Obce z Vysočiny se brání proti úložišti u Nejvyššího správního soudu

Zvláštní, čekal bych že budou zástupy obci, kdyz my Češi tak milujeme JE. Tipují, že nakonec to nejlépe geologický vyjde v dukovanech (aniž by se tam koplo do země), protože tady by to snad opravdu lidí i chteli. Asi si říkají, že když je ve sklepě radon, tak už to vyjde nastejno.

V Dukovanech a Temelíně už geologický průzkum byl proveden. Kvůli elektrárně.

Ostatně doufám, že nesmyslný požadavek EK na trvalé úložiště v každé zemi, která JE provozuje, bude odvolán - stejně jako současná nesmyslná EK. A bude uznáno, že "vyhořelé" jaderné palivo je důležitá surovina. Což je.

Tak mi nájdite niekoho kto to kúpi . Zarobíte miliardy.

Kupovat to nikdo nebude, ale firma TVEL je ochotná odebrat veškeré "vyhořelé" palivo z článků, které dodala. Když se začátkem století jednalo o tom, kdo bude dodávat do Temelína, jeden z ředitelů TVELu si trpce stěžoval, že Česko nemá zákony, které by to umožňovaly a dával za příklad Bulharsko, pro něž to není problém.

Nevím, zda je to převzatá iniciativa EU, nebo vlastní česká.

Tak to je škoda, že to nevyšlo. Většina vyhořelého paliva mohla skončit u TVELU a nyní bychom měli čistý stůl.

No, mně to říkat nemusíte.

Ale nejspíš by to EU stejně zakázala v nějakém balíčku sankcí. To by tak hrálo, aby si TVEL hrál s naším vyhořelým palivem! A co teprv s americkým!!!

Odpověď se jasně nabízí v níže uvedeném článku o vyvyjených thoriových malých reaktorech. Takový je budoucí směr výhodnější po všech stránkách oproti velkému jádru včetně a následně i malému v podobě SMR. Jediné nevýhoda je ve zpoždění vývoje, což však může být rychle eliminovano díky důležitosti a upřené větší pozornosti.

Není divu, že se obyvatelstvo brání, nyní tam budou ukládat a pak se to bude tahat zase ven pro využití a likvidaci, tak jak to vidíme v současném odstranění bývalých podobných zátěží. Říká se tomu nepoučitelnost.

Co by thoriový reaktor dělal s použitým uranovým palivem?

Naznačeno je to v tom odvolavacím článku viz specifikace. Protože bude tento odpad stále nabývat na větším objemu, bude upřena snaha na jeho minimalizování či úplného odstranění. Lidský genom v tomto neradno podceňovat.

Takže jako vždy, nemáte nejmenší tušení...

Ad Emil ;26. červenec 2025, 11:52 ; Richie ; 26. červenec 2025, 23:10

Ohledně využití stávajícího uranového odpadu se lze dočíst na ekonomickydenik.cz v článku: Dánové chtějí do norské energetiky nasadit malé reaktory: 1 MWh má stát pár eur

Je otázka, zda nesmyslný tlak EU na předčasné budování dlouhodobých úložišť v době poloprázdných úložišť ve stávajících JE (když z něj ještě nezmizely ani ty velmi krátkodobé transurany), není jen snaha dále znevýhodnit JE oproti vodíkovému snu a bezvýhradného OZE německých soudruhů.

Co to račte plácat? Thoriové palivo a "vyhořelé" uranové nemají nic společného.

Z "vyhořelého" uranového paliva se separují transurany, zejména Pu, kterým Zelení Khmérové tak děsí neznalé a které se dá použít jako štěpný materiál v palivu MOX a REMIX Experimentálně se už zkouší i další transurany.

Experimenty nejsou plácání. Problém s tímto vyhořelým uranovím odpadem je vyřešen dle současných vědomostí, zkušeností a zvyklostí, tak jak se nakládalo i v minulosti (z nouze ctnost) i když s jiným druhem a dnes nás tyto sanace značně ekonomicky dlouhodobě zatěžují.

„Experiment nie je plácanie“ — nepochybne. Rovnako ako zbožné želanie nie je technologický plán a neurčité „viz specifikace“ nenahrádza fyzikálnu realitu.

Pán Černý naznačuje, že thóriové reaktory vyriešia problém vyhoreného uránového paliva, pretože… pretože je to niekde naznačeno. Pravdepodobne vo hviezdach, alebo aspoň v prílohách, ktoré čítali len tí najosvietenejší.

Je síce fakt, že experimenty prebiehajú — rovnako ako je fakt, že premenou olova na zlato sa tiež kedysi vážne zaoberala alchýmia. Dnes sa však väčšina odborníkov zhoduje, že použitie thória a spracovanie existujúceho vysokoaktívneho uránového odpadu sú dve odlišné disciplíny, zhruba ako pestovanie zemiakov a výroba vína.

A áno, „současné vědomosti, zkušenosti a zvyklosti“ sú istotne dôležité — no kým sa nepretavia do konkrétnej technológie, legislatívy a praxe, ich použiteľnosť je rovnaká ako manuál k teleportéru vytlačený na cukrovej vate.

V skratke: budúcnosť možno raz prinesie thóriové zázraky a úplnú transmutáciu odpadu na zelenú energiu. Dovtedy si však radšej podržíme reálnu geológiu, inžinierstvo a dávkové limity, než nadšené vízie, kde sa všetko vyrieši „nějak“ a „někdy“.

U dánské společnosti Copenhagen Atomics se nezdá, že by ve vývoji jejich thoriového reaktoru na principu roztavených solí stavěla na vodě a že by horizont 2030 počátku nasazení reaktoru byl nereálný. Thorium má oproti uranu výhodu ve značně větším výskytu prakticky jediného izotopu 232Th, který by vyvíjený reaktor plně využil. Oproti tomu stávající flotila většiny JE založených na uranu 235U vyžaduje obohacování paliva o 235U, protože přírodní složení izotopů je 99,2% 238U / 0,8% 235U. Z toho naopak vyplývá veliký podíl jaderného odpadu.

Logické ale je, že v energetice nelze zatím sázet na nějakého thoriového holuba na střeše, ale zatím musíme vystačit s uranovým vrabcem i pro nejbližší projekty.

S ohledem na geologickou stabilitu České tabule bude určitě výhodnější postavit dlouhodobé úložiště než nějaká smlouva s jaderným vyděračem TVEL, aby měl k dispozici více materiálu pro obnovu jaderných bomb.

V přírodním uranu je sice podíl štěpeného izotopu jen 0,7 %, ale pořád je to o 0,7 pb víc než u thoria, které žádný štěpný izotop nemá. Thorium se tedy musí pomocí nějakého štěpného izotopu (uran-235, plutonium-239) přeměnit na štěpný izotop uran-233, podobně jako uran-238 na plutonium-239, aby se později dalo energeticky využít. Reaktor Copenhagen Atomics není navržený jako množivý, takže bude potřebovat doplňovat štěpný izotop zvenčí, tj. pravděpodobně uran obohacený na <20 %.

Ad Emil ; 27. červenec 2025, 10:59

Reaktor Copenhagen Atomics není opravdu navržený jako množivý, nevyrábí tedy více paliva, než spotřebuje. Dokonce pro svůj první cyklus bude muset využít externí jiné palivo zvenku. Pro další cykly si ale již vystačí s vlastní transmutací 232Th na palivo (233U). Funkční cyklus (232Th - 233Th-233Pa-233U) podrobně popisuje Copenhagen Atomics v celé řadě přednášek na YouTube.

To si samozřejmě vystačit nemůže, když není množivý a tím pádem víc štěpného izotopu spotřebuje než vyrobí.

ad Josef Sedlák 27. červenec 2025, 10:30

áno pripomienku k reaktorom Copenhagen Atomics akceptujem (a držím im palce) a súhlasím, že z tohto pohľadu bola moja reakcia možno trochu preexponovaná - ale ako som už reagoval nižšie, aby to tak fungovalo musia to dotiahnuť do úspešného konca a realizovať nasadenie v tisícoch (v čom im samozrejme tiež držím palce) .. ale ako ste to sám spomenul, zatiaľ je to holub na streche (aj keď veľmi pekný) ..

Ad Richie ; 26. červenec 2025, 23:10

Ohledně využití stávajícího uranového odpadu se lze dočíst na ekonomickydenik.cz v článku:

Dánové chtějí do norské energetiky nasadit malé reaktory: 1 MWh má stát pár eur

Je otázka, zda nesmyslný tlak EU na bodování dlouhodobých úložišť v době poloprázdných úložišť ve stávajících JE daleko dopředu (když z něj ještě nezmizely ani ty velmi krátkodobé transurany), není jen snaha dále znevýhodnit JE oproti vodíkovému snu německých soudruhů.

ad Josef Sedlák 27. červenec 2025, 10:53

Ad tóriové reaktory a uránový odpad - áno vedia spracovať (teda chceli by) nejaké množstvo upraveného odpadu, ale ako štartér - nie ako priebežné palivo (ak som dobre pochopil popis ich technológie na ich vlastnej stránke) - teda trochu z neho odoberú, ale na recyklovanie väčšieho množstva by sme museli hovoriť o skutočne masívnom nasadení v tisíckach inštalácií (čo im prajem)

a s tým tlakom EU to vidím podobne ..

Proč v unii nepostavit jedno velké uložiště místo 25 malých? A ne uložiště ale přístupné - hlubinný sklad ze kterého se může i odebírat až bude potřeba, jestli i v EU zaznamenáme pokrok v jaderných technologiích a bude zde provozován rychlý reaktor, nebo těžkovodní pro vytápění tak se ještě vyhořelé palivo bude hodit

Myšlienka spoločného európskeho hlbinného úložiska má z technického a ekonomického hľadiska logiku – sústrediť financie, geologické prieskumy aj výstavbu do jedného bezpečného riešenia. V praxi však naráža na niekoľko zásadných prekážok:

- Právne a regulačné rozdiely – každá krajina má vlastné legislatívne požiadavky na nakladanie s rádioaktívnym odpadom.

- Politická nepriechodnosť – verejnosť vo väčšine krajín by odmietla, aby sa na ich území skladoval odpad z iných štátov.

- Náročnosť prepravy – prevoz vyhoreného paliva je extrémne regulovaný, vyžaduje špeciálne kontajnery, povolenia, ozbrojený doprovod a nie je jednoduché ho presúvať cez hranice viacerých štátov.

- Bezpečnostné riziká a vnímanie verejnosti – aj keď sú technológie bezpečné, mediálny obraz a verejná mienka sú často rozhodujúce.

Nevzpomínáte na ty manévry kolem přepravy do meziskladu v Gorlebenu? Zelení se přivazovali a posléze pomocí řetězů i nechávali přivařit ke kolejnicím a současně řvali, jak je ta přeprava nebezpečná, jak ozařuje okolí... Uvažující člověk by spíše trval na co nejrychlejší přepravě, aby náklad "ozařoval okolí" (samozřejmě ozařoval jen v jejich fantasii) co nejkratší dobu. A držel by se co nejdál.

Ale chtít od Zelených Khmérů logiku je nelogické. A od ozeášů némlich tak.