<a href="http://www.world-nuclear-news.org/Articles/Fessenheim-plant-to-shut-by-mid-2020">Oba bloky francouzské jaderné elektrárny Fessenheim ve východní Francii budou trvale odstaveny v únoru a červnu 2020</a>. S informací přišla státní tajemnice ministrestva životního prostředí Emmanuelle Wargonová. Jejich uzavření bylo dříve naplánováno tak, aby se časově shodovalo se spuštěním jaderné elektrárny Flamanville, která ale bude podle aktuálního plánu spuštěna až na konci roku 2022.
Státní tajemnice Emmanuelle Wargonová uvedla, že oba nejstarší francouzské bloky v jaderné elektrárně Fessenheim ukončí výrobu do léta 2020 ve dvou fázích. Výroba v prvním bloku bude ukončena do konce února a druhý blok bude následně odstaven do konce června. S touto informací vystoupila na zasedání výboru projektu regionálního ekonomického rozvoje Fessenheim v Colmaru. Tento projekt má za cíl zahájit rozvoj regionu, který bude působit proti ekonomickému a sociálnímu dopadu uzavření jaderné elektrárny.
Tyto termíny se mírně liší od dřívějších, které v únoru předložil tehdejší ministr životního prostředí. Dříve byl zmiňován březen 2020 pro 1. blok a srpen 2020 pro 2. blok. Oba bloky mají instalovaný elektrický výkon 900 MWe.
Cílem volebního slibu bývalého francouzského prezidenta Francoise Hollanda bylo do roku 2025 omezit podíl jaderné energetiky na energetickém mixu na 50 %. Dále slíbil do konce roku 2017 uzavřít jadernou elektrárnu Fessenheim. V červnu 2014 bylo oznámeno snížení instalovaného elektrického výkonu jaderných elektráren na současných 63,2 GWe. Francouzský zákon o přechodu na energii z obnovitelných zdrojů byl přijat v srpnu 2015. Ten zavazuje stát ke snížení podílu jádra ze současných 75 % na 50 % do roku 2025.
Po zvolení prezidentem dal Emmanuel Macron slib, že bude respektovat Hollandeův cíl. Dodal však, že francouzské snižování využití jaderné energie musí probíhat tempem, které zemi umožní zachovat energetickou soběstačnost.
V projevu v listopadu 2018 v Elysejském paláci, kde objasňoval transformaci energerického sektoru Francie, Macron uvedl, že do roku 2035 bude odstaveno 14 jaderných bloků, každý o instalovaném elektrickém výkonu 900 MWe. Dále uvedl, že mezi prvními bude jaderná elektrárna Fessenheim, která bude uzavřena na jaře 2020.
Podle návrhu zákona o energii a klimatu předloženého v květnu letošního roku Francie nyní oddálí své plánované snížení podílu jádra na 50 % do roku 2035.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="http://www.world-nuclear-news.org/Articles/Fessenheim-plant-to-shut-by-mid-2020">World Nuclear News</a>

Jaderné elektrárny

V jaderné elektrárně Fessenheim bude do poloviny roku 2020 ukončen provoz

Francie sníží podíl energie, kterou získává z jádra, pomaleji, než bylo v plánu. Na 50 procent klesne do roku 2035, původně se tak mělo stát do roku 2025. Oznámil to dnes francouzský prezident Emmanuel Macron, a prodloužil tak uprostřed pouličních nepokojů vyvolaných mimo jiné chystanými vysokými cenami energie lhůtu stanovenou svým předchůdcem Françoisem Hollandem. V současnosti Francie získává z atomu 75 procent své spotřeby elektrické energie. 
 Během Macronova mandátu, tedy do roku 2022, vláda neuzavře žádný další atomový reaktor kromě již plánovaných dvou reaktorů ve Fessenheimu. Do roku 2035 by mělo ukončit provoz 14 jaderných reaktorů z 58, které jsou nyní činné.
Jako první by na řadu měly přijít ty nejstarší &#8211; Tricastin, Bugey, Gravelines, Dampierre, Blayais, Cruas, Chinon a Saint-Laurent, oznámil Macron. 
 Paříž zesílí boj proti globálnímu oteplování a hodlá se soustředit na rozvoj <a href='http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/zebricek-deseti-evropskych-statu-s-nejvetsim-podilem-oze/'>obnovitelných zdrojů energie</a>. Do roku 2022 by chtěla ukončit výrobu energie z uhlí.
<figure id="attachement_32638" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/01/EDF-725x409.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/01/EDF-725x409.jpg" alt="Flamanville" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Macron zdůraznil, že cílem Francie není kompletní opuštění jádra jako v sousedním Německu, ale energetický mix. Jádro bude hrát i nadále klíčovou roli &#8211; vláda nevylučuje výstavbou nových jaderných reaktorů, rozhodnutí ale nepadne dříve než v polovině roku 2021. 
 Macron během své volební kampaně sliboval, že závazek snížení podílu jaderné energie na 50 procent do roku 2025 bude respektovat.
Ale už několik měsíců po svém zvolení od něj upustil a přivolal na sebe hněv ochránců životního prostředí. Kvůli neplnění ekologických cílů podal koncem srpna demisi populární francouzský ministr životního prostředí Nicolas Hulot. 
 Podle zdrojů agentury Reuters blízkých Elysejskému paláci kabinet zvažuje, že navýší svůj podíl v energetické společnosti EDF. V té nyní vlastní 83,7 procenta.

Elektrárny v Evropě

Macron: Francie podíl výroby elektřiny z jádra sníží na 50 % až v roce 2035

Německá kancléřka na dnešním vystoupení před německým parlamentem prohlásila, že poté, co administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vydala rozhodnutí nebýt dále signatářem Pařížské klimatické dohody, je načase, aby se Evropská unie ujmula vedení světové klimatické politiky.
<h3>USA bude terčem kritiky</h3>
Ochrana klimatu bude jedním z hlavních témat nadcházejícího summitu největších ekonomik G20 v Hamburku, které se bude konat ve dnech 7. a 8. července 2017. Toto prohlásila při své řeči týkající se summitu představitelka Německé spolkové republiky Angela Merkelová, která bude na konferenci zastupovat pořádající zemi. Dle vyjádření by ráda vedla diskuzi o problematice a to i přes očekávaný negativní postoj zástupců USA. Podle některých pozorovatelů byla její řeč až útočná a nekompromisní.
Merkelová v poslední době nešetří kritikou na představitele Spojených států. Prohlásila například, že politika izolacionismu a protekcionismu nemůže vyřešit jakýkoli vnitropolitický či mezinárodní problém a vedení země v tomto smyslu je podstatnou chybou. Dále se německá představitelka nechala slyšet, že po odchodu USA je země více než připravená udělat Pařížskou dohodu úspěšným mezinárodním paktem.
<h3>Macron spojencem Merkelové</h3>
Francouzský prezident Emmanuel Macron se připojil k Merkelové ve snaze udělat Evropskou unii silnější, vnitřně kooperující a důležitější entitou, než kdy předtím, jak vyplývá z vyjádření obou politiků a to nejen v oblasti ochrany klimatu.
Trump ještě před konferencí G20 navštíví Varšavu, kde se účastní summitu středo- a východoevropských zemí.  Existuje obava, že jeho setkání s euroskeptikem, maďarským premiérem Orbánem přispěje k dalšímu rozkližování Unie.

Rychlé zprávy

Summit G20: Merkelová a Macron versus Trump

Nový premiér Francie vyzývá k <a href="http://www.reuters.com/article/france-energy-idUSL8N1IK1T1?utm_content=buffer72de9&amp;utm_medium=social&amp;utm_source=twitter.com&amp;utm_campaign=buffer">masivnímu rozvoji obnovitelných</a> zdrojů. Zároveň říká, že rozvoj jaderné energetiky není jediným řešením. Francie, která je v současnosti závislá při výrobě elektřiny z cca 75 % na jaderné energetice, nemá prozatím podíl OZE nikterak významný, největších hodnot dosahuje výroba z vodních elektráren.
Nový premiér Francie Edouard Philippe je, obdobně jako <a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/prezident-macron-vrati-slavu-francii-jeji-jaderne-energetice/">vítěz prezidentských voleb Emmanuele Macron</a>, nakloněn obnovitelným zdrojům energie. V minulém týdnu se vyslovil pro rychlý a masivní nárůst jejich instalovaného výkonu. Obdobné smýšlení je možné očekávat i od nového ministra životního prostředí, kterým se stal environmentalista Nicolas Hulot.
Samotný premiér dřív pracoval jako manažer společnosti Areva, později převzaté státní společností EDF, která provozuje 58 jaderných reaktorů ve Francii.
<blockquote>
&#8222;Francie potřebuje dosáhnout cílů, které stanovil její prezident. To znamená přístup založený na základu složeném z jaderné energie a rychlý, masivní a viditelný rozvoj obnovitelných zdrojů.&#8220; 
Edouard Philippe, premiér Francie
</blockquote>
Z přesvědčení hlavních politických představitelů Francie je tady možné usuzovat, že země galského kohouta plánuje poměrně výraznou přeměnu energetického mixu. Již z doby vlády předchozího premiéra Hollanda je v plánu snížení podílu výroby jaderných elektráren <a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/ve-francii-ma-byt-roku-2025-odpojeno-34-jadernych-reaktoru/">ze tří čtvrtin na polovinu veškeré produkce</a>.
{&#8222;country&#8220;:&#8220;FR&#8220;,&#8220;type&#8220;:&#8220;AREA&#8220;,&#8220;from&#8220;:&#8220;2017-05-01&#8243;,&#8220;to&#8220;:&#8220;2017-05-22&#8243;,&#8220;caption&#8220;:&#8220;Výroba elektřiny ve Francii v květnu tohoto roku.&#8220;,&#8220;url&#8220;:&#8220;https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php&#8220;,&#8220;source&#8220;:&#8220;shortcode&#8220;,&#8220;start_date&#8220;:&#8220;2017-05-01&#8243;,&#8220;end_date&#8220;:&#8220;2017-05-22&#8243;}
Macron má ale plány i v dalších odvětvích elektroenergetiky. Především pak plány na zdvojnásobení výkonu <a href="http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/fotovoltaicka-elektrarna-princip-funkce-a-soucasti/">solárních</a> a <a href="http://oenergetice.cz/typy-elektraren/vetrne-elektrarny-princip-cinnosti-zakladni-rozdeleni/">větrných elektráren</a> spolu s plánem na uzavření všech <a href="https://www.reuters.com/article/france-election-macron-energy-idUSL5N1FU3KS?type=companyNews">uhelných elektráren do roku 2022</a>.
S koncem výroby elektřiny v uhelných elektrárnách nebude výrazný problém, jelikož již nyní se podíl těchto elektráren na výrobě pohybuje v nižších jednotkách procent a pouze výjimečně jejich výkon přesahuje 2 GW. Naopak cíl v oblasti snížení závislosti na výrobě z jádra má vyšší dopady.
Pro snížení výroby z jádra na 50% by bylo nutné snížit jejich výkon o více než 10 GW, což při odstavení dalších 2 GW uhelných elektráren je, i při značně exportní bilanci francouzské soustav, výrazný zásah do energetického mixu. V konečném důsledku se také nejedná pouze o zásah do energetického mixu, ale touto změnou bude zasažen celý sektor, včetně například zaměstnanosti.
Přesto se dá říct, že Francie má poměrně dobře připravený mix na jeho postupnou transformaci, v jejímž průběhu se bude zvyšovat podíl nestabilních zdrojů. Významný podíl v mixu mají <a href="http://oenergetice.cz/statistiky/francie-elektroenergetika/">jak vodní, tak plynové elektrárny</a>. Ve vodních elektrárnách má Francie přes 25 GW elektrického výkonu, v elektrárnách plynových pak necelých 11 GW.
Francie je navíc podle údajů z roku 2015 největším exportérem elektřiny v Evropě.
<div id="mv-compare-electricity-import-export-2"></div>

var options = {	&#8222;chart&#8220;: { 
		&#8222;type&#8220;: &#8222;column&#8220;, 
		&#8222;height&#8220;: 300, 
		&#8222;borderColor&#8220;: &#8222;#ffffff&#8220;, 
		&#8222;backgroundColor&#8220;: &#8222;rgba(255, 255, 255, 0.01)&#8220; 
	},	&#8222;colors&#8220;: [&#8222;#172e4d&#8220;,&#8220;#172e4d&#8220;,&#8220;#172e4d&#8220;,&#8220;#2a49e6&#8243;,&#8220;#172e4d&#8220;,&#8220;#172e4d&#8220;,&#8220;#172e4d&#8220;,&#8220;#172e4d&#8220;,&#8220;#172e4d&#8220;,&#8220;#172e4d&#8220;,&#8220;#172e4d&#8220;,&#8220;#172e4d&#8220;,&#8220;#172e4d&#8220;,&#8220;#172e4d&#8220;,&#8220;#172e4d&#8220;,&#8220;#172e4d&#8220;,&#8220;#172e4d&#8220;,&#8220;#172e4d&#8220;,&#8220;#172e4d&#8220;,&#8220;#172e4d&#8220;,&#8220;#172e4d&#8220;,&#8220;#172e4d&#8220;,&#8220;#172e4d&#8220;,&#8220;#172e4d&#8220;,&#8220;#172e4d&#8220;,&#8220;#172e4d&#8220;,&#8220;#172e4d&#8220;,&#8220;#172e4d&#8220;], 
	&#8222;plotOptions&#8220;: { 
		&#8222;series&#8220;: { 
			&#8222;dataLabels&#8220;: { 
				&#8222;enabled&#8220;: true 
			} 
		} 
	}, 
	&#8222;title&#8220;: { 
		&#8222;text&#8220;: &#8220; Import a export elektřiny&#8220; 
	}, 
	&#8222;subtitle&#8220;: { 
		&#8222;text&#8220;: &#8220; Saldo elektřiny&#8220; 
	}, 
	&#8222;yAxis&#8220;: { 
		&#8222;title&#8220;: { 
			&#8222;text&#8220;: &#8222;AXIS&#8220; 
		} 
	}, 
	&#8222;credits&#8220;: { 
		&#8222;text&#8220;: &#8222;oEnergetice.cz&#8220;, 
		&#8222;href&#8220;: &#8222;http://www.oenergetice.cz&#8220;, 
		&#8222;style&#8220;: { 
			&#8222;fontSize&#8220;: &#8222;15px&#8220;, 
 &#8222;font-weight&#8220;:&#8220;800&#8243;, 
			&#8222;color&#8220;: &#8222;#444444&#8220;, 
 &#8222;font-style&#8220;:&#8220;italic&#8220; 
		}	}, 
	&#8222;xAxis&#8220;: { 
		&#8222;categories&#8220;: [&#8222;Francie&#8220;,&#8220;Německo&#8220;,&#8220;Švédsko&#8220;,&#8220;Česká republika&#8220;,&#8220;Bulharsko&#8220;,&#8220;Rumunsko&#8220;,&#8220;Estonsko&#8220;,&#8220;Španělsko&#8220;,&#8220;Kypr&#8220;,&#8220;Polsko&#8220;,&#8220;Slovinsko&#8220;,&#8220;Irsko&#8220;,&#8220;Malta&#8220;,&#8220;Lotyšsko&#8220;,&#8220;Portugalsko&#8220;,&#8220;Slovensko&#8220;,&#8220;Dánsko&#8220;,&#8220;Lucembursko&#8220;,&#8220;Chorvatsko&#8220;,&#8220;Litva&#8220;,&#8220;Řecko&#8220;,&#8220;Nizozemsko&#8220;,&#8220;Rakousko&#8220;,&#8220;Maďarsko&#8220;,&#8220;Finsko&#8220;,&#8220;Belgie&#8220;,&#8220;Velká Británie&#8220;,&#8220;Itálie&#8220;] 
	}, 
 &#8222;legend&#8220;: { 
		&#8222;enabled&#8220;: false 
	},&#8220;yAxis&#8220;: { 
		&#8222;title&#8220;: { 
			&#8222;text&#8220;: &#8222;[TWh]&#8220; 
		} 
	},	&#8222;series&#8220;: [ 
		{ 
			&#8222;index&#8220;: 0, 
 &#8222;name&#8220;: &#8222;Saldo elektřiny&#8220;, 
			&#8222;data&#8220;: [{&#8222;name&#8220;:&#8220;Francie&#8220;,&#8220;color&#8220;:&#8220;#172e4d&#8220;,&#8220;y&#8220;:-64.0},{&#8222;name&#8220;:&#8220;Německo&#8220;,&#8220;color&#8220;:&#8220;#172e4d&#8220;,&#8220;y&#8220;:-48.8},{&#8222;name&#8220;:&#8220;Švédsko&#8220;,&#8220;color&#8220;:&#8220;#172e4d&#8220;,&#8220;y&#8220;:-22.1},{&#8222;name&#8220;:&#8220;Česká republika&#8220;,&#8220;color&#8220;:&#8220;#2a49e6&#8243;,&#8220;y&#8220;:-12.8},{&#8222;name&#8220;:&#8220;Bulharsko&#8220;,&#8220;color&#8220;:&#8220;#172e4d&#8220;,&#8220;y&#8220;:-10.5},{&#8222;name&#8220;:&#8220;Rumunsko&#8220;,&#8220;color&#8220;:&#8220;#172e4d&#8220;,&#8220;y&#8220;:-7.0},{&#8222;name&#8220;:&#8220;Estonsko&#8220;,&#8220;color&#8220;:&#8220;#172e4d&#8220;,&#8220;y&#8220;:-1.2},{&#8222;name&#8220;:&#8220;Španělsko&#8220;,&#8220;color&#8220;:&#8220;#172e4d&#8220;,&#8220;y&#8220;:0.0},{&#8222;name&#8220;:&#8220;Kypr&#8220;,&#8220;color&#8220;:&#8220;#172e4d&#8220;,&#8220;y&#8220;:0.0},{&#8222;name&#8220;:&#8220;Polsko&#8220;,&#8220;color&#8220;:&#8220;#172e4d&#8220;,&#8220;y&#8220;:0.0},{&#8222;name&#8220;:&#8220;Slovinsko&#8220;,&#8220;color&#8220;:&#8220;#172e4d&#8220;,&#8220;y&#8220;:0.0},{&#8222;name&#8220;:&#8220;Irsko&#8220;,&#8220;color&#8220;:&#8220;#172e4d&#8220;,&#8220;y&#8220;:1.2},{&#8222;name&#8220;:&#8220;Malta&#8220;,&#8220;color&#8220;:&#8220;#172e4d&#8220;,&#8220;y&#8220;:1.2},{&#8222;name&#8220;:&#8220;Lotyšsko&#8220;,&#8220;color&#8220;:&#8220;#172e4d&#8220;,&#8220;y&#8220;:2.3},{&#8222;name&#8220;:&#8220;Portugalsko&#8220;,&#8220;color&#8220;:&#8220;#172e4d&#8220;,&#8220;y&#8220;:2.3},{&#8222;name&#8220;:&#8220;Slovensko&#8220;,&#8220;color&#8220;:&#8220;#172e4d&#8220;,&#8220;y&#8220;:2.3},{&#8222;name&#8220;:&#8220;Dánsko&#8220;,&#8220;color&#8220;:&#8220;#172e4d&#8220;,&#8220;y&#8220;:5.8},{&#8222;name&#8220;:&#8220;Lucembursko&#8220;,&#8220;color&#8220;:&#8220;#172e4d&#8220;,&#8220;y&#8220;:5.8},{&#8222;name&#8220;:&#8220;Chorvatsko&#8220;,&#8220;color&#8220;:&#8220;#172e4d&#8220;,&#8220;y&#8220;:7.0},{&#8222;name&#8220;:&#8220;Litva&#8220;,&#8220;color&#8220;:&#8220;#172e4d&#8220;,&#8220;y&#8220;:7.0},{&#8222;name&#8220;:&#8220;Řecko&#8220;,&#8220;color&#8220;:&#8220;#172e4d&#8220;,&#8220;y&#8220;:9.3},{&#8222;name&#8220;:&#8220;Nizozemsko&#8220;,&#8220;color&#8220;:&#8220;#172e4d&#8220;,&#8220;y&#8220;:9.3},{&#8222;name&#8220;:&#8220;Rakousko&#8220;,&#8220;color&#8220;:&#8220;#172e4d&#8220;,&#8220;y&#8220;:10.5},{&#8222;name&#8220;:&#8220;Maďarsko&#8220;,&#8220;color&#8220;:&#8220;#172e4d&#8220;,&#8220;y&#8220;:14.0},{&#8222;name&#8220;:&#8220;Finsko&#8220;,&#8220;color&#8220;:&#8220;#172e4d&#8220;,&#8220;y&#8220;:16.3},{&#8222;name&#8220;:&#8220;Belgie&#8220;,&#8220;color&#8220;:&#8220;#172e4d&#8220;,&#8220;y&#8220;:20.9},{&#8222;name&#8220;:&#8220;Velká Británie&#8220;,&#8220;color&#8220;:&#8220;#172e4d&#8220;,&#8220;y&#8220;:20.9},{&#8222;name&#8220;:&#8220;Itálie&#8220;,&#8220;color&#8220;:&#8220;#172e4d&#8220;,&#8220;y&#8220;:46.5}			] 
		} 
	] 
}; 
Highcharts.chart(&#8218;mv-compare-electricity-import-export-2&#8216;,options);

Politické vedení Francie podporuje OZE, očekává se proměna energetiky

Francie je tradiční baštou evropské atomové energetiky i jaderného průmyslu. V posledních letech ale toto odvětví <a href="http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/krize-jadra-ve-francii-nejistota-ovlivni-energetiku-eu-i-cesky-tendr/">zažívá velkou krizi. </a>Francii i celé Evropě hrozí ústup ze slávy.
Nyní přichází nový francouzský prezident Emmanuel Macron, od kterého jeho voliči očekávají, že ukončí celkový ekonomický marasmus v zemi. To se má pochopitelně týkat i atomové energie. Jádro patří k francouzským pýchám, mnozí Francouzi stále vidí v jaderné energetice budoucnost. Podle všeho k nim patří i Macron. Nic na tom nemění ani skutečnost, že je zároveň velkým zastáncem obnovitelných zdrojů a že ho <a href="http://www.politico.eu/article/where-macron-and-le-pen-stand-on-five-energy-issues/">v předvolební kampani svým kladným postojem k atomu předčila</a> jeho soupeřka Marine Le Penová.
Svým způsobem je na tom Macron paradoxně podobně jako americký prezident Donald Trump. Je totiž jasné, že pokud se Francie a Amerika v jaderné energetice nevzpamatují, Západ v tomto ohledu vyklidí prostor Číně, Rusku a možná Jižní Koreji.
<h2>Restart bude těžký</h2>
Současná výchozí situace není pro Macrona vůbec dobrá, problémů kolem jádra se nahromadilo příliš. Všichni už dávno vědí o neuvěřitelném prodražování a protahování staveb nových francouzských reaktorů EPR – ať už v samotné Francii (Flamanville) nebo ve Finsku (Olkiluoto).
A výčet může pokračovat: velké ekonomické potíže francouzské firmy EDF, která jaderné reaktory provozuje; obří finanční potíže společnosti Areva, která tyto reaktory staví; odstávky francouzských jaderných bloků kvůli obavám, že obsahují vadné díly, a informace o zfalšované dokumentaci při výrobě těchto komponent.
Odstupující prezident Francois Hollande během kampaně před předchozími volbami potřeboval podporu zelených a slíbil jim, že bude pracovat na snížení podílu jádra při výrobě elektřiny ze 75 % na 50 %. Tento plán stále platí, i když je velmi pravděpodobné, že jeho deklarované splnění do roku 2025 není reálné.
Francie se za Hollanda fakticky vzdala svého postavení lídra mezi skupinou zemí Evropské unie, které chtějí atomovou energii dále rozvíjet. Roli Paříže fakticky převzal Londýn, i s tím je ovšem vzhledem k brexitu konec.
Hodně se zkomplikovaly také česko-francouzské vztahy, tedy vztahy mezi dvěma zeměmi s tradičním jaderným průmyslem, které se ještě před několika lety snažily společně prosazovat jadernou energetiku v rámci Evropské unie. Zlom nastal po vyřazení francouzské Arevy z později zrušeného tendru na dostavbu Temelína v roce 2012. A trvalo dlouho, než se pak podařilo napětí mezi Paříží a Prahou zase uvolnit.
<h2>Britský vzor</h2>
Emmanuel Macron v předvolební kampani slíbil, že se bude plánu na redukci podílu jádra držet. Informace, které se podařilo v posledních týdnech získat agenturám <a href="https://www.bloomberg.com/politics/articles/2017-04-26/macron-weighs-nuclear-option-as-edf-pushes-52-billion-renewal">Bloomberg</a> a <a href="http://www.reuters.com/article/us-france-election-macron-nuclearpower-e-idUSKBN17Z21B">Reuters</a> z jeho okolí, ale naznačují, že bude v tomto ohledu velmi opatrný. Zmiňovaný pokles na 50 % vyrobené elektřiny údajně může trvat déle. Původní cíl, že se tak má stát do roku 2025, podle všeho není žádné dogma. Politika šéfa Elysejského paláce zřejmě bude pragmatická: Francie by neměla být nadmíru závislá na jednom zdroji energie, ale zároveň by se neměla vzdávat potenciálu tradičního jaderného odvětví.
Macron naopak hodlá podniknout další kroky, které mají francouzský atomový průmysl posílit a tamní jadernou energetiku nejenom udržet, ale také zbavit jejích současných problémů.
Podle zdroje agentury Reuters z Macronova týmu by nový prezident dokonce mohl zvážit zavedení britského systému garantovaných cen elektřiny z nových jaderných reaktorů – takzvaný Contract for Difference. Výhodou tohoto mechanismu je, že už ho Evropská komise schválila v případě britské elektrárny Hinkley Point – tedy té, kterou ostatně mají s čínskou finanční pomocí stavět právě Francouzi.
Pokud se tyto informace potvrdí, znamenalo by to, že ve Francii není konec ani se stavbou nových jaderných elektráren. Ty by mohly nahradit část z desítek dosluhujících bloků, Francie v současnosti provozuje 58 reaktorů.
<h2>Atomový realismus</h2>
<figure id="attachment_17010" style="width: 1000px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/fessenheim-edf.jpg"><img class="size-full wp-image-17010" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/fessenheim-edf.jpg" alt="jaderná elektrárna fessenheim edf" width="1000" height="666" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Francouzská jaderná elektrárna Fessenheim. Zdroj: EDF</figcaption></figure>
Pokud se pozorovatelé finálového duelu francouzských prezidentských voleb zaměřili také na postoje obou kandidátů v energetice, museli nabýt dojmu, že Le Penová podporuje atomovou energetiku mnohem více než Macron. Kandidátka Národní fronty byla proti jakémukoliv omezování jádra ve Francii, dokonce odmítala už schválené odstavení elektrárny Fessenheim u německých hranic, a naopak chtěla stopnout rozvoj větrné energetiky.
Přesto se objevila i témata, v nichž mohl udělat větší radost advokátům jádra naopak Macron.
Le Penová kupříkladu odmítala, aby francouzská společnost EDF pokračovala v britském projektu stavby nových reaktorů v Hinkley Point. Macronova soupeřka chtěla, aby se EDF držela rozvoje jaderné energetiky v samotné Francii. Vítěz voleb naopak považuje projekt Hinkley Point za velmi důležitý pro rozvoj francouzského jaderného průmyslu.
I zastáncům atomové energetiky tak koneckonců může ekonomický realismus zvoleného prezidenta imponovat více než rétorika Le Penové. Emmanuel Macron je bývalý socialista, který se ale zároveň profiloval jako ekonomický reformátor – podobně jako před časem britský premiér Tony Blair.  V mnoha záležitostech bude pravděpodobně hledat zlatou střední cestu. Macron hodlá omezovat roli státu ve francouzské ekonomice, zjevně si ale také uvědomuje, jak důležitá je silná firma EDF s majoritním podílem státu pro tamní energetiku i průmysl.
<h2>Státní injekce</h2>
Jednou z prvních záležitostí, které nyní bude nutné řešit, je dotažení projektu, jenž má postavit francouzské jaderné firmy zase pevně na zem. Tyto firmy získávají podporu státu, kterou musí ještě částečně schválit Brusel. Od Macrona lze očekávat, že bude francouzskou pozici tvrdě hájit – sám se ostatně pod tímto projektem podepsal jako bývalý ministr hospodářství a průmyslu.
Francouzský stát už se podílel na navýšení kapitálu EDF, která má převzít pod svá křídla reaktorový byznys Arevy. EDF se tak stane společností, jež jaderné reaktory nejen provozuje a financuje, ale také sama vyvíjí. V době sílící konkurence z Ruska, Číny a Koreje je to možná pro Francii jediná šance.
Druhá část Arevy se pak má díky státní podpoře transformovat do nové společnosti, která se bude držet dalšího tradičního byznysu – těžby uranu, výroby jaderného paliva a souvisejících služeb. Celková finanční injekce ze strany francouzského státu dosáhne zhruba deseti miliard eur. Nezdá se ale, že by měl Macron jakékoliv pochybnosti o její správnosti. Bez této státní podpory by se Francouzi mohli se svými globálními ambicemi v jaderné energetice rovnou rozloučit.
Stejně tak se nový prezident bude snažit posílit dlouhodobý ekonomický potenciál Francie díky podpoře rozvoji obnovitelných zdrojů.
<h2>Jinak než Německo</h2>
<a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/11/nemeko.jpg"><img class="aligncenter size-full wp-image-30250" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/11/nemeko.jpg" alt="Německo vlajka" width="1600" height="1200" /></a>
Pokud jde o další osud jaderné energetiky v samotné Francii, Emmanuel Macron dával najevo, že v mnoha ohledech ještě čeká na detailní odborné posudky. Audit francouzského jaderného regulátora na přelomu let 2018-2019 by měl ukázat, jestli se vyplatí prodlužovat životnost stávajících jaderných reaktorů. Stejně tak si hodlá Macron vyžádat analýzu skutečných nákladů jaderné energetiky a jejich srovnání s jinými zdroji.
Otázkou zatím zůstává i to, jak vlastně nový prezident dokáže prosazovat své politické představy, když není představitelem ani jedné z tradičních stran. Hodně bude záležet na výsledku příštích parlamentních voleb.
V posledních letech se mnohokrát ukázalo, že v jaderné energetice není nouze o náhlé zvraty. Ani ve Francii, ani jinde ve světě. Různá překvapení nás mohou čekat i v budoucnu.
Zatím se ale zdá, že Macronův realismus je v souladu s přáním většiny francouzských voličů. „Jádro ve Francii má budoucnost a bude tady celá další desetiletí,“ prohlásil Macron během jedné z nedávných politických debat. Momentálně to tedy vypadá na mírný ústup atomu ve francouzském energetickém mixu, jenž má být vyvážen ambicemi na zahraničních trzích a který má zatím hodně daleko k německému protijadernému nadšení.
Autor pracuje jako konzultant a specialista pro energetické projekty agentury HATcom.