Řecko rozšiřuje plynárenské ambice: Chevron podepsal kontrakty na průzkum ložisek

Konsorcium vedené americkým Chevronem podepsalo dohody o průzkumu ložisek zemního plynu. Dohoda zdvojnásobila rozsah licencovaných oblastí, ve kterých průzkum probíhá, a jde o druhou podepsanou v krátkém čase poté, co ExxonMobil, Energean a HELLENiQ zahájily průzkum v jiné části západního Řecka.

Pondělní dohoda povoluje Chevronu provádět průzkum ve čtyřech blocích ve Středozemním moři. Celkově tak Řecko rozdělilo své vody do několika bloků, z nichž osm bylo uděleno. Chevron také spolupracuje s HELLENiQ Energy, firmou, ve které je výrazným menšinovým akcionářem i řecký stát. Podle její zprávy bylo konsorcium, kde je Chevron 70% vlastníkem a HELLENiQ 30% vlastníkem, vybráno v tendru, který Řecko spustilo v roce 2025.

Přidělenými bloky jsou South Crete 1, South Crete 2, South of Peloponnese a Block A2. Bloky dohromady pokrývají zhruba 47 000 kilometrů čtverečních. Podle dohody provede konsorcium třífázový explorační program, který pomůže zmapovat potenciál ložisek v oblasti. Některé části, na které se chce konsorcium zaměřit, se nacházejí kilometr a půl pod hladinou v geologicky komplexních podmínkách. Dohodu musí ještě schválit řecký parlament.

Řecký mix a plyn

Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) je plyn hlavním zdrojem v řeckém energetickém mixu, zodpovědným za zhruba 37 % celkové výroby elektřiny podle dat z roku 2024. V energetickém mixu tak postupně nahradil uhlí, které bylo výrazným zdrojem na vrcholu před dvaceti lety. Od roku 2010 pak jeho podíl začal postupně klesat.

Řecko má však problém. Přestože si pro svou transformaci energetiky zvolilo plyn a ten hraje v mixu masivní roli, jeho domácí produkce je zanedbatelná a země je tedy masivním importérem této komodity, převážně amerického zkapalněného plynu (LNG), ale také plynu z Norska, Alžírska či Ruska.

Přestože současné vedení Řecka deklarovalo velké ambice ohledně obnovitelných zdrojů a tvrdilo, že země bude do roku 2030 mít „zelených“ 90 % svého elektrického mixu, po energetické krizi, která následovala ruský útok na Ukrajinu a následné sankce, se vláda rozhodla přistoupit ke shánění dalšího plynu, včetně povolení průzkumu. O ten už v minulosti projevili zájem někteří američtí giganti.

Řecko postupně plánuje být plynárenským hubem, tedy nejen mít vlastní produkci, ale také být vstupním bodem LNG (hlavně amerického) na evropský trh. Do určité míry se mu to daří, například zásobování Ukrajiny postupně přichází z jihu právě přes Řecko. Evropská unie počítá s plynem jakožto přechodovým palivem. Je však otázka, zda bude průzkum rychlejší než další vývoj na energetickém trhu.

Podle dohody má konsorcium pět let na to, aby našlo potenciální zásoby, a poté by měly následovat průzkumné vrty mezi lety 2030 až 2032. Jaká však bude poptávka po plynu v této době, není jasné. Zda bude takto kapitálově náročná investice dávat smysl za několik let, tak nelze předpovídat.