<a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/IAEA-supports-discharge-of-Fukushima-Daiichi-water">Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) provedla revizi nakládání s upravenou vodou skladovanou v poškozené japonské jaderné elektrárně Fukušima</a>. Uvádí, že jsou k dispozici dva způsoby, jak s upravenou vodou naložit – její vypuštění do moře nebo uvolnění ve formě páry. Oba jsou technicky proveditelné.
V areálu JE Fukušima Daiči byla kontaminovaná voda upravena Systémem pokročilého zpracování tekutin (ALPS), který odstranil z vody většinu radioaktivity, kromě tricia. Zpracovaná voda je nyní skladována v areálu elektrárny. K 12. březnu bylo v 979 nádržích uloženo přibližně 1,19 miliónů kubických metrů upravené vody. Celková skladovací kapacita nádrží bude do konce roku přibližně 1,37 miliónů kubických metrů a očekává se její naplnění do léta 2022.
<figure id="attachment_82782" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-82782" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Contaminated-water-storage-tanks-at-Fukushima-Daiichi-Tepco.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Contaminated-water-storage-tanks-at-Fukushima-Daiichi-Tepco.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Contaminated-water-storage-tanks-at-Fukushima-Daiichi-Tepco-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Contaminated-water-storage-tanks-at-Fukushima-Daiichi-Tepco-725x407.jpg 725w" alt="" width="730" height="410" /><figcaption class="wp-caption-text">Zásobní nádrže pro uskladnění zpracované vody na JE Fukušima; Zdroj: TEPCO</figcaption></figure>
Japonská vláda požádala MAAE o revizi způsobu naložení s uloženou vodou, včetně zprávy podvýboru pro nakládání s upravenou vodou vydané 10. února.
<h2>Odpaření do atmosféry nebo vypuštění do moře</h2>
Přezkum MAAE publikovaný minulý čtvrtek  uvádí, že obě možnosti řízeného nakládání s uskladněnou vodou navržené poradním podvýborem, odpaření vody a její vypuštění do moře, jsou technicky proveditelné.
Tyto metody, jak MAAE ve své revizi uvádí, jsou běžně používány elektrárnami provozovanými po celém světě při uplatnění zvláštních regulačních povolení založených na posouzení bezpečnosti a dopadu na životní prostředí. Experti MAAE tvrdí, že doporučení podvýboru navržené japonské vládě se opírá o „komplexní a vědecky podloženou analýzu, zaměřenou na nezbytné technické, netechnické a bezpečnostní aspekty“.
<h2>Nezbytný krok pro vyřazení JE Fukušima</h2>
Tým MAAE sdělil, že management upravené vody zahrnující její likvidaci, je „kritický pro udržitelnost činností při vyřazování JE Fukušima Daiči z provozu“. Odborníci zopakovali doporučení revizní mise MAAE v roce 2018 pro vyřazení elektrárny z provozu a také popsali možnosti naložení s uskladněnou vodou.
<blockquote>„Jakmile japonská vláda zvolí preferovanou možnost vypuštění skladované vody, je MAAE připravena s Japonskem spolupracovat formou poskytnutí pomoci s radiační bezpečností před, v průběhu a po manipulaci s kontaminovanou vodou,“ uvedla MAAE.</blockquote>
<figure id="attachment_16744" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-16744" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/110620_16-1024x768.jpg" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/110620_16-1024x768.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/110620_16-512x384.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/110620_16-768x576.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/110620_16-725x544.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/110620_16-800x600.jpg 800w" alt="" width="525" height="394" /><figcaption class="wp-caption-text">Improvizované napájení panelů po ztrátě všech zdrojů energie při havárii JE Fukušima; Zdroj: TEPCO</figcaption></figure>
<blockquote>„Bezpečnost a efektivní práce s upravenou uskladněnou vodou je jedinečným a komplexním případem,“ řekl vedoucí týmu Christophe Xerri, ředitel divize MAAE pro jaderný palivový cyklus a technologie odpadů. „Řešení jsou dostupná. Budou vyžadovat neustálou pozornost, bezpečnostní revize, dohled regulátora, podpořený komplexním monitorovacím programem na základě komunikačního plánu a řádné zapojení všech zúčastněných stran.“</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: MAAE

Jaderné elektrárny

MAAE podporuje vypuštění upravené vody z jaderné elektrárny Fukušima

Americký národní regulátor (NRC) schválil provoz po dobu dalších 20 let pro 2. a 3. blok jaderné elektrárny Peach Bottom, kterou vlastní Exelon Generation Company. Provozní životnost elektrárny se tím prodloužila na 80 let. V tomto případě jde o druhé udělení prodloužení provozní licence od amerického národního regulátora poté, co minulý rok v prosinci obdržely obdobné prodloužení licence bloky Turkey Point 3 a 4. 
Prodloužení licence k provozu Peach Bottom 2 nyní vyprší 8. srpna 2053 a třetímu bloku 2. července 2054. NRC zdůvodňuje své rozhodnutí ve své Zprávě o hodnocení bezpečnosti, v žádosti uveřejněné minulý měsíc a v Závěrečném dodatkovém prohlášení o dopadech na životní prostředí zveřejněném v lednu. Bezpečnostní aspekty pro obnovení licence posoudil také Poradní výbor NRC pro bezpečnost reaktorů.
<h2>Významné investice do technologie elektrárny</h2>
Společnost Exelon odeslala žádost na obnovu licence pro své dva bloky, které se nachází v americké Pensylvánii v červenci 2018. Firma uvedla, že v poslední době provedla významné investice do nového vybavení a technologií ke zvýšení instalovaného výkonu elektrárny o 12 %. Mnoho hlavních komponent elektrárny včetně vysoko a nízkotlakých dílů turbíny, separátorů vlhkosti, elektrogenerátorů a blokových transformátorů bylo vyměněno nebo vylepšeno.
<figure id="attachment_81921" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-81921" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Peach-Bottom-Exelon-Generation.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Peach-Bottom-Exelon-Generation.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Peach-Bottom-Exelon-Generation-512x289.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Peach-Bottom-Exelon-Generation-725x409.jpg 725w" alt="" width="730" height="412" /><figcaption class="wp-caption-text">JE Peach Bottom; Autor: Exelon Generation</figcaption></figure>
Bryan Hanson, výkonný ředitel jaderné divize Exelon Nuclear, sdělil, že možnost provozovat elektrárnu Peach Bottom dalších 20 let je skvělou zprávou pro životní prostředí, zaměstnance elektrárny a občany.
<blockquote>„Jaderné elektrárny však musí zůstat finančně životaschopné, aby mohly být nadále provozovány,“ řekl Hanson. „Je zásadní, abychom pokračovali v politických reformách, které oceňují ekologické, ekonomické, hospodářské a strategické přínosy, které poskytuje bezuhlíková jaderná energetika.“</blockquote>
<h2>Program řízeného stárnutí jako podmínka prodloužení provozu</h2>
NRC na základě Amerického zákona o atomové energii vydává licenci k provozu komerčních energetických reaktorů na 40 let. Tato licence může být prodloužena o dalších 20 let na dobu 60 let. Většina amerických komerčních reaktorů je již nyní provozována na základě obnovené licence.
Druhé prodloužení licence umožní prodloužit provoz o dalších 20 let po 60 letech provozu, přičemž proces posouzení žádosti se zaměřuje na program řízení stárnutí zařízení během 60 až 80letého provozního období.
<figure id="attachment_10593" class="wp-caption alignnone" style="width: 751px;"><img class="size-full wp-image-10593" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/BWR.jpg" sizes="(max-width: 706px) 89vw, (max-width: 767px) 82vw, 740px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/BWR.jpg 751w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/BWR-512x339.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/BWR-725x480.jpg 725w" alt="" width="751" height="497" /><figcaption class="wp-caption-text">Varný reaktor (BWR). Zdroj: nrc.gov</figcaption></figure>
Peach Bottom 2 a 3 jsou varné reaktory, které zahájily komerční provoz v roce 1974. Pokud bude elektrárna v provozu po celou dobu prodloužené životnosti, zamezí se podle výpočtu Exelonu díky jejímu provozu emisím oxidu uhličitého o objemu 536 milionů tun.
<h2>O prodloužení provozu požádají i další čtyři reaktorové bloky</h2>
V současnosti posuzuje NRC žádost o prodloužení provozu pro první dva bloky JE Surry. Výsledné stanovisko zveřejní v červnu. Podle dopisů o záměru zaslaných regulátorovi hodlá v průběhu tohoto roku žádat o prodloužení licence JE North Anna 1 a 2 a příští rok JE Oconee 1 a 2.
<figure id="attachment_48558" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-48558" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/02/HD.6D.371_10856487633-1024x820.jpg" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/02/HD.6D.371_10856487633-1024x820.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/02/HD.6D.371_10856487633-512x410.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/02/HD.6D.371_10856487633-768x615.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/02/HD.6D.371_10856487633-725x580.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/02/HD.6D.371_10856487633-800x641.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/02/HD.6D.371_10856487633.jpg 1279w" alt="" width="525" height="420" /><figcaption class="wp-caption-text">Jaderná elektrárna Surry 1 byla uvedena do provozu v roce 1972; Autor: Energy.gov</figcaption></figure>
Zdroj úvodní fotografie (JE Peach Bottom): Exelon

Druhá americká jaderná elektrárna získala povolení pro 80letý provoz

Druhý blok švédské jaderné elektrárny byl po 44 letech provozu v pondělí 30. prosince 2019 trvale odstaven. Za dobu provozu vyrobil 215 TWh elektřiny. První blok JE Ringhals bude odstaven v roce 2020.
Provozovatel jaderné elektrárny, společnost Vattenfall, začátkem prosince oznámila, že finální odstavení tlakovodního reaktoru (PWR) o instalovaném výkonu 807 MWe začalo již v září fází nazvanou „coast down“.
Postupné odstavení znamenalo snižování výkonu reaktoru v závislosti na rostoucím vyhoření jaderného paliva v reaktoru. „V listopadu klesl elektrický výkon jedné z turbín pod 50 % a ta byla odstavena. Dne 30. prosince byl odstaven i druhý turbogenerátor reaktorového bloku, čímž přestal blok vyrábět elektřinu.“
<figure id="attachment_59903" class="wp-caption alignnone" style="width: 460px;"><img class="size-full wp-image-59903" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/02/Ringhals-3-and-4-460-Vattenfall.jpg" alt="" width="460" height="252" /><figcaption class="wp-caption-text">Ringhals 3 a 4; Zdroj: Vattenfall</figcaption></figure>
Podle plánu byla druhá turbína bloku Ringhals 2 odstavena v pondělí v 8:56 a znamenala trvalé ukončení provozu bloku.
<blockquote>„Vše probíhalo podle plánu a elektrárna byla odstavena klidným a profesionálním způsobem zaměstnanci blokové dozorny,“ sdělil Vattenfall.</blockquote>
<h2>Čtyři dekády bezuhlíkové výroby elektřiny</h2>
„Noční směna měla tu čest odsloužit poslední noc na jedoucím bloku a oslavili jsme ji malým nealkoholickým sektem,“ sdělil vedoucí výroby elektrárny Ringhals, Sven-Anders Andersson. „Oslavovali jsme 44 let úspěšné výroby elektřiny bez fosilních paliv. Ale také to, že se nám podařilo úspěšně převést blok do trvalého odstavení.“
Vattenfall oznámil v říjnu 2015, že v roce 2019 bude odstaven reaktorový blok Ringhals 2, a že Ringhals 1 (varný reaktor BWR s elektrickým výkonem 876 MW provozovaný od roku 1976) bude v dalším roce následovat. Společnost se rozhodla z komerčních důvodů uzavřít reaktory o pět let dříve, než bylo původně plánováno.
<figure id="attachment_45168" class="wp-caption alignnone" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-45168" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/Jaderna-elektrarna-Ringhals.jpg" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/Jaderna-elektrarna-Ringhals.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/Jaderna-elektrarna-Ringhals-512x341.jpg 512w" alt="Švédská jaderná elektrárna Ringhals" width="725" height="483" /><figcaption class="wp-caption-text">Jaderná elektrárna Ringhals společnosti Uniper; Zdroj: Vattenfall</figcaption></figure>
<blockquote>„S trochou smutku a velkou pýchou v srdci uzavíráme Ringhals 2, který už více než čtyři desetiletí přispívá k prosperitě země a životnímu prostředí bezfosilní elektřinou,“ řekl výkonný ředitel elektrárny Ringhals, Björn Linde.</blockquote>
Dva novější a větší tlakovodní reaktory Ringhals 3 a 4 zůstávají v provozu podle původního plánu do roku 2041 a 2043.
Zdroj úvodní fotografie: Vattenfall

Druhý blok švédské jaderné elektrárny Ringhals byl trvale odstaven

<a href="http://www.world-nuclear-news.org/Articles/Swedish-support-for-nuclear-continues-to-grow,-pol">Dohromady 78 % dotázaných Švédů podporuje jadernou energetiku</a>. Podpora jádra v zemi oproti roku 2017 vzrostla o 7 %, kdy bylo jaderné energii nakloněno 71 % respondentů. Celkem 43 % lidí vyjádřilo podporu případné výstavbě nových jaderných elektráren v zemi a 35 % by rádo, aby současné jaderné bloky byly provozovány po celou dobu plánované životnosti. 
Průzkum byl zpracován společností Novus a publikován skupinou Analysgruppen. Pouze 11 % dotázaných bylo v průzkumu pro okamžitý odchod země od jaderné energetiky.
<figure id="attachment_2804" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-2804" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/c3_ringhals_sjo2-1024x562.jpg" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/c3_ringhals_sjo2.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/c3_ringhals_sjo2-512x281.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/c3_ringhals_sjo2-768x422.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/c3_ringhals_sjo2-725x398.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/c3_ringhals_sjo2-800x439.jpg 800w" alt="Ringhals Vattenfall" width="525" height="288" /><figcaption class="wp-caption-text">Jaderná elektrárna Ringhals. Zdroj: Vattenfall</figcaption></figure>
Švédská vláda přesto plánuje odstavení všech svých osmi provozovaných jaderných bloků do roku 2040. Analysgruppen zkoumá švédský postoj vůči jaderné energii od roku 1997. Tři švédské jaderné elektrárny v současnosti pokrývají přibližně 40 % výroby elektřiny v zemi.
<h2>Rekordně nízký odpor k jádru</h2>
<blockquote>„Z letošního průzkumu vidíme oproti dřívějším letům výraznou změnu. Zatímco v předchozích letech bylo pro odchod země od jádra stabilně 20 % populace, nynějších 11 % je rekordně nízká úroveň,“ komentuje výsledky výzkumný pracovník z univerzity v Uppsale a člen Analysgruppen, Mattias Lantz.</blockquote>
Výsledek odráží společný názor Švédů, že jaderná energie má minimální dopad na klimatické změny.
<figure id="attachment_78384" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-78384" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/Forsmark-Vattenfall.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/Forsmark-Vattenfall.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/Forsmark-Vattenfall-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/Forsmark-Vattenfall-725x408.jpg 725w" alt="" width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">Švédská jaderná elektrárna Forsmark; Zdroj: Vattenfall</figcaption></figure>
Průzkum byl prováděn prostřednictvím webového rozhraní u náhodně vybraných respondentů společností Novus. Celkem 1027 respondentů ve věku 18-79 odpovídalo na otázky v období 24.-28. října 2019. Míra účasti oslovených byla 54 %.
<h2>Postupné uzavírání jaderných elektráren</h2>
V roce 1980 rozhodla švédská vláda o odchodu země od jaderné energetiky, ale v červnu 2010 toto rozhodnutí parlament po hlasování zrušil. Energetická politika země schválená v roce 1997 umožnila  provoz 10 jaderných reaktorů déle, než bylo původně v roce 1980 plánováno, ale zároveň vyústila v uzavření dvou reaktorových bloků.
U zbylých 10 reaktorů proběhla modernizace a a byly využity projektové rezervy, čímž došlo k navýšení instalovaného výkonu dohromady o přibližně 1600 MWe. V roce 2015 bylo rozhodnuto o odstavení čtyř starších reaktorů do roku 2020 s celkovým instalovaným výkonem 2700 MW.
<figure id="attachment_10592" class="wp-caption alignnone" style="width: 959px;"><img class="size-full wp-image-10592" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/Oskarshamn.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/Oskarshamn.jpg 959w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/Oskarshamn-512x174.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/Oskarshamn-768x261.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/Oskarshamn-725x246.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/Oskarshamn-800x272.jpg 800w" alt="" width="959" height="326" /><figcaption class="wp-caption-text">Švédská jaderná elektrárna Oskarshamn. Zdroj: okg.se</figcaption></figure>
Dva varné reaktory JE Barsebäck nacházející se přibližně 30 km od města Malmö na jihu Švédska byly odstaveny v listopadu 1999 a květnu 2005. Společnost E.ON, hlavní akcionář OKG, v říjnu 2015 rozhodla o trvalém odstavení reaktorových bloků Oskarshamn 1 a 2.
Zdroj úvodní fotografie: Vattenfall

Švédská podpora jádra nadále roste, ukazuje průzkum

Skupina univerzitních profesorů a dalších vědců z Polska vyzvala v otevřeném dopise německé státníky i obyvatelstvo, aby zvážili svůj postoj k odstavování jaderných elektráren, které ještě nejsou na pokraji své životnosti. Důvodem jejich apelu jsou zejména globální klimatické změny a potřeba odstavovat fosilní zdroje, vypouštějící emise CO2, dříve než elektrárny jaderné.
Téměř stovka polských univerzitních profesorů, vědců a ekologů <a href="http://fota4climate.org/2019/05/13/an-open-letter-concerning-the-premature-decommissioning-of-nuclear-power-plants-in-germany/">vyzvala v otevřeném dopise</a> německou vládu, ale i všechny německé obyvatele, aby přehodnotily své plány na odstavování funkčních jaderných elektráren v zemi. Důvodem polské výzvy je dopad německého rozhodnutí na ochranu globálního klimatu a cíle udržet růst teploty pod 1,5 stupně Celsia.
<blockquote>„Jsme si vědomi probíhající diskuse o místě jaderné energetiky v dlouhodobě udržitelném modelu výroby energie a myslíme si, že je stále třeba další diskuze na základě úplných vědeckých dat. Opuštění nízkouhlíkové jaderné energie před úplným ukončením spalování černého a hnědého uhlí však povede k technickým a technologickým problémům, které bude v krátkém časovém období velmi obtížné překonat. To bude vyžadovat další využívání fosilních paliv, zejména pak zemního plynu. To ovšem neposkytuje očekávanou rychlou a účinnou dekarbonizaci,&#8220; uvádí vědci v dopisu.</blockquote>
Před rozhodnutím o odklonu od jaderné energetiky v roce 2011 vyráběly německé jaderné zdroje zhruba čtvrtinu německé elektřiny ve srovnání s 13,4 % minulý rok. V Německu sice roste výroba z obnovitelných zdrojů, ale svůj podíl na výrobě mají i fosilní zdroje s podílem na výrobě téměř 40 % od začátku roku.
<blockquote>„Proto vás žádáme, abyste znovu zvážili své rozhodnutí ukončit využívání jaderné energie v Německu nebo jej odložili, dokud zcela nepřestanete využívat fosilní paliva v energetickém průmyslu a nezavedete ty nejmodernější a efektivní technologie pro skladování energie z obnovitelných zdrojů. Toto by urychlilo proces dekarbonizace a posloužilo jako příklad a dalo naději ostatním zemím na planetě, které se budou rozhodovat o budoucnosti svých energetických systémů a o jejich úloze v prevenci změny klimatu a degradace biosféry.&#8220;</blockquote>
<h2>Polsko na jádro teprve čeká</h2>
Náš severní soused zatím žádnou jadernou elektrárnou nedisponuje a většinu elektřiny vyrábí v elektrárnách uhelných. Stavba až <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/svou-prvni-jadernou-elektrarnu-planuje-polsko-uvest-provozu-roce-2033-roku-2043-az-9-gw/">6 jaderných zdrojů do roku 2043</a> je však v Polsku ve fázi plánování. První jaderný blok by mělo <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/polsko-se-pripravuje-vystavbu-prvni-jaderne-elektrarny-u-verejnosti-ma-podporu/">Polsko zprovoznit v roce 2033</a>.
Zdroj úvodní fotografie: EnBW

Německo

Polští vědci vyzvali Německo, aby kvůli klimatickým změnám zvážilo odklon od jaderné energetiky

Provozovatel španělské jaderné elektrárny Vandellos požádal o prodloužení provozní licence o dalších 10 let, a to do července roku 2030. Odstavení elektrárny s instalovaným výkonem 1087 MW je naplánováno na rok 2034 i přesto, že španělská vláda cílí na odstavení všech jaderných elektráren právě do roku 2030. Další dva španělské bloky Almaraz 1 a 2 proto zažádaly o prodloužení licence jen do roku 2027 a 2028.
Španělský provozovatel jaderné elektrárny Vandellos 2, Asociacion Nuclear Asco-Vandellos, <a href="http://www.anav.es/es/news/anav-presenta-la-solicitud-renovacion-la-autorizacion-explotacion-cn-vandellos-ii/">požádal minulý týden</a> španělské ministerstvo životního prostředí o prodloužení provozní licence elektrárny na dalších 10 let. Jadernou elektrárnu typu PWR z roku 1988 s výkonem 1087 MW vlastní energetické společnosti Endesa (72 %) a Iberdrola (28 %).
Žádost o prodloužení licence Vandellos 2 navazuje na obdobné žádosti dvou bloků jaderné elektrárny Almaraz. Jejich provozovatelé (Endesa, Iberdrola a Naturgy), v souladu se španělským klimatickým plánem a dohodou o harmonogramu odstavování jaderných elektráren, požádali o licenci do listopadu 2027 u prvního bloku a do října 2028 u bloku druhého.
<h2>Konec všech JE ve Španělsku do roku 2030?</h2>
Španělský ministr energetiky se na konci loňského roku nechal slyšet, <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/spanelsko-chce-roku-2030-uzavrit-veskere-uhelne-jaderne-elektrarny/">že země neprodlouží životnost současných jaderných zdrojů</a>. Ministr nicméně připustil, že odstavování se může protáhnout až do roku 2040.
Při 40leté životnosti by zmíněné tvrzení znamenalo uzavření elektrárny Vandellos, která je španělskou nejmladší, již v roce 2028. Aktuální plán odstavování ovšem předpokládá její odstavení v roce 2034 s tím, že po uplynutí provozní licence, o kterou v současné době elektrárna požádala, bude muset zažádat ještě o jednu.
Současný instalovaný výkon španělských jaderných elektráren, který chce země nahradit OZE, činí 7 GW.
Zdroj úvodní fotografie: Asociacion Nuclear Asco-Vandellos

Španělská JE Vandellos požádala o prodloužení provozní licence do roku 2030

Belgická vláda na konci března <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/belgium-pledges-to-ditch-nuclear-power-by-2025/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">představila novou energetickou strategii</a>, která počítá s dříve avizovaným ukončením provozu všech 7 v současné době provozovaných reaktorů mezi lety 2022 až 2025. Výpadek ve výrobě elektrické energie by měly nahradit i obnovitelné zdroje, zejména offshore větrné farmy.
Jaderné elektrárny jsou v Belgii v současné době nejvýznamnějším zdrojem elektrické energie. <a href="https://www.iea.org/media/countries/Belgium.pdf" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Podle dat Mezinárodní energetické agentury (EIA)</a> se na výrobě elektřiny v zemi podílí zhruba 50 %, což Belgii v globálním měřítku řadí na čtvrtou příčku za Francii, Ukrajinu a Slovensko.
Vyřazení jaderných elektráren ze zdrojové základny země by <a href="https://www.forumnucleaire.be/actus/nouvelle/les-impacts-negatifs-dune-sortie-nucleaire?_ga=2.252998473.1176521766.1522829645-1555122581.1522829645" target="_blank" rel="noopener noreferrer">podle tamního Jaderného fóra</a> mělo zvlášť negativní dopad na nízkoemisní výrobu elektrické energie v Belgii. Zatímco při zachování výroby elektřiny z jádra by podle fóra emise země do roku 2050 poklesly na polovinu, při bezjaderném mixu by měly až trojnásobně vzrůst.
{&#8222;country&#8220;:&#8220;BE&#8220;,&#8220;type&#8220;:&#8220;PIE&#8220;,&#8220;from&#8220;:&#8220;2017-01-01&#8243;,&#8220;to&#8220;:&#8220;2017-12-31&#8243;,&#8220;caption&#8220;:&#8220;Jaderné elektrárny jsou v Belgii v současnosti hlavním zdrojem elektrické energie.&#8220;,&#8220;url&#8220;:&#8220;https://energodock.cz/energodock/get_electricity_shares.php&#8220;,&#8220;source&#8220;:&#8220;shortcode&#8220;,&#8220;start_date&#8220;:&#8220;2017-01-01&#8243;,&#8220;end_date&#8220;:&#8220;2017-12-31&#8243;}
<h2>Vyřazení jádra bude mít své důsledky, varují průmyslové asociace</h2>
<a href="http://oenergetice.cz/elektrina/pwc-belgie-se-budoucnosti-bez-jadernych-elektraren-neobejde/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Podle studie společnosti PwC</a> Belgie nemůže bez jaderných elektráren dosáhnout stanovených klimatických cílů, přičemž Belgie je  v jejich plnění již nyní pozadu. Kromě nedosažení klimatických cílů by odstavení všech jaderných elektráren rovněž vedlo ke značné závislosti na dovozu elektřiny. I při vyřazení pouhé části reaktorů se zachování bloků o instalovaném výkonu 3 GWe by dle studie musela Belgie pokrýt 16,5 % spotřeby elektřiny z konvenčních zdrojů nebo importem elektřiny ze zahraničí.
Proti vyřazení jádra ze zdrojového mixu země se postavily i belgické průmyslové podniky, které se obávají rostoucích cen elektřiny v návaznosti na nedostatečnou výrobní přiměřenost. Podle tří průmyslových asociací by uzavření všech jaderných elektráren do roku 2025 vedlo k ohrožení stability dodávek elektřiny, nárůst ceny elektřiny, nárůst emisí CO2 a poškození konkurenceschopnost belgických podniků.
Belgie provozuje dvě jaderné elektrárny, <a href="http://corporate.engie-electrabel.be/local-player/nuclear-3/doel/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Doel</a> a <a href="http://corporate.engie-electrabel.be/local-player/nuclear-3/tihange/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Tihange</a>, jejichž bloky byly uvedeny do provozu mezi lety 1975 a 1985 &#8211; reaktory by tak měly být vyřazeny z provozu po 40 až 50 letech provozu. Elektrárny disponují celkem 7 jadernými bloky, které mohou do sítě dodávat výkon až 5,9 GW.

Belgická vláda potvrdila záměr uzavřít jaderné reaktory do roku 2025

Německý provozovatel přenosové soustavy ve <a href="http://www.handelsblatt.com/unternehmen/energie/stromnetz-betreiber-tennet-warnt-vor-trassen-maut/19976038.html">vyjádření pro HandelsBlatt</a> varuje před úvahami nad opakujícími se platbami pro vlastníky pozemků, na kterých budou nové linky německé přenosové soustavy. Pro současnou kancléřku Angelu Merkel bude výstavba přenosového vedení povolební prioritou.
Německé přenosové vedení je jedním z fenoménů, který není důležitý pouze pro <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/analyza-enormnich-pretoku-vykonu-z-nemecka-na-prelomu-roku-20142015/">německou elektroenergetiku</a>, ale je důležitý pro celý region a sousedící státy. Je jednou z příčin pro <a href="http://oenergetice.cz/prenos-elektriny/nemecky-sitovy-regulator-zada-zmenu-spolecne-obchodni-zony-rakouskem/">rozdělení německo-rakouské</a> obchodní zóny, jejíž existence přispívá k <a href="http://oenergetice.cz/prenos-elektriny/ceps-postavil-nove-elektricke-vedeni-ma-pomoci-regulovat-pretoky/">přetokům elektřiny přes sousední státy</a>.
V důsledku nedostatečných přenosových kapacit jsou němečtí spotřebitelé také zatížení zvyšujícími se poplatky na udržení stability sítě. V rekordním roce 2015 překonaly 1 mld. EUR, v <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/nemecko-potreba-redispecinku-roce-2016-klesla-mezirocne-ctvrtinu-rok-2015-ovsem-vyjimecny/">roce 2016 sice tyto náklady klesly</a>, ale v prvních 4 měsících tohoto roku meziročně vzrostly o 50 %.
Problémem je především pomalá <a href="http://oenergetice.cz/prenos-elektriny/nemecku-pribylo-za-pul-roku-104-km-prenosoveho-vedeni-dalsich-temer-7000-jeste-zbyva/">výstavba přenosového vedení</a>, kterou brzdí zejména nesouhlas vlastníků dotčených pozemků a nemovitostí. Jedním z návrhů, jak situaci vyřešit je <a href="http://www.bauernverband.de/dbv-entschaedigungen-beim-netzausbau-endlich-neu-justieren">zavedení opakovaných plateb</a>, které by plnily funkci odškodného pro dotčené vlastníky pozemků.
{&#8222;country&#8220;:&#8220;GER&#8220;,&#8220;type&#8220;:&#8220;AREA&#8220;,&#8220;from&#8220;:&#8220;2017-06-01&#8243;,&#8220;to&#8220;:&#8220;2017-06-26&#8243;,&#8220;caption&#8220;:&#8220;Německá elektroenergetika v červnu letošního roku.&#8220;,&#8220;url&#8220;:&#8220;https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php&#8220;,&#8220;source&#8220;:&#8220;shortcode&#8220;,&#8220;start_date&#8220;:&#8220;2017-06-01&#8243;,&#8220;end_date&#8220;:&#8220;2017-06-26&#8243;}
S tímto návrhem přišel svaz německých zemědělců, kteří se zejména obávají toho, že v důsledku vybudování pozemních přenosových linek bude zhoršena kvalita půdy <a href="http://www.handelsblatt.com/unternehmen/energie/stromnetz-betreiber-tennet-warnt-vor-trassen-maut/19976038.html">kvůli vysychání a jejímu ohřívání</a>.
Se zavedením opakovaných plateb ale nesouhlasí zástupci společnosti TenneT, které deník Handelsblatt oslovil. Opakované platby, namísto standardní jednorázové platby, by neúměrným způsobem zvýšily náklady na výstavbu vedení.
Obávají se také toho, že by se v návaznosti na vyšší poplatky za přenos elektřiny snížila mezi občany podpora <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/energiewende-a-jeji-cile/">Energiewende</a>. Ta je pro německé politiky klíčová, aby nadále mohli podporovat rozvoj obnovitelných zdrojů a přiblížit se tak cílům, které jsou pro Německo stanovené legislativou Evropské unie.
<figure id="attachment_37928" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-large wp-image-37928" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/Angela_Merkel_CDU_Parteitag_2014_by_Olaf_Kosinsky-21-1024x717.jpg" alt="" width="1024" height="717" /><figcaption class="wp-caption-text">Angela Merkel</figcaption></figure>
O politickém významu výstavby přenosových vedení svědčí i fakt, že ji Angela Merkel <a href="https://www.cleanenergywire.org/news/merkel-focusses-power-grid-germans-back-diesel-bans/merkel-says-grid-expansion-absolute-priority-after-elections">označila za absolutní prioritu</a> pro následující povolební legislativní období. Aktuálně několik německých zákonů výstavbu nejdůležitějších vedení v zemi upravuje, vzhledem k plnění cílů vytyčených v zákonech se však nedají považovat za úspěšné.
Z politického hlediska je výstavba vedení důležitá ještě z jednoho důvodu. Tímto důvodem je, že pokud by nedostatečný rozvoj přenosového vedení ohrozil plány na odstavení jaderných elektráren, řada obyvatel by to hodnotila spíše negativně.
Odstavení jaderných elektráren totiž <a href="http://www.erneuerbare-energien-hamburg.de/de/service/downloads.html?page_c27=3&amp;file=files/eehh-website/upload/eehh/general/downloads/public/sonstiges/Ergebnisse%20forsa-Umfrage%20EEHH%202016.pdf">podporuje přibližně 3/4 obyvatel</a>, navíc v době jejího schvalování na odstoupení od jádra panovala shoda napříč politickým spektrem. Jakékoliv oddálení nebo změna v plánu odstavení jaderných elektráren by tak němečtí politici zřejmě významně pocítili na podpoře od voličů.
Zdroj úvodního obrázku: <a href="https://www.flickr.com/photos/williamismael/">Flickr, @williamismael</a>