Francouzská EDF očekává dopad COVID-19 na společnost v hodnotě 1 mld. EUR

EDF uvedla, že koronavirová krize má na společnost, dle jejího vlastního odhadu, dopad rovnající se jedné miliardě EUR. Důvodem je zejména pokles výroby jaderných elektráren spojený s nižší poptávkou po elektrické energii zapříčiněné z velké části COVID-19.

Na druhou stranu, dle prohlášení společnosti, EDF profitovala z vyšších cen elektřiny ve Spojeném království a Francii, stejně jako z lepších hydrologických podmínek. Pro rok 2020 predikuje svou hodnotu EBITDA v rozmezí mezi 15,2 až 15,7 miliardami EUR.

Vývoj odhadované výroby jaderné flotily

V důsledku nadměrného sucha, které bylo v průběhu letošního jara k vidění napříč Evropou, se již mluvilo o možných dopadech na provoz uhelných a jaderných elektráren, jako tomu bylo například v roce 2018. Mezi nejvíce ohrožené země v důsledku sucha patřily zejména Německo, Maďarsko a Francie. Poté se ovšem hydrologické podmínky zlepšily.

Predikci výroby pro rok 2020 tak nejvíce ovlivnil COVID-19. V polovině února snížila EDF výhled výroby své jaderné flotily pro letošní rok o 20-30 TWh na celkových 375-390 TWh. Výhled byl v dubnu dále snížen na 300 TWh. Důvodem byla delší než původně očekávaná doba údržby, ke které přispěly právě opatření proti COVID-19 omezující volný pohyb. Na začátku července EDF opět upravila svůj odhad výroby, a to na aktuálních 315 až 325 TWh.

Forwardové ceny ve Francii reagovaly na prohlášení společnosti EDF, které zahrnovalo také výhled produkce pro rok 2021 a 2022, a od poloviny dubna byl k vidění prudký nárůst forwardových cen. V únoru byla cena nejbližšího baseload ročního kontraktu pod 42 EUR/MWh, na konci května pak 47 EUR/MWh.

Výroba v prvním pololetí

Produkce francouzské jaderné flotily se v prvních šesti měsících letošního roku propadla o 14,6 % na 174 TWh. Z meziročního poklesu ve výrobě elektrické energie o 29 TWh bylo přibližně 13 TWh připsáno na vrub COVID-19 a souvisejícím opatřením. Odhadovaný dopad na hodnotu EBITDA je 253 miliónů EUR.

ARENH

EDF je mimo jiné v diskuzi s francouzskou vládou o reformě mechanismu ARENH, který byl zaveden v roce 2011 pro usnadnění liberalizace trhu a týká se právě jaderné flotily EDF. Pod ARENH mohou tamní konkurenční firmy nakoupit až 100 TWh elektrické energie ročně celkem za regulovanou cenu (v současné době 42 EUR/MWh). Pro první pololetí letošního roku takto EDF dodalo 61 TWh.

Proti takto regulované dodávce se ovšem v letošním roce soudně ohradily společnosti Alpiq, Gazel a Total Direct Energie. Odvolávaly se na „force majeure“, neboli vyšší moc, čímž jsou myšleny dopady COVID-19. Zasmluvnění jejich kontraktů totiž proběhlo v listopadu loňského roku a vzhledem k strmému propadu v poptávce po elektrické energii, jakožto i ceny, kdy cena elektřiny klesla pod ARENH regulovanou cenu (spotové ceny elektřiny spadly v dubnu a květnu ve Francii pod 20 EUR/MWh,  pokles v poptávce byl meziročně o 15 %), se společnosti snažily smluvené množství zredukovat. Pařížský soud rozhodl ve prospěch zmíněných společností, EDF se ovšem proti rozhodnutí odvolala.