Domů
Jaderné elektrárny
Hlubinné úložiště jaderného odpadu se hledá od 90. let, má stát přes sto miliard

Hlubinné úložiště jaderného odpadu se hledá od 90. let, má stát přes sto miliard

Výběr informací hledání místa pro hlubinné úložiště jaderného odpadu (vláda rozhodla, že jaderné úložiště má vzniknout v lokalitě Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku nebo Březový potok na Klatovsku):

– Místo pro trvalé uložení vyhořelého jaderného paliva z českých atomových elektráren i dalšího radioaktivního odpadu se s různou intenzitou hledá od 90. let minulého století. Nyní jsou vyhořelé palivové články uchovávány v mezisklad v areálu elektrárny v Dukovanech, další radioaktivní materiál pak v bývalém vápencovém dole Richard u Litoměřic a vytěženém uranovém dole Bratrství u Jáchymova. Na starosti je má státní Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO).

– SÚRAO má za úkol také hledání místa pro budoucí hlubinné úložiště, které by vyřešilo problém s ukládáním radioaktivního odpadu na dlouhou dobu. Podobný problém přitom neřeší jen ČR, osudem vyhořelého paliva i dalších látek se zabývají i jinde. Asi nejdále jsou ve Finsku, kde se již úložiště buduje, v pokročilé fázi jsou i Švédsko nebo Francie. Vědci v Evropě i USA navíc zkoumají, jak použité palivo znovu využít pro další výrobu elektřiny nebo skladování energie.

– Během let se měnil počet uvažovaných lokalit. V roce 2003 například měla SÚRAO vytipováno šest oblastí, později se počet zvýšil na sedm a nakonec na devět (Kraví hora na Žďársku, Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a dvě místa nedaleko jaderných elektráren – Na Skalním u Dukovan a Janoch u Temelína).

– Zúžení výběru na čtyři se několik let odkládalo, původně se mělo rozhodnout už do konce roku 2018. Z letošního doporučení poradního panelu expertů SÚRAO, o kterém podnik informoval starosty dotčených obcí 4. června, vyšly čtyři lokality: Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku a Březový potok na Klatovsku. Návrh v červnu schválila Rada SÚRAO. Konečné slovo o vybudování úložiště má vláda, která dnes výběr schválila. Ve zmíněných lokalitách se uskuteční výzkumné a průzkumné práce kvůli výběru finální a záložní lokality, které by měly být potvrzeny do roku 2030.

– Uvažované vybudování úložiště má přitom řadu kritiků, část založila Platformu proti hlubinnému úložišti, jež v současnosti sdružuje 35 obcí a měst a 16 spolků. Ta v minulosti několikrát v uvažovaných lokalitách zorganizovala například Den proti úložišti. Kvůli plánům na vybudování trvalého skladu jaderného odpadu se v některých obcích konala i místní referenda, v roce 2018 geologické práce i další kroky odmítli obyvatelé Jaroměřic nad Rokytnou nebo Lipníku na Třebíčsku. Letos v září zastupitelé Jihlavy vyslovili nesouhlas s možnou stavbou v lokalitě Hrádek.

– Kabinet dnes také schválil věcný záměr zvláštního zákona upravujícího respektování zájmů obcí a jejich občanů souvisejících s vyhledáváním lokality pro ukládání radioaktivního odpadu. Zpoždění přípravy zákona v srpnu kritizovala Platforma, podle které je zákon obcím slibován už od roku 2011 a od roku 2016 s jeho vznikem počítá také atomový zákon.

– V rámci příprav na vybudování hlubinného úložiště již SÚRAO také provozuje v prostorách někdejšího uranového dolu Rožná u Bukově na Vysočině jakousi laboratoř. Ve zhruba půlkilometrové hloubce se zde zkoumají způsoby, jak nejlépe postupovat při budování místa pro trvalé uložení radioaktivního odpadu. Například vhodné postupy pro těžbu horniny, ale také chování skutečného kontejneru na vyhořelé palivo z elektrárny v náročném podzemním prostředí.

– Základní harmonogram pro výstavbu hlubinného úložiště, se kterým SÚRAO počítá, je už od počátku století stejný. Do roku 2025 by mělo být vybráno konečné místo a do provozu by mělo úložiště být uvedeno o čtyřicet let později. Náklady na vybudování komplexu, jehož stěžejní část má být přibližně půl kilometru pod povrchem českého masívu, se v současné době odhadují na 111 miliard korun.

– Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) letos v listopadu uvedl, že na přípravy hlubinného úložiště vynaložila SÚRAO již přes 1,8 miliardy korun.

Komentáře

(8)

Sojka

22. prosinec 2020, 17:26

V pohodě, co jsem viděl konstrukci těch sudů, tak mi to dejte klidně pod barák.

A. O.

23. prosinec 2020, 16:28

Pod pozemkem bych to mít nechtěl... bagry by pěkně zlikvidovaly zahradu. Ale kdyby to šlo strčit pod dům bez jakýchkoliv prací kolem, klidně bych ho tam měl taky :-)

Michal Arehdán

23. prosinec 2020, 18:18

Oba jste mimo, protože se vás to netýká. Čertův hrádek (bůhví proč tomu SÚRAO říká jen Hrádek. Já tady žiju od narození a vždycky to byl Čertův hrádek) stojí na žulovém masívu, který má velmi bohatý vodni systém. Nějaké "katastrofální sucho" se nas vůbec netýkalo. I já z něj mám vodu kojenecké kvality. Ve chvíli, kdy do toho šutru začnou vrtat, tak o tu vodu s velkou pravděpodobností přijdeme anebo ji zkazí. Byla by to pro mě naprostá katastrofa. Na samotu mi nikdo vodovod nepotáhne. Někdo psal na jiné diskuzi, že z toho přece budeme mít spousty peněz. Já nestojím o jejich prachy. Já chci svoji dobrou vodu a klid. Nechci mít za barákem staveniště na desítky let a tomu přilehlou infrastrukturu. Víte vy vůbec, jak krásná je tu příroda?!

St

24. prosinec 2020, 11:02

To je hezké, že si pěkně žijete v krásné přírodě. Na druhé straně díky tomu jadernému odpadu se nemuselo vytěžit spousta uhlí a vypustit spousta bordelu do ovzduší. Ale to Vás očividně nezajímá, protože by to byla naprostá katastrofa. Myslím, že naprostá katastrofa je jakým způsobem (tempem) stavíme důležité infrastrukturní stavby.

Carlos

24. prosinec 2020, 12:26

Ano, rychlost infrastrukturních staveb je problém, ale je to z velké části kvůli státu, který ani nedodržuje vlastní předpisy. A další věc je že státní organizace si všechno zjednodušují a nedělají co mají. Víte třeba že na koridoru kde podle všech tabulek je třeba buď kolej, nebo stanice, přidají jenom kolejovou spojku aby ušetřili? Jenže takto fungují všechny úřady.

Michal Arehdán

24. prosinec 2020, 22:11

No tak moment, já jsem o žádném RA odpadu nemluvil. Mluvím o stavbě úložiště. Zaprvé si nemyslím, že tam někdo za 45 let zalije kontejnery do betonitu a za druhé je mi 41. You do the math.

Martines23

23. prosinec 2020, 22:40

Tvl to jsou čísla jak z jiné planety! 1,8mld a ještě se nekoplo do země. Plánované dokončení nápadně připomíná konstantu spuštění fůzní elektrárny, takže ti co to začnou stavět se otevření nedožijí. A celá ta díra v zemi má stát 111mld. Tam se chci nechat zaměstnat!

Petr

25. prosinec 2020, 14:24

Dokončení a otevření nemají nic společného, a můžou být od sebe klidně přez 100 let.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.