20. říjen 2021
Německu hrozí, že poprvé nesplní roční klimatický cíl. Emise klesají příliš pomalu

Německé emise skleníkových plynů v prvním pololetí letošního roku klesly meziročně pouze o zhruba 2 %, uvádí think-tankAgora Energiewende. Pokud bude pokles pokračovat stejným tempem, Německo poprvé nesplní svůj celkový roční emisní cíl.
Německo v prvních šesti měsících letošního roku vypustilo přibližně 327 milionů tun CO₂ ekvivalentu, což představuje meziroční pokles asi o 7 milionů tun, respektive 2 %. Tempo snižování emisí je tak výrazně pomalejší, než by bylo potřeba pro splnění klimatických cílů země. Výpočty zveřejnil think-tank Agora Energiewende na základě předběžných údajů.
Podle projekce Agory by při zachování stejného tempa poklesu ve druhém pololetí dosáhly německé emise za celý rok přibližně 635 milionů tun CO₂ ekvivalentu. Klimatický zákon přitom pro rok 2026 stanovuje maximální hodnotu 625 milionů tun. Německu by tedy k dosažení cíle chyběla úspora dalších zhruba 10 milionů tun.
Šlo by o významný zlom. Německo dosud dokázalo své celkové roční emisní limity stanovené v národním klimatickém zákoně dodržet, i když některé jednotlivé sektory své dílčí cíle nesplňovaly. Pokud se letošní prognóza naplní, poprvé by se nepodařilo splnit celkový roční limit pro celé hospodářství.
Emise neklesají dostatečně i přes pozitivní vliv íránské krize
Vývoj v první polovině roku byl ovlivněn především poklesem spotřeby fosilních paliv. Agora upozorňuje, že hlavním důvodem byl nárůst cen ropy a zemního plynu související s válkou v Íránu a blokádou Hormuzského průlivu. Přispěl také pokles průmyslové výroby a mírné snížení silniční nákladní dopravy. Výrazně klesla rovněž spotřeba lehkého topného oleje, který je v Německu hojně využíván na vytápění.
Pozitivní strukturální změny však rovněž pokračují. Prodeje tepelných čerpadel a elektromobilů dosáhly nových rekordů, což podle Agory přispívá ke snižování emisí v sektoru budov a dopravy. Tempo těchto změn ale zatím nestačí k tomu, aby kompenzovalo pomalejší pokles emisí v dalších oblastech.
Vývoj v dopravě zůstává jedním z problémových míst německé klimatické politiky. Podle samostatného hodnocení Agora Verkehrswende klesly emise v dopravě v prvním pololetí pouze o přibližně 4 miliony tun CO₂ ekvivalentu. Dosavadní vývoj zároveň znamená, že doprava může nadále zůstávat sektorem, který zaostává za tempem potřebným pro dosažení klimatických cílů.
V případě dlouhodobých cílů je na tom Německo ještě hůře
Ještě výraznější je rozdíl mezi současným tempem a tím, které bude Německo potřebovat do konce desetiletí. Pro splnění klimatického cíle pro rok 2030 by mělo Německo podle Agory každoročně snížit emise přibližně o 40 milionů tun CO₂ ekvivalentu. V roce 2025 přitom poklesly pouze o 9 milionů tun.
Německý klimatický zákon stanovuje pro rok 2030 snížení emisí o 65 % oproti roku 1990, pro rok 2040 pak o 88 %. Země má zároveň dosáhnout klimatické neutrality do roku 2045. Dosavadní pokrok je proto podle Agory nedostatečný zejména v sektorech vytápění a dopravy, zatímco rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů pomáhá celkovou bilanci zlepšovat.
Podle ředitelky německé Agory Energiewende Julie Bläsiusové by vláda měla využít pozitivní trend v elektrifikaci a obnovitelných zdrojích a více jej propojit s průmyslovou a energetickou politikou. Podle ní je právě elektrifikace a rozvoj obnovitelných zdrojů cestou ke snížení závislosti Německa na fosilních palivech a zároveň ke zvýšení odolnosti ekonomiky vůči energetickým krizím.
Současná vláda je za přístup ke klimatické politice kritizována
Vláda byla opakovaně kritizována za to, že neklade boj proti změně klimatu na první místo, a dokonce ustupuje od klíčových opatření, včetně oslabení pravidel pro transformaci vytápění, zmrazení národní ceny uhlíku namísto jejího plánovaného zvýšení a prosazování zrušení postupného ukončování výroby spalovacích motorů do roku 2035 na úrovni EU, jakož i oslabení systému obchodování s emisemi Evropské unie (EU ETS).
Výpočty organizace Agora se do značné míry shodují s údaji z počátku srpna, které zveřejnila pracovní skupina pro energetickou statistiku AG Energiebilanzen (AGEB). Z nich vyplývá, že emise uhlíku související s energetikou, které tvoří přibližně 85 procent celkových emisí skleníkových plynů, se v první polovině roku 2026 ve srovnání se stejným obdobím loňského roku snížily o přibližně 2,5 procenta (8 milionů tun).
Byl pro vás tento článek užitečný?
Podpořte web a jeho autory symbolickou částkou
Mohlo by vás zajímat
27. únor 2024
1. duben 2024
6. červen 2024
5. květen 2025
8. prosinec 2025
15. prosinec 2025
27. květen 2026
Komentáře (49)
Že by Němci konečně dostali rozum a skončili s klimatickou úzkostí? Energetický přechod chce svoje tempo, které nelze byrokraticky diktovat, ale které nastává pokračujícím technickým pokrokem.
Světová osvědčená cesta je nerušit staré zdroje, jen je činit bezpečnějšími a čistšími a rozvíjet především čisté obnovitelné zdroje, ale ty musí být levné.
Jako třeba balkonová fotovoltaika, nejlevněší zdroj nyní už pro více než 1 milon německých domácností. Skutečně nejlevnější, a výroba nastává skutečně přímo v místě spotřeby.
Jednoduché, jde to bez byrokracie a hlavně, už jdou koupit a zapojit chytré PV systémy stejně jednoduše jako koupit a zapojit třeba ledničku.
A co ČR? Kdy to taky bude s balkonovou fotovoltaikou jako v Německu, kde to zatím představuje zhruba 1 GWp.
S klimatickou úzkostí určitě končit nebudou, když lžou o snižování skleníkových plynů tím, že ignorují globální vlivy spalování zemního plynu v energetice, ale do svých statistik započítávají jen vliv místního spalování (50% C02 oproti uhlí, ale bez vlivu ekvivalentu těžby a dopravy). Přechodem z uhlí na zemní plyn tak účinky na globální oteplování nezmenšují, ale zvětšují.
Pak by jejich úřad Umweltbundesamt musel zcela přehodnotit oficiální zprávu: Unterschätztes Treibhausgas Methan - Quellen, Wirkungen, Minderungsoptionen ze srpna 2022.
Minimálně by se totiž musel do statistik dostat nárůst globálního CO2 ekvivalentu po náhradě významného množství trubkového plynu plynem CNG.
Na Elektricity Maps ale „zázračně“ trvá tzv. ekvivalent CO2 v přesné polovině plyn / uhlí! Nejedná se tedy o žádný globální ekvivalent CO2, ale jen o prostý stechiometrický přepočet produkce CO2 v místě spalování (s ignorancí těžebních a přepravních účinků).
Plně souhlasím, že nejefektivnější je výroba přímo v místě spotřeby. EU přistoupila ke sjednocení USB konektorů, což neznamenalo jen vizáž konektoru, ale i celý ekosystém převodů DC/DC napětí (i nahoru).
Podobně by určitě nebyl problém, aby měniče praček, ledniček….měly povinně vyvedený DC meziobvod, DC napájení. Pak by je bylo možné napájet z „balkónovky“ přímo (bez nadbytečného převádění měničem na 50Hz).
Zapojit přírodní zákony: Když nejvíce produkuje FV, má zrovna lednička největší spotřebu. S ohledem na současné maximální odběry kombinace lednice/mrazák by na to klidně stačila ta balkónovka. Největší odběr nemá totiž kompresor (ten má cca 22W -lednice, 38W – mrazák, maximum kompresoru cca 75W), ale vytápění odmrazování s odběrem cca 140W.
Pane Sedláku, s posledními 3 odstavci Vašeho textu souhlasím.
Ale to že berete vážně klimatickou úzkost a její vykazování, tomu nemohu uvěřit, máte přeci technické vzdělání.
Pane Vaněčku,
technické vzdělání by Vám nemělo bránit v chápání skleníkového efektu. Spíše naopak. Přijde mi fascinující, jak člověk jako Vy, který má všechny předpoklady chápat situaci, tak tvrdošíjně odmítá realitu. To by se u technického vzdělání přeci stát nemělo. Nic naplat, že všechny výzkumy a všechna měření hovoří jasně, nic naplat, že desetiletí staré prognózy se naplňují, jak kdyby to byl scénář, nic naplat, že klimtická změna je očividná i bez jakýchkoliv měření, pořád budete tvrdošíjně tvrdit, že je to fikce. Ještě se tím chlubíte a díváte se na ostatní spatra, jako na nějaké pomatence. Škoda, v mnoha ohledech píšete zajímavě, v některých sporně, ale v tomto jste tak radikálně mimo mísu, že by jeden nevěřil.
Skleníkový efekt vodní páry a CO2 rozhodně nepopírám, stejně tak vím že se klima na naší planetě měnilo, mění a měnit bude.
Ale klimatickou úzkostí netrpím. Skleníkový efekt počítalo spousta vědců a shodují se že vliv zdvojnásobení koncentrace CO2 v ovzduší na to, čemu říkáme globální teplota je menší než 1 stupeň Celsia. A to zdvojnásobení vůči předindustriální době stejně nedosáhneme, to se klidně vsadím.
Ale samozřejmě, pak nastupují v klimatických modelech různé zpětné vazby, které nám tento jev zesilují (kladné zpětné vazby v regulační teorii) nebo zeslabují (negativní vazby) . A to je obrovská příležitost pro politické šarlatány, vybrat si selektivně si ty modely z mnoha, je jich přes 50, které ten vliv CO2 zesílí třeba 6x a pak dávají katastrofické politické propagační předpovědi.
Jiné modely zase zahrnují více detailněji negativní vazby a zesílení je jen cca 2x.
Co myslíte že to říká o stavu vědy?
Nevíme ještě, co je správnější, chybí nám a) více satelitních dlouhodobějších pozorování a b) podrobnější modelování na povrchu Země (s hustotou sítě lepší než současných třeba 50x50 km2, nyní je snaha přejít na sít 1x1km2. Na to ale ještě nemáme superpočítače)
Rozhodně to neříká něco zneklidňujícího, obecný vědecký úzus je že ty modely nafukující klimatickou citlivost na CO2 na 5ti či 6ti násobek jsou ŠPATNÉ.
Není to něco, co by mělo či mohlo vzbuzovat "klimatickou úzkost" v racionálních lidech.
Ale vzbuzuje to v nich "finanční úzkost", když si uvědomí, že v EU ten "boj s CO2 " stojí stovky miliard EUR, které zaplatí (relativně ke svému platu či penzi platí nejvíc) ti nejchudší občané EU. A bude to stále dražší.
A EU bude dále ztrácet svůj podíl na celosvětovém HDP, kdysi mnohem více než 50%, nyní jen 16 % světového HDP. Vydělá na tom extrémně jen úzká skupina obyvatel.
Dokonalé sebezraňování ekonomiky a životní úrovně Evropské unie.
Prosím Vás, nastudujte si základní recenzované články o dané problematice a pochopíte, že je obrovský rozdíl mezi vědou a propagovaným (IPCC) politickým narativem...
Momentálně jsme na 1,5 stupně od předinustriální éry a pořád zrychlujeme. Vyplňují se ty pesimističtější modely. Žádná pozorování nám nechybí. Je jich obrovské množství. Vztah koncentrace co2 a globální teploty je popsán dobře třeba zde, včetně odazů na základní články:
https://faktaoklimatu.cz/infografiky/souvislost-koncentrace-oteplovani
Vědecký konsenzus vyjadřují zprávy IPCC. Nic jiného ty zprávy ani nejsou, než světový vědecký konsezus.
Je iluzí si myslet, že se nové technologie prosadí v klidu samy a tak předeženeme svět. Že stačí nesahat a věci se vyřeší tím nejlepším způsobem. Nevyřeší. Smrdí to duchemVáclava Klause. Pasivita, defétismus, odevzdanost. Cesta do ekonomického i morálního úpadku. Technologický pokrok potřebuje jak volnost, tak i pevný rámec a stimuly. Že se dnes prosazují OZE ekonomicky, není samo od sebe. Je to výsledek politiky.
Nakonec, rozpad našeho ekosystému, kterému teď čelíme, je vedlejším důsledkem neuváženého, i když fascinujícího, technologického pokroku. Proto jsem rád za politiku, která to reflektuje a tlačí na dekarbonizaci a další nutné kroky k zachování našeho životního prostředí.
Pane Špidlo, je to tam "hezky" popsáno, je to mediálně podporovaný narativ, ale takhle se věda nedělá, to jak to dělá IPCC, to je politické (a následné mediální) protlačování určitého narativu. Přečtěte si popis od IPCC jak stanovují konsensus, to je jako bylo zasedání středověkého církevního koncilu (třeba k odpustkům).
Věda (a navazující technologie) vítězí pomocí vědecké metody a ne selektivním vybíráním některých faktů a zamlčováním či potlačováním jiných.
Uvidíte, že IPCC buď zanikne, anebo změní svůj narativ, jeho staré výstupy nám budou připadat směšné, podobně jako staré výstupy laureáta Nobelovy ceny Al Gora třeba o vzestupu hladin moří (to je opravdu globální parametr).
O klimatu lžou i Fakta o klimatu, která skutečné globálních ekvivalenty CO2 nerespektují a Ondráš Přibyla bez opory ve faktech paušálně tvrdí, že spalování zemního plynu je „zelenější“. Evidentně má ke skutečným faktům dost ležérní přístup. Globální CO2 ekvivalent spalování zemního plynu totiž není jen přímá stechiometrie CO2 v místě spalování, ale musí také zahrnovat úzce související CO2 ekvivalent těžebních a dopravních úniků metanu a CO2 ekvivalent související technologie (zkapalňování CNG…).
Psal jsem Vám delší odpověď, ale neuložila se a znovu už to psát nechci. Tak tedy jen jednu věc. IPCC není nic jiného, než světový vědecký konsenzus. Tedy držel bych se jeho závěrů.
Skleníkový efekt existuje - ale "nemůže" za aktuální nárůst teplot.
Vliv skleníkového efektu je pouze okrajový - za většinu nárůstu teplot je "zodpovědný" pokles tvorby oblačnosti.
Boj s CO2 je proto boj s větrnými mlýny (i když EU na něj vynakládá bilióny EUR), nicméně skutečná příčina je někde jinde.
Tady máte vztah koncentrace co2 v atmosféře a jejím oteplování podrobně vysvětlen i s daty a odkazy.
https://faktaoklimatu.cz/infografiky/souvislost-koncentrace-oteplovani
Řekl bych, že odpad, který vypouštíme do atmosféry, má na ní, a tedy i na náš ekosystém, zásadní vliv. Proto si myslím, že je akutní potřeba to řešit.
Klimatická úzkost není věcí vědy nebo techniky, ale duševního hnutí. Kdo je klimaticky úzkostlivý, ten úzkostlivým zůstane, dokud nezačne brát antidepresiva - anebo se nevzpamatuje bez nich. Což ti (spíše TY) na fotce u titulku těžko zvládnou.
Nenapsal jsem, že klimatickou úzkostí trpím já, ale že Němci se tak snaží tvářit, ale přitom svými reálnými kroky klimatický problém v některých případech dokonce zhoršují. První totiž je nelhat a nevytvářet zvrácené metodiky, které za ekvivalent CO2 vydávají jen prostou stechiometrii CO2 v místě spalování.
Já zastávám nutnost racionální volby na základě skutečných faktů, statistik a nikoliv pouhých dojmů.
O klimatu tak lžou i Fakta o klimatu, která skutečné globálních ekvivalenty CO2 nerespektují a Ondráš Přibyla bez opory ve faktech paušálně tvrdí, že spalování zemního plynu je „zelenější“. Evidentně má ke skutečným faktům dost ležérní přístup. Globální CO2 ekvivalent spalování zemního plynu totiž není jen přímá stechiometrie CO2 v místě spalování, ale musí také zahrnovat úzce související CO2 ekvivalent těžebních a dopravních úniků metanu a CO2 ekvivalent související technologie (zkapalňování CNG…).
A to nehovořím o naprosté demagogii, když se Fakta montují do energetiky, aniž by jejich „experti“ měli (nebo chtěli mít) bližší povědomí, na jakých principech funguje! S drzostí sobě vlastní o energetice převážně jen trolí. Jako, když Ondráš Přibyla lže do rádia, že v Německu fouká stejně jako v Česku a že za malým podílem VTE v Česku může jen naše neznalost, protože VTE by nám elektřinu prý zlevnily. Asi měl spalničky, když se v ZŠ probíraly rozdíly mezi německými a polskými přímořskými rovinami a Českou kotlinou. Lže tedy nejen o energetice, ale i ve faktech souvisejících s klimatem!
Nenapsal jsem, že klimatickou úzkostí trpím já, ale že Němci se tak snaží tvářit, ale přitom svými reálnými kroky klimatický problém v některých případech dokonce zhoršují. První totiž je nelhat a nevytvářet zvrácené metodiky, které za ekvivalent CO2 vydávají jen prostou stechiometrii CO2 v místě spalování.
Já zastávám nutnost racionální volby na základě skutečných faktů, statistik a nikoliv pouhých dojmů.
Podrobnosti čekají na schvánení.
Není uhlí jako uhlí, a není plyn jako plyn. Ale v průměru by to tak mohlo vycházet. Příspěvek tepla spálením vodíku z metanu je vyšší než spálením uhlíku z toho metanu (cca 1.45x). Samozřejmě v zemním plynu není jen metan, ale je ho tam výrazná většina. Takže ten poměr 1:2 je schopen kompenzovat i nějaké ty další emise z dopravy, těžby atd.
DC napájení domácích spotřebičů je asi nepříliš reálné. Jak byste chtěl ta zařízení konstruovat, aby to vyhovělo provozu třeba z balkónové fotovoltaiky s DC napětím 35V, stejně jako z velké FVE s napětím ve stovkách voltů? A jak byste řešil skládání energie v případě, kdy výkon z FVE nestačí? Vyřešit převod DC->AC230V je mnohem jednodušší a účinnost je vysoká (nad 95%).
A k těm příkonům lednice: jak chcete takto globálně napsat příkon, bez znalosti o jaký konkrétní typ se jedná? Třeba moje lednice s mrazákem (jeden společný kompresor) má příkon mezi 75 a 130W. Zato určitě nevezme nic měřitelného na vytápění odmrazování (v poměru k tomu, co si vezme třeba za měsíc na to chlazení).
DC/DC měnič je neskonale jednodušš než zbytečná cesta na ACí.
Navíc se snadno diodami udělá výhybka mezi solárem a síťovým napájením.
Jak víte, kolik ze spotřeby lednice se spotřebuje na vytápění odmrazování?
Monitoroval jste třeba dataloggerem odběry, abyste ty spotřeby modl oddělit?
O DC/DC měniči na 20V baterii elektronářadí, která má konektor USB C, aby šla nabíjet i z 5V adaptéru jako uživatel vlastně ani nevíte. Měnič je automaticky integrální součástí.
Kouzlo DC napájení (včetně třeba měniče DC 30V / DC 300V) by bylo to, že by nebylo se sítí přímo spojeno (balkónovka – lednice by šla mimo ČEZ) . Podobně jako se běžně S VÝHODOU využívá stejnosměrný meziobvod frekvenčních měničů (DC napájení propojením meziobvodů).
Je principiálně evidentní, že převod DC / DC má zcela určitě vyšší účinnost, láci….než převod DC / AC. A navíc, když se pak to AC zase zpátky převádí na DC – na měnič kompresoru a na elektroniku lednice.
Ty odběry (jednokompresorové lednice / mrazák) jsem uváděl zejména s ohledem na jejich absolutní velikost, kdy největší příkon odebírá vytápěcí těleso pro automatické No frost odmrazování. Nepředpokládám, že současné modely by měly významně vyšší příkony, tak aby na ně balkónovka nestačila.
Takže lednice bude chladit a mrazit podle slunečního svitu na balkonu?
A co když nebude z panelů dostatečný výkon nebo bude oblačno, budete neustále zapínat a vypínat elektroniku a kompresor?
Jak byste toto vyřešil?
Ze síťového napájení se vytváří usměrňovačem cca 310VDC. Měnič kompresoru tedy nepozná, zda do DC mezioobvodu dodává energii (přes jednu diodu) měnič DC 30V / DC 350V nebo ta síť (přes 4 diody).
A až z toho DC napětí 310V bude logicky napájen i zdroj elektroniky lednice.
Na automatickou výhybku síť fotovoltaika stačí jedna dioda. Měnič DC 30V / DC 350V by samozřejmě měl MPPT řízení.
Stačí tedy normalizovat výstupní DC napětí (aby přesahovalo to DC napětí usměrňovače ze sítě) a způsob konektorového propojení.
A kde to síťové napájení vezmete, když jste napsal:
Kouzlo DC napájení (včetně třeba měniče DC 30V / DC 300V) by bylo to, že by nebylo se sítí přímo spojeno (balkónovka – lednice by šla mimo ČEZ)
Oddělení dělá DC / DC měnič a ta dioda, která výstup DC měniče spojuje s DC meziobvodem lednice (sítě).
Takže lednice by nešla mimo ČEZ, ale byla k němu připojena.
Takové řešení by ale bylo košer. Zkrátka spotřebič má dvě napájecí cesty, jednu z normální AC sítě a druhou z DC větve z místní FVE. Konsturkčně, pokud i při běžných selháních nedojde k přetoku do NN sítě, tak je to OK.
V podstatě takaové řešení se používají. Problém bude dostupnost takových spotřebičů pro masy. Stačí se třeba podívat jak se vyvíjí nabídka praček/myček s možností teplé+studené vody - v nižším segmentu prakticky zmizelo. Přitom, pokud mám teplou vodu z rozumné akumulace, tak je to také super úspora....
Tento duální segment bude menšína. Kdo by to chtěl dělat opravdu vážně, tak má možnost dneska ostrovní režim s dobíječem z veřejné sítě, ale to je už jiný level a určitě ne řešení pro byt.
K přetoku do sítě by dojít nemohlo, protože p. Sedlák nepočítá s měničem z DC na AC.
On AC usměrní diodama a dále má vše jen na DC.
Kde se taková řešení používají?
Samozřejmě, že by byl problém s dostupností, kdo by si něco takového kupoval a hlavně proč.
Takové řešení by určitě nebylo košer z hlediska předpisů a bezpečnosti.
Oddělit stejnosměrný a střídavý přívod elektřiny jen diodou, která může selhat (dojít k průrazu).....?
Navíc by tam bylo elektroniky za cenu větší, než je běžný střídač (MPPT + úpravy ve spotřebiči + samostatné SS vedení). Výrobci nebudou dělat takové úpravy spotřebičů, které bude chtít jen omezený počet spotřebitelů, ale budou zdražovat veškerou výrobu. A samo-domo úpravy spotřebičů jsou zase nepřípustné z hlediska předpisů a to i kdyby je dělala oprávněná osoba.
Ano, z pohledu SOHO spotřebičů by ta konstrukce musela být trochu jiná, ale realizovatelná.
Už jsme psal, že to nedává smysl, naprosto minoritní trh. Dopadlo by to jak s tou studená+teplá voda u praček a spol.
Pro běžnou domácnost je řešení ten jeden rozvod 230 V/50 Hz s ostrovním atřídačem krmeným z víc směrů.
Nikdo neříká samo domo. Ale naprosto standardní je vstupní usměrňovač s filtrací jak u 1f měničů, tak také u spínaných zdrojů. Takže DC meziobvod s napětím 310 V DC je standard. Stačilo by ho vyvést jen jako druhou možnost napájení.
Takže nutnost samo-domo vyvedení druhého napájení spotřebiče....
V situaci, kdy každá úprava spotřebiče by znamenala jeho novou certifikaci na zkušebně.
Porovnejte se situací, kdy není možno (jako dříve) vzít prázdný rozvaděč a namontovat tam potřebný počet jističů atd. Nyní musíte vzít celý certifikovaný vyzbrojený rozvaděč a už na něm nesmíte dělat úpravy (mimo výslovně povolených). Dokonce jsou spory, jestli tam elektrikář vůbec může přidat dodatečně jistič, i když je tam místo.
Mimo není ani ta balkonovka.
Pokud by bylo možno (a bez toho by to nefungovalo dobře) napájet ten spotřebič(e) z balkonovky a současně potřebný výkon dorovnávat ze sítě, tak by docházelo k přímému propojení sítě a balkonovky. A to i v případě, že by se zamezilo přetokům do sítě.
A mít napájení balkonovkou jen tak malého spotřebiče (v jednotkách, nebo max. nízkých desítkách W), aby balkonovka zajistila napájení i když je zamračeno (za svítání a soumraku), nedává ekonomický smysl.
No, jsem si na 100% jistý, že tohle se nikdy nosným směrem nestane. Nevylučuju nějaké exotické kousky, ale masovka určitě ne.
Pokud mají spolupracovat různá elektrická zařízení, musí existovat nějaký společný standard, na kterém se všechna domluví. A ten je dneska u nás 230V/50Hz.
Nemá žádný výrazný nedostatek a je (na rozdíl od mnoha jiných oblastí s roztříštěnými standardy) jednomyslně akceptován.
Myšlenka DC-DC měničů pro převod napětí např. z 30V na 320V má několik zásadních "ale". DC-DC měnič má tím vyšší účinnost, čím blíž jsou si vstupní a výstupní napětí. U tak extrémního rozdílu jako 30V a 320V už by se určitě jednalo o řešení s transformátorem, i když vysokofrekvenčním (takže malým).
Další problém je v tom, že s vyšším DC napětím se dost obtížně pracuje. Potřebuje mnohem složitější jištění, protože na DC je při rozpínání nebo při poruše velký problém s hořením oblouku.
Stejně tak nějaké skládání energie z více zdrojů (z panelů a z gridu) by bylo složité. A bylo by poplatné jen tomuto jedinému spotřebiči. To je mnohem lepší udělat z těch panelů běžné AC230V, a pak z toho můžu honit nejenom tu ledničku, ale i mixér, částečně mikrovlnku nebo varnou konev, všechny zařízené ve stand-by atd. atd.
MPPT není v principu žádná atomová věda. Jenom je to detekce kolena u zdroje proudu. Oproti tomu je převod z DC fotovoltaiky na 230 V AC neskonale složitější a vyžaduje spoustu součástek, má násobně vyšší spínací ztráty… (popř. specializovaný výkonový modul).
U vstupního usměrňovače spínaného zdroje může vstupní usměrňovač selhat také. Na zabezpečení těchto obvodů existují pojistky, tranzily, varistory, pojistky do DC obvodů. A bývá jich husto, jak v 310V DC vstupním obvodu spínaných zdrojů, tak také v 310V DC vstupním obvodu 1f frekvenčních měničů. A jak měniče, tak také spousta spínaných zdrojů má také možnost stejnosměrného napájení (má nejen vyvedený DC meziobvod, ale má v technických údajích parametry i pro DC napájení). Takže společný standard těch cca 310 V DC (související s 230V AC) už dávno je a všichni ho už máme doma ve spoustě zařízení.
Doplnit u spotřebičů jeden silový napájecí konektor navíc je naprostá marginalita. Takže spotřebiče by to vůbec nezdražilo. O nutně souvisejících kabelech je až trapné hovořit. Výstup z DC měniče by nemusel být jen jeden….
Naopak všechny spotřebiče, baterky nářadí apod. už víc zdražilo zavedení normálu USB-C, kde to vyžadovalo další specializované čipy.
Jediným problémem je, že by DC / DC měnič (včetně MPPT řízení) byl extrémně jednoduchý, menší a měl by vyšší účinnost, než převod na 230V AC. A to i kdyby měl kdejaká TOP zabezpečení včetně třeba SAFETY STOP. To, že principiálně by na oddělení stačila pouhá dioda neznamená, že výstup DC převodu by nemohl být plně řízený pomocí SiC nebo IGBT tranzistorů. Vše by ale bylo příliš levné a účinné….
100kHz převodový transformátor má v současnosti každý spínaný zdroj, který stále řidčeji potřebuje ventilaci. Nic nového pod sluncem.
Nejen že lžou, jeste zamerne nezapocitavaji veskere emise, ktere vznikaji treba u nas a to jednoznacne jen proto, aby treba pri dunkelflaute meli nemci dostatek elektriky.
Tak jednoduše stejnosměrnou elektřinu z FV panelů využít nelze.
1) Pro využití SS elektřiny by tam muselo být alespoň MPPT, což je cca 20-40% ceny celého střídače.
2) Musel byste mít samostatné SS rozvody
A ještě další problémy, jako třeba, že každý spotřebič (TV, PC, lednice, AP) potřebuje jiné SS napětí, nebo hned několik různých.
Ve výsledku je jednodušší, levnější a i s vyšší účinností (než používat měniče SS-SS) převést na jednotné střídavé napětí.
Balkonovky v ČEZku? Jelikoz tu vladne ČEZ, ti budou delat uplne vsechno proto, aby k tomu doslo co nejpozdej - tak jako vzdy a se vsim.
Přitom fakticky odpůrce tohoto je ERÚ ve své přehnané snaze chránit koncové spotřebitele (odmítání sáhnout na standard kvality dodávky elektrické energie a tak distributoři nechtějí nést odpovědnost za odchylky na sebe).
Spíš bych řekl, že ERÚ to takhle drží kvůli lobbingu distributorů.
ERÚ u nás funguje tak trochu jako razítkovací automat. Co mu distributoři podsunou, to orazítkuje a dodá tomu závaznost.
Jde o trochu složitější handl. Aby to bylo jak v řadě jiných civilizovaných zemích - spotřebiteli, buď rád, že ti něco do baráku teče, jestli je chvíli napětí výše, níře, frekvence poskočí, ideálně každá fáze jinak každých pár hodin, ...., s tím se dnešní většina spotřebičů srovná. A pokud ne, tak přeci není problém si doplnit svoji elektorinstalaci o pod/nad/freq relé atd, co přípojku včas odpojí. Zkrátka ať nemá distributor vůči odběrateli odpovědnost za parametry NN sítě, pokud je k dané větvi připojeno i něco jiného, než jen distribuční trafo. Respektive byly limity o řád jinde (neřešme že normální spotřebitel má minimální šanci se domoci náhrady za nedodržení, to nastává jen velmi zřídka). Stejně tak odpovědnost vůči IZS o zajištění beznapěťového stavu na vyžádání. Když to tak bude, tak nám bude celkem jedno, co/kde bude připojeno ke koncové NN větvi, ať se tam ti lidi mezi sebou poperou a nás do toho netahejte...
To je zajímavé, tak velký a stále větší rozvoj FVE, včetně těch balkonových a produkce CO2, ale ani ceny elektřiny v Německu neklesají, jak by měly.
Jestli to nebude také tím, že čím více je v mixu FVE a zvláště těch bez akumulátorů (v Německu je oproti nám akumulátorů v poměru k výkonu panelů u domácích střešních FVE méně a u balkonových nejsou vůbec), tím více je k nim potřeba flexibilních plynových elektráren. A ty plynovky jsou v provozu každý den i nyní v létě.
To bude určitě důsledek nějakého piklení vědeckotechnických kontrarevolucionářů! Určitě za to může Putin!!!
Ukázkový přiklad vašeho pohledu na "komentář energetiky včetně související politiky".
"Jarda" je jen jiný profil "Boba"? Dobře vědět...
Tímto jste prokázal svou úroveň bystrosti a důvtipu, blahopřeji.
Německé politiky, kteří takový plán schválili, potrestat za jeho neplnění. Následně ten nesmyslný plán zrušit.
ještě pár továren v Německu uzavřou a plán klimatické pětiletky bude splněn na 120%.. jak chtějí snižovat uhlík když musí vrtkavost občasných zdrojů dotovat fosilem a ten musí jet v zálohách ikdyž počasí přeje? A vadí ten uhlík v atmosféře vůbec? Bývala koncentrace v historii i dvakrát taková a že by u toho vznikaly pouště a vařily oceány se říci nedá, spíše naopak, vegetace ve vyšší koncentraci zvládá lépe hospodařit s vláhou a má vyšší teplotní rozsah pro efektivní fotosyntézu, a až se nám překlopí solární cykly do sestupných tak ještě rádi budeme atmosféru dotovat skleníkovými plyny
Vtipný, ale jako vždy daty podložený aktuální článek p. Duška k problematice produkce elektřiny z FVE, respektive jejímu přebytku/nedostatku:
Žádná reakce?
Doporučuji ten článek přečíst a všimnout si:
V den a hodinu největšího přebytku výroby OZE (27.8. 12:15) muselo být stejně v Německu v provozu mnoho dalších zdrojů. Mimo jiné těch emisních:
2,5 GW v plynu
2,5 GW v č. uhlí
5,1 GW v h. uhlí
a dokonce 0,5 GW naftových generátorů.
Protože během toho dne museli dispečeři provést 140 (236 GWh) zásahů (mnohem více, než je běžné) a z těch bylo 236 GWh bylo 111 "nahoru" (navyšování výkonu). A to by bez těch fosilních zdrojů nešlo.
Šlo by to, ale to by Německo muselo mít cca dvojnásobek BESS (fungujících jako grid forming BESS). V tom Němci zaostali, ale brzy to doženou....
Tak to by rozhodně nešlo a ještě hodně dlouho nepůjde (jestli to vůbec někdy BESS zvládnou).
Na těch 236 GWh zásahů za den (111 GWh "nahoru") mají Němci jen cca 4-6 GWh BESS pod řízením dispečerů. Zbytek do celku 25 GWh nemohou dispečeři ovlivnit.
Takže by těch BESS museli mít cca 20 krát více (111 GWh pod kontrolou dispečerů). A ještě k tomu všech 111 GWh grid-forming, to je úplné sci-fi.






