Domů
Jaderné elektrárny
Belgická vláda potvrdila záměr uzavřít jaderné reaktory do roku 2025

Belgická vláda potvrdila záměr uzavřít jaderné reaktory do roku 2025

Belgická vláda na konci března představila novou energetickou strategii, která počítá s dříve avizovaným ukončením provozu všech 7 v současné době provozovaných reaktorů mezi lety 2022 až 2025. Výpadek ve výrobě elektrické energie by měly nahradit i obnovitelné zdroje, zejména offshore větrné farmy.

Jaderné elektrárny jsou v Belgii v současné době nejvýznamnějším zdrojem elektrické energie. Podle dat Mezinárodní energetické agentury (EIA) se na výrobě elektřiny v zemi podílí zhruba 50 %, což Belgii v globálním měřítku řadí na čtvrtou příčku za Francii, Ukrajinu a Slovensko.

Vyřazení jaderných elektráren ze zdrojové základny země by podle tamního Jaderného fóra mělo zvlášť negativní dopad na nízkoemisní výrobu elektrické energie v Belgii. Zatímco při zachování výroby elektřiny z jádra by podle fóra emise země do roku 2050 poklesly na polovinu, při bezjaderném mixu by měly až trojnásobně vzrůst.

Vyřazení jádra bude mít své důsledky, varují průmyslové asociace

Podle studie společnosti PwC Belgie nemůže bez jaderných elektráren dosáhnout stanovených klimatických cílů, přičemž Belgie je  v jejich plnění již nyní pozadu. Kromě nedosažení klimatických cílů by odstavení všech jaderných elektráren rovněž vedlo ke značné závislosti na dovozu elektřiny. I při vyřazení pouhé části reaktorů se zachování bloků o instalovaném výkonu 3 GWe by dle studie musela Belgie pokrýt 16,5 % spotřeby elektřiny z konvenčních zdrojů nebo importem elektřiny ze zahraničí.

Proti vyřazení jádra ze zdrojového mixu země se postavily i belgické průmyslové podniky, které se obávají rostoucích cen elektřiny v návaznosti na nedostatečnou výrobní přiměřenost. Podle tří průmyslových asociací by uzavření všech jaderných elektráren do roku 2025 vedlo k ohrožení stability dodávek elektřiny, nárůst ceny elektřiny, nárůst emisí CO2 a poškození konkurenceschopnost belgických podniků.

Belgie provozuje dvě jaderné elektrárny, Doel a Tihange, jejichž bloky byly uvedeny do provozu mezi lety 1975 a 1985 – reaktory by tak měly být vyřazeny z provozu po 40 až 50 letech provozu. Elektrárny disponují celkem 7 jadernými bloky, které mohou do sítě dodávat výkon až 5,9 GW.

Komentáře

(38)

Milan Vaněček

4. duben 2018, 15:27

Asi si spočítali že investovat do svých problematických starých JE se nevyplatí a stavět nové už vůbec ne

Jan Veselý

4. duben 2018, 15:32

Měli je poslední roky hodně pokažené, odstávky kvůli poruchám trvající i více než rok, vodíková koroze a křehnutí reaktorových nádob. To nevypadá na budoucí desítky let spokojeného provozu.

Kolemjdouci

4. duben 2018, 15:35

Vzhledem k tomu, ze JE poskytuji pres 50% objemu spotrebovane elektricke energie v Belgii, tak bych si tipnul, ze je do 7 let rozhodne nebudou schopni nicim kompletne nahradit.

Ale vyrovnat se s moznym, alespon castecnym prodlouzenim bude muset az pristi vlada.

Jan Veselý

4. duben 2018, 20:16

Je třeba si uvědomit, že ty reaktory budou v roce 2025 40-50 let staré, na reaktorových nádobách mají dodatečně zjištěné defekty a o tom phase outu se ví už dlouho. Jestli se dostanou do průseru, bude to jen díky trestuhodné nedbalosti jejich vlastní vlády.

Josef

6. duben 2018, 10:52

Ano máte pravdu, systém povinných výkupů za horentní sumy způsobil pád cen silové elektřiny pro normální výrobce výsledkem je ,že současné ceny neumožňují obnovu zdrojů. Navíc vývoz el. energie je značně nevýhodný ,ale dovoz výhodný, protože výkupní cenu za OZE neplatí dovozce , ale spotřebitelé v exportní zemi v takovém tržním prostředí se dnes nacházíme a Belgie si zvolila svojí cestu stejně jako Dánsko a Itálie - masivní dovoz. Samozřejmě ,že současná situace povede k tomu ,že bude vývozců ubývat s tím jak se budou odstavovat staré elektrárny no a cena silové el. energie se nakonec vrátí do reálného pásma a ti co si zničili vlastní zdroje budou ve značné ekonomické nevýhodě. Stejně tak je to z cenou plynu - dnes relativně levný plyn zdraží prostě proto že spotřeba plynu ve světě dnes velmi rychle roste. Jádro bude druhý nejlevnější zdroj el. energie hned po uhlí.

Milan Vaněček

6. duben 2018, 11:19

Když svítí slunce či fouká vítr tak fotovoltaika i větrné elektrárny jsou a budou nejlevnější zdroje energie, to už nelze změnit. Úvahy mohou být jen o doplňkových zdrojích k těmto, samozřejmě kdo má vodu tak je na tom nejlépe.

Nepružné zdroje, které potřebují dvoj či trojnásobnou cenu silové elektřiny než je nyní a koeficient využití přes 0,8 nemohou mít šanci.

To je dle mého názoru nezpochybnitelné.

Jakékoliv energetické koncepce pro libovolný stát by měli vycházet z jeho dlouhodobých dat o počasí a výpočtu, kolik % nám tři nejčistší OZE (slunce, voda, vítr) mohou dát, kdykoliv v průběhu celého roku.

Myslím že výpočetní centrum v Ostravě možná už na to má potřebnou výpočetní kapacitu.

Tam by měla začít nová energetická koncepce České republiky a ne aby o ní rozhodovali pouze lobysté.

Josef

6. duben 2018, 19:46

Nepotřebuji výpočetní centrum k tomu , abych pochopil , že neřiditelný zdroj s ročním koeficientem využití okolo 11% (ČR) těžko může dosáhnout nějakého významného vykrytí poptávky. Pokud máme dnes cca 2GW v FV panelech a jejich podíl je 2% na spotřebě el. energie , pak únosná mez je okolo 8GW instalovaného výkonu - tedy 8% podíl na spotřebě pro každé další navýšení je už třeba akumulace což je 25% ztráta energie + cena baterií. Už samotná elektrárna bez dotace je neekonomická s akumulací a ztráty k tomu zvednou cenu el. energie nejméně na 4 násobek cen silové elektřiny. Takže ano lze využít střechy domů a uspokojit zhruba 8% poptávky po el. energii jenže k tomu je třeba jiná legislativa.

Milan Vaněček

6. duben 2018, 21:03

Pane Josef, bohužel nerozumíte fotovoltaice a některá Vaše čísla jsou chybná. Ty procenta nejsou 2 ale 3 , únosná kapacita jenom střech je cca 15 GW a ne 8 GW , cena elektřiny z fotovoltaiky z aukcí v Německu je už poloviční než plánovaná cena z nové JE (a než se tato JE postaví tak fotovoltaika bude míň než za polovic zatímco u JE v EU platí že jejich výsledná cena je dvojnásobná či více). To už je obrovský rozdíl v ceně.

Jedině s Vámi musím souhlasit že je potřeba jiná legislativa.

A to modelování potřebujete proto, aby jste zjistil jak se různé zdroje OZE mohou doplňovat a co budete muset pokrýt třeba akumulací nebo pružnou výrobou a s jakým koeficientem využití a co Vám v převážně v zimě dá kogenerace elektřiny a tepla. Tož tak.

Vláďa

7. duben 2018, 07:29

Už při modelování přišli na to jaký maximální výkon FV je energetická soustava pojmout a hlavně jaký parametr musí soustava trvale udržovat?

C

7. duben 2018, 08:39

Vláďo,

ale také na to jak je třeba soustavu třeba upravit, jak a kolik akumulačních a jiných zdrojů do ní přidat atd. aby to fungovalo, od toho ty simulace jsou. Máte nějaký předpoklad, pustíte simulaci, když to nesedí upravíte vstupy, to děláte doku nesplníte požadavky, nebo nedokážete že to naprosto nelze splnit.

Milan Vaněček

7. duben 2018, 11:04

Vláďo, v tradiční energetice, založené na točivých generátorech proudu je zřejmý optimální prvek regulace=udržování otáček=frekvence. Fotovoltaika je zcela jiný způsob generace elektrického proudu. V okamžiku, někdy po roce 2030, kdy se stane fotovoltaika jedním z největších zdrojů elektřiny, nastane i změna regulace sítě. Regulaci bude dělat "chytrá počítačová síť", na mnohem pokročilejší úrovni než je současná regulace. Ale zatím se toho bát nemusíte.

To modelování o kterém jsem psal bude sloužit (v USA už s tím začali) k optimalizaci zdrojů elektřiny a doporučení pro cílový stav (většinou je to co nejčistší a nejlevnější a pro investory výdělečná energetika) podle místních podmínek v regionu.

C

7. duben 2018, 11:23

Pane Vaněčku,

Nejsem si jistý jestli se nebudu muset tentokrát Vládi zastat, toto téma jsme tu už párkrát probírali, různé metody, robustnost atd. Jistě mohlo by se to dělat tak že máte absolutní přehled a spotřebě, ale náchylnost toho systému na útok by byla enormní, enormní proti stavu kdy si budou spolu i měniče štěbetat pomocí frekvence sítě. Nezapomínejme na to že i pak bude, v ideálním případě, obrovský výkon na hydroelektrárnách všech kategorií a typů, budou to toho mluvit záložní parní elektrárny atd. Chytrá počítačová síť se ale může dobře hodit na předpovídání stavů jednotlivých částí sítě, produkcí a spotřeb.

Co se týká simulace, ale souhlasím je třeba k určení nejefektivnějšího a nejčistšího mixu zdrojů.

Milan Vaněček

7. duben 2018, 12:55

Ano, ani když bude fotovoltaika nejsilnější zdroj, nebude před rokem 2050 dominující. A frekvenční regulace nezmizí, v rámci podsystémů bude trvat dál i po 2050. Jen jsem chtěl naznačit, že stejně jako ve zdrojích i v regulaci bude zde vývoj.

Pavel

8. duben 2018, 12:08

... a proč se vaněčku nějaké aukce vůbec pořádají, když jsou solární oze parodie na elektárny tak konkurenceschopné? Jsi vůbec schopen odpvědět na tuto otázku?

Realita je taková, že Něměcko vylilo na dotacích biliony do kanálu tzv. oze, a cíle kterých mělo být touto magořinou dosaženo, tedy omezení emisí co2 a pokles ceny elektřiny se rapidně vzdálil. Cena elektřiny v německu raketově rostla a roste a emise co2 zrovna tak.

Milan Vaněček

8. duben 2018, 12:48

Pavle, přestaňte trollovat a uvažujte a získávejte informace. Je jich na internetu dost, jen musíte zvládnout kritické čtení.

1) aukce se dělají aby jste zjistil nejlevnější možné nabídky. To je obecný princip.

2) Ano Německo nalilo obrovké peníze do OZE a tím na svůj účet nastartoval celosvětový energetický přechod. Když vezmeme jeden z největších koncernů vyrábějících zařízení pro energetiku jako je německý Siemens, tak určitě vydělal na tom že opustil jadernou energetiku a je lídrem ve větrných elektrárnám.

3) prvým cílem Němců bylo ukončit jadernou energetiku. Toho dosáhnou v roce 2022. Až druhým cílem je omezit emise CO2, toho dosáhnou později, až okolo 2030. A nakonec až vyprší převážně dvacetileté období dotací, tak budou mít nejlevnější a nejčistší energetiku v Evropě, to lze očekávat před 2050.

Tož tak je to.

Martin Hájek

4. duben 2018, 15:56

Belgie je takové energetické Řecko. V EU stále více bují problém známý jako morální hazard, kdy původce problému ví, že ho za něj někdo vyřeší, protože bude muset. V případě Belgie to bude Francie a Německo, ale je neuvěřitelné, jak nezodpovědně se dokáže chovat evropská vláda. A teď nejde o to, jestli odstaví své dožívající jádro (mimochodem skoro 6000 MW), ale že před tím jen tak z plezíru tato země odstavila i uhlí a vůbec se nepostarala o žádnou náhradu a prostě hodila svůj problém na sousední země ve stylu: Jestli chcete pořádat ty skvělé summity v Bruselu i nadále při elektrickém osvětlení, tak se o nás naši milí v rámci evropské solidarity postarejte, Vaše toho času zcela výkonově nezabezpečená Belgie.

Petr

4. duben 2018, 17:23

Tak to je ale přece ten EU ideál, že se na to národní státy vyserou, a nějak je zachrání evropšťí vyvolení s tiskárnami na eura, a zatím volný celosvětový obchod.

Kdyby přijali stačí jeden speciální stavební zákon na tu elektrárnu, tak by jim 4 nové bloky během 6 let dnes globálně zvládli postavit za přijatelnou cenu Číňané, Rusové a Korejci.

Ale taky je možné, že už své tradice Belgie vzdává a myslí si, že se uživí jen jako obří byrokratické centrum EU, pokud zruší svůj upadající průmysl i luxusní osvětlení dálnic a podobné plýtvání, tak by jí mohla poklesnou spotřeba elektřiny o třetinu, a zbytek dovážet z té Francie a Německa.

Martin Hájek

4. duben 2018, 21:04

Upadající průmysl Belgie je trochu klišé, které vzniklo kvůli několika odstaveným ocelárnám a zpustlému kdysi ocelářskému městu Charleroi. Ale podle dat IEA byl v roce 2015 podíl průmyslu v Belgii na konečné spotřebě energie dokonce o procento vyšší než v ČR a činil 34 %. V tom plných 12 % spotřeby energie byla spotřeba chemického průmyslu. Takže již jen podle těchto čísel na tom Belgický průmysl není jako celek nijak zle. Samozřejmě tím méně pochopitelný je hazard této země s energetikou. Stavba nových bloků jaderných elektráren v Belgii již smysl nedává, všude kolem bude spousta elektřiny z větru a i Belgie může získat značné zdroje včetně off-shore farem. Ale všechno nějakou dobu trvá a je opravdu neuvěřitelné, že se evropská země mohla dostat do této situace, která opravdu ze všeho nejvíc připomíná Řecko ve světě financí.

C

4. duben 2018, 23:37

No nepochopitelné jsou hazardy a nezvládání mnoha dalších oblastí. Spíš bych to viděl na nějaké takové systémové selhání. Ale co za ním je? Kde se vzalo? Jedna věc je neochota k jaderné energetice, druhá je odstřelení elektroenergetiky komplet.

Jediné co mne tak napadá že se hodlají vrátit k modelu kdy ten kdo chce více elektřiny si ji bude muset vyrobit sám. I kdyby vyhodili všechno osvětlení dálnic a podobně, jsou to drobné a asi nebudou schopní postavit ani jednu PVE kterou by potřebovali. Mohlo jim hrábnout a snaží se s úsporkami a pod. vrátit na spotřebu elektřiny před 100 lety, u nás ve městě, zdaleka ne všichni měli elektřinu, tehdy na obyvatele připadalo 40W výkonu, něco takového nedají.

Jan Veselý

4. duben 2018, 20:18

Řecko prachy dostává, jestli máte pravdu, Belgičani budou za elektřinu draze platit. Ale s tou trestuhodnou nedbalostí máte pravdu. Můžou za to ovšem nadávat jen sami sobě.

Martin Hájek

4. duben 2018, 21:13

Řecko zatím dostává půjčky ze kterých platí úroky. :-) Nejde o to, komu můžou Belgičané nadávat, jde o to, že vyspělá západní země se chová jako banánová republika neschopná svým občanům garantovat základní věci. To je velmi varující signál. Navíc samozřejmě tato země je dost velká na to, aby odstartovala blackout, který následně postihne půl Evropy. A když vidíme, jak tam k energetice přistupují, tak je opravdu potřeba se mít na pozoru.

Martin Pácalt

4. duben 2018, 21:12

S tímto rozhodnutím, které je pravděpodobně bohužel spíše správné, je jasné, že se dále zhorší výrobní kapacity v západní Evropě (narážím na Velkou Británii). Kdo kdy viděl mapu hustoty osídlení téhle oblasti, uzná, že to s náhradou za nízkohustotní energetické zdroje nebude mít tento stát jednoduché. Offshore parky, jako jedna z možností využití ploch mimo pevninu, nebudou moci vytěžit celý svůj teoretický potenciál využití vzhledem k blízkosti mezinárodní lodní dopravy i přístavů v La Manche. Něco to hodí, ale není to jako v Dánsku.

Belgii její budoucí závislost na okolních zemích nezávidím.

Martin Hájek

4. duben 2018, 21:19

Možná až se ukáže, že centrální Belgická vláda už není schopná garantovat ani dodávky elektřiny, tak se o Belgii šábne Francie s Nizozemím, všichni budou spokojení a problém se tak elegantně vyřeší, Vlámové se nebudou muset handrkovat s Valony a bude. Když kvůli nedostatku elektřiny nebude fungovat Evropská komise a Evropský parlament, tak se také nic hrozného nestane. Ale ten celkový odpadlý výkon do roku 2025 od Francie pro Maďarsko už začíná skutečně nabírat poměrně varující rozměry. Možná se už za pár let dočkáme zásadní změny paradigmatu až občan-volič v mnoha zemích s velkým překvapením zjistí, že elektřina nebydlí v zásuvce.

C

4. duben 2018, 23:25

Nevím proč by měla zrovna vláda garantovat dodávky proudu, ale to je na jinou debatu, o tom jestli se stát má vměšovat takovýmto způsobem do ekonomiky, nebo ne, podle mne ne. Nicméně pokud stát, resp. vláda. podniká takové korky, které vedou k problémům s dodávkou proudu, nebo čehokoliv jiného, veškeré škody pak padají na její hlavu.

Ano, s odpadlým výkonem po roce 2025 to vypadá dost nebezpečně, otázka co s tím chtějí dělat a co s tím můžeme nadělat my tak, abychom na tom neprodělali. Což nebezpečně hrozí u všech variant.

Martin Pácalt

5. duben 2018, 10:43

Pane C, určitě jde o povinnost a zájem státu, aby byla garantovaná dostupnost el. energie. Už jen z toho důvodu, že bez ní např. Policie fungovat neumí. Armáda na naftové agregáty také může jet jen když jde o mimořádné situace (např. radar je na elektřinu a má slušný odběr 24hodin.).

Z tržních argumentů mě napadá ten, že pokud se někde zadrbe nabídka EE, firmy samozřejmě tamnímu obyvatelstvu napruží ceny, protože jim jde o výdělek, ne o životní úroveň na nějaké minimální úrovni. Stát tím myšlením dostatečně dopředu svoje obyvatelstvo chrání.

C

5. duben 2018, 12:56

Pane Pácalte,

ovšem stát si může pro své kritické objekty zajistit proud pomocí vlastních zdrojů, ať už malých uhelek, nebo jaderek, toto používala USArmy už před léty, dodnes je to nepřekonaný experiment, kdy měli reaktory o výkonu 1-10MW na základnách po celém světě, třeba i na Antarktidě, kde to zničila nešťastně napsaná mezinárodní smlouva (od té doby se tam protáčí diesely). Pro ozbrojené složky to není zase problém, nevidím moc překážek nasazení dvou 5MWe reaktorů třeba na Libavé. (teď ale nevím jak to má AČR s kasárnami a pod., nejsem si úplně jistý jestli je mají ve větší míře, historicky, ve městech atd. (v Brně to mají asi kvůli univerzitě), nebo na újezdech, a jestli by nebylo lepší je soustředit právě do újezdů, ale do tohoto naprosto nevidím, pokud je to pitomost, pak se omlouvám)

Cenu obyvatelstvu mohu firmy zvednout jenom pokud k tomu je pitomě napsaný zákon, jinak by měly fungovat zcela běžné tržní mechanismy, které tu cenu udrží někde v rozumné míře. Pokud se cena silové elektřiny dostane na nějakých 100€, no spíš i 80€ za MWh, tak se vyplácí v podstatě jakýkoliv zdroj. Problém může nastávat v momentě přístupu k síti. Bohužel to vypadá že právě státní zásahy v této oblasti a ovlivnění státu energetickými firmami představuje poněkud problém. A je to trochu začarovaný kruh.

Ve státní garanci dodávky proudu bych viděl zásadní problém v tom že se z toho pak stává politický nástroj a je to náchylné na čachry, tedy v tom Evropském provedení, kdy je to jakási garance státu firmám, které to mají jaksi dále garantovat atd. je to divný hybrid který se mi nelíbí. (Hádám že vám také ne). Podle mne jsou následující možnosti:

A)Stát převezme většinovou kontrolu nad energetikou a transformuje ji na veřejnou korporaci s tím že cílem je služba veřejnosti. Toto má třeba i jeden republiánský stát v USA, obyvatelstvo se rozhodlo že to bude lepší takto a už před lety se elektrárny postátnily (jméno si nepamatuji, rychle jej nedohledám). Není to tam tedy jeden monopol, ale několik společností ve veřejných rukou (města, okresy, stát).

B)Města (velká) převezmou kontrolu a garance nad sítěmi na svém území, eventuálně přifařených obcí, dodávají proud, teplo... Toto je historické řešení a zase je tu pár příkladů z USA, kde se města rozhodla pro to že "postátní" sítě a dělají garantují tak svým občanům cenu atd. V jednom pak instalovali i odmrazování chodníků napojené na elektrárnu, prý to vychází levněji než sůl a písek. Nevidím třeba důvod proč by toto nemohlo být aplikováno Praze, Brně, Ostravě, tam je i kde "umlátit" tepelný výkon.

C)Evropský hybrid, ani kočka ani pes. Stát si hraje na deregulaci a trh, ani jedno neplatí, dotační chaos. Ad hoc zákony. "Zlodějina"?

D)Energetika je naprosto deregulována, běží na tržním principu.

Podle mne je možné se bavit o A, B, D, kde D má jist nešvary, ale proti C je lepší. A, B, bych musel přesně vidět jaké jsou podmínky, A by se mohl šeredně zvrhnout, stejně tak B, kdy by nakonec z toho byly problémy jako v D, ale bez možnosti že by to vyřešil trh.

Podle mne, a to jsem dost směrem oprava v názorech bych řekl, by bylo nejlepší udělat buď řešení A, nebo B, s tím že samozřejmě zdroje do 10 MW a zdroje primárně vlastní spotřeby jsou vyjmuty z povinnosti "postátnění". Dále budou velmi zpřísněny podmínky a pravidla pro tahání vedení přes cizí pozemky. Současný postup a hybrid kdy by se měly garantovat JE či jiné elektrárny soukromým subjektům je pitomost, navíc toto propojení dost omezuje možnost občanů zasáhnout proti tomu co jim působí škody a problémy.

Vinkler

5. duben 2018, 08:56

Nevím zda EE má řešit vláda.

Ale pokud ano, tak vládo, co nejdříve postavit Temelín a Dukovany, ať nemáme blackout i u nás.

Milan Vaněček

5. duben 2018, 11:11

Belgičané byli jedněmi z průkopníků jádra, mají stále ještě obrovské jaderné výzkumné centrum v Molu. Ale poznali včas že tudy cesta moderní energetiky nevede. Proto se odklonili od jádra, mají JE starší než jsou naše a s množstvím technických problémů. Zlého strašidla Blackoutu se nebojí.

Vinkler

5. duben 2018, 11:36

Oni se nebojí Blackoutu nikde na světě ani v Indii nebo Egyptě. Mají tam všude možně, i po střechách diesely.

Je to dobrá cesta?

Martin Hájek

5. duben 2018, 18:04

Pane Vaněčku, pro Vás je skvělý každý, kdo se rozhodne opustit jadernou energetiku. V případě Belgie ovšem skutečně nejde o žádnou promyšlenou strategii, ale o plácání se bez jakékoliv strategie a dnes už i odpovědnosti. Zlého strašidla se Belgie zatím nebojí, protože počítá s tím, že jí Francie s Německem nakonec zachrání, ale to se také může přepočítat.

C

6. duben 2018, 09:31

To je nebezpečná situace a největší problém, zatímco můžeme vidět nějakou strategii v Německu, nějakou třeba v Rakousku, tak tady to vypadá na částečný populismus. Aby se jim dalo věřit, tak by museli k tomu mít nějaký další plán, třeba plyn, nebo něco jiného, třeba i pitomou štěpku, je to dost velký problém, ale aspoň by z toho bylo vidět nějakou strategii.

C

5. duben 2018, 12:13

Podle mne nemá, ale to jsem říkal dříve, pokud se má nějaká veřejná entita pouštět do energetiky, pak by to měla být primárně města a jejich sdružení, vhodně umístěná elektrárna může zajistit i vytápění.

Problém u Dukovan i Temelína bych viděl v tom že je to dost velký ekonomický a i bezpečnostní risk. Ať už z pohledu nutné ostrahy, centralizované sítě, nebo z pohledu toho kdo nám bude dodávat technologii, nebo jenom licenci. Máme tu dodavatele tak z Číny, Koree, Ruska a možná Japonska, jenže ti jsou asi mimo, pokud se pamatuji tak Hitachi má jenom varné reaktory a na ty se u nás nikdo netváří, stejně jako na kanadské těžkovodní a je otázka jestli je ještě umí vůbec vyrobit. (kdy dělali poslední?)

Takže nám také může velmi (ne)pěkně zbýt kooperace s Australany, (ehm, proč se na ně trochu více neorientovat? Velmoc nejsou a geopolitický zájem v EU je nulový, takže by to mohl být bezpečný partner. A moc válečníci nejsou, tu válku s emu také projeli :D ) nákup technologie na podzemní zplyňování uhlí a to kombinovat s OZE a pálením odpadu.

Možná ještě kdyby se zmátožila HDR, ale to je asi také už mrtvé., pro tuto snad měl být v ČR potenciál kolem 3GW. Ale kdoví, poslední velká zemětřesení prý s čímsi dole pod ČR pohnula, tak třeba se to začne prohřívat více.

Vinkler

5. duben 2018, 12:04

Vážení, nechci nahrazovat PL, ale jakákoli infrastruktura je lepší než žádná.

A po Blackoutu je do 24 hodin totální rozpad infrastruktury, jak si vyzkoušeli např. v USA po Katrině.....nebudu dále po světě vypočítávat.

Martin Pácalt

5. duben 2018, 13:14

Proti vašemu výčtu nic, ok. Jen dodám, že jsem měl na mysli situaci, kterou trh může řešit jen se zpožděním a to je ta zanedbaná výstavba. Dlouhodobě to tržní prostředí řeší.

Jinak ekonom Milan Zelený rozlišuje obecně dvě věci: 1) REGULACE , čili pravidlo, které usměrňuje a platí pro všechny v tržním prostředí zúčastněné - čili omezení excesů surového kapitalizmu (u nás v 90.letech za Klause), 2) INTERVENCE - neboli zásah ve prospěch např. jedné konkrétní banky apod. - to je špatně (dotace jen někomu jsou jejich speciálním případem - opět zvýhodnění jen někoho).

Čili v zásadě souhlasím s tím co píšete, jen myslím na ty babičky, které tu "solární elektrárnu a baterkama zkrátka už nenapadne zainvestovat" . :-)

Martin Pácalt

5. duben 2018, 13:15

Komentář byl určený panu C.

C

5. duben 2018, 15:59

Ovšem tu zanedbanou výstavbu, respektive takové vlny obnovy zavinil, podle mne, v minulosti stát svými zásahy. Bez nich bychom neměli ve světě zničeho nic několik desítek dožívajících reaktorů bez náhrady, několik set (možná tisíce) bloků uhelek dožívajících bez náhrady atd. Tady došlo myslím v minulosti k neštěstí že se stavěo ve vlnách, ne postupně. Zajímavé je to třeba v porovnání s JE v USA, kde si můžete všimnout že se tam více méně kontinuálně stavělo na jenom místě, u některých, asi 30 let, někdy na začátku 60. rozestavěli první reaktor, pak se v 70. postavil další, pak v 80. další, který se spustil na začátku 90. to se pak ten první odstavil. kdyby nedošlo asi k rozhodnutím po Černobylu, nepletli se do toho politici, tak se v 90. bude stavět další, který by kolem roku 2000 nahradil blok ze 70. atd. Podobně je to i s některými uhelkami. U nás se zase stavěla celá elektrárna naráz a několik, takže budou dožívat +- stejně, to je myslím ten problém. Francie také začala stavět několik JE ve stejné době a dostala se tak do stejné šlamastiky.

Problém bych také viděl v tom že v zásadě právě v EU nemáme moc prvního příkladu, ale až moc toho druhého, tedy intervencí, použiji-li definice pana Zeleného. Nejhorší by bylo právě ono přechodové období, to nikdo není zatím schopný pořádně nikde vyřešit.

Martin Pácalt

6. duben 2018, 08:14

S tou vlnovou výstavbou máte pravdu. Stavební průmysl pak může dlouhodobě držet a vychovávat odborníky. Jakmile je to ve vlnách, pak se nabírá,propouští, nabírá, propouští. Je to jako se situací v době krize, kdy ministr dopravy zaříznul výstavbu nových a rozestavěných komunikací, přitom vše je jasné, že se dálnice jednou dokončit musí. Propouštělo se, nyní se kapacity špatně hledají, protože si mezitím lidé našli jiný obor a vracet se jim nechce(ze stavebnictví během krize odešlo přes 20% lidí).

Stát bývá obvykle největším investorem na daném území, tedy jde za ním výstavba velkých zdrojů (nemyslím teď ale USA, tam by se dost miliardových firem našlo, spíš narážím na české podmínky. Nevím pro někoho napadlo vyhlašovat tendr na Temelín, když má 15 let náskok oproti Dukovanům, kde se naopak už stavět mělo, ale zdá se ještě není vše v háji. Mimochodem v Temelíně by se měly spíše stavět už 4. generace, abychom se někam posunuli. Stejně jako v Tetově a Blahutovicích.

C

6. duben 2018, 09:27

To tehdy udělal ministr dost blbě, do jisté míry by státní investice pomohly, ale to je debata jestli se stát má chovat cyklicky, nebo acyklicky. Ovšem naše stavebnictví je stále ještě, po 90. letech poněkud hypertrofované a neumíme je nějak modernizovat nebo se z toho dostat, natož to využít.

Vyhlásit jeden tendr na obě jaderky byla pitomost, stejně jako omezení se na jeden typ reaktorů - tlakovodní. Měla to být spíš, když už se proto vláda jaksi rozhodla a jde proti mnoha trendům, rozdělená a otevřená soutěž. Otevírat nová místa v republice sice může být zajímavé, ale bude to problematické, nemáte tam myslím dostatečné zdroje vody abyste jen přišel a postavil JE. Temelín vyhlásili protože jej chtěli před asi deseti lety dostavět, jenom, jenomže ten původní tendr nevyšel a pustili jej jenom znova, ale bohužel si neuvědomili že čas pokročil.

Gen IV je zatím myslím problém, je jich pár a velmoci je nebudou chtít jenom tak vyvážet, natož do "nepřátelského" tábora. Rusové asi budou mít dost velký problém s tím prodat nám jejich BN1200.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.