Domů
Jaderné elektrárny
Jižní Korea chce vědět, jak se Japonsko zbaví radioaktivní vody

Jižní Korea chce vědět, jak se Japonsko zbaví radioaktivní vody

Neochota Japonska zveřejňovat informace o budoucí likvidaci radioaktivní vody z poškozené jaderné elektrárny Fukušima brzdí úsilí sousedních zemí o minimalizaci následků, uvedlo dle agentury Reuters ve středu vedení agentury pro jadernou bezpečnost Jižní Koreji.

Zemětřesení a následné tsunami v roce 2011 poškodily tři reaktory v jaderné elektrárně Fukušima. Společnost Tokyo Electric Power Co (Tepco), která je za provoz a sanaci elektrárny odpovědná, využívala po léta k chlazení tří poškozených reaktorů načerpanou mořskou vodu, která se tím stala radioaktivní. Proto byla přečerpávána do nádrží, ve kterých měla bezpečně očekávat svou dekontaminaci.

Od japonské katastrofy uplynulo osm let. V blízkosti zařízení v Okumě jsou po tuto dobu skladovány nádrže s více než milionem tun vysoce radioaktivní vody. Tímto způsobem by Japonsko do roku 2022 už nemělo kam vodu ukládat.

„Upozornily jsme na japonský problém s radioaktivní vodou mezinárodní veřejnost, abychom minimalizovali negativní dopad … protože Japonsko doposud nezveřejnilo žádný konkrétní plán a proces, potřebovali bychom více podrobností, abychom mohli provést simulace a studie,“ řekl Uhm Jaesik, předseda Komise pro jadernou bezpečnost Jižní Koreji.

Japonsko se dosud definitivně nerozhodlo, jak nakládat s kontaminovanou vodou. Ministr životního prostředí Yoshiaki Harada však v září navrhoval, že radioaktivní voda bude muset být vypuštěna do Tichého oceánu, kde se naředí do prakticky neškodné koncentrace. Tento plán však zvedl vlnu negativních reakcí. Mezi další varianty snížení objemu radioaktivní vody by mohlo patřit například odpařování, anebo její přesun do jiných nádrží dále od pobřeží.

Další obavy z jaderné energie

Kromě krize ve Fukušimě se v Jižní Koreji zvýšily obavy v souvislosti s jadernou energetikou po skandálu dodávek vadných částí reaktorů s padělanými dokumenty v roce 2012, což vedlo k odstavení řady jaderných reaktorů.

Jižní Korea, světově pátý největší výrobce elektřiny z jaderných zdrojů, plánuje v delším časovém horizontu vyřazení atomové energie ze svého energetického mixu, aby zmírnila obavy veřejnosti.

„Bez ohledu na změnu vládní energetické politiky je naším primárním cílem zajištění bezpečnosti jaderné energie,“ řekl Uhm.

Jižní Korea nyní provozuje 25 jaderných reaktorů, které vyrábějí asi třetinu celkové elektřiny v zemi. Podle zdroje Korea Hydro & Nuclear Power je 10 z 25 reaktorů v nečinnosti kvůli údržbě.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(14)
Milan Vaněček
26. listopad 2019, 11:17

Co s tím? Pan Wagner svého času navrhoval: vypustit do oceánu, ten je obrovský, naředí se to tam na úroveň stávajícího pozadí radioaktivity.

Tak tomu někteří říkají eufemisticky "nízkoemisní". Oceán naředí vše, jedy, plasty, radioaktivitu, ....

Zkrátka, "klima zachráníme" za jakoukoliv cenu!!!

Pepik
26. listopad 2019, 11:31

Pane Vaněčku, vy jste ten článek nečetl? Paní tam píše, že to navrhl ministr životního prostředí Yoshiaki Harada. Ale k okopávání kotníků oponentů zřejmě stačí nadpis, že.

Emil
26. listopad 2019, 12:18

Nedivte se, výš než ke kotníkům ani nedosáhne...

Milan Vaněček
26. listopad 2019, 12:58

Vidím že jste nečetl asi před měsícem článek pana Wagnera o tomto problému. Toto je již druhý článek o potížích likvidace radioaktivní vody ve Fukušimě.

Já rád s panem Wagnerem diskutuji na odborná těmata a rád se poučím o všem co se týká jádra. Pan Wagner ratlíky na svoji obranu nepotřebuje, je to zkušený a inteligentní diskutér.

Emil
26. listopad 2019, 13:55

Jako vždy, máte možnost ty návrhy na vypouštění konkrétně dohledat a citovat. Já bych spíš řekl, že jste si to zase jako obvykle překroutil, a že maximálně najdete něco v tom smyslu, že pokud by se voda s vysokým obsahem tritia a ničeho dalšího skutečně do oceánu vypustila, že by to zásadní problém ze zdravotního hlediska nebyl.

David
26. listopad 2019, 14:17

ani jsem si nevšiml, že by s Vámi p. Wagner diskutoval ...

***

Jinak doporučuji články p. Wagnera o situaci ve Fukušimě.

Jestli jsem správně pochopil, tak voda je již téměř vyčištěná

a mluvit proto o silně radioaktivní vodě není správné.

http://www.osel.cz/10411-fukusima-i-po-osmi-letech.html

Milan Vaněček
26. listopad 2019, 19:35

ano tam na Oslu je přesně ta věta kterou jsem napadnul ve svém příspěvku.

Vladimir Wagner
26. listopad 2019, 14:30

Do diskuzí zde od té doby, co se to do značné míry změnilo v čistý trolling, viz i první diskuzní příspěvek pana Vaněčka zde, se už zapojuji minimálně. Když už jsem však zde byl jmenován několikrát, tak bych alespoň opravil několik nesmyslů, které jsou v příspěvku. Prvním je, že společnost TEPCO "využívala po léta k chlazení tří poškozených reaktorů načerpanou mořskou vodu". Mořská voda se využívala k chlazení jen několik dnů na počátku krize, než se podařilo dopravit a poté zajistit dostatek technické vody. Hlavním zdrojem vody, která se ukládá v nádržích je spodní voda, která proniká do kontaminované oblasti a musí se odčerpávat. Také není pravda, že je tam silně radioaktivní voda čekající na dekontaminaci. Dekontaminace se průběžně provádí a skladovaná voda obsahuje téměř výhradně radioaktivní tricium, které nelze chemicky separovat. Podrobněji o tom, co s triciem a jaká je situace i s radioaktivní vodou ve Fukušimě je zde: http://www.osel.cz/10411-fukusima-i-po-osmi-letech.html .

Bizon
26. listopad 2019, 19:15

Díky za skvělý článek na Oslu. Jestli nejvíc radioaktivní ryba z Fukushimy měla 160 Bq/kg tak je jasné že celá záležitost je bouře ve sklenici vody. Průměrný dospělý člověk má aktivitu cca 4000 Bq, takže lidi kterým vadí vypuštění trošky tritia do vody by se měli více bát sami sebe jakožto zdroje radiace.

Milan Vaněček
26. listopad 2019, 19:36

to říkejte místním rybářům ....

Karlos
27. listopad 2019, 09:13

Vážený pane Wagnere,

nenechte se prosím současnou podobou diskuse znechutit. Věřte, že Vašich příspěvků si nejeden čtenář velmi cení.

Bohatě postačuje, když ve Vašem příspěvku vyvracíte největší odborné chyby článku (bez ohledu na to, zdali jste jmenován, či nikoliv). Byť zrovna tento článek je zcela očividně zavádějící - nicméně neznalému může Vaše vysvětlení pomoci v orientaci v problematice.

Každopádně myslím, že nebudu zbytečně troufalý, když Vám poděkuji i za mnohé jiné čtenáře. Tak tedy:

Děkujeme! Především za Vaši trpělivost při vysvětlování a mnohdy zajímavé detaily.

Vladimir Wagner
27. listopad 2019, 11:00

Děkuji moc. Jak je i vidět, tak úplně jsem se ani z diskuze zde nestáhl. Snažím se však omezit na ta nejdůležitější fakta. Nechci se dostat znovu do situace, kdy ke každému mému příspěvku přidával pan Vaněček a podobní poznámku, která s tématem nesouvisela a jen měla provokovat. A zároveň pak každou chvíli vysmahl poznámku s překroucením mých názorů a posunutí všeho do roviny osobního napadání. V takovém prostředí je seriozní diskuze nemožná. Čili, pokud budu mít něco zajímavého z faktického hlediska, co nezaznělo, tak to i teď do diskuze dám, ale budu se stále držet na hodně omezeném počtu. Něco jiného jsou příspěvky do názorové rubriky tohoto serveru, který považuji pro oblast popularizace problémů energetiky za jeden z nejvýznamnějších, ty se budu snažit sem dávat nadále.

Martin Prokš
27. listopad 2019, 09:30

Připojuji se ke Karlosovi, také díky za věcné články.

Tomáš Krátký
27. listopad 2019, 13:48

Vážený pane Wagnere,

taky bych se chtěl připojit k ostatním, a poděkovat Vám za články a neúnavnou snahu při vysvětlování. Nenechte se prosím odradit tím, jak se můžou jevit diskuze pod články - myslím že nejsem sám, kdo Vaše články rád čte.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se