Domů
Jaderné elektrárny
EDF vsází i na malé modulární reaktory, připravuje reaktor o výkonu 170 MWe
Pohled na východ slunce na staveništi jaderné elektrárny Hinkley Point C
Zdroj: EDF Energy

EDF vsází i na malé modulární reaktory, připravuje reaktor o výkonu 170 MWe

Ředitel divize pro nové jaderné zdroje společnosti EDF vidí na trhu obrovský potenciál pro malé modulární reaktory. Zejména v letech 2030 až 2040 bude podle něj řada zemí naléhavě shánět vhodná řešení, jak splnit svoje klimatické cíle.

Francouzská elektrárenská společnost EDF se postupně připravuje na éru nových jaderných reaktorů, do kterých v následující dekádě vkládá velké naděje. Společnost EDF přitom nyní nabízí (a v Evropě má též ve výstavbě) jaderné reaktory III+ generace o výkonu 1 650 MWe. Pro stavbu nového bloku v lokalitě Dukovany II pak nabízí reaktor o výkonu 1 200 MWe.

EDF chce mít už na konci příštího roku hotový základní návrh nového reaktoru o výkonu 170 MWe. Současně chce společnost přesvědčit francouzskou vládu, aby do roku 2030 mohl být hotov první pilotní projekt.

Mít pilotní projekt ve Francii je klíčem k tomu, abychom vyhráli na exportních trzích,“ uvedl Xavier Ursat, ředitel sekce pro nové jaderné projekty společnosti EDF. 

Podle předpokladů společnosti bude největší poptávka po malých reaktorech mezi roky 2030 a 2040, kdy bude mít po celém světě řada zemí problémy s dosažením svých klimatických cílů. Pak budou potřebovat rychle postavit nízkoemisní a zároveň stabilní zdroje elektřiny – čas dostavby přitom bude hrát roli.

Čas dostavby má být hlavní výhodou malých modulárních reaktorů oproti současným reaktorům III+ generace, jejichž stavba v Evropě přesahuje i deset let.

Řada společností po celém světě se snaží prorazit s vlastním typem malého modulárního reaktoru. Mezi nejčastěji diskutované produkty patří americký NuScale, který již prošel regulatorním schvalováním v USA. Vlastní malý reaktor však připravuje i čínská společnost China National Nuclear a ruský Rosatom.

Přestože se v ČR o malých modulárních reaktorech oficiálně neuvažuje, podporu jim v minulosti vyjádřil i Andrej Babiš na Evropském jaderném fóru (ENEF) v Praze nebo dnes již bývalý vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(33)
Dian Hrozek
10. duben 2021, 23:10

Držím palce, přijde mi to jako fajn stabilizační doplněk k OZE.

Karásek
3. duben 2021, 14:27

Když se jim to nedaří s jedním, tak nabízí něco jiné, ale přád to samé. Jaderné energetice se nedaří, nedaří, nedaří, ale jaderná lobby se pořád chce držet a pobírat tučné dotace.

Emil
3. duben 2021, 14:53

To má být vtip s těmi tučnými dotacemi? Tady je vidět, kdo pobírá tučné dotace:

ibb. co/jwtNR45

energetik II
3. duben 2021, 15:32

Moc tomu nevěřím. Reaktor je pořád reaktor, ať má 1000 nebo 170 MW. Legislativa i hory papírů spojené s povolením stavby takového zdroje budou stejné. A pokud by se takovýto malý reaktor stavěl třeba pod zemí, pak to jeho stavbu dál prodraží.

Jaroslav Studnička
3. duben 2021, 16:49

Asi opožděný aprílový žertík od p. Karáska

Karásek
3. duben 2021, 17:52

Proč žertík. Vy asi nemáte vlastní myšlenku a proto píšete, že to co napíše druhý je žertík.

Miroslav Vinkler
3. duben 2021, 18:30

To je cesta , kterou se půjde , obdobně to chystá Bill Gates v USA.

pr
3. duben 2021, 19:01

Ne, to není vtip. Dotace pro RES jsou zde reálně patnáct let kdy jsou tyto zdroje dotovány. Sežeňte tabulku z roku 1965 abychom porovnávali srovnatelná data kdy JE byla stejně stará jako RES dnes.

To že v ČR dotace (do FVE na jejichž barony kdekdo nadává) reálně končí už za 12 let je jedinečnou šancí se z toho dotačního marasmu se ctí vyhrabat.

Jaroslav Studnička
3. duben 2021, 19:09

Pokud bych váš příspěvek chtěl okomentovat jinak než jsem okomentoval, porušil bych pravidla diskuze.

Jaroslav Studnička
3. duben 2021, 19:11

Čekají nás ovšem další a další dotační programy

Emil
3. duben 2021, 19:19

Milé "pr", řeč není o dotacích v roce 1965, řeč je o tom, kdo "chce držet a pobírat tučné dotace" teď nebo v budoucnu. Kdo ty dotace ve skutečnosti pobírá a kdo je nepobírá, ukazuje moje tabulka. Pokud nějakou tabulku z roku 1965 chcete, sežeňte si ji sám.

Maximus
3. duben 2021, 21:31

Zřejmě jste se spletl. Ty dotace nejsou pro lobby od jaderné energetiky, ale pro barony od fotovoltaiky. Opravte si to!

pr
3. duben 2021, 22:27

To si řekneme až se ten tunel na stát převalí. Už ze svých 30% ČEZ couvá. Takže tu starou svrasklou 60. zaplatí zase ovčan. Buďte aspoň chlapi a pokud už zastáváte nutnost nového jaderného bloku tak se na něj laskavě se sobě rovnými složte. A ne že to bude cálovat stát.

David
3. duben 2021, 22:48

Pane Karásek, ta Vaše protijaderná lobby už je přinejmenším trapná. Napře bych Vám doporučil, ať si seženete nějaké slušné informace, a pak navrhněte nějaké rozumné řešení, které by mělo po odstavení Dukovanských reaktorů nějaký smysl. Pořád se tady oháníte tím, jak jsou OZE nepřekonatelné, ale ještě jsem neviděl žádný argument, který by dokázal vyřešit otázku, kde budeme brát energii kolem roku 2040. To že se tady věčně oháníte akumulací energie je velice pěkné, ale my bychom rádi viděli výsledky, že to bude fungovat již teď, aby to nebylo ve stavu, že: "možná někdy".

Karásek
4. duben 2021, 10:45

Pane Marxismus, dotace budou ať chceme, nebo nechceme na jadernou energetiku. Přední palivový cyklus má i velké zpětné náklady a zadní palivový cyklus bude mít po sto tisíc let astronomické náklady.

Karásek
4. duben 2021, 10:53

Davide, technologie na akumulaci existují. Na krátkodobou jsou to přečerpávací elektrárny, bateriové systémy jsou na krátkodobou i dlouhodobou a vodíkové technologie především na dlouhodobou. A teď mě řekněte , kdy bude existovat zajištění jaderného odpadu na sto tisíc let? Ono to totiž ani není možné a žádná jiná technologie ,ani ta vylhaná s rychlými reaktory neexistuje. Tam by totiž jaderný odpad byl stále smrtící. A taky uveďte, jak je možné snížit rizika jaderných havárií na nulu? Ani to není možné.

Emil
4. duben 2021, 11:25

Karásku, dlouhodobá akumulace existuje jen v experimentálním měřítku, v průmyslovém měřítku nic takového zatím není a hned tak nebude, nikdo by to nezaplatil.

Zajištění jaderného odpadu na sto tisíc let není žádný problém, možné to bez problémů je a brzo bude takové úložiště uvedeno do praxe ve Finsku a následně v dalších zemích. V současnosti ale neexistuje žádná zásadní potřeba něco takového stavět, protože použité palivo se bezpečně skladuje i na povrchu a byla by škoda si k němu zavírat cestu, když je v něm stále obsaženo obrovské množství energie, kterou lze dále využívat, což je prokázáno i prakticky.

Na nulu není možné snížit riziko žádné havárie. Bohatě stačí riziko stejně nízké nebo dokonce nižší než u ostatních technologií.

Petr Pavlata
4. duben 2021, 11:37

Tak hlavně řešit jaderný odpad bude nutné i bez Jadrných elektráren. Většinu ho totiž neprodukuje energetika, ale (pro někoho překvapivě) zdravotnictví. Sice nemá tak vydokou aktivitu, ale co do objemu je ho o několik řádů více.

Pár dobře řešených, od začátku do konce promyšlených produktů energetických reaktorů zdaleka není ten největší technický problém - to je spíš problém politický.

Omega
4. duben 2021, 12:38

Pane Karásek.

pořád zde od vás vidím jen negativní reakce.

Takže bych poprosil i o nějakou pozitivní. Ideálně takovou, kde napíšete co je dobré, jak to udělat a kolik to bude stát. Ono napsat že něco existuje je hezké - příklad: existuje technologie pro posílání věcí na oběžnou dráhu dělem - ale nikdo to nebude používat, protože je to nereálné - přiklad dokončení: to dělo je drahé a nelze použít pro kosmonauty.

Brojit proti jaderné energii je hezké - ale pouze pokud máte funkční alternativu. Jaderná energie "je nebezpečná" ale reálně je bezpečnější než letadlo, vlak, auto, do okolí emituje mnohem méně radiace než uhelné elektrárny (změřte si radiaci z komínů a na popílkových haldách), o ostatních znečištěních nemluvě.

Carlos
4. duben 2021, 12:42

Milé "pr", řeč není o dotacích v roce 1965, řeč je o tom, kdo "chce držet a pobírat tučné dotace" teď nebo v budoucnu. Kdo ty dotace ve skutečnosti pobírá a kdo je nepobírá, ukazuje moje tabulka. Pokud nějakou tabulku z roku 1965 chcete, sežeňte si ji sám.

Emile,

pokud se chceme bavit o dotacích, těch současných do OZE, tak je třeba se na to dívat i s tím že klasická energetika dostala snad ještě mnohem větší za období, řekněme 1920-2005. A stejně tak je pořád v nějaké formě dostává. Jinak je to jako nechat závodit někoho na arabovi (kolo) proti někomu komu jste dal motorku a nechalo ho pár kol dopředu odkroužit.

A můžeme udělat dvě věci, buď půjdou dotace nějakou dobu ještě do OZE aby se to srovnalo, nebo se všechny ukončí, státy se přestanou montovat do energetiky, fosilní zdroje si uhradí škody co napáchaly, jaderné se komerčně pojistí atd.

Emil
4. duben 2021, 21:50

Carlosi, já se nechci bavit o "dotacích, těch současných do OZE", já se chci bavit o demagogickém výroku "jaderná lobby se pořád chce držet a pobírat tučné dotace." Tady je vidět, že jaderná energetika není tím, kdo ty tučné dotace pobírá: ibb. co/jwtNR45

Žádné "snad ještě mnohem větší" neberu, když už tak najděte konkrétní čísla jako jsem to udělal já. A ani neberu omlouvání toho nepravdivého výroku tím, co bylo v minulosti, výrok totiž s minulostí nemá nic společného.

Karásek
4. duben 2021, 12:42

Emile, že někdo zprovozní nějaké podzemní chodby ještě neznamená, že zajistí vyhořelé paliva na sto tisíc let. Toho není a nebude nikdo nikdy schopen. To využívání energie obsažené va vyhořelém palivu se obvykle nedělá, protože je to moc drahé a prodražilo by to už tak drahou jadernou energetiku v jejíž ceně nejsou započítané v celé míře další náklady, např. na vysloužilá jaderná zařízení, nebo těžbu a zpracování paliva atd..

Karásek
4. duben 2021, 12:48

Omega, jaderná energetika už prokázala svoje a psal jsem jen reálné a věcné argumenty. Jaderná lobby to ale slyšet nechce a tak napíše lži a dezinformace, např. o té radiaci z komínů, o bezpečném uložení vyhořelého paliva atd.. a taky o bagatelizování takových technologií, jako jsou vodíkové. Ty dnes zažívají velký rozmach a to se stalo trnem v oku.

Omega
4. duben 2021, 22:28

Pane Karásek,

1) nedosal jste funkční alternativu

2) bagatelizovat vodíkové technologie budu, dokud nedosáhnou fázi 4 přerodu do funkční technologie (zatím jsou ve fázi 2, to znamená že je nezafinancuje žádná banka/fond)

3) moje "dezinformace" o radiaci z uhelných/dřevospalujících elektráren není problém doložit. Radiokativní C14 z paliva pro jistotu nikdo neověřuje, stejně jako ostatní radioktivní složky v primárním palivu. To že tam radiace nevzniká, neznamená, že se tam neuvolňuje do ovzduší a spodních vod.

4) Bezpečné uložení vyhořelého paliva je možné i poměrně jednoduché (jen je to plýtvání, vyčištění a znovupoužití je mnohem lepší varianta). Důvodem je jeho velmi malý objem.

Omega
4. duben 2021, 22:28

oprava 1) nedodal

Emil
4. duben 2021, 13:09

Karásku, nejde jen o "nějaké podzemní chodby", zřejmě princip hlubinného úložiště vůbec nechápete. V ceně jaderné energetiky pochopitelně náklady na vysloužilá jaderná zařízení, těžbu a zpracování paliva započtené jsou a energie obsažená ve vyhořelém palivu se běžně využívá. Jaké další nesmysly máte ještě v repertoáru?

Karásek
4. duben 2021, 18:23

Emile, nesmysly jako vy psát nebudu. Např. nebudu psát, že se běžně využívá energie z vyhořelého paliva. To se děje jen velmi málo. Jaderná energetika si nevydělá na sto tisíc let zabezpečení jaderného odpadu a na vysloužilé jaderné elektrárny taky ne. A1 na Slovensku pořád stojí a zamořené lokality po těžbě uranu nejsou odstraněny. Možná ani nikdo neví jak to efektivně udělat.

Emil
4. duben 2021, 22:00

Karásku, kolik je podle vás velmi málo? Vsadím se že vůbec netušíte, že? Vy se totiž pohybujete jen v oblasti svých dojmů, na víc než vaše dojmy se nezmůžete, což je vidět i na tvrzení o zabezpečení na sto tisíc let. Jakmile se totiž hlubinné úložiště uzavře, žádné další náklady s ním nejsou a je úplně jedno, jestli je to na sto nebo sto tisíc let.

Petr
4. duben 2021, 23:24

Poprvé bylo MOX palivo použito v roce 1963 v Belgii. Největší fabrika na přepracování je ve Francii v kantonu La Hague, funguje od roku 1976 a roční kapacita je cca 1600 tun (pro představu v temelínském reaktoru je 92 tun paliva a ročně se mění čtvrtina). Primární účel bylo snížení množství vysoce aktivního odpadu, samotná výroba MOX začala později.

To, že se MOX zatím používá málo je fakt, příčin je více, za tu hlavní si dovolím označit vyšší cenu než za "běžný" uran.

Mimochodem moderní reaktory (např. francouzský EPR nebo ruský VVER 1200) jsou na běh s částí paliva MOX od začátku navržené a hlavně certifikované.

Takže jediný "nesmysl" tady vidím v použití slova běžně - pokud běžný bereme jako synonymum obvyklý nebo rozšířený tak to pochopitelně nesmysl je, pokud však bereme běžný ve významu normální nebo obyčejný pak je to v naprostém pořádku.

Emil
4. duben 2021, 23:54

Z MOX paliva se ročně vyprodukuje zhruba tolik elektřiny jako např. ze všech fotovoltaických elektráren v celé EU, takže slovo "běžně" je zcela namístě, ať už v takovém nebo makovém významu.

Karásek
5. duben 2021, 10:58

Nic na tom nemění to, že většinou se používá nové jaderné palivo, protože přepracování je drahé a už tak špatná jadermná ekonomika by to těžce nesla. Kromě toho Le Hague to dělá ještě Sellafield ve VB. Obě tato zařízení jsou u moře, které zamořují radioaktivními odpady. V USA se to nedělá, ale v Rusku ano. Zařízení je v Krasnojarsku a dalším je nechvalně proslulý a legendární Maják. Tam je opravdu velmi čisté prostředí, zejména v místě zasypávaného jezera Karačaj. Až se rozvolní cestování doporučuji tam Petrovi s Emilem jet na dovolenou. Vemte s sebou i Josefa s Vinklerem. Přeji Vám všem čtyřem jaderným hrdličkám hezkou rekreaci a radioaktivní opálení.

Vinkler
6. duben 2021, 12:39

Jako obyčejně od vás Špinavá politika.

Nemá smysl psát, že to neexistuje je to důsledek špatné činnosti, nicméně také nemá tady cenu vyjmenovávat další ekologické katastrofy, v oblasti chemických nebo jiných lidských činností.

Standa
5. duben 2021, 10:31

Do budoucna by to mohla být cesta, zejména s ohledem na problémy s financováním a délkou výstavby. Mohly by se takto bloky dostavovat průběžně dle aktuální potřeby. Rovněž by mělo pozitivní efekt v tom, že za předpokladu průběžné výstavby, by firmy byly dlouhodobě vytížené - ne, že se v průběhu dodávek můžou přetrhnout a poté živoří a některé i zkrachují - jadernou kulturu a kvalitu je třeba pěstovat dlouhodobě.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se