Analytici se neshodují, zda bude KHNP v Dukovanech ve finále opravdu stavět

Analytici oslovení ČTK se neshodují na tom, zda i přes dnešní podpis smlouvy bude korejská KHNP ve finále opravdu stavět nové jaderné bloky v Dukovanech. Zatímco podle datového ekonoma platformy Datarun Petra Bartoně je stále velká možnost, že se Korejci nakonec na projektu podílet nebudou, analytik Finlordu Boris Tomčiak považuje za pravděpodobnější, že bude zakázka realizovaná podle domluvy. Oba odborníci to dnes v podvečer řekli ČTK.

Společnost Elektrárna Dukovany II (EDU II) dnes odpoledne s KHNP podepsala finální smlouvy k výstavbě dvou jaderných bloků v Dukovanech. KHNP loni uspěla v jaderném tendru, vláda její nabídku upřednostnila před společnostmi EDF a Westinghouse. První nový dukovanský blok by měl být hotový v roce 2036.

Podle Bartoně může největší tuzemskou zakázku vůbec i přes podpis smlouvy zkomplikovat několik faktorů. Evropská komise v současnosti prošetřuje, zda nabídka KHNP nebyla nezákonně podpořena ze strany jihokorejské vlády, v Koreji byl tento týden zvolen nový prezident a směřování země se tak mohlo změnit oproti době, kdy mezi Koreou a ČR vznikaly dohody ohledně Dukovan, uvedl. Zakázku navíc bude i po rozhodnutí Nejvyššího správního soudu stále řešit Krajský soud v Brně, podotkl.

Česku podle něj také vypršelo svolení Evropské unie, bez kterého nemůže stát na výstavbu uvolnit státní podporu. "Z uniklých informací víme, že v nabídce zůstávají i nedořešené technologické aspekty, ke kterým nemá nyní korejská strana technologii," dodal Bartoň. Vzhledem ke zmíněným aspektům považuje dnešní rozhodnutí podepsat smlouvu za velmi odvážné.

Tomčiak se naopak domnívá, že dohoda s KHNP se nakonec uskuteční podle podepsaných podmínek. "Ze strany české vlády je ochota v projektu pokračovat. Celá kauza vznikla kvůli žalobě EDF. Společnost samozřejmě může podat žalobu k soudu, ale ta není v zájmu ČR. Při takto velkých projektech se musí počítat i s právními nedostatky. Důležité je, aby se výstavba nezpozdila a aby neplánovaně nerostly náklady. Zároveň je pro českou energetiku důležité budovat další zdroje, a to nejenom výrobní, ale kupříkladu i na úschovu elektřiny," řekl ČTK.

Oba analytici se neshodnou ani v pohledu na nové politické směřování Jižní Koreje. Tomčiak uvedl, že nový jihokorejský prezident I Če-mjong neplánuje zásadní změny v nastavení ekonomického směřování země a je tak nepravděpodobné, že se bude snažit o změnu smlouvy o dodávce reaktorů. Podle Bartoně se ale v asijské zemi stal v uplynulých hodinách prezidentem člověk, který je proti expanzi tradičních jaderných elektráren po světě, a to i když je staví jihokorejské podniky. Navíc podle něj není jasné, zda s novým prezidentem státní korejská společnost KHNP stihla podpis konzultovat. Nový prezident je podle Bartoně také proti velkým jaderným elektrárnám a budoucnost vidí spíše v modulárních reaktorech.