ČEZ dnes předá vládě nabídky EDF a KHNP na stavbu až čtyř jaderných bloků
Energetická skupina ČEZ, která má na starosti jaderný tendr, během dnešního dne předá vládě nabídky, které obdržela na stavbu až čtyř jaderných bloků v Česku. Závazné nabídky na konci dubna podaly francouzská společnost EDF a korejská firma KHNP. Vláda by podle dosavadního harmonogramu měla vybrat vítěze tendru zřejmě už v červenci, do konce srpna by pak měla rozhodnout i o počtu stavěných reaktorů.
Jeden nový jaderný blok by měl vzniknout v Dukovanech do roku 2036, při případné větší výstavbě by vznikly až dva v Dukovanech a dva v Temelíně.
K podání závazných nabídek na stavbu více reaktorů vláda vyzvala EDF a KHNP na konci letošního ledna. Rozhodla tak po analýze prvních nabídek na stavbu jednoho reaktoru v Dukovanech, jejich součástí byly i nezávazné opce na další bloky.
Podle premiéra Petra Fialy (ODS) nezávazné nabídky uchazečů na stavbu více reaktorů vycházely až o 25 procent výhodněji než stavba pouze jednoho bloku. Nabízené ceny neuvedl. Z trojice uchazečů o jaderný tendr naopak vypadla severoamerická firma Westinghouse, která podle kabinetu nesplnila podmínky původního tendru.
Oslovení uchazeči podali své rozšířené závazné nabídky v závěru dubna. ČEZ je od té doby analyzoval a dnes je vládě předá i s vlastním doporučením. Obsah nabídek společnost nekomentovala. Rozhodnutí o vítězi ovšem bude na vládě.
Projekt nového reaktoru by měl být největší investicí Česka v novodobé historii, podle dřívějších prohlášení vlády i ČEZ má jeden nový reaktor stát asi 160 miliard korun v cenách z roku 2020. Nabízené ceny v prvotních nabídkách zástupci vlády odmítli komentovat. Někteří ekonomové v lednu odhadovali, že stavba čtyř reaktorů by mohla vyjít až na dva biliony korun.
Česko má v současnosti šest jaderných bloků ve dvou elektrárnách. Dva bloky, každý o výkonu přibližně 1000 megawattů (MW), jsou v jihočeském Temelíně. Čtyři menší bloky s výkonem 510 MW stojí v Dukovanech na Třebíčsku. Vedle nových klasických reaktorů ČEZ připravuje také stavbu malých modulárních reaktorů. První z nich by měl vzniknout v Temelíně.
Mohlo by vás zajímat:
Ne, nepředá nabídky, ale oznámení o vyhodnocení nabídek.
Ať to spadne pod stůl, ať prosím spadne pod stůl. Jádro nám bude prodražovat elektřinu na desetiletí. Buď budeme dotovat provoz nebo akceptovat fakt, že za bilion postavená elektrárna 9 měsíců v roce stojí.
A bilion za OZE, které od roku 2005 vyrobily nula nula nic oproti jádru vám nevadí? Za ten bilion jsme mohli uz davno mít 4 bloky a nemuseli jsme se ted bavit o dostupnosti a cene el. energie nebo uvažovat odkud ji dovezeme.
Aby jednou postavená jaderná elektrárna stála, musela by být cena elektřiny dlouhodobě pod jejími variabilními náklady, které jsou zhruba kolem 20 €/MWh, což je hodně nereálná představa. S touhle cenou se nevyplatí provozovat vůbec žádné zdroje. Zrovna tak je úplně nesmyslný ten bilion.
Povyprávějte o 20 eurech za MWh kolegům z Hinkley Point 3. Třeba Vám tu cenu vynásobí 10.
Nevynásobí, spíš si vy zkuste nastudovat co jsou variabilní náklady, pro Hinkley Point C jsou zde vyčísleny právě okolo těch 20 €/MWh, jak se můžete snadno přesvědčit zde:
medium.com/generation-atomic/the-hinkley-point-c-case-is-nuclear-energy-expensive-f89b1aa05c27
Je to opravdu zajímavý, dobrý článek, psaný obhájcem jaderné energetiky, ale neskrývajícím některé problémy (některé ano).
Tak za prvé je vidět obrovský posun v cenách za výstavbu, který ovšem dále pokračuje (článek je z roku 2019), tehdejších 113 EUR/MWh vyrostlo skoro na 150 EUR/MWh a až bude dostavěno, tak to bude ještě více než 150 EUR/MWh.
A srovnejte si to se současnými vysokými (a pro EU průmysl likvidačními) cenami třeba na Lipské burze. Tím novým jádrem se ty ceny nesníží.
Stejně tak rostou provozní náklady, už to nebude max 25 EUR/MWh jak autor píše, ale více, neboť skončí pro USA i VB i Francii levný uran z Ruska, z Afriky, plus když bude nějaká malá renesance jádra po současném útlumu, tak to vyžene zase nahoru ceny jaderného paliva, třeba na více než dvojnásobek...
No a investorská rizika autor cudně zamlčuje...
Velmi dobrý článek, psaný přítelem jádra. Mimo jiné je na něm pěkně ilustrována rostoucí cena (její komponenty) elektřiny z nového jádra, a to byl psán v roce 2019.
Nyní už ten odhad variabilních nákladů bude zase vyšší, než byl ten horní odhad 25 EUR/MWh, bude už určitě přes 30 EUR a dále poroste...
Není na něm "ilustrována rostoucí cena (její komponenty) elektřiny z nového jádra", jsou na něm ilustrovány příčiny mimořádně vysoké ceny elektřiny z Hinkley Point C a důvody, proč cenu z této elektrárny nelze vztahovat na ostatní připravované elektrárny, tedy přesně to co tu právě Vaněček pořád dokola dělá.
V odkazu je uvedeno obojí, jen to o čem píši, Vám Emil zamlčel. Přečtěte si to, ten trend zvyšování cen všeho u nových JE je evidentní, na rozdíl od snižování cen velkých FVE.
Není, článek pojednává jen o specifických důvodech, proč je drahý HPC, Emil nic nezamlčel, Vaněček si to vymyslel. Řeč byla o variabilních nákladech jaderných elektráren a o fotovoltaice ani čárka, než se do diskuse vlomil Vaněček a začal odvádět řeč úplně někam jinam, jak je jeho zvykem.
k variabilním nákladům: Renesance jaderné energetiky způsobila celosvětovou uranovou horečku. Cena kovu vyskočila za posledních pět let o 233 procent a těžařské firmy hledají nová ložiska.
idnes.cz/ekonomika/zahranicni/uran-saskatchewan-nextgen-jaderna-energie-naleziste-kanada.
To se stalo od roku 2019 (datum citovaného článku) a i o tom jsem psal
V článku už se ale nedočtete, že jde o spotové ceny uranu, přičemž většina uranu se prodává přes dlouhodobé kontrakty, kde cena zdaleka tak dramaticky nevzrostla, ani to, že cena přírodního uranu má na výslednou cenu elektřiny zcela marginální vliv.
Ano, ale trend je jasný. Cena letí nahoru. Jen slunce nám zatím pořád svítí zadarmo.
A nebo taky nesvítí - zadarmo. Třeba dneska v noci. Pořád dokola. Jste s těmi svými nekonečnými whataboutismy trapný, Vaněčku.
Souhlas, slunce v noci je za horizontem, ale ceny uranu a všeho, co souvisí s provozními i investičními náklady neustále stoupají. A navíc, každá vážná havarie (třeba Fukušima) během třeba 60ti leté životnosti přinese extra náklady všem JE na zvyšování bezpečnosti. Paní Drábová to v nedávném interview odhadla na (už přesně nevím) asi 30% nárust.
Tohle vše se fotovoltaiky netýká...
Žádám doložit tvrzení "ceny uranu a všeho, co souvisí s provozními i investičními náklady neustále stoupají", a o kolik ty provozní náklady stouply konkrétně např. od té Fukušimy, nebo si přestat vymýšlet, Vaněčku.
Na další whataboutismy reagovat nebudu.
Já odkazy dávám (idnes, ing. Drábová), a Vy už reagovat nemusíte (když to dokážete nereagovat)
V těch odkazech se nic takového nepíše, tak si přestaňte vymýšlet, Vaněčku. Reagovat nebudu na vaše whataboutismy, reagovat budu na vaše výmysly ohledně provozních nákladů, jestli jste to opět nepochopil.
Stačí začít používat zdravý rozum, nedotovat OZE a nesankcionovat fosily z moci politické svévole. Mimochodem, už je někde vyhodnocen státní finanční průšvih FVE z r. 2010, kdo a proč to v takovém rozsahu protlačil, kdo to po výbuchu výše nákladů nezarazil když mohl, kdo to pak udržel rozjeté co možná nejdéle, a jak to neopakovat?
Jsme v EU, takže dotace na OZE budou, berte to jako realitu.
2010 byl průšvih. Nejdříve to bylo nastavené správně, ale pak vládu převzala vláda úředníků a přitom se ceny solárů snížily. Úřednická vláda s tím nic neudělala a ceny neupravila. Napakovalo se spoustu lidí včetně politiků, pakují se dodnes.
Dobrý den, pane Procházka. Solární průšvih začal 23.02.2005 přijetím pětiprocentního pozměňovacího návrhu poslankyně Šedivé. Není tedy pravdou, že před rokem 2010 byly podmínky nastaveny správně. Pravdu máte, že úřednická vláda pana Fišera byla první (a možná i poslední), která mohla na změny cen solárních instalací reagovat. Přes upozornění to neudělala, pravděpodobně už bylo zaháčkováno moc lidí znalých situace, jak i píšete.
Je jediná možnost jak v dotačním prostředí EU a ČR zabránit dalšímu megatunelu: dát jen předem definovanou investiční dotaci, třeba i 100 miliard na nový jaderný reaktor nebo cokoliv jiného (nějaké OZE, které ještě není tak rozvinuté jako 100MW fotovoltaika na brownfieldech).
Ale v žádném případě nedávat dotaci provozní, nezaručit minimální cenu kterou za vyrobené TWh bude výrobce dostávat. To by v případě vysoké výroby a dlouhé doby ručení (třeba JE) byl při současných vysokých cenách (a příslibu cen nižších až se vytvoří výrazný přebytek nových OZE zdrojů) tunel v bilionech CZK.
Tak, tak, veškeré dotace do oze parodií na elektrárny a legislativní zvýhodnění téhož je třeba zrušit.
Pokud bude platit, že OZE nejsou schopny zajistit dostatek elektřiny, tak je vhodnější OZE nepodporovat a podpořit namísto toho něco, co dovede zajistit dostatek (bezemisní) elektřiny. Je to jádro a jediným problémem je jestli mají politici vybrat ideologicky správného dodavatele, u kterého je vysoké riziko že to neskončí funkční elektrárnou.
Já bych si vybral toho, kdo to dovede, protože dávám přednost levné jaderné energii.
Tak EDF v Hinkley point 3 to dovede při zaručené ceně okolo 150 EUR/MWh, což je ještě o hodně více než současné vysoké ceny na burze. Pěkně děkujeme. To není levná energie, to je pravý opak
To je dotaz na západní politiky, jak je možné, že přicházíme o kompetence i ve stavbě jaderných elektráren. A jestli si je znovu vybudujeme, rezignujeme na jaderné odvětví, nebo si to objednáme tam, kde to umí.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se