Francie: EDF má do roku 2035 odstavit až 14 reaktorů, vždy po 50 letech provozu
Francie v nové aktualizaci energetické koncepce počítá s tím, že odstaví kromě dvou reaktorů v roce 2020 dalších 14 reaktorů do roku 2035, aby splnila svůj cíl snížit výrobu z jádra na 50 %. První dva reaktory budou odstaveny již v tomto roce v jaderné elektrárně Fessenheim.
Plán na odstavení jaderných elektráren ve Francii nabírá konkrétnější obrysy. V poslední verzi energetické koncepce je již jmenováno 7 jaderných elektráren, ve kterých by mělo být odstaveno vždy po dvou blocích. V seznamu jsou elektrárny Blayais, Bugey, Chinon, Cruas, Dampierre, Gravelines a Tricastin.
Plán současně nepočítá s tím, že by některá z elektráren byla uzavřena zcela. V každé z vytipovaných elektráren některé z bloků zůstanou v provozu. Stát se tak chce velice pravděpodobně vyrovnat s významným úbytkem pracovních pozic, jelikož jaderná elektrárna na sebe váže řadu pracovních příležitostí a to jak přímo, tak i nepřímo u dodavatelských společností.
Francie se díky uzavření zmíněných bloků přiblíží svému cíli, aby z jaderného paliva vyráběla pouze 50 % elektrické energie v zemi. V současné době je to mírně přes 70 %.
Je ovšem nutné dodat, že přestože se Francie rozhodla některé reaktory uzavřít, nejedná se o předčasné ukončení provozu. Elektrárny budou zpravidla uzavřeny po padesáti letech provozu. Obvyklá plánovaná životnost jaderných elektráren se přitom pohybuje kolem čtyřiceti let, nicméně v posledních letech se zvyšuje tlak na dlouhodobější provoz. Není výjimkou povolení provozu do 50 let a Spojené státy americké míří až na 60 let.
Francie současně neplánuje od jaderné energetiky ustoupit a nadále ji nerozvíjet. Přestože na počátku tohoto roku Francie oznámila, že o další dostavbě jaderných elektráren rozhodne nejdříve po spuštění třetího bloku ve Flamanville, je v plánu až šest nových reaktorů type EPR.
Mohlo by vás zajímat:
S tou francouzskou jadernou energetikou to jde z kopce a půjde z kopce ještě víc. Kromě té, co se buduje ve Flemanville už možná další nebudou. Až se odstaví ty co jsou, budou Frantíkům dobré OZE.
"F" poslední koncepci...bože můj, ten češtin....
Ví někdo aktuální stav ve Flammanville?
Vzhledem k nutnosti opravy špatně udělaných svarů se spuštění posunulo na rok 2022.
Jste rychlý, už jsem to také našel. Předpokládaná cena opět vzrostla, stejně tak pro Hinkley Point C. Nevypadá to s EPR v Evropě dobře. Zajímalo by mne, z čeho budou Frantíci brát elektřinu. Náhrady odstavovaných JE zřejmě nejsou a nebudou schopni. IMHO i pro ně bude jedinou spásou plyn. Stejně jako pro nás.
A můžete prosím uvést, kde se o dalším růstu předpokládané ceny píše? Já jsem zaznamenal pouze informaci z loňského roku, že ten nárůst ceny a posunutí dokončení na rok 2026 hrozí, ale na začátku letošního roku bylo oznámeno, že všechny milníky stavby byly v roce 2019 dodrženy.
Ještě bych doplnil, že můj dotaz se týkal Hinkley Point C, nikoliv Flamanville.
Cítím určitý rozpor v tom, že nám kvůli CO2 hrozí, že zhyneme v plamenech, a současně se plánuje snížení podílu jádra, popřípadě se JE rovnou zavírají.
Asi i politici, co nás straší, tuší, že CO2 takový padouch nebude.
V případě Francie je to pouhé konstatování skutečnosti, že ty elektrárny technicky dožívají. Frantíci už, stejně všichni, kdo si dal tu námahu trochu počítat, už vědí, že budou stavět panely a vrtule (asi v moři) a tu produkci nahradí. Ten "grand experiment" s jejich jadernou výstavbou je v současných podmínkách neopakovatelný a neobhajitelný.
Ty panely a vrtule jim budou za bezvětrných nocí na dvě věci. Bez plynových elektráren se neobejdou.
Zdá se mi, že na to Francie jde mnohem promyšleněji jak Německo. Loni z jádra vyrobila 392 TWh a z uhlí jen 6 TWh. Uhlí je tedy "nebolí". A nyní v příštích 16 letech 2020-35 chce odstavit 16 reaktorů = v průměru jeden ročně. Navíc vyrábí Francie z hydroelektráren zhruba 70 TWh ročně, což je asi 12 % výroby, spolu s biomasou může tedy r.2035 vyrábět Francie celých 70 % elektřiny ze stabilních zdrojů /jádro, hydro, biomasa, plyn/ a zbylých 30 % slunce a vítr. Což je přímo "komfortní situace" proti Německu, které bude už 2023 zcela bez jádra a 2038 /35 ??/ i zcela bez uhlí. Frantíkům nyní bude do roku 2035 stačit každý rok nahradit větrem a sluncem /plynem ?/ jeden odpojený rektor. Ročně by tedy měli nově zprovoznit nějaké 3 GW ve větru a slunci jako náhradu za 1 GW odpojený reaktor. To není nic nemožného. Frantíci tedy budou moci v klídku "zkoumat" jak se vede r. 2035 sousedním Němcům bez jaderných a uhelných elektráren a podle toho pak přizpůsobit svoji energetickou politiku. Oni budou mít i r.2035 70 % elektřiny ze stabilních zdrojů, čili "budou v pohodě".
Ty tzv. nestabilní zdroje budou zřejmě mít k dispozici vodíkové systémy na uchování energie. O takových možnostech, jako jsou bateriové systémy, špičkové vodní elektrárny a inteligentní sítě ani nemluvím. To znamená, že z nestabilních zdrojů se stanou stabilní.
Navíc, kromě Fessenheimu to vypínání bude až na přelomu dvacátých a třicátých let, takže pořád mají dost času na základě zkušeností v Německu svůj názor o provozování jen 50 let změnit.
Tak mě tak napadlo, že asi nebude náhoda, že Francouzi exportovali (nejen) do češtiny slovo blamáž. V případě Flamanville se to slovo přímo nabízí. Za 10 let budou řešit jestli za drahé peníze renovovat to 3x překopané "technické muzeum" a modlit se, aby to klaplo, nebo si prostě objednají (u německých nebo dánských firem) FVE a VtE. Na obojí mají lepší podmínky než Německo a měli by to bez stresu, u tady těch staveb se termíny a rozpočty dodržují.
TO : Wagner
Dotaz mimo téma Francie. Nemáte náhodou bližší informaci , zda Čína zahájila 23.12.2019 litím betonu stavbu druhého reaktoru Hualong One v lokalitě Huizhou Taipingling ? První byl Zhanghzou - 1 dne 16. října 2019. Já tu novou zprávu zachytil jen z : Nicobar Group - News. A moc tomu nevěřím, protože možná šlo jen o získání definitivního povolení stavby nikoli rovnou "lití betonu".
Nevím. Myslím si však, že zatím lití betonu pro jaderný ostrov tohoto bloku ještě nezačalo. I na stránkách WNA je stále v kategorii připravovaných. Myslím, že to ale není moc podstatné, jestli začne chvíli před začátkem nebo pár měsíců po začátku tohoto roku. Tento blok už se začne brzy budovat. Podstatné je, jak se rozjede zahajování staveb celkově. V poměrně pokročilé přípravě už je více bloků, tak bude podstatné, zda se se v následujících letech rozběhne intenzivní budování.
Možná bych ještě připomněl, že jedním z faktorů, který vyvolal zdržení v zahajování staveb je i to, že se ve většině míst plánoval reaktor CAP1000, čili čínská verze AP1000. A zde měla dost negativní dopady obchodní válka mezi USA a Čínou. Přechod na budování čistě čínských modelů bez licencí Westinghouse, třeba právě modelů Hualong One nějaký čas zabere. A zdržení přináší i rozhodování, jestli k jinému modelu v dané lokalitě přejít nebo ne. Myslím ale, že to bude mít pozitivní dopady na rychlost zavádění modelu Hualong One a i jeho expanzi nejen v Číně, ale i mimo ní.
TO : Wagner
Ano, udivuje mne, že velmi propagovaná čínská varianta amerického AP- 1000 tedy CAP-1000 , která se měla stavět v moha lokalitách se zatím nikde nestaví. Patrně kvůli Trumpovým sankcím a clům, to - "Čína definitivně zapíchla". Takže tam , kde měl stát zcela původně AP-1000 se pak začaly plánovat čínské licenční CAP-1000, ale ani ty nebudou /patrně/ a nakonec budou jen Hualongy. To by asi bylo nejlepší řešení. "Odseknout se od USA definitivně a jít svou vlastní cestou.
Souhlasím, že Francie jde jednoznačně lepší cestou než Německo. Čeká je ale nelehký úkol zvládnout do konce Flamanville 3 a u ostatních jaderných investic už využít zkušenosti.
U Francie je sestup ze cca 70% na 50% některými lidmi brán jako ústup od jádra". Vezmeme-li to ale naopak, kde by byla Evropa emisně , pokud by každá země měla v roce 2035 50%ní podíl bezemisních člověkem řiditelných jaderných zdrojů?
Evropa by byla ve světě mýtů, legend a zázraků. Bylo by totiž na to potřeba nějakých 150 GW nových JE neboli 10 GW/rok. Podle toho jak velký jste optimista to znamená objem investic mezi 750 (člen klubu jaderných nadšenců) až 1500 (pokud jste jaderný pesimista) miliard EUR. Kde je ale vzít? Soukromý kapitál se toho nedotkne ani třímetrovou tyčí a státy ty prachy nemají.
Nemám iluzi, že se to tak stane reálně. Chtěl jsem jen ilustrovat, že sešup ze 70 na 50% ještě není definitivní prohra pro jadernou energetiku Francie a Evropy. Na rozdíl od jiných si nehraju na jasnovidce, jen si připouštím jednu z možností, že může jít o taktický ústup končící (životnost nejstarších bloků) a třeba za dvacet třicet let bude 4. generace reaktorů stavěna tak masivně , že se na tomto webu bude psát o demontáži starých větrníků (Němci všechny větrníky) jakožto prostorově náročného zdroje el. energie.
Možné je sice leccos, ale dokud budou JE velké, v podstatě unikátní, stavby, nemají naději proti standardizovaným, ve velkém produkovaným průmyslovým výrobkům. To je ekonomická zákonitost, se kterou víra nemá co dělat. Konkrétně jde o rozdíl růstu produktivity práce v průmysly x ve stavebnictví a o tzv. Wilkinsův zákon neboli zkušenostní křivku.
Jistou naději přiznávám SMR, ale ty měly být po fázi pilotního testování kolem roku 2000, kdy bohaté země intenzivně hledaly nové zdroje elektřiny a energie obecně. V USA, Francii, GB, Japonsku, apod. by po nich skočili okamžitě. Jenže v téhle fázi vývoje budou SMR nejdříve okolo roku 2030, kdy už sice budou mít funkční řešení s nějakou výrobní historií, ale ještě pořád budou moc drahé pro mainstream. Pro konkurenceschopnost výroby musí JE jít s cenou výstavby dolů na nějaké 2-3 USD/W a dodržování termínů a rozpočtů. To bude pro ně sakra těžké.
U větrné energetiky osobně očekávám postupnou migraci na moře, kde nebude urážet ničí jemnocit.
Myslíte to dobře, ale takhle jednoduché to asi nebude. Při výrobě celku, který bude v provozu 60+ let je potřeba započítat i jiné faktory než jen cenu jeho nejdůležitější součásti. A idea nahradit jeden gigawatový reaktor 20 SMR je zatím také jenom propagační oblbovák.
Jádro dle mého ještě zcela neskončilo. V Evropě své naděje k němu kromě Británie sice upíná jen střed a východ kontinentu /Bulharsko, Rumunsko,Maďarsko, Slovensko, ČR, Polsko, Bělorusko, Rusko ,Ukrajina/ , ovšem ve světě , tom rozvojovém, to může být ještě silnější ! Jsou tu dva hráči, kteří na to budou tlačit a to Rosatom s VVER - 1200 a Čína se svým novým reaktorem Hualong One. V Číně se těchto reaktorů za 5 let 2015-19 rozestavělo 6 kusů, v Pakistánu dva. A Rusko zatím vítězí ve světě svojí metodou půjček na stavbu až ve výši 90 % , v Indii už dva reaktory staví další dva má objednané, v Iránu jeden staví, další je objednaný, Egypt si takto objednal čtyři, Turecko také čtyři, Uzbekistán také čtyři, Čína také čtyři, Maďarsko dva, Finsko jeden,..... celkem je to ke 30 novým reaktorům. Navíc Čína letos připojí na síť první reaktor čtvrté generace na světě o výkonu 210 MW v Shidaowan Rongchengu. Tento vysokoteplotní plynem chlazený reaktor /HTR - PM/ nepoužívá jako palivo tyče, nýbrž kuličky oxidu uraničitého ,o velikosti 6 cm, obohacené na 8,5 %. Obsahuji 7 gramů uranu, zbytek je grafit. Je jich tam najednou asi 250 000 kusů. Reaktor má vysokou pracovní teplotu 1000 stupňů a proto je chlazen inertním héliem. Má vysokou účinnost přeměny tepla v elektřinu, kolem 50 %. Je to vlastně první modulární malý reaktor , navíc s druhem paliva, které je možné doplňovat za chodu reaktoru bez jeho vypínání. To dále zvedá jeho účinnost. Takže blahopřání do Číny, k jeho, jak doufám letošnímu spuštění.
Myslel jsem, že od kuličkových (pebble bed) reaktorů se ustoupilu po průšvihu v Německu, kde jim kuličky praskaly a unikající částečky / prach dělaly neplechu.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se