Obce z Vysočiny se brání proti úložišti u Nejvyššího správního soudu
Obce z Vysočiny, na jejichž území se zvažuje stavba hlubinného úložiště jaderného paliva, podaly k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS) žalobu na ministerstvo životního prostředí (MŽP). Učinily tak stejně jako před časem obce z lokality Březový potok z Pošumaví a Janoch u Temelína. Nechtějí, aby na jejich území státní Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) dělala vrty a další geologické práce. ČTK to řekl mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti a starosta Rudíkova na Třebíčsku Zdeněk Souček.
"Žalobu jsme podali minulý týden ve středu. Moc nadějí do toho nedáváme, protože už jednou správní žaloby skončily i u Ústavního soudu, a ta judikatura pro nás bohužel vyšla tak: 'v současné době se vám nic neděje, zatím se jen lokalita vyhledává, předjímáte závěr, že u vás bude úložiště'. Ale považujeme za důležité zkoušet to znovu a znovu," řekl Souček.
Žádné geologické práce spojené z průzkumem lokality se podle něj zatím v okolí obce nedělají.
V úložišti mají být v budoucnu půl kilometru pod zemí trvale uložené tisíce tun použitého paliva z jaderných elektráren. SÚRAO má kvůli stavbě úložiště prověřovat čtyři území. Vedle Janocha a Březového potoku také lokalitu Horka a Hrádek na Vysočině. Rudíkov je součástí Horky. Nejvhodnější místo chce správa vybrat do roku 2030. Za dalších 20 let by mělo být postavené.
Jaderný odpad. Zdroj Pixabay
Obce se úložišti dlouhodobě brání. V nyní podané žalobě namítají i to, že ministerstvo při stanovení průzkumných území pro geologické práce nedostatečně zvážilo veřejné zájmy na ochraně vody, přírody i krajiny. Žalují také nedostatečnou ochranu vlastnických práv.
Úložiště za více než 100 miliard korun mělo původně vzniknout do roku 2065, o urychlení výstavby se mluví kvůli dočasnému zařazení jádra v EU mezi zelené investice. Podmínkou je to, že státy spoléhající na jadernou energetiku mají mít hlubinná úložiště od roku 2050.
Mohlo by vás zajímat:
Zvláštní, čekal bych že budou zástupy obci, kdyz my Češi tak milujeme JE. Tipují, že nakonec to nejlépe geologický vyjde v dukovanech (aniž by se tam koplo do země), protože tady by to snad opravdu lidí i chteli. Asi si říkají, že když je ve sklepě radon, tak už to vyjde nastejno.
V Dukovanech a Temelíně už geologický průzkum byl proveden. Kvůli elektrárně.
Ostatně doufám, že nesmyslný požadavek EK na trvalé úložiště v každé zemi, která JE provozuje, bude odvolán - stejně jako současná nesmyslná EK. A bude uznáno, že "vyhořelé" jaderné palivo je důležitá surovina. Což je.
Tak mi nájdite niekoho kto to kúpi . Zarobíte miliardy.
Odpověď se jasně nabízí v níže uvedeném článku o vyvyjených thoriových malých reaktorech. Takový je budoucí směr výhodnější po všech stránkách oproti velkému jádru včetně a následně i malému v podobě SMR. Jediné nevýhoda je ve zpoždění vývoje, což však může být rychle eliminovano díky důležitosti a upřené větší pozornosti.
Není divu, že se obyvatelstvo brání, nyní tam budou ukládat a pak se to bude tahat zase ven pro využití a likvidaci, tak jak to vidíme v současném odstranění bývalých podobných zátěží. Říká se tomu nepoučitelnost.
Co by thoriový reaktor dělal s použitým uranovým palivem?
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se