24. červen 2024
Černobyl změnil postoj veřejnosti k jádru, důvěra se stále obnovuje, říká vědec

Černobylská havárie v dubnu 1986 měla zásadní dopady na postoj veřejnosti k jaderné energetice. Ten se nicméně začal negativně měnit už před ní, sdělil ČTK Vladimír Wagner z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR. Důvěra společnosti v jadernou energetiku se podle vědce obnovuje do dnešních dnů.
Aktivisté začali podle Wagnera proti jaderné energetice vystupovat už v 70. letech, tehdy ale protesty cílily zejména proti testování jaderných zbraní. V 50. a 60. letech panoval ve světě velký obdiv k jaderné energii, od které si společnost slibovala zajištění velké části energetických potřeb lidstva. Velmi brzy se však začalo ukazovat, že její rozvoj bude technologicky a ekonomicky náročnější, než se původně očekávalo. Na počátku 70. let přišla ropná krize, která vedla státy s rozvinutými technologiemi, které měly malé zásoby ropy, jako byla například Francie, k intenzivnímu rozvoji jaderné energetiky.
Wagner připomněl havárii nového reaktoru v americké elektrárně Three Mile Island v březnu 1979. Únik radioaktivity stejně jako zdravotní dopady na zaměstnance i obyvatele v okolí byly sice zanedbatelné, přesto událost západní společnost značně ovlivnila a zapříčinila, že se plánování i výstavba nových jaderných bloků v rozvinutých zemích začaly zpomalovat.
Havárie v Černobylu pak podle Wagnera obrat postoje veřejnosti k jaderné energetice dokonsls. Nastal při ní masivní únik radioaktivity, která zasáhla 200.000 kilometrů čtverečních evropského území a vyžádala si na 170 000 obětí. Nedůvěru veřejnosti prohloubilo i utajování skutečných důsledků havárie Sovětským svazem, jehož byla Ukrajina v roce 1986 součástí.

Po černobylské havárii se podle Wagnera rozvoj energetiky do značné míry zastavil. Přechod k elektroenergetice, ve které hrálo dominantní úlohu jádro, dokončila pouze Francie, následovaná Švédskem a Švýcarskem, které kombinovaly jaderné zdroje s vodními. Další státy od svých původních plánů na výrazný rozvoj jaderných zdrojů ustoupily.
V České republice má podle průzkumu Sociologického ústavu Akademie věd ČR z minulého roku 59 procent respondentů obavy z používání jaderné energie. Výstavbu nového bloku v jaderné elektrárně Dukovany podpořily zhruba čtyři pětiny populace.
Přestože přinesla havárie v Černobylu velký posun v požadavcích na bezpečnost jaderných technologií, obnovit důvěru veřejnosti k nim je v evropských zemích podle Wagnera náročným úkolem, který si vyžádá ještě spoustu času.
Byl pro vás tento článek užitečný?
Podpořte web a jeho autory symbolickou částkou
Mohlo by vás zajímat
26. listopad 2025
27. leden 2026
18. květen 2026
19. květen 2026
20. květen 2026
17. květen 2026
21. květen 2026
Komentáře (35)
S opětovným růstem jádra a s tím souvisejících činností vzniká další větší potencionální nebezpečí, tak jak to s lidskou činností souvisí. Takže se lze naivně domnívat, že ten odpor jen tak neustane. Lidský faktor je nevyzpytatelný.
Naopak, když nahrazuje fosilní paliva, nebezpečí se výrazně zmenšuje, jelikož je to daleko bezpečnější zdroj:
ourworldindata.org/grapher/death-rates-from-energy-production-per-twh
Fosilní paliva budou nahrazovány postupně taky podle dostupnosti dostatku. Jádro v určité podobě svůj účel jak kde plnit ještě může, ale je třeba to nepřehanět, viz dnešní spot kolem mínus 6ooo a zítra 10000 Kč za MW/h a to jsme 2026 a teť je třeba si představit jak to bude vypadat asi za 10 a více let, kdy už rozvoj OZ i s akumulací už se vědomě nikomu zastavit nepodaří. V USA už se začíná pomocí gyrotronu dostat do větších hloubek pro využití nevyčerpatelného zdroje bezpečnější energie a to nám stále hlasitěji klepe na dveře fůze, kam jdou nemalé finance.
Jestli bychom to spíše neměli přestat přehánět s FVE, zvláště těmi bez integrované akumulace. A taky přestat vyplácet provozní dotace v době záporných cen v celé Evropě.
Bez dotace by jste nepostavil žádný zdroj. Otázkou zůstává kdy má jaká největší efektivitu, Těch neznámých je víc jak dost.
Ale není k tomu potřeba dotovat výrobu v době záporných nebo nulových cen elektřiny, což je kontraproduktivní, drahé a úplně zbytečné.
Jaderné elektrárny, které typicky neprodávají elektřinu na spotu, takové ceny poškozují mnohem méně než zdroje, které jsou právě závislé na prodeji za spotové ceny, zvlášť když se jejich výrobu koncentruje právě do období těch záporných spotových cen.
Za 10 a více let nezůstane kámen na kameni. Nakonec to JE dorovná stát, i když budou nízký ceny. Takže prašť nebo uhoď.
Stejná a stejně lichá argumentace jako v 90. letech, když se stavěl Temelín.
Jste si asi všiml, že již dávno nežijeme v 90. letech.
Ale to se tu stává mnoha lidem.
Já jsem nepsal že žijeme v 90. letech, ani to z toho co jsem napsal vůbec nijak nevyplývá, takže to vaše "to" se nestalo. Vy jste si jistě všiml, že oproti 90. letům se význam řiditelných nízkoemisních zdrojů nijak nezmenšil, spíš naopak.
A jak přesně podle vás "význam řiditelných nízkoemisních zdrojů" odporuje "Nakonec to JE dorovná stát" ?
Jestli jste to nepochopil, tak jsem reagoval na tvrzení "Za 10 a více let nezůstane kámen na kameni." Ne na nějaké scestné věštby cen elektřiny za 10 a více let.
A vy máte pocit, že je situace stejná jako v 90. letech a že ty změny nejsou a nebudou výraznější?
Nejde o to jaký kdo má pocit. Které "změny" konkrétně zajistí, že řiditelné nízkoemisní zdroje budou potřeba méně než v 90. letech?
Odpor veřejnosti byl občas podporován i penězi ze zahraničí. Stačí si vzpomenout na spolek Jihočeské Matky placený z Rakouska aby u nás protestoval proti stavbě jaderných elektráren. Naštěstí měli politici rozum a tyto "spontánní" obavy nevyslyšeli.
Stačí si vzpomenout na agenty KGB mezi německými zelenými nebo na agenta schrodera.
Problém jaderné energetiky není ve vnímání veřejnosti. Je spousta činností, které veřejnosti "nevoní", ale spokojeně se dělají dále a rozvíjí se. Protože to je dobrý kšeft. A když je to dobrý kšeft, najde se dost lidí, kteří hledají cesty jak to nějak udělat.
Hlavní problém jaderné energetiky je v tom, že jaderná výstavba je mizerný byznys zamořený nedodržováním rozpočtů a termínů. Proto se investoři nehrnou. A tenhle problém je starší než černobylská havárie.
Díky tomu "mizernému byznysu" staršímu než černobylská havárie tu máme skvěle prosperující jadernou elektrárnu mladší než černobylská havárie...
Myslíte tu, kde byl několikanásobně překročen rozpočet? Jo v tom byla typická.
Že je zisková po 25 letech provozu, kdy už jsou umořené investiční náklady, není překvapením.
Problém není s provozem, problém je s výstavbou , tam se investoři nehrnou.
Sám vidíte, že ani překročení rozpočtu, které nebylo dané ani tak stavbou samotnou jako změnou režimu a s tím související změnou projektu za pochodu) není zdaleka postačující podmínka, aby to nutně byl "mizerný byznys", zde je to naopak byznys s mimořádnými výnosy. Investiční náklady jsou umořené už hezkých pár let a zisková může být klidně ještě další půlstoletí.
Tak kde je tedy problém, Emile? Proč se investoři nehrnou? Když to má být, podle vás, tak super byznys, tak proč to nikdo, ani v Česku, nechce stavět za svoje? Proč to musí stát TAK STRAŠNĚ MOC TLAČIT, aby byla vůbec nějaká naděje, že se něco postaví?
Problém je v tom, že trh s elektřinou je tak pokřivený a investiční prostředí tak rozkolísané, že se bez garance návratnosti investice nehrnou investoři do žádných zdrojů.
Nehrnuli se ani zákonem garantované monopoly. A vy tady v tom pokřiveném trhu básníte o ziskovosti jaderné elektrárny, předpokládám, že v Temelíně. Tak jim vysvětlete, že to jednou budou zlaté doly.
Nehrnuli se ani zákonem garantované monopoly. A vy tady v tom pokřiveném trhu básníte o ziskovosti jaderné elektrárny, předpokládám, že v Temelíně. Tak jim vysvětlete, že to jednou budou zlaté doly.
1) Ve výrobě elektřiny v EU žádné monopoly nejsou, natož státem garantované.
2) Já o ničem nebásním, já pouze na konkrétním příkladu vyvracím vaše nepravdivé tvrzení.
Ty monopoly byly ještě v době, kdy se stavěl Temelín a většina JE v EU je starších.
Trh není pokřivený a investiční prostředí není rozkolísané kvůli monopolům ale hlavně kvůli politickým zásahům do něj.
Ona byla zisková daleko dříve, než byla splacena. Zisk převyšoval splátky úvěrů.
Protože naposledy roku 2013-2014 vláda odmítla garantovat pomocí CfD cenu elektřiny a je otázka, zda by to i tak v tehdejší protijaderné atmosféře EU notifikovala.
V té době se počítalo (Německo, ale i ČR) s dostatkem levného ruského plynu v kombinaci s OZE.
Nyní jsme v podobné situaci, jako za první ropné krize, z které vzešla vlna masivní stavby JE, zvláště ve Francii, ale i jinde.
Takže už máte 12 let výmluvu. Co na tom, že se mezitím už 3x vláda vyměnil, že? Ještě vytáhněte "bubáka" Bursíka, co dva roky před 20 lety ministroval, ať to máte kompletní.
Každá výmluva dobrá.
Vždyť má pravdu, jiné zdroje se dotovaly horem dolem a jaderný zdroj ten mnohem nižší rozdílový kontrakt nedostal. V době kdy byly tržní ceny elektřiny pod 30 €/MWh logicky investice do žádného zdroje na tržním principu absolutně nedávala smysl.
To je zvláštní, nemyslíte? Výstavba a provoz JE je projekt na 60-100 let. Rozhodovat je podle aktuálních cen je trochu mimo, bych řekl.
Podle jakých jiných cen byste se chtěl rozhodovat? Žádné lepší tehdy nebyly a vždyť vy sám jste prorokoval, že ceny OZE půjdou "jen dolů" a "cena povolenek bude dlouhodobě konvergovat do cenového intervalu 20-30 EUR/t CO2"...
ti tři umělci na velíně čtvrtého bloku se museli hodně snažit aby zničili reaktor RBMK, vypnout celý systém řízení a porušit hned několik bezpečnostních zásad, a přes to všechno kdyby konce regulačních tyčí nebyly grafitové tak by to reaktor i nejspíš ustál.. podobná situace nemůže na současných typech už z fyzikálních principů nastat - nedochází ke kladným zpětným vazbám, havárie ve Fukušimě ukázala že se musí myslet při rozmisťování záložních zdrojů, protože může dojít k blackoutu i tsunami současně, hlavně v německém vnitrozemí může taková situace několikrát do roka nastat.. ale chybami se člověk učí, u dalších generací vyvíjených reaktorů už se dbá na možnou vnější katastrofu a schopnost pasivního odstavení a dochlazení reaktoru







