Čtvrtý blok Jaderné elektrárny Bělojarsk v ruské oblasti Sverdlovsk byl po odstávce opět spuštěn. Poprvé bylo do aktivní zóny reaktoru umístěno sériově vyrobené palivu typu <a href="https://oenergetice.cz/technologie/mox-palivo-ze-smesi-oxidu">MOX</a>. Do roku 2021 by měl být <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/reaktory-4-generace-rychle-fnr-a-dalsi">reaktor na rychlé neutrony (FNR)</a> provozován výhradně se sériovými palivovými soubory MOX.
Reaktor Bělojarsk 4 byl nejprve provozován se smíšenou palivovou vsázkou obsahující jak uranové, tak MOX palivo. Uranové palivové soubory byly vyráběny závodem Elemash, který je hlavním výrobním zařízením palivové společnosti TVEL ve městě Elektrostal, oblíž Moskvy. Experimentální palivo MOX vyráběl Výzkumný institut atomových reaktorů v ruském Dimitrovgradě v Uljanovské oblasti.
<figure id="attachment_27008" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-27008" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/08/BN-800_2-1024x986.png" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/08/BN-800_2-1024x986.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/08/BN-800_2-512x493.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/08/BN-800_2-768x739.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/08/BN-800_2-725x698.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/08/BN-800_2-800x770.png 800w" alt="" width="525" height="506" /><figcaption class="wp-caption-text">Reaktor BN-800; Zdroj: Rosatom</figcaption></figure>
<h2>Prvních 18 sériově vyrobených souborů MOX</h2>
Pracovníci nyní zavezli 18 palivových souborů MOX, vyrobených Těžebním a chemickým kombinátem (MCC) v Železnogorsku uvnitř regionu Krasnojarsk, do aktivní zóny reaktoru. Výrobní linka, umístěná v dole 200 metrů pod zemským povrchem, byla vybudována jako součást ruského projektu „Proryv“ (Průlom) zaměřeného na uzavřený palivový cyklus.
Cílem projektu je eliminovat radioaktivní odpad vzniklý provozem jaderné elektrárny. Zařízení dokončilo provozní testy ve výzkumném reaktoru s oběma druhy palivových souborů pro reaktor BN-800 v srpnu 2015. Sériová výroba palivových souborů MOX začala v MCC koncem roku 2018. Základ technologie pro výrobu palivových pelet MOX byl vyvinut AA Bochvarovým výzkumným institutem anorganických materiálů, který je dceřinou společností TVELu.
Palivové pelety jsou vyrobeny z nashromážděné směsi oxidů ochuzeného uranu ze zařízení TVELu a oxidů plutonia získaných při procesu přepracování použitého jaderného paliva.
<figure id="attachment_80636" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-80636" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/Fuel-assembly.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/Fuel-assembly.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/Fuel-assembly-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/Fuel-assembly-725x407.jpg 725w" alt="" width="730" height="410" /><figcaption class="wp-caption-text">Palivový soubor typu MOX pro FNR; Zdroj: Rosatom</figcaption></figure>
<h2>Do konce roku 2021 kompletní MOX vsázka</h2>
Provozovatel elektrárny, společnost Rosenergoatom, a TVEL plánují v tomto roce zavézt další vsázku s celkem 180 sériovými palivovými soubory MOX do reaktoru BN-800. Ruská státní jaderná společnost Rosatom se zavázala nahradit všechny zbývající uranové palivové soubory v aktivní zóně BN-800 do konce roku 2021.
<figure id="attachment_46683" class="wp-caption alignnone" style="width: 600px;"><img class="size-full wp-image-46683" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/11rychly-sodikem-chlazeny-reaktor-bn-800-je-druhy-takovy-v-belojarske-jaderne-elektrarne.jpeg" sizes="(max-width: 600px) 100vw, 600px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/11rychly-sodikem-chlazeny-reaktor-bn-800-je-druhy-takovy-v-belojarske-jaderne-elektrarne.jpeg 600w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/11rychly-sodikem-chlazeny-reaktor-bn-800-je-druhy-takovy-v-belojarske-jaderne-elektrarne-512x341.jpeg 512w" alt="Rychlý sodíkem chlazený reaktor BN-800 je druhý takový v Bělojarské jaderné elektrárně (zdroj Rosenergoato)." width="600" height="400" /><figcaption class="wp-caption-text">Rychlý sodíkem chlazený reaktor BN-800; Zdroj: Rosenergoatom</figcaption></figure>
<blockquote>„Strategie Rosatomu je zaměřena na dvousložkový jaderně-energetický systém s reaktory jak na tepelné neutrony, tak reaktory na rychlé neutrony, a také uzavřený palivový cyklus, který může vyřešit řadu velmi důležitých úkolů jaderné energetiky,“ řekl Vitaly Khadeev, viceprezident pro vývoj technologií průmyslových zařízení pro uzavřený palivový cyklus ve společnosti TVEL. „Zaprvé by tento krok exponenciálně ušetřil uran jako primární energetickou surovinu. Zadruhé by vedl k možnosti recyklace použitého jaderného paliva namísto skladování. A zatřetí znovu zapojujeme a využíváme v cyklu jaderného paliva vytěženou surovinu ochuzeného uranu a plutonia.“</blockquote>
<figure id="attachment_58011" class="wp-caption alignnone" style="width: 770px;"><img class="size-full wp-image-58011" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/12/Uranium-mining-Kazachstan.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/12/Uranium-mining-Kazachstan.jpg 770w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/12/Uranium-mining-Kazachstan-120x77.jpg 120w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/12/Uranium-mining-Kazachstan-512x331.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/12/Uranium-mining-Kazachstan-768x497.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/12/Uranium-mining-Kazachstan-725x469.jpg 725w" alt="" width="770" height="498" /><figcaption class="wp-caption-text">Uran separovaný od odpadní horniny ve formě oxidu (U3O8) je základní surovinou při výrobě jaderného paliva. Známý je především pod názvem „žlutý koláč“</figcaption></figure>
<h2>Reaktor BN-800</h2>
Reaktor BN-800 byl vyveden na minimální kontrolovaný výkon (MKV) poprvé v červnu 2014 a start jeho komerčního provozu byl plánován na konec téhož roku. Nakonec ale v prosinci 2014 oznámil Rosenergoatom, provozovatel reaktoru, že hodlá ještě použité palivové soubory vylepšit.
Reaktorový blok byl opět přiveden na MKV v srpnu 2015 a znovu v listopadu 2015. Blok s výkonem 789 MWe byl poté připojen k energetické síti 10. prosince 2015 a jeho komerční provoz provozovatel zahájil 31. října 2016.
<figure id="attachment_13742" class="wp-caption alignnone" style="width: 604px;"><img class="size-full wp-image-13742" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/vyvoj-reaktoru.png" sizes="(max-width: 604px) 100vw, 604px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/vyvoj-reaktoru.png 604w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/vyvoj-reaktoru-512x260.png 512w" alt="" width="604" height="307" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj reaktorových generací, Zdroj: cez.cz</figcaption></figure>
Rychlé reaktory poháněné palivem MOX výrazně zvyšují účinnost palivového cyklu a mají vysokou důležitost v dlouhodobých ruských plánech v oblasti jaderné energetiky.

Jaderné elektrárny

První sériově vyrobená vsázka paliva MOX byla zavezena do reaktoru BN-800

Čína v posledních několika letech uvedla do provozu řadu nových jaderných reaktorů, díky kterým tak několikanásobně navýšila výrobu elektřiny z jádra. Země se rovněž snaží navýšit domácí těžbu uranu, v čemž jí má pomoci i nový, 3000 metrů hluboký průzkumný vrt.
V polovině prosince proběhlo v Číně slavnostní zahájení projektu zatím vůbec nejhlubšího průzkumného vrtu spojeného s hledáním zásob uranu. Ceremoniál proběhl u naleziště Xiangshan nedaleko města Fu-čou, ve kterém se uranová ruda <a href="http://www.world-nuclear-news.org/Articles/China-drills-deep-in-search-for-uranium" target="_blank" rel="noopener">podle serveru world-nuclear-news.org</a> začala těžit a zpracovávat již před více než 50 lety.
Xiangshan je vůbec největším nalezištěm uranu sopečného původu v Číně. Ložisko by mělo v hloubkách mezi 700 a 1000 metry ukrývat na 30 tisíc tun uranu, avšak na výzkum ve větších hloubkách zatím nebyl kladen velký důraz.
Nový 3000 metrů hluboký vrt by nicméně vědcům měl umožnit lépe porozumět tamním geologickým strukturám a poskytnout více znalostí o polymetalické mineralizaci uranu.
<blockquote>„Tato technologie nám pomůže podpořit teoretický výzkum v oblastech zahrnujících metalurgii hydrotermální polymetalické uranové rudy, hloubku mineralizace uranu, hluboké struktury a identifikaci geologických oblastí a důležitých prvků pro tvorbu rudy při mineralizaci uranu v hloubkách,“ uvedla společnost CNNC.</blockquote>
Projekt by podle společnosti měl přinést i poznatky vedoucí ke zlepšení technologií pro hloubkové vrtání, průzkum ložisek s vysokou přesností a záznam geofyzikálních vlastností vrtů s vysokou teplotou a pod vysokým tlakem.

Energetika v zahraničí

3000 metrů pod povrchem: Čína pokračuje v hledání domácích zdrojů uranu

Zlato, lithium, uran, rubidium a cesium se stanou takzvanými superstrategickými surovinami ČR, jejich možnou těžbu zváží vždy nejdříve stát. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Podle něj s tím počítá připravovaná surovinová politika ČR, která míří do meziresortního připomínkového řízení.
U zmíněných zdrojů nebude podle Havlíčka platit současná praxe, že kdokoliv si zažádá o jejich geologický průzkum a udělá ho, tak poté může těžit. &#8222;U těchto pěti surovin to bude ještě tak, že to bude muset jít přes ministerstvo životního prostředí a ministerstvo průmyslu a obchodu na vládu. A vláda bude moci rozhodnout, jestli ano, nebo ne,&#8220; řekl ministr. &#8222;Pokud Česká republika dojde k tomu, že ji tento geologický průzkum nezajímá, tak to půjde na komerční subjekty,&#8220; dodal.
O roli státu při těžbě nerostných surovin se v posledních měsících debatuje především v souvislosti s možnou těžbou lithia u Cínovce v Krušných horách. Možnost těžby tohoto kovu v Česku se stala jedním z rozhodujících témat před předloňskými parlamentními volbami. Bývalá vláda pod vedením premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) tehdy krátce před volbami podepsala s australskou firmou European Metals Holdings (EMH) memorandum o těžbě. Dokument se stal terčem kritiky zejména od hnutí ANO a komunistů. Loni v březnu Česko memorandum vypovědělo, premiér Andrej Babiš (ANO) ho několikrát označil za nesmyslné a neplatné. Firma má však v lokalitě přednostní právo k těžbě a v přípravě na těžbu u Cínovce pokračuje.
Letos v červenci bylo oznámeno, že možnosti těžby lithia v Česku prozkoumá energetická skupina ČEZ, vlastněná ze 70 procent státem. ČEZ tehdy uvedl, že EMH, která má na těžbu u Cínovce přednostní právo, půjčí dva miliony eur (51,2 milionu Kč) a následně se rozhodne, zda do EMH vstoupí. &#8222;ČEZ má čas se vyjádřit do 31. března,&#8220; řekl dnes Havlíček.
V listopadu EMH uvedla, že se s ČEZ podmínečně dohodla na strategickém partnerství a výrazné investici do cínoveckého projektu. V případě dokončení dohody získá ČEZ za 34,06 milionu eur (870,4 milionu Kč) podíl 51 procent ve firmě Geodet, české dceřiné společnosti EMH, která vlastní práva na těžbu.
ČEZ tehdy v prohlášení zaslaném ČTK upozornil, že velká část lithia se využívá pro baterie do elektromobilů. Vzhledem k očekávanému růstu počtu elektromobilů a baterií by poptávka po lithiu měla do roku 2025 vzrůst trojnásobně. Rozvoj elektromobility je důležitý pro energetické společnosti, a má proto místo i ve strategii ČEZ, uvedla firma.
<blockquote>&#8222;Jde o krok, který jsme již signalizovali. Jde o rámcovou dohodu o exkluzivitě, kdy skupina ČEZ bude mít možnost, ale ne povinnost, na získání 51 procent ve firmě Geomet, která získala přednostní práva k průzkumné těžbě,&#8220; řekl v listopadu ČTK mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.</blockquote>
Lithium je považováno za kov budoucnosti, v Česku jsou podle odhadů asi tři procenta světových zdrojů lithia &#8211; naprostá většina na Cínovci a malé množství ve Slavkovském lese. Ložisko u Cínovce je největší v Evropě.

Ostatní

Zlato, lithium, uran, rubidium a cesium se stanou strategickými zdroji ČR. Těžbu bude schvalovat stát

Americká pracovní skupina pro jaderné palivo, kterou vytvořil prezident Donald Trump v polovině července v návaznosti na stížnosti domácích producentů uranu o ohrožení národní bezpečnosti, měla na začátku měsíce předložit svou zprávu o možnostech podpoření amerických těžařů uranu a jaderného průmyslu vůbec. Trump nyní skupině dal další měsíc na to, aby svá doporučení předložila.
Americký prezident Donald Trump na začátku července oznámil vytvoření pracovní skupiny, která dostala za úkol do 90 dní vypracovat podrobnou zprávu o všech aspektech dodavatelského řetězce pro jaderné palivo a předložit své doporučení pro zajištění domácí výroby jaderného paliva, pokud bude nutná.
Skupinu Trump <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/101519-trump-grants-30-day-extension-for-nuclear-fuel-working-group-recommendations" target="_blank" rel="noopener">podle serveru Platts</a> založil v návaznosti na stížnosti amerických těžařů, podle kterých levný dovoz poškozuje jejich zájmy a nutí je snižovat ceny, což může v důsledku vést až k ukončování těžby v dolech. Podle těžařů jsou tak Spojené státy stále více závislé na dovozu uranu z Ruska či postsovětských republik a import ohrožuje národní bezpečnost.
Americké energetické společnosti naopak argumentovaly možností dovozu uranu ze zemí jako Kanada či Austrálie.
<h2>Těžba uranu je v USA nejnižší za posledních 70 let</h2>
Těžba uranu ve Spojených státech dlouhodobě klesá a podle dat tamní vládní agentury U.S. Energy Information Administration (EIA) <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/tezba-uranu-usa-nejnizsi-za-poslednich-70-let-vytlacuje-levnejsi-dovoz/" target="_blank" rel="noopener">loni klesla na nejnižší úroveň za posledních bezmála 70 let</a>. Domácí těžbu už několik desetiletí nahrazuje intenzivní dovoz uranu ze zahraničí.
Spojené státy v loňském roce vyprodukovaly 667 tun uranového koncentrátu (U3O8). Domácí produkce základní suroviny pro výrobu paliva pro jaderné elektrárny tak klesla již čtvrtým rokem v řadě a propadla se na nejnižší hodnotu od roku 1950.
Těžba uranu v USA, stejně jako v jiných částech světa, prudce vzrostla po 2. světové válce a držela se na vysokých úrovních v období intenzivního rozvoje jaderné energetiky a jaderného zbrojení v době studené války. Svého vrcholu s bezmála 20 tisíci tunami uranového koncentrátu dosáhla v roce 1980, následně však rychle poklesla a v posledních 20 letech výrazně nepřevyšuje ani 2 tisíce tun ročně.

Americká pracovní skupina pro jaderné palivo dostala od Trumpa další měsíc na předložení svých doporučení

Americký prezident Donald Trump <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/071319-trump-rejects-uranium-import-limits-but-begins-nuclear-fuel-review" target="_blank" rel="noopener">na konci minulého týdne zamítl požadavek tamních těžařů uranu</a>, kteří žádali, aby si jaderné elektrárny v USA musely povinně zajišťovat část jaderného paliva z domácí produkce. Nařídil však přezkoumání vlivu řetězce zásobování jaderným palivem na národní bezpečnost.
Administrativa Donalda Trumpa nevyslyšela prosby amerických těžařů uranu, podle kterých dovoz ze zahraničí poškozuje jejich a národní zájmy. Prezident se tak přiklonil na stranu provozovatelů jaderných elektráren v USA, kteří se nyní potýkají s levnou konkurencí v podobě plynových elektráren a obnovitelných zdrojů.
Provozovatelé amerických jaderných zdrojů varovali, že obchodní restrikce by mohly vést k ukončení provozu jaderných bloků, které se potýkají se špatnou ekonomickou situací.
Ministerstvo obchodu USA podle Trumpa nicméně dospělo k závěru, že dovoz uranu ohrožuje národní bezpečnost, nařídil proto vypracování analýzy.
<blockquote>„Nyní je nezbytné provést plnou analýzu národní bezpečnosti s ohledem na celý řetězec zásobování jaderným palivem,“ uvedl prezident Trump.</blockquote>
Podle Trumpa bude ustavena pracovní skupina z Bílého domu, která bude reportovat o všech aspektech řetězce zásobování jaderným palivem a učiní doporučení pro budoucí zásobování domácí výroby paliva, pokud bude nutná.
<h2>Kvóty by měly zdrcující dopad na jaderné elektrárny, varují asociace</h2>
Skupina Ad Hoc Utility Utilities Group, která zastupuje většinu z provozovatelů jaderných bloků v USA, vítá rozhodnutí Trumpa. Podobně se vyjádřil Nuclear Energy Institute, který sdružuje širokou řadu společností z jaderné energetiky.
<blockquote>„Kvóty na dovoz uranu by měly zdrcující dopad na ekonomiku provozu americké jaderné flotily,“ uvedl Nuclear Energy Institute.</blockquote>
O nařízení odběru domácího uranu požádaly společnosti Energy Fuels a Ur-Energy v rámci článku 232 zákona o rozvoji obchodu. Američtí producenti uranu žádali o stanovení minimálního podílu uranu z domácí produkce ve výši 25 % s ohledem na národní bezpečnost. Společnosti rovněž požadovaly, aby americká vláda rovněž odebírala uran vytěžený v USA.
Tato žádost rozpoutala debatu o nutnosti chránit americké těžaře uranu, kdy se energetické společnosti bránily, že jakákoliv cla či kvóty by zvýšily jejich náklady ve stejné době, kdy současné ceny elektřiny přivedly některé jaderné elektrárny na hranici ekonomického provozu. Růst nákladů na jaderné palivy by podle nich znamenalo konec pro některé jaderné elektrárny.
<h2>Těžaři: Dovoz ohrožuje národní bezpečnost</h2>
Žádost uváděla, že dovoz uranu energetickými společnostmi ohrožuje národní bezpečnost, jelikož téměř 40 % potřeb pokrývají státem vlastněné či podporované společnosti v Kazachstánu, Rusku a Uzbekistánu, zatímco domácí produkce pokrývá necelých 5 % potřeb americké jaderné energetiky.
Ministerstvo zaslalo svá doporučení prezidentovi již 14. dubna, který měl na své rozhodnutí následně 90 dní. Doporučení ministerstva sice ještě nebyla zveřejněna, nicméně zdroje z jaderného průmyslu uvedly, že jedním z doporučení bylo zavedení počáteční 5% kvóty, která by následně postupně vzrostla na 25 %.

Trump odmítl požadavek těžařů nařídit elektrárnám v USA povinný nákup uranu z domácí produkce

Těžba uranu ve Spojených státech dlouhodobě klesá a podle předběžných dat tamní vládní agentury U.S. Energy Information Administration (EIA) loni klesla na nejnižší úroveň za posledních bezmála 70 let. Domácí těžbu už několik desetiletí nahrazuje intenzivní dovoz uranu ze zahraničí.
Spojené státy v loňském roce <a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=39352" target="_blank" rel="noopener">podle předběžných dat EIA</a> vyprodukovaly 667 tun uranového koncentrátu (U3O8). Domácí produkce základní suroviny pro výrobu paliva pro jaderné elektrárny tak klesla již čtvrtým rokem v řadě a propadla se na nejnižší hodnotu od roku 1950.
Těžba uranu v USA, stejně jako v jiných částech světa, prudce vzrostla po 2. světové válce a držela se na vysokých úrovních v období intenzivního rozvoje jaderné energetiky a jaderného zbrojení v době studené války. Svého vrcholu s bezmála 20 tisíci tunami uranového koncentrátu dosáhla v roce 1980, následně však rychle poklesla a v posledních 20 letech výrazně nepřevyšuje ani 2 tisíce tun ročně.
<figure id="attachment_71312" class="wp-caption aligncenter" style="width: 587px;"><img class="size-full wp-image-71312" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/domaci-tezba-a-dovoz-uranu-do-USA-mezi-lety-1950-2017.png" sizes="(max-width: 587px) 100vw, 587px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/domaci-tezba-a-dovoz-uranu-do-USA-mezi-lety-1950-2017.png 587w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/domaci-tezba-a-dovoz-uranu-do-USA-mezi-lety-1950-2017-512x241.png 512w" alt="Hlavním zdrojem uranu pro americké jaderné reaktory je posledních bezmála 30 let zahraniční dovoz. Zdroj: EIA" width="587" height="276" /><figcaption class="wp-caption-text">Hlavním zdrojem uranu pro americké jaderné reaktory je posledních bezmála 30 let zahraniční dovoz. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Domácí těžbu začal v druhé polovině 80. a následně 90. let intenzivně nahrazovat levnější dovoz ze zahraničí. Tradičně největším dodavatelem uranu pro americké jaderné reaktory je Kanada, následovaná Austrálií, Ruskem a Kazachstánem.
<h2>Loňský rok byl pro americké jaderné elektrárny rekordní</h2>
<a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderne-elektrarny-usa-navzdory-uzavirani-bloku-loni-vyrobily-rekordni-objem-elektriny/" target="_blank" rel="noopener">Loňský rok byl pro americké jaderné elektrárny z pohledu výroby elektrické energie zřejmě rekordní</a>. Jaderné elektrárny tak překonaly předešlý rekord z roku 2010, a to i navzdory skutečnosti, že několik jaderných bloků od té doby ukončilo provoz. V následujících letech by s uzavíráním dalších bloků měla výroba nicméně klesat.
Úvodní fotografie: Uranový koncentrát, nazývaný také &#8222;žlutý koláč&#8220; (yellowcake). Zdroj: IAEA

Těžba uranu je v USA nejnižší za posledních 70 let, vytlačuje ji levnější dovoz

<a href="http://www.world-nuclear-news.org/Articles/Uranium-resources-adequate-but-investment-needed-R?fbclid=IwAR3T6buzMTUVo1ysyXk4LFOS22eAqi57TerAHA4DyQYRstUqkFiHC5W8AQo">Světové zásoby uranu jsou dostatečné, aby byly splněny předpokládané požadavky v dohledné budoucnosti</a>. V současné době se objevují hlasy, které kritizují nedostatečné investice do těžby a zvyšování technické odbornosti.
Zpráva s názvem <a href="https://www.oecd-nea.org/ndd/pubs/2018/7413-uranium-2018.pdf">Uranium &#8211; Resources, Production and Demand</a> je společným dílem <a href="https://www.oecd-nea.org/">Nuclear Energy Agency (NEA)</a> organizované mezivládní <a href="http://www.oecd.org/">OECD</a> a <a href="https://www.iaea.org/">International Atomic Energy Agency (IAEA, MAAE &#8211; Mezinárodní agentura pro atomovou energii)</a>. Statistický profil světového uranového průmyslu zahrnuje údaje z 41 zemí produkujících a spotřebujících uran.
Celkové identifikované zásoby, které lze získat za cenu pod 130 dolarů (2965 korun) za kilogram uranu, dosáhly 6 142 200 tun (k 1. lednu 2017). Oproti roku 2016 to představuje nárůst o 7,4 %. Nárůst je způsoben novými objevy, ale větší část nárůstu vznikla přehodnocením dříve identifikovaných zdrojů uranu.
Celková produkce uranových dolů v roce 2016 činila 62 071 tun. To představuje meziroční nárůst o 3 %. V roce 2017 ovšem produkce klesla na 59 342 tun. Další snížení se očekává i v roce 2018. Jedná se o reakci na trvale nízkou cenu uranu na světových trzích.
Investice na průzkum uranu a rozvoj dolů poklesly z více než 2 miliard dolarů (45,6 miliard korun) v roce 2014 na 664 milionů dolarů (15,1 miliard korun) v roce 2016. Pokles se v reakci na nízké ceny uranu na světových trzích očekává i v dalších letech. Výrazné poklesy investic byly zaznamenány zejména v Austrálii, Kanadě, Číně, České republice, Namibii, Rusku a Spojených státech amerických.
Kazachstán oznámil od roku 2014 nárůst investic z 34,7 milionů dolarů (791,4 milionů korun) na 60,9 milionů dolarů (1,4 miliardy korun). Do roku 2016 se ovšem investice prudce snížily na 23,9 milionů dolarů (545,1 milionů korun). Nejvyšší investice na rozvoj těžby a průzkumu uranu v letech 2016 a 2017 zaznamenala Kanada, následovaná Čínou a Indií.
<blockquote>
&#8222;Pokles investic na průzkum a vývoj v tomto vykazovaném období odráží reakci na nadměrné zásobování, které začalo na světových trzích v polovině roku 2011,&#8220; uvádí zpráva.
</blockquote>
Celosvětový instalovaný výkon jaderných elektráren byl na počátku roku 2017 celkem 391 GWe. To odpovídá roční spotřebě 62 825 tun uranu. Do roku 2035 zpráva předpokládá, že se celkový instalovaný výkon bude pohybovat v rozmezí od 331 GWe, v případě nízké poptávky, do 568 GWe, v případě vysoké poptávky. To odpovídá roční spotřebě uranu v rozmezí od 53 010 tun, v případě nízké poptávky, do 90 820 tun, v případě vysoké poptávky.
<blockquote>
&#8222;V současnosti identifikované zdroje jsou více než dostatečné pro splnění požadavků vysoké poptávky do roku 2035, ale bude záviset na včasných investicích, aby se uran z dolů včas zpracoval na jaderné palivo. Silné podmínky na trhu budou zásadní pro přilákání potřebných investic do průmyslu, &#8220; uvádí zpráva.
</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: <a href="http://www.ibtimes.com.au/australias-queensland-state-wants-ban-anew-uranium-mining-1429772">International Business Times</a>

Světové zásoby uranu jsou dostatečné, ale chybí investice

Největší producent uranu na světě, kazašská společnost Kazatomprom, plánuje primární veřejnou nabídku (IPO) akcií v Londýně a v Astaně. Nabídnout chce 25 procent akcií, uvedla dnes agentura Reuters. Firma ale nesdělila, zda se primární nabídka uskuteční ještě v letošním roce. Prodej je součástí ambiciózního plánu privatizace státního majetku. 
 Státní Kazatomprom má na globální produkci uranu podíl 20 procent. Firma loni najala banku JPMorgan jako poradce pro plánovaný vstup na burzu, který byl podle Reuters plánován na letošní rok do Londýna. Trh s primárními nabídkami však zasáhly nedávné turbulence na finančních trzích, řada společností proto plány vstupu na burzu pozastavila. 
 Kazatomprom dnes potvrdil, že mu s primární nabídkou akcií pomáhají finanční domy Credit Suisse, JPMorgan, China International Capital Corporation, Halyk Finance a Mizuho International. 
 Kazachsurtán je největší ekonomikou ve Střední Asii. Země představila ambiciózní privatizační program po prudkém poklesu cen ropy, který tvrdě zasáhl její ekonomiku.
Kazatomprom byl jednou ze tří firem, která měla vstoupit na burzu v letošním roce, spolu s telekomunikační společností Kazakhtelecom a vlajkovou leteckou společností Air Astana. Kazakhtelecom a Air Astana ale zatím detaily ke vstupu na burzu neoznámily. 
 Na burzu v Londýně se ve druhé polovině příštího roku chystá podle zdrojů vstoupit i státní ropná firma KazMunayGaz (KMG). 
 Jediným akcionářem Kazatompromu je nyní kazašský státní fond bohatství Samruk-Kazyna. S cílem posílit domácí akciový trh vláda chce, aby nově privatizované firmy nabídly své akcie i na domácí burze v Astaně.

Rychlé zprávy

Největší producent uranu na světě se chystá na burzu

Americká vláda začala vyšetřovat, zda dovoz uranu ohrožuje národní bezpečnost Spojených států. Oznámil to dnes ministr obchodu Wilbur Ross. Vyšetřování by mohlo vést k zavedení nových cel či kvót omezujících tento dovoz, informovala agentura Reuters. Za vyšetřováním stojí stížnost amerických těžařů uranu Ur-Energy a Energy Fuels. Firmy tvrdí, že subvencovaná zahraniční konkurence je nutí omezovat kapacity a propouštět. 
 Ross upozornil, že domácí produkce uranu se nyní na jeho spotřebě ve Spojených státech podílí pouze pěti procenty, zatímco v roce 1987 to bylo 49 procent. Uran se používá k výrobě elektrické energie i pro vojenské účely. 
 Americká vláda již v březnu zavedla nová cla na dovoz oceli a hliníku, která zdůvodnila ohrožením národní bezpečnosti. V květnu začala vyšetřovat vliv dovozu automobilů na národní bezpečnost, což by mohlo rovněž vést k uvalení nových cel.

USA vyšetřují vliv dovozu uranu na národní bezpečnost

Produkce uranového koncentrátu ve Spojených státech v loňském roce klesla na 2,44 milionů liber (přibližně 1100 tun), a dostala se tak na nejnižší hodnoty od roku 2004. Produkce uranového koncentrátu dosáhla v USA vrcholu v roce 1980, kdy přesáhla 40 milionů liber, od konce 90. let se však drží zhruba na desetině. Většina paliva pro tamní jaderné elektrárny nyní pochází z dovozu.
Celková produkce uranového koncentrátu v USA loni meziročně poklesla o 16 % na 2,44 milionů liber. Za nižší produkcí stojí zejména propad cen uranu na světových trzích, domácí uran je tak ve Spojených státech v posledních letech výrazně vytlačován dovozem ze zahraničí.
Zatímco na přelomu 70 a 80. let se domácí produkce uranového koncentrátu <a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=35092" target="_blank" rel="noopener noreferrer">podle dat tamní vládní agentury U.S. Energy Information Administration</a> (EIA) pohybovala mezi 30 a 40 miliony liber ročně, po prudkém poklesu na počátku 80. a dále 90. let nyní nepřekračuje 5 milionů liber.
<figure id="attachment_48791" style="width: 580px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-48791" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/02/Produkce-uranoveho-koncentratu-ve-Spojenych-statech-v-obdobi-1950-az-2017.png" alt="Produkce uranového koncentrátu ve Spojených státech v období 1950 až 2017. Zdroj: EIA" width="580" height="282" /><figcaption class="wp-caption-text">Produkce uranového koncentrátu ve Spojených státech v období 1950 až 2017. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Uranový koncentrát je v USA produkován na 7 místech, v 6 z nich probíhá extrakce uranové rudy pomocí metody in-situ, kdy dochází k chemickému loužení rudy z ložisek a její následné separaci, při níž vzniká takzvaný yellowcake, nazývaný podle typicky žluté barvy koncentrátu. Posledním místem je zpracovatelský závod White Mesa, který mimo rudy z dolů přepracovává i uran z jiných zdrojů.
Domácí uran v USA pokrývá pouze zlomek potřeb tamních jaderných elektráren. Podle EIA v roce 2016 pocházelo z domácích zdrojů pouze 5,4 milionů liber uranu, tedy zhruba desetina z 50,6 milionů liber uranu dodaného americkým jaderným elektrárnám. Největšími dovozci uranu do USA, jejichž podíl na trhu převýšil domácí produkci, byli v roce 2016 Kanada, Kazachstán, Austrálie a Rusko.
<h2>Američtí producenti žádají o ochranu před levným dovozem</h2>
Na vysokém podílu dovozu se podepsaly především nízké ceny uranu na světových trzích, kterým američtí producenti nedokáží konkurovat. Dva největší američtí producenti uranu tak na začátku letošního roku podali společnou žádost u amerického Ministerstvu obchodu, ve které se domáhají vytvoření ochranného limitu, jenž by <a href="http://oenergetice.cz/zahranicni/americti-producenti-uranu-se-domahaji-statni-podpory/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">americkým producentům uranu garantoval 25 % tamního trhu s touto energetickou komoditou</a>.
<figure id="attachment_48792" style="width: 576px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-48792" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/02/Vyvoj-mesicnich-spotovych-cen-uranoveho-koncentratu-mezi-lety-2003-a-2017.png" alt="Vývoj měsíčních spotových cen uranového koncentrátu mezi lety 2003 a 2017. Zdroj: EIA" width="576" height="295" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj měsíčních spotových cen uranového koncentrátu mezi lety 2003 a 2017. Zdroj: EIA</figcaption></figure>