Nejstarší reaktor RBMK byl po 45 letech provozu uzavřen
Reaktor číslo 1 jaderné elektrárny Leningradská byl po 45 letech provozu 21. prosince v 11:30 místního času uzavřen. Oznámila to ruská státní společnost Rosatom. Blok 1 JE Leningradská byl prvním reaktorem typu RBMK-1000, zároveň byl také prvním reaktor o výkonu 1000 MWe, který byl v Sovětském svazu zprovozněn. Před odpojením od ruské elektrizační soustavy byl reaktor postupně odstaven v souladu s technologickými předpisy. Celá operace proběhla bez komplikací.
O výstavbě reaktoru bylo rozhodnuto v září 1966. Výstavba elektrárny začala 1. dubna 1970, kritikality bylo v reaktoru poprvé dosaženo 12. září 1973. K sítí byl reaktor připojen 21. prosince 1973. Podle Rosatomu reaktor celkem vyrobil 264,9 TWh elektrické energie.
„První blok JE Leningradská sloužil naší národní ekonomice spolehlivě a bezpečně jak za časů Sovětského svazu, tak za dob moderního Ruska. Došli jsme do poslední fáze životního cyklu jakékoli jaderné elektrárny, a tím je uzavření. V tuto chvíli je naším hlavním cílem udržovat nefunkční blok za stejných bezpečnostních předpisů, vyjmout palivo z reaktoru a připravit všechny jeho systémy pro uzavření.“ – Vladimir Pereguda, ředitel JE Leningradská
Podle federálních předpisů se uzavřený reaktor považuje za provozovaný, dokud z něj nebude odstraněno všechno palivo. Podle současného plánu by odstranění veškerého paliva z reaktoru mělo být hotovo v roce 2023. V současnosti je naplánována řada aktivit, které mají vést k odstranění paliva z reaktoru, deaktivaci systémů a prvků, které byly uvedeny mimo provoz, a zachování provozu i nadále používaných systémů a prvků elektrárny. Jelikož se podle Rosatomu všechny tyto postupy neliší od standardní údržby, jsou zaměstnanci i samotná elektrárna plně připraveni na tento proces.
„V roce 2018 jsme udělali obrovský krok – ještě před tím, než byl první blok uzavřen, byl do komerčního provozu uveden inovativní reaktor generace 3+ s vyšším výkon typu VVER-1200. To tedy znamená, že vyřazený výkon z dob Sovětského svazu bude nahrazen iterativně a bez problémů pro spotřebitele. Ve srovnání s reaktory RBMK mají nově spuštěné reaktory řadu výhod – jsou vybaveny těmi nejvyspělejšími bezpečnostními systémy, mají o 20 % vyšší výkon a jejich projektovaná životnost je dvojnásobná ve srovnání s předchozí generací a dosahuje až 60 let.“ – Andrey Petrov, výkonný ředitel společnosti Rosenergoatom
V provozu je dalších 10 reaktorů RBMK
Reaktory RBMK jsou i nadále v provozu ve třech jaderných elektrárnách – bloky 2, 3, 4 v JE Leningradská, bloky 1 až 4 v JE Kursk a bloky 1, 2 a 3 v JE Smolensk. Dohromady tyto reaktory produkují téměř 30 % veškeré elektrické energie vyrobené v ruských jaderných elektrárnách.
Původní projektovaná životnost reaktorů RBMK činila 30 let. Životnost všech reaktorů v JE leningradská byla ovšem po rozsáhlém výzkumu, ověřování a implementaci modernizací prodloužena o 15 let. Modernizaci podstoupilo 90 % všech systémů a vybavení reaktorů.
Zdroj úvodního obrázku: Rosatom
Mohlo by vás zajímat:
Pro doplnění: Druhý blok druhé fáze Leningradské jaderné elektrárny je ve velmi pokročilé fázi výstavby. Do komerčního provozu by měl jít v roce 2021. Toto datum je dáno spíše termínem plánovaného ukončení provozu druhého bloku RBMK první fáze této elektrárny. Oba bloky vzhledem k možnostem vyvádění výkonu z elektrárny nemohou moc dobře běžet souběžně. Další dva bloky VVER1200 jsou zde v plánu v termínu odpovídajícímu vypnutí dvou zbývajících bloků RBMK. Stejně tak jsou v pokročilé fázi výstavby dva bloky VVER1200 v Kurské jaderné elektrárně, zde jde o první bloky verze VVER1200 s označením VVER-TOI (vyladěnější na základě zkušeností s výstavby předchozích bloků), která by se případně nabízela i pro Česko. I zde se plánuje zahájení výstavby třetího a čtvrtého bloku tak, aby se postupně plynule nahradily bloky RBMK. Nejmladší bloky RBMK jsou v elektrárně Smolensk, Smolensk 1 a 2 by měly fungovat až do roku 2028 a 2030. I jejich plynulá náhrada se plánuje. Poslední blok RBMK, kterým je Smolensk 3, by měl fungovat nejméně do roku 2035, takže na jeho náhradu je čas.
Kromě plynulé náhrady bloků RBMK se Rusku daří plynule nahrazovat staré bloky VVER v Novovoroněžské jaderné elektrárně. Zde začal už před dvěma roky pracovat vůbec první blok VVER1200 a další je nyní těsně před spuštěním.
Bilibinskou jadernou elektrárnu, která se v současné době začne odstavovat, nahradí plovoucí jaderná Akademik Lomonosov, která se příští rok přesune do Peveku a začne fungovat.
Obecně mají Rusové velice dobře fungující program prodlužování provozu jaderných bloků a jejich postupné náhrady po vypršení jejich životnosti. A také výstavby nových bloků. Jak u sebe, tak i v zahraničí.
Pane Wagnere, orientovat se v současné politické situaci na Rusko je bezpečnostní problém, který může přejít do stádia krize a tím i neschopnosti dokončit případnou výstavbu.
VVER 1200 je dobrý design JE, zejména do vnitrozemí. Rusové si udrželi schopnost realizovat takto inženýrsky složitý investiční projekt, na rozdíl od některých jiných, kterým se nyní nedaří spravit diskontinuitu. Bez smírného vypořádání situace s Krymem však patrně nepůjde o partnery pro ČR (embargo na subdodávky nebo využití know-how z USA a EU).
Souhlas, pro možné využití u nás budou také klíčové zkušenosti z průběhu realizace projektů Pakš v Maďarsku a Hanhikivi ve Finsku.
Tak jak to uděláme? Začneme s výstavbou okolo roku 2030?
Ne pane Veselý, o postupu staveb po obdržení licencí jsou už docela rozsáhlé zkušenosti z výstavby v Bělorusku. Zde se nasbírají příští dva roky zkušenosti ze spouštění a začnou se přidávat zkušenosti z provozu k těm, které jsou již v Novovoroněžské a Leningradské jaderné elektrárně. Běloruský projekt je dobrý referenční základ. To, co kriticky odlišuje EU a zmíněné již dokončované projekty, je postup při zahajování stavby a licencování. A spolupráce při tom. A to bude probíhat v Pakši a Hanhikivi v následujících pár letech. My pak můžeme poměrně dobře převzít pozitivní části jejich cestu. A to jsou ty klíčové znalosti, které nám mohou pomoci. A budou dostupné již na začátku dvacátých let. A mám obavy, že to je nejbližší možný termín, kdy budou naši politici schopni rozhodnout způsob financování a výběru dodavatele. A navíc budou postrčeni k akci situací v evropské energetice, která nastane po odstavení jaderných a uhelných bloků nejen v Německu.
Pane Wagnere,
myslíte tu Hanhikivi, kde zrovna před týdnem, čtrnácti dny, oznámili že se to celé o roky posouvá pro neschopnost dodat potřebná lejstra? O čemž, jak si vzpomínám, se psalo zde. To není moc dobrý signál, stejně jako to, co už se občas po světě proslýchá, že si nabrali příliš mnoho závazků po celém světě a nemusí to být pro ně jednoduché všechno splnit, zvláště pokud tam jsou třeba půjčky či spolufinancování z jejich strany.
Politickou situaci bych kolem toho opravdu nezlehčoval, to není plyn, kde když se naštvete se můžete otočit k Rusku zády a dovážet jej, byť dráž, z USA, Kataru, nebo odjinud, Chtě nechtě na takovém projektu budou vznikat dlouhodobé známosti nejen na úrovni technických pracovníků a to by mohlo, vzhledem k chování Ruska, představovat jisté riziko. Takže bych s výběrem ruské firmy byl velmi velmi opatrný, byť by to byla nejlepší nabídka, mohla by z dlouhodobého hlediska představovat riziko.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se