Havlíček: Evropa vstupuje do další energetické krize, musí přijmout opatření

Evropa vstupuje do další energetické krize, nejvíce na ni doplatí střední Evropa včetně Česka. Na dnešním energetickém summitu Vysoké školy ekonomické to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Předpokládá, že ačkoliv se zatím krize tolik neprojevuje v cenách pro odběratele, náklady na energie v příštích měsících porostou. Česko proto podle něj bude v EU hledat spojence pro stabilizační opatření, omezit chce především fungování emisních povolenek.

Havlíček v souvislosti s energetickou krizí připomněl současný růst cen energií na burze. Velkoobchodní cena zemního plynu pro evropský trh se na začátku týdne dostala nejvýše od konce roku 2022. Termínový kontrakt s dodáním v říjnu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku přesáhl 84 eur (asi 2040 Kč) za megawatthodinu (MWh). V průběhu týdne sice část zisků smazal, současných zhruba 78 eur (1896 Kč) je ale více než dvojnásobná úroveň oproti začátku roku. Spolu s plynem výrazně roste i cena elektřiny.

"Vstupujeme do další fáze energetické krize. Války na Ukrajině a na Blízkém východě eskalují ceny. Zatím se to sice zákazníků tolik nedotýká, protože ceny na burze se k nám dostávají přes dlouhodobé kontrakty, postupně ale budou ceny energií se zpožděním několika měsíců stoupat," uvedl Havlíček.

"Potřebujeme s tím něco udělat a provést opatření. Hledáme proto v Evropě koalice, abychom je prosadili," řekl.

Zaměřit se chce zejména na emisní povolenky. EU by podle něj nyní měla odložit připravovaný systém ETS 2, který od roku 2028 počítá s rozšířením systému povolenek na další sektory, zejména na silniční dopravu a vytápění budov. Česko podle něj zároveň bude usilovat o omezení fungování stávajícího systému povolenek ETS 1 alespoň pro některé průmyslové obory.

Havlíček také upozornil, že ceny energií v Evropě jsou výrazně vyšší než v některých jiných částech světa. Důvodem je podle něj například systém tzv. závěrného zdroje, který má zásadní vliv na cenu elektřiny. Závěrný zdroj, což je poslední energetický zdroj, který je nutné připojit do sítě pro pokrytí aktuální spotřeby, je totiž plyn. Zvlášť ve střední Evropě se pak podle ministra negativně projevuje například také odpojení německých jaderných elektráren a některé další kroky.

"Evropa udělala chyby, překotně některé změny. Ztratili jsme tím 20 let. Nebude to trvat o moc méně, než to napravíme. Musíme stabilizovat Evropu s ohledem na nižší závislost a potřebu vybudovat nové zdroje," dodal Havlíček.

Už v minulých dnech avizoval, že vláda je v případě dalšího růstu cen na energetickém trhu připravena stanovit maximální ceny elektřiny u výrobců i dodavatelů. Při jaké výši cen elektřiny na trhu by tak vláda učinila, ale neupřesnil. Podle ministra by opatření nemělo žádný dopad na státní rozpočet.