Sucho může letos opět ovlivnit výrobu evropských uhelných a jaderných elektráren

Předseda vlády: "Dostavbu Dukovan sucho a klimatická změna ovlivnit nemůže máme na to několik studií" a "poručíme větru dešti"

Paks ale narozdíl od Dukovan má průtočné chlazení a není paradoxně tolik ohrožen suchem jako povodněmi za posledních 100 let to místo bylo asi 2x pod vodou.

Povodní je ohrožen i Mělník, který dodává teplo a elektřinu (při blackoutu) pro Prahu za posledních 20 let taky 2x pod vodou.

Dobrý den,

Případná dostavba Dukovan je v první řadě o náhradě Dukovan a není vůbec jisté, že skutečně bude.

Máme rok 2020. Dříve jak za 15 let to dokončené nebude, spíše od teď za 20-25 let, protože se vlastně ještě ani nezačalo a zase se to odložilo. Dělají se jen smlouvy o smlouvách budoucích. Takže reálně počítejme se spuštěním s roky 2040-2045 a to bude pouze o náhradě stávajících bloků. A to ještě jen za předpokladu, že se stávající podaří tak dlouho udržet v provozu. V roce 2040 bude Dukovanskému prvnímu bloku 55 let a provoz Dukovanských bloků nebude ani tak technickou otázkou, jako politickou. To už je ostatně i teď.

Toto opravdu není moc dobré, nejenom že není jak vozit uhlí, ale on bude asi problém vozit po Rýnu cokoliv jiného a po loňské zkušenosti se dá hádat že opět dojde k přetížení železnice, pokud se sejdou nevhodně výluky, mohly by nastat velké problémy. Možná je na čase aby Němci začali spolu s Francouzi uvažovat a výstavbě nových jezů, které by hladinu mírně zvedly. Dále by se snad možná hodilo koordinovat se se Švýcary a na odtoku z jezer umístit jez kterým bude možné mírně regulovat hladinu a odtok. Hádám že tak 1m prostoru by mohl být dostupný a mohlo by to mírně zlepšit podmínky dole na toku.

Z našeho pohledu je třeba se zamyslet nad tím zda je vhodné nadále používat elektrárny s velkou spotřebou vody, nebo zda bude lepší již obětovat několik procent výkonu a používat suché chlazení. Možná je na čase abychom se zamyslel zda používání vody na zbytné účely (chlazení) nemá být zpoplatněno mnohem více než je nyní a mnohem více než je na nezbytné účely jako zásobování vodu či závlahy.

Také je myslím třeba se zamyslet jestli je nás přístup ke krajině a zejména řekám správný. Můžeme mít přehrad kolik chceme, ale pokud napájejí nemocná koryta, ani kdybychom měli zatopené všechno co se plánovalo, tak nám to nepomůže, protože voda v krajině nebude fungovat. Potřebujeme udělat asi revizi toho kde se dříve zadržovala voda, kde se zadržuje nyní a zda je v těchto místech stále míst pro více vody. Existují místa - rybníky - kde ještě před historicky nedávnou dobou (např v 60.) bylo o několik metrů vody více, ale dnes se záměrně plní na nižší hladinu, což znamená poměrně dost nezadržené vody.

Možná bude brzy i čas začít uvažovat o geoinženýrství které je pořád viděno jako něco špatného, přestože je již dávno provozujeme. Za posledních sto let jsme svět již tak změnili že další změny jsou již skoro jedno a situaci to může snad již jen zlepšit. Ono i třeba jenom obnovení akumulační schopnosti zdejší krajiny by bylo poměrně velkým geoinženýrským projektem. Možná tak dotace povodí Volhy, Aralského Jezera, nebo částečné zatopení Katarské prolákliny nejsou zcela špatné a destruktivní projekty, jak by se mohlo zdát.

Jakou soukromý tip si dovoluji předpovídat že během nadcházejícího desetiletí začne ČLR pracovat na projektu odklonění části vody Amuru a Ussuri na své území. A pokud by nemělo jít snad o vodu z hlavního toku, z přítoků bude jistě. Tuším že by se mohla pokusit o podobné věci i v Mongolsku a to plíživě kolonizovat. Zejména pokud se zbytek světa rozhodne pro reindustrializaci a začne ji alespoň částečně izolovat.

To že je sucho je fakt. Jediný způsob jak se mu bránit je co nejvíce zadržovat vodu v krajině. A to jak změnou způsobu zemědělství, tak hlavně výsadbou nových stromů. Jenže zatím naše pole máme osazeny kukuřicí, řepkou ve jménu snižování CO2 prostřednictvím OZE.

Co se týče elektráren a jejich chlazení tak předpokládám, že existují plány jak rychle a efektivně jim dodat vodu.

Musim opravi Vase tvrzeni. Bioplynky, pro ktere jsou cilene pestovane plodiny, nejsou OZE. To jen jeden clovek ve vlade, ktery "nema nic spolecneho" s repkou ci nejakym agrokolosem, tvrdi opak. A 30 % volicu mu to basti.

Preference je Batuv kanal pro turisty...

Elektrárny co musíte chladit vodou, a ještě k tomu vodou kterou lze snadno upravit na vodu pitnou, bychom měli výhledově zcela opustit.

To je nesmírné plýtvání vodou i energii paliva.

Zato větrné elektrárny, fotovoltaika a elektrárny vodní=OZE, bez problému. To je budoucnost.

No větrné zase odčerpávají energii ze vzduchu a díky tomu tu máme takové sucho. A jediný zdroje, které jsou dobré je voda, slunce (panely i tepelné) a jádro

OK, tenhle hoax už se tedy mezi lidem, zdá se, zahnízdil. Co na tom, že ČR a okolí zažilo velice větrnou zimu a jaro, že?

To, že u nás tu a tam fouká vítr, ještě neznamená, že svou energetickou budoucnost svěříme tomuto přírodnímu jevu. I když někteří by si přáli, aby naše hory byly samí větrník, přečerpávací stanice a místo pšenice a krav na polích byly soláry.

Až budete dávat se svým selským rozumem krávy na pole, tak je hlavně nesaďte moc hluboko :-)))

Mohl byste se svěřit odkud jste a co děláte? Selské znalosti vám očividně chybí. A znáte ten výsledek od Fraunhoferova Institutu, že brambory rostou pod FV panely líp než bez nich?

Pane Veselý. Moc dobře vím, že krávy se nesázejí, ale chovají se. Vím jaké to je vodit krávy na pastvu a starat se o to, aby se v pořádku vrátili do stáje. A vím, že jsou velice užitečná, protože díky jejich trávícímu traktu dochází ke hnojení i k tvorbě humusu.

Nemyslím si, že by mi chyběli selské znalosti a dovednosti. Ale s Vámi se samozřejmě hádat nebudu. Protože přiznávám, že mé intelektuální a zvláště pak technické schopnosti i vědomosti jsou značně omezené.

Jinak jsem to o těch bramborách nevěděl. Už se těším, že budeme mít dost levných, kvalitních a chutných brambor a to díky fotovoltaice.

A pásl jste krávy na poli v pšenici nebo v řepě? Pást krávy na poli, to je fakt renonc.

Třeba je tam nahnal po sklizni, po kukuřici bych si to představit dovedl, nějaké klásky tam po kombajnu zbývají a když se to posbírá tak nebudou mít hraboši (a pod.) co žrát v zimě, ale krávy by asi nebyly šťastné moc.

Jsme vnitrozemský stát tak že máme vodu jenom z toho co nám vítr přinese. Voda do podstatných mraků se dostává z povrchu oceánů a moří. Záření ze sluníčka je skoro konstantní. Bohužel lidstvo planetu zaneřádilo odpady které plavou na hladině a tím se značně pozměnil stav týkající se odparu a tím i tvorby deště. Emise v atmosféře nemají podstatný vliv. Během válek se vždy uvolnilo velké množství emisí a celkem to nemělo žádný vliv. Vrstvy odpadků způsobují snížení odparu ale množství energie je stále stejné. Proto vznikají různé nepříjemné atmosférické jevy. Vždy musí být energetická bilance vyrovnaná.

Vliv to jistě mít může, ale větší vliv spíš bude mít to že jsme změnili krajinu i proti tomu co tu bylo za císařpána a možná tu i puštěná nějaká pozitivní zpětná vazba, která vede k ohřívání krajiny což vede k poklesu srážek a tím zase k ohřevu krajiny atd.

Průmyslové války vedly jenom ke krátkodobému růstu emisí, ne konstantnímu, jaký je teď běžný.

Také jsme ale změnili světovou krajinu, některé řeky se nedostávají do moře (ne že by to byl problém, teoreticky tak snižujeme jeho hladinu) vysušily se některé velké tepelné stabilizátory - např. Aralské jezero - což může dost změnit proudění v atmosféře.

Sousedé už pochopili a připravují se:

Podle provozovatele polské přenosové sítě (PSE) by solární elektrárny mohly pomoci uspokojit poptávku po elektřině v době, kdy by tepelné elektrárny mohly čelit obtížím s chlazením kvůli teplu a suchu.

Podle PSE by polské energetické sítě během letošního léta mohly přinést solární elektrárny značnou úlevu. Jejich instalovaný výkon se za poslední rok téměř ztrojnásobil. K začátku dubna tak dosahoval téměř 1,7 GW, v průběhu léta by se přitom mohl přiblížit až ke 2 GW.

„Letošní léto bude mimořádné – bude to první rok, kdy se instalovaný výkon ve fotovoltaických elektrárnách přiblíží 2 GW. Fotovoltaické elektrárny jsou pro energetickou síť velmi nápomocné, jelikož elektřinu vyrábí, když je nejvíce potřeba, což je přes den, kdy je nejtepleji a klimatizace běží na plný výkon,“ společnost PSE.

Použití FV na chlazení budovy je její nejlepší použití.

Budova se nejvíce přehřívá solárními zisky přes okna a tedy potřeba EE na chlazení se dobře časově kryje s výrobou ve FVE.

Ovšem výkon FVE by měl být dimenzován na spotřebu té budovy a to ve stejném čase.

Sám takto nyní navrhuji FVE na jednu budovu (to aby si čtenáři nemysleli podle mých ostatních příspěvků, že jsem zarytým odpůrcem FV). Je ale potřeba si být vědom omezení a problémů FV.

Ovšem, když uvažujeme dodávky FVE do sítě (naše síť je vlastně taky taková "velká budova"), nemohu souhlasit s textem energetika z posledního odstavce:

"Fotovoltaické elektrárny jsou pro energetickou síť velmi nápomocné, jelikož elektřinu vyrábí, když je nejvíce potřeba, což je přes den, kdy je nejtepleji a klimatizace běží na plný výkon".

1) V průběhu roku je největší odběrová špička v době, kdy FV nevyrábí prakticky nic.

2) I v létě, kdy je potřeba chladit je odběrová špička sice od cca 12 hod (to může FV pomoci), ale trvá až do cca 22 hod. (a to už nám FV nepomůže.

FV bez akumulace a to zvláště dlouhodobé regulaci sítě nezlepšuje ale zhoršuje. Pokud jí bude výkonově hodně bude radikálně zhoršovat rovnováhu výroby a spotřeby. V létě budou přebytky v síti (i z chlazením je potřeba EE o cca 20% nižší, než v zimě), v zimě nedostatek.

Můžete si ověřit na tomto serveru v sekci Energostat a zadejte si Českou republiku, výrobu elektřiny (výroba = spotřeba), a jakýkoliv jeden den.

Například včera 8.5.2020 byla špička spotřeby v 10.00 hod, mezi 12-14 hod bylo maximum výroby FV, ale spotřeba klesla a další špička spotřeby pak byla od 21 hod, kdy už FV nevyráběla.

Každý cca druhý občan ČR je majitelem zemědělské půdy, orné, louky, lesa nebo pastviny, přinejhorším zahrady u svého domu. Vlastnictví zemědělské půdy je pozůstatek Masarykovi reformy po první světové a něco v restitucích po sametové. Co takle začít u sebe a na svých pozemcich každý sám za sebe obnovme vodní plochy. Já se o to na své louce, kterou má ze 75% propachtovanou zemědělec a za 25% pachtovné nechci snažím - chovám si tam v udržované příkopě čolky, komáří larvy jako součást potravního řetězce, na břehu jsou ještěrky, sázím mimo les několik desetiletí lesní stromy, věším budky pro ptáky, podporuji mravence, krtky, zajíce, žížaly a motýle. To by ale chtělo od lidí (občanů ČR) vzdát se pohodlí, vzdát se části peněz za pachtovné a udělat něco za trochu svých peněz a hodně dřiny pro budoucí generace. Připojíte se na svých pozemcích? Dáte zemědělci na svém pozemku do podmínky obnovit na propachtovaných pozemcích vodní plochy zanesené na katastru nemovitosti? Dáte zemědělci na svých propachtovaných pozemcích zákaz nadužívání herbicidů? Dnes je to pro většinu národa bláznivá myšlenka, ale mě se bude umírat skvěle, protože po mě něco pro budoucí generace zůstane.

Musím souhlasit s energetikem a lubošem. Když se člověk podívá na to bez emocí a zaujetí, tak si musí říci: "Elektrárny co musíte chladit vodou, a ještě k tomu vodou kterou lze snadno upravit na vodu pitnou, bychom měli výhledově zcela opustit." A v létě vypouštět do ovzduší a do vody další GWh tepla (dvojnásobek toho co vyrobíme elektřiny v těch uhelných nebo jaderných elektrárnách) je opravdu naprostá pitomost.

Já taky takhle vlastním po předcích kus půdy, kde jsem svévolně ucpal melioraci takže je z ní zpět bažina zarůstající olšemi a plemeniště žab. Mám v pácu ještě kus nivy, ale tetička jí zatím nechce prodat.

Každopádně jsem se byl podívat na soukromé ptačí rezervaci. Na 60 hektarech desetisíce vodních ptáků a divocí koně. To je teprve frajeřina.

Já mám tedy jenom zahradu okolo domu na kraji (teď už vlastně ne) Prahy a jsem zde v okolí jediný, kdo má na ní spoustu vzrostlých ovocných stromů (jabloně, hrušky, meruňky, broskve, třešně, višně, ořešáky, lísky). Všichni okolo mají převážně trávníky, květiny, konifery a beton.

Za to máte pochvalu a palec nahoru. Kéž by takových jako jste Vy bylo více. Myšleno co se týče stromů na zahradě.