvolají kromě vyšších požadavků na import i změny v přepravní infrastruktuře v EU. Hlavními jmenovanými faktory, které budou ovlivňovat podobu evropské infrastruktury, jsou výstavba plynovodu Nord Stream 2 a poptávka po LNG v Asii.

Poptávka po LNG v Asii totiž výrazně ovlivní ceny importu a utilizaci evropských terminálů s kapacitou cca 220 mld. m3. Výhody nízkých cen LNG v důsledku přebytku na trhu by čerpaly zejména země západní Evropy, kde je rozmístěno nejvíce LNG terminálů.

Ve scénáři s nízkou poptávkou po LNG v Asii by podle studie do Evropy proudilo z Ruska pouze 150 mld. m3 zemního plynu ročně. Nejméně plynu ze 4 reálných tras by proudilo přes Ukrajinu (29 mld. m3), jelikož je tato trasa pro přepravu nejdražší alternativou mezi plynovody Nord Stream, Yamal a Turkish Stream, se kterými studie počítá pro přepravu plynu do Evropy.

Studie se zvlášť vyjadřuje k projektu Nord Stream 2, o kterém stále nepanuje naprostá jistota, že bude realizován. Nicméně v jeho důsledku studie zmiňuje fakt, že se bude jednat z velké části pouze o přenesení přepravy plynu z ukrajinské trasy.

V důsledku realizace druhé větve Nord Streamu by se snížila zejména utilizace plynovodu Yamal a přeprava plynu přes Ukrajinu a Slovensko do ČR. Naopak by se zvýšil import Německa do Nizozemska o cca 9 mld. m3 ročně. V Nizozemsku se počítá s výrazným poklesem těžby zemního plynu, přičemž Nizozemsko je navíc na zemním plynu výrazně závislé při výrobě elektřiny.

{„country“:“NL“,“type“:“AREA“,“from“:“2017-05-01″,“to“:“2017-05-25″,“caption“:“Výše uvedený graf zobrazuje závislost Nizozemska na výrobě elektřiny ze zemního plynu. Jeho těžba přitom v Nizozemsku klesá, a proto budou růst požadavky této země na import.“,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2017-05-01″,“end_date“:“2017-05-25″}

Nord stream 2 by měl podle studie vliv i na přepravu plynu mezi Českou republikou a Slovenskem. V důsledku jeho realizace by se změnily toky zemního plynu mezi ČR a Slovenskem a mohlo by se na hranicích obou zemí vytvořit zúžené místo, kvůli kterému by nemohl být přepravován veškerý požadovaný zemní plyn.

Dalším důsledkem je, že by se mohly objevit rozdíly v cenách zemního plynu pro ČR a Slovensko. Ty by ale dále mohly vyvolat tlak na výstavbu nové infrastruktury, která by mohla nově vzniklé zúžené místo v přepravní soustavě eliminovat.