Nový jaderný blok Flamanville 3 se kvůli pandemii prodraží a opět zpozdí

No, dalo se to čekat. Ale je to škoda, ne že ne. Francouzi by si měli dvakrát, třikrát až čtyřikrát rozmyslet ty další reaktory typu EPR2, resp. pořádně vyladit dizajn v počítačech a pak si stopro ověřit dodavatelský firmy, jestli uměj svářet a podobně.

Smutné pro Francouze je to,že Čína tyto dva reaktory stavěla zhruba poloviční dobu. Přitom Frantíci se Siemensem tento reaktor vyvinuli.

Bohužel, to půjde na úkor kvality. Když si článek přečtete podrobně, zjistíte, že problémy jsou hlavně v kvalitě práce. To samé Rusko. Číňani i Rusové víc riskují a střední doba do poruchy takových zažízení může být samozřejmě někde jinde. Klidně o řád. A to je samozřejmě problém. Nikdo nechce další Černobyl, nebo Fukušimu.

Číňanů je mnoho, jich nějaké svary a bezpečnost netrápí, resp. se tam o tom ani veřejnost nemá jak dozvědět, tam je jiný režim.

Když jsem chtěl přidat komentář, dvakrát mašinka spadla, napotřetí se snad povede (jestli to čeká někde v potrubí, prosím redakci, ať duplicity smaže). Jen pro info, že energetické spouštění EPR OL3 je sice náročné, ale pod kontrolou:

https://www.tvo.fi/en/index/production/plantunits/ol3/ol3forecast.html

Finům za informační otevřenost palec nahoru.

Což znamená, že kdyby se u nás takový blok stavěl, tak by byla ze začátku reálná cena 500 000 000 000 Kč a v době kdy by byl za těch patnáct až dvacet let spuštěn by byla cena 1 000 000 000 000 Kč. Děkuji, nechci. Nedělejme tunel tisíciletí.

My postupně dáme 600 000 000 mld. Kč na solární boom z let 2009 až 2010. Tyto elektrárny vyrábí cca 1,5 % elektřiny v ČR, přičemž v zimě, kdy je elektřiny potřeba nejvíce, nevyrábějí skoro nic.

Francouzi dají 300 000 000 mld. Kč za elektrárnu, která vyrábí elektřinu v zimě, v létě, ve dne, v noci, za bezvětří, prostě kdykoliv a která by u nás by pokryla cca 13 % výroby elektřiny.

Čili i kdybychom za tu elektrárnu dali dvakrát více než Frantíci, bude to pořád dvacetkrát levnější než náš solární tunel.

Nutno upozornit, že je potřeba na cca. 2 měsíce v roce blok odstavit kvůli výměně paliva. To se samozřejmě plánuje dlouho dopředu.

Ano, samozřejmě. Dukovany mají koeficient využití kolem 85 % a to je nadprůměr. Některé elektrárny mají odstávky delší.

Koeficient využití jaderných elektráren se celosvětově dlouhodobě pohybuje mezi 80-85 % - např. v roce 2019 byl 83,1 %, takže Dukovany se v tomto ohledu nijak nevymykají z celosvětového průměru.

Francouzi dají 300 miliard a pak dalších 400 miliard za údržbu, mzdy a palivo.

Pokud teda nedojde k dalšímu pnutí v Kazachstánu, pak se to může o nějakou miliardičku prodražit.

Nemluvě o tom kolik projeli ve Finsku a kolik stál vývoj toho zázraku jménem EPR.

A nikdo snad nerozporuje že tzv. solární tunel byl chybou.

Nyní by to stálo desetinu a za pět let ještě míň.

"Dají 300 miliard a pak dalších 400 miliard za údržbu, mzdy a palivo", a dostanou z něj za těch uvedených 700 miliard Kč 700 milionů MWh, což je 1000 Kč za MWh aneb cca 40 €/MWh. Je to sice trochu zjednodušené a ve skutečnosti to bude trochu víc, ale smysl je doufám jasný...

Francouzi možná jo, u nás by ta cifra byla určitě nižší, už jen kvůli nižším mzdám, menší přezaměstnanosti a tomu, že český zaměstnanec narozdíl od francouzského nemůže vysoudit po zaměstnavateli více než 1 mil. Kč za to, že se v práci nudil.

Náklady na zaměstnance by byly cca 1 mld. Kč ročně, náklady na palivo cca 100 mil. Kč ročně. Údržbu nedokážu odhadnout. Plus se musí spořit na jaderný účet a další věci. Kdyby to bylo 5 mld. Kč ročně včetně budoucí inflace, tak za 20 let (srovnávám časový horizont s podporou solárních elektráren) je to 100 mld Kč.

ad Michal: Ano, všechno bude levnější než solární tunel z let 2009-10. To nikdo nezpochybňuje. Ale teď již jsou fotovoltaické velké elektrárny v našem regionu 7x levnější a koncem této dekády budou více než 10 krát levnější.

Naproti tomu nové JE jsou stále dražší a již v současnosti představují výrazně nejdražší způsob výroby elektřiny v EU.

Takže co? Myslíte že je nejlepší vytvořit nový tunel, tentokrát tunel jaderný, abychom zase zbytečně (jako rozhodnutím z let 2009-10) vyhodili stovky miliard korun?

Francie nám těžko může být vzorem, plánovali odstavit starou JE ve Fessenheimu až postaví novou ve Flamanville. A výsledek: starou JE již zavřeli, nová je neustále dražší a dražší a ještě to bude x let trvat než bude dostavěná, zpoždění ve výstavbě je cca 10 let. To není příklad k následování.

Celosvětový trend je jasný: většina investic jde do FVE, VtE, do baterií, to je budoucnost nové energetiky. Energetiky obnovitelných, bezodpadových, recyklovatelných čistých zdrojů, nezatěžujících životní prostředí, energetiky která nás během 30 let zbaví závislosti na fosilních zdrojích, které mají extrémně fluktulující ceny a jsou zdrojem napětí a lokálních válek v celém světě.

Tvrzení "Naproti tomu nové JE jsou stále dražší a již v současnosti představují výrazně nejdražší způsob výroby elektřiny v EU" je lež.

to je Emilův názor, skutečný stav který jsem jen tlumočil, ukazují renomované světové agentury, zabývající se ekonomickým poradenstvím (BNEF, Lazards, ...)

Není to žádný "Emilův názor", je to Vaněčkova čistá lež, dokonce ani zmiňovaná banka Lazards nic takového netvrdí, a to přitom tato banka podhodnocuje životnost jaderných elektráren dokonce i proti té projektem stanovené, natož aby počítala s LTO, ke kterému běžně dochází. Dále tato banka počítá s takovými kapitálovými náklady, s jakými se v EU žádné jaderné elektrárny nestaví a stavět neplánují.

Skutečnost daleko lépe ukazuje třeba přehled Mezinárodní energetické agentury zde:

iea. org/reports/projected-costs-of-generating-electricity-2020

Emil zapomněl dodat, že jeho odkaz je jen lobbystický pohled od, cituji "OECD Nuclear Energy Agency", autora jaderných "výpočtů".

Objektivní ekonomický rozbor pro investory podávají renomované Boomberg New Energy Finance nebo Lazards.

Není to žádný "lobbystický pohled", jsou to oficiální data, která zveřejňuje Mezinárodní energetická agentura. A podobná data zveřejňuje i evropská banka Barclays, o dost větší a významnější banka než Lazards viz str. 11:

app. box. com/s/ooduy5qkpevlb9rj4j7ftzze6ba456zl

P.S.: Už jste si našel, který zdroj ve skutečnosti banka Lazards považuje za nejdražší?

Emile, Emile, je to nemilé, ale co je dražší, než nová jaderná elektrárna?

Stačí se do těch odkazů podívat, Karásku.

ad Emil: vtip je v tom, že já porovnávám jen zdroje přibližně stejné velikosti, okolo 1 GW výkonu.

neporovnávám EPR 1,6 GW reaktor s cenou malých střešních instalací fotovoltaiky.

Tu bych mohl porovnávat jen s malinkými jadernými reaktůrky, co se vejdou do sklepa....

Výborně, takže už sám přiznáváte, že tvrzení "naproti tomu nové JE jsou stále dražší a již v současnosti představují výrazně nejdražší způsob výroby elektřiny v EU" byla lež, nic o velikosti "okolo 1 GW výkonu" v něm není, to je už jen následná obvyklá zoufalá snaha se z té lži nějak vykroutit.

ad Emil: ano, jen jsem upřesnil svoje obecné tvrzení, aby ho Emil nemohl vyvrátit.

Ano, je třeba psát přesně. Srovnávat cca 1 GW elektrárny mezi sebou, ne třeba s malými střešními instalacemi.

Tak v tom "upřesňování" můžete pokračovat vesele dál, protože to pořád ještě není pravda ani po tom "upřesnění". Ještě jste zapomněl doplnit, že mezi 1 GW elektrárnami to platí jedině v případě nereálně vysokých nákladů na financování výstavby a nereálně nízké životnosti takové elektrárny, jak ukazují mnou výše odkazovaná data. A samozřejmě také např. u plynových elektráren za předpokladu momentálně nereálně nízkých cen zemního plynu.

Zkrátka těch omezujících podmínek je tolik, že to krásně odhaluje vaši demagogii.

a hlavně Emile, v té vysoké ceně jaderných elektráren a elektřiny z jaderných elektráren navíc nejsou zhodnocena rizika. Ty jsou u JE zdaleka nejvyšší, viděli jsme to v Japonsku v roce 2011,

nejenom obrovské škody, nesplatitelné žádnou energetickou firmou (ale jen státem),

dále obrovské škody pro všechny japonské JE, nezasažené žádným tsunami (nemohli dál vyrábět, obrovské vícenáklady na bezpečnost, většina jich byla/bude odstavena).

To jsou těžko vyčíslitelné sumy peněz, stát se podobná havarie v EU výsledek by byl podobný.

(samozřejmě v Číně či Rusku by to bylo jinak).

Takže tady máte další moje upřesnění, nevyvratitelná realita.

Nakonec rozhodne chování investorů: ti zváží přínosy a hlavně rizika. V EU je to již vidět, do jaderných investic soukromí investoři nejdou, chystá se jen pár státních investic, z hlediska celé EU je zřejmý pokles významu jaderné energetiky pro Energetický přechod.

A ten zde diskutovaný koeficient tři zatím funguje pro jádro: zhruba 3x delší doba výstavby a třikrát vyšší cena než byly původní sliby.

Tvrzení, že rizika "jsou u JE zdaleka nejvyšší" je další Vaněčkova lež. Ta rizika nejsou v poměru k množství vyrobené elektřiny o nic vyšší než u jiných "čistých" způsobů výroby elektřiny, naopak některé způsoby výroby elektřiny mají ta rizika řádově vyšší - fosilní paliva, vodní elektrárny nebo biomasa. Opět lze snadno dokázat pomocí statistik, viz např. zde: forbes. com/sites/jamesconca/2012/06/10/energys-deathprint-a-price-always-paid/#64c4f40a709b

Žádný "zde diskutovaný koeficient tři" pro jádro nefunguje, opět jsem dokládal statistikami doby výstavby reaktorů třetí generace, jak celosvětově, tak celosvětově mimo Čínu, jak požadoval pan Veselý.

naposledy ad Emil:

Opět se snaží Emil okecat realitu, co se přihodilo v Japonsku a co se může obdobného přihodit v jakékoliv technicky vyspělé zemi, to Emil neokecá.

A to bylo i impulsem pro urychlené odstavení JE v Německu, ne "nějaké Emilovské statistiky", ale realita roku 2011. Nic jiného.

Přitom Japonsko i Německo jsou technicky jedny z nejvyspělejších zemí světa.

Ke "koeficientu tří". Emil systematicky odvádí pozornost od toho, co platí ve světě, kde žijeme=EU. Že to bude v Číně jiné, o tom nepochybuji....

Ano, třikrát dražší, třikrát delší doba výstavby-to v EU platí. Bohužel.

Realitu se tu opět snaží okecat jedině Vaněček. To co se přihodilo v Japonsku byla jedna z největších přírodních katastrof v dějinách lidstva, při které zemřelo zhruba 20 tisíc lidí, na radiaci ze související havárie jaderné elektrárny přitom nezemřel nikdo. Naopak umírají tisíce lidí ročně kvůli nepřiměřené reakci na tuto havárii v podobě zavírání jaderných reaktorů a nahrazování jejich výroby daleko nebezpečnějšími způsoby její výroby. A pokud chceme porovnávat dopady různých způsobů výroby elektřiny, nelze to dělat jinak než v poměru k množství elektřiny, jaké vyrobí. Takže ty statistiky jsou jediný validní způsob, jak tu nebezpečnost porovnat. Vaněček předvádí stejnou demagogie jako např. si vybrat jednu leteckou katastrofu a na ní "dokumentovat" nebezpečnost letectví, přičemž nezapočítávat několikanásobně vyšší počet obětí na počet kilometrů ostatních způsobů dopravy, které jen nejsou tolik vidět.

Ke koeficientu tří: Vaněček systematicky odvádí pozornost od toho, že ten koeficient vypočítal z pouhých dvou reaktorů třetí generace, které se v EU staví, a snaží se tu na základě pouhých dvou příkladů jednoho dodavatele vyvolávat dojem, že takto nutně musí dopadnout každý další, což je opět další Vaněčkova manipulace. Z tak malého vzorku absolutně nelze žádné takové zákonitosti vyvozovat.

pro Emila přidávám třetí případ, víc jsem nenašel

cituji:

Slovensko

V zemi se staví dva nové bloky jaderné elektrárny Mochovce. Výstavba třetího a čtvrtého bloku v Mochovcích začala v roce 1987. Kvůli nedostatku peněz však byly práce v 90. letech pozastaveny, obnoveny byly v roce 2008 poté, co majoritní podíl ve společnosti Slovenské elektrárne (SE) získal italský koncern Enel. Realizaci projektu provázely informace o použití nekvalitního materiálu a policejní razie v elektrárně. Zahájení provozu čtvrtého bloku elektrárny se podle dřívějších informací očekává dva roky po spuštění třetího bloku.

Do vlastnické struktury SE v roce 2016 vstoupila česká skupina Energetický a průmyslový holding. Zbylých 34 procent SE drží slovenská vláda. Projekt je podle EPH největší soukromou investicí na Slovensku.

Dokončení třetího a čtvrtého bloku elektrárny se proti původním plánům opožďuje a rozpočet projektu z původních 2,78 miliardy eur (70,2 miliardy korun) postupně vzrostl na více než dvojnásobek. V červenci 2018 řekl slovenský premiér Peter Pellegrini, že italský koncern Enel poskytne společnosti SE půjčku 700 milionů eur (18 miliard korun) na financování dostavby elektrárny.

Takže podle očekávání Vaněčkovo naposledy nebylo tak úplně naposledy...

Mochovce nejsou stavba reaktoru třetí generace, o kterých je tu celou dobu řeč. Je to dostavba rozestavěných reaktorů druhé generace, která o tom jak se budou stavět další reaktory třetí generace nevypovídá vůbec nic. Takže opět další průhledný pokus o manipulaci.

Jednak ta fotovoltaika vyrábí tři procenta, potom poprosím o prokázání těch údajů, že ta fotovoltaika sátla 600 mld. a Frantíci zatím přiznali v přepočtu 311 mld. a ještě nemají dosatvěno.

No, zatím jsme dali 1 000 000 000 000 za elektrárny, které produkují při stejném instalovaném výkonu použ 8% energie Temelína, a to ještě jenom někdy.

Klasika. Empiricky se dá říci, že koeficient celkové doby výstavby JE se pohybuje někde kolem 3 oproti plánu. Připomíná mi to mojí odlíbenou konstantu 2,7, kterou jsem používal při odhadu skutečné doby vývoje SW. Cena taky kopíruje stejný koeficient. Je to skoro úplně stejné jako Olkiluoto 3.

Empiricky se nic takového říci nedá, průměrná doba výstavby reaktorů třetí generace se započtením všech těchto zpožděných reaktorů není ani 9 let (medián ještě o něco nižší), takže kdyby platila ta vaše vymyšlená konstanta, musela by být průměrná plánovaná doba výstavby necelé tři roky, což je úplný nesmysl, obvykle se plánuje doba výstavby 5-7 let.

A bez Číny? Přece jen, jiný kraj a čínské podmínky tady asi těžko někdo bude replikovat.

Bez Číny mi vychází průměr 9,6 a medián 9,4 let, takže ani bez Číny to vůbec nevychází, zvlášť když mimo Čínu dnes nikdo nepočítá s tím, že reaktor postaví za 5 let. Obvykle se počítá se sedmi roky.

ad Emil: a jaký průměr doby výstavby JE Vám vychází pro jaderné elektrárny stavěné v tomto tisíciletí v EU? Neskutečně vysoké číslo, že ano? Stačí aspoň udat dolní odhad (že to bude "více než"), protože většina se v EU ještě nepostavila.

I když už tam zahrnete úspěšnou Olkiluoto 3 s dobou výstavby 17 let.

Tak počítejte. Předem děkuji.

Nemáte vůbec zač, protože jednak si průměr z těch dvou reaktorů třetí generace jistě zvládnete spočítat sám, a hlavně jsou dva reaktory tak malý vzorek, že se z nich nedá vůbec nic vyvozovat.

Vystavba JE je ve skutecnosti mnohem delsi. Je nutne pripocitat hodne dlouhou dobu priprav a studii, zda je mozne takovou JE postavit. V CR je snaha o vystavbu jednoho bloku uz pres 10 let a porad se nic kloudneho nerozhodlo. U FVE je od prvnich uvah az po zprovozneni 10-20x kratsi.

Já používám 2.6 :-D.

Asi to platí pro vývoj čehokoliv, ale určitě to neplatí pro další kusy. Tam jde naopak cena (a čas) s každým prudce dolů.

To platí u výroby (vývoje), který se dá prototypovat a pak už jen opakovat. Výstavba JE je ale stejně vždycky unikát, i když je technologie už ověřená. Možná, že to bude platit u těch malých modulárních reaktorů, ale tam je problém trochu jiný. Nevyplatí se z hlediska potřeby vysoce kvalifikovanéí obsluhy a ochrany.

Opět to není pravda, sériové výroby se dosahuje i u velkých bloků.

Ano, na Olkiluoto to pěkně sedí, ten koeficient okolo tří.