Kazašské přípravy na vlastní jadernou energetiku: Nabízí se spolupráce s Francií

Francouzští představitelé v čele s prezidentem Emanuelem Macronem navštívili Kazachstán. Při té příležitosti potvrdili vůli spolupráce v odvětví těžby kritických minerálů, jaderného palivového cyklu a jaderné energetiky obecně. Kazachstán je na křižovatce mezi Evropou a Asií velmi důležitým aktérem vzhledem k jeho rozsáhlým zásobám uranu a dalších minerálů. Země se zároveň připravuje na stavbu vlastní jaderné elektrárny, což dále posílí její roli a důležitost na poli jaderné energetiky. O samotné instalaci nejdříve rozhodnou občané v referendu, které se v zemi v blízké budoucnosti uskuteční.

Oficiální návštěva prezidenta Macrona, jak už to bývá v doprovodu čelních představitelů národní energetiky, měla za cíl utužit vztahy, které se na bilaterální úrovni vyvíjí velice dobře. Lídři obou zemí jsou si vědomi, jaké benefity jeden pro druhého představují. Kazašský prezident Kassym-Jomart Tokayevu u příležitosti návštěvy zmínil, že Francie od roku 2005 investovala do ekonomiky středoasijského státu téměř 19 miliard dolarů.

Primárním odvětvím pro obě strany je bezesporu energetika, nicméně spolupráci navazují i další sektory jako strojírenství nebo chemický průmysl. Zjednodušeně však lze tvrdit, že Francie, jako mocnost silně spoléhající na jadernou energetiku, potřebuje kazašský uran, z čehož Kazachstán významně profituje. Na pozadí tohoto obchodu poté přibyly vzácné materiály jako například galium a možnost sdílet jaderné know-how.

Mimo to za zmínku stojí působení francouzské společnosti TotalEnergies, která se angažuje v těžbě ropy v oblasti obřích nalezišť Kašagan a Dunga. V kontrastu s fosilními zdroji však podporuje i energetickou tranzici a obnovitelné zdroje v zemi. Jedním z projektů, na kterých země spolupracují, je větrný park v oblasti Zhambyl.

Kazachstán a jaderná energetika

Kazachstán je světovým lídrem v produkci uranu, tedy potenciálního jaderného paliva, přesto neprovozuje žádnou jadernou elektrárnu. Paradox má své kořeny v post-sovětské éře země, kdy opustila jadernou energii v obavách o životní prostředí a proliferaci jaderných zbraní. Kazachstán mimo jiné „zdědil“ po Sovětském svazu čtvrtý největší jaderný arsenál na světě, kterého se dobrovolně vzdal.

Co se energetického mixu týče, tak ten je z velké části závislý na uhlí. Kazachstán se však zavázal k uhlíkové neutralitě do roku 2060, a proto je připravený hledat alternativní zdroje energie, přičemž jaderná energie je v tomto případě tím nejlogičtějším řešením. Země by si byla v ohledu zásobováním palivem naprosto soběstačná, což je stav, který je nesmírně cenný. Kazaši mají proto v plánu vybudovat hned dvě elektrárny, jednu u jezera Balkhash a druhou u města Kurchatov.

Realizace projektů však nebude snadná. Zakázka na stavbu jaderné elektrárny oplývá čím dál více geopolitickým hlediskem, v případě regionu střední Asie tomu rozhodně není jinak. Při uvážení faktu, že se jedná o kontrakt se zemí, která produkuje nejvíce urania na světě, tak stavba kazašských jaderných elektráren bude mimořádně strategickou záležitostí. V současné době kazašské ministerstvo pro energetiku zvažuje nabídku čtyř firem, respektive zemí: CNNC z Číny, KHNP z Jižní Koreje, Rosatom z Ruska, a právě EDF z Francie. Zda se o konečné rozhodnutí zaslouží návštěva prezidenta Macrona, ukáže čas, neboť stejně tak, ne-li více, budou o spolupráci usilovat představitelé ostatních států.