Domů
Jaderné elektrárny
První sériově vyrobená vsázka paliva MOX byla zavezena do reaktoru BN-800
Jaderná elektrárna Belojarsk 4; Zdroj: Rosatom
Zdroj: Rosatom

První sériově vyrobená vsázka paliva MOX byla zavezena do reaktoru BN-800

Čtvrtý blok Jaderné elektrárny Bělojarsk v ruské oblasti Sverdlovsk byl po odstávce opět spuštěn. Poprvé bylo do aktivní zóny reaktoru umístěno sériově vyrobené palivu typu MOX. Do roku 2021 by měl být reaktor na rychlé neutrony (FNR) provozován výhradně se sériovými palivovými soubory MOX.

Reaktor Bělojarsk 4 byl nejprve provozován se smíšenou palivovou vsázkou obsahující jak uranové, tak MOX palivo. Uranové palivové soubory byly vyráběny závodem Elemash, který je hlavním výrobním zařízením palivové společnosti TVEL ve městě Elektrostal, oblíž Moskvy. Experimentální palivo MOX vyráběl Výzkumný institut atomových reaktorů v ruském Dimitrovgradě v Uljanovské oblasti.

Reaktor BN-800; Zdroj: Rosatom

Prvních 18 sériově vyrobených souborů MOX

Pracovníci nyní zavezli 18 palivových souborů MOX, vyrobených Těžebním a chemickým kombinátem (MCC) v Železnogorsku uvnitř regionu Krasnojarsk, do aktivní zóny reaktoru. Výrobní linka, umístěná v dole 200 metrů pod zemským povrchem, byla vybudována jako součást ruského projektu „Proryv“ (Průlom) zaměřeného na uzavřený palivový cyklus.

Cílem projektu je eliminovat radioaktivní odpad vzniklý provozem jaderné elektrárny. Zařízení dokončilo provozní testy ve výzkumném reaktoru s oběma druhy palivových souborů pro reaktor BN-800 v srpnu 2015. Sériová výroba palivových souborů MOX začala v MCC koncem roku 2018. Základ technologie pro výrobu palivových pelet MOX byl vyvinut AA Bochvarovým výzkumným institutem anorganických materiálů, který je dceřinou společností TVELu.

Palivové pelety jsou vyrobeny z nashromážděné směsi oxidů ochuzeného uranu ze zařízení TVELu a oxidů plutonia získaných při procesu přepracování použitého jaderného paliva.

Palivový soubor typu MOX pro FNR; Zdroj: Rosatom

Do konce roku 2021 kompletní MOX vsázka

Provozovatel elektrárny, společnost Rosenergoatom, a TVEL plánují v tomto roce zavézt další vsázku s celkem 180 sériovými palivovými soubory MOX do reaktoru BN-800. Ruská státní jaderná společnost Rosatom se zavázala nahradit všechny zbývající uranové palivové soubory v aktivní zóně BN-800 do konce roku 2021.

Rychlý sodíkem chlazený reaktor BN-800 je druhý takový v Bělojarské jaderné elektrárně (zdroj Rosenergoato).
Rychlý sodíkem chlazený reaktor BN-800; Zdroj: Rosenergoatom

„Strategie Rosatomu je zaměřena na dvousložkový jaderně-energetický systém s reaktory jak na tepelné neutrony, tak reaktory na rychlé neutrony, a také uzavřený palivový cyklus, který může vyřešit řadu velmi důležitých úkolů jaderné energetiky,“ řekl Vitaly Khadeev, viceprezident pro vývoj technologií průmyslových zařízení pro uzavřený palivový cyklus ve společnosti TVEL. „Zaprvé by tento krok exponenciálně ušetřil uran jako primární energetickou surovinu. Zadruhé by vedl k možnosti recyklace použitého jaderného paliva namísto skladování. A zatřetí znovu zapojujeme a využíváme v cyklu jaderného paliva vytěženou surovinu ochuzeného uranu a plutonia.“

Uran separovaný od odpadní horniny ve formě oxidu (U3O8) je základní surovinou při výrobě jaderného paliva. Známý je především pod názvem „žlutý koláč“

Reaktor BN-800

Reaktor BN-800 byl vyveden na minimální kontrolovaný výkon (MKV) poprvé v červnu 2014 a start jeho komerčního provozu byl plánován na konec téhož roku. Nakonec ale v prosinci 2014 oznámil Rosenergoatom, provozovatel reaktoru, že hodlá ještě použité palivové soubory vylepšit.

Reaktorový blok byl opět přiveden na MKV v srpnu 2015 a znovu v listopadu 2015. Blok s výkonem 789 MWe byl poté připojen k energetické síti 10. prosince 2015 a jeho komerční provoz provozovatel zahájil 31. října 2016.

Vývoj reaktorových generací, Zdroj: cez.cz

Rychlé reaktory poháněné palivem MOX výrazně zvyšují účinnost palivového cyklu a mají vysokou důležitost v dlouhodobých ruských plánech v oblasti jaderné energetiky.

Ad

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(23)
energetik
1. únor 2020, 08:22

Za současného politického a ekonomického stavu je levnější ty jaderné odpadky zahrabat pod zem nebo hodit do moře, bohužel. (I ti naši všehoschopní ten zákaz skládkování včera zase odložili). O tom už se přesvědčili i v jadernými emisemi zamořeném Sellafieldu, že je to nekonečná díra na dotace. Toho MOX tam leží tuny a nikdo ho nechce a tak jeho výrobu která nikdy nedosáhla plánované produkce ukončili.

Jestli tedy Rusové ten MOX nějak skrytě dotují např. přes armádu je to jejich problém, pro Evropu by bylo jen dobře, kdyby ty jaderné odpadky ze Sellafieldu odvezli.

Nebo je ten Ruský MOX v něčem jiný a výhodnější než ten v Sellafieldu?

Martin Pácalt
1. únor 2020, 10:14

A opět jsme u toho. Opět jen posuzování přes finanční stránku věci. I kdybyste měl pravdu s těmi náklady, není "lepší odkazovat dalším generacím" palivo/odpad řádově méně nebezpečné?

Martin Pácalt
1. únor 2020, 10:15

Patřilo ke komentáři energetikovi.

energetik
1. únor 2020, 15:59

To ano, odpad dalším generacím maximálně jako hliník, sklo a křemík bez radionuklidů. MOX není perpetuum mobile ani anihilace, odpadu je z něj méně ale o to je nebezpečnější.

Kamil Kubů
1. únor 2020, 18:46

Můžete prosím nějak blíže určit, které štěpné produkty paliva MOX jsou nebezpečnější než štěpné produkty normálního nízko obohaceného uranu LEU? Nebo je to větší riziko ukryto právě v tom menším množství? Jaké prosím?

Vladimir Wagner
1. únor 2020, 19:04

Pro ty, které zajímají možnosti využití a spálení jaderného odpadu (vyhořelého jaderného paliva), jsem napsal článek pro speciální číslo časopisu Vesmír o odpadu: https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2019/cislo-12/odpad-nebo-surovina.html .

Podrobněji o uran-plutpniovém a thoriovém cyklu pak lze populárně nalézt v následujícím článku: http://atominfo.cz/2017/05/rozdil-mezi-thoriovymi-a-uranovymi-reaktory/ .

petr
31. leden 2020, 11:21

Jestli autor článku nekecá a není to kachna, pak to vypadá, že jaderná energetika udělala ohromný krok dopředu a pomalu se začnou řešit všechny nashromážděné odpady.

Tedy jeden ze dvou problémů JE bude vyřešen...

Technický pokrok je cestou do bez emisní energetiky...

Vladimir Wagner
31. leden 2020, 12:53

Je to popis reality. Právě BN-800 by měl ukázat, že při normálním "komerčním" provozu lze využít rychlé reaktory pro produkci a spalování plutonia 239. Rusko dlouhodobě zavádí MOX palivo do praxe VVER reaktorů i rychlých reaktorů. Na základě zkušeností s provozem BN-800 se připravuje reaktor BN-1200. Jde o rychlý sodíkový reaktor, který už by byl komerční s masivnějším nasazením a i pro zahraniční trhy. Kombinace BN-1200 a VVER by byla ukázkou a realizací "uzavřeného" uran plutoniového cyklu.

Připomínám, že Indie pracuje na zavedení uzavřeného thoriového cyklu pomocí kombinace rychlých sodíkových reaktorů a těžkovodních reaktorů vlastní produkce. Ovšem, je zatím ještě jen v první fázi.

Ještě bych připomenul, že v obou těchto případech nepůjde o úplné spálení všech transuranů (dramaticky se sníží jejich množství na jednotku vyrobené energie). Pro úplné spálení by bylo potřeba zavést některé další prvky pokročilých jaderných štěpných technologií, které jsou méně citlivé na složení paliva a umožňují průběžnou separaci radionuklidů.

Martin Pácalt
31. leden 2020, 13:18

Uměl byste vysvětlit, proč jsou nutné ty VVER 1200ky? Nestačily by BN 1200 s využitím stávajícího použitého paliva při výrobě MOX ? Mimochodem, přijde mi to jako jediný způsob, jak zavřít pusu a zároveň uklidnit Němce při jejich postoji k jaderným technologiím, že se použit palivo nemusí nikam ukládat na 100 000let pod zem...

Vladimir Wagner
31. leden 2020, 21:33

Rychlé reaktory jsou technologicky náročnější. Klasické reaktory jsou tak ekonomicky výhodnější. Pomáhá vyšší účinný průřez štěpení vhodných izotopů uranu a plutonia.

Josef
31. leden 2020, 22:03

Je pravda , že můžete využít jaderné palivo, dramaticky se zmenší jeho objem potřebný na vyrobení 1kWh jenže to neznamená ,že nemáte jaderný odpad máte, ale je ho málo. Pokud bychom teď začali stavět tyto JE , pak bychom nepotřebovali ani jaderné úložiště ani uran protože z vyhořelého paliva a ochuzeného uranu bychom vyráběli el. energii tisíce let - ale tato technologie neznamená likvidaci jaderného odpadu.

Martin Pácalt
1. únor 2020, 10:19

To mají všichni voliči Andreje Babiše tak sníženou rozlišovací schopnost? Velká část určitě ano.

O zmizení odpadu nebylo v mém komentáři ani slovo. A jaderné úložiště budeme potřebovat tak jako tak, např. pro odpad ze zdravotnictví. Samozřejmě ale buďto bude nutná menší kapacita a nebo mnohem déle vydrží kapacita původní.

energetik II
31. leden 2020, 14:32

Ano, pokud by se podařilo "deaktivovat" vyhořelé palivo z elektráren byl by to obrovský krok. Dnešní odmítači jádra užívají jako jeden argument proti jádru toto : " No, Římská říše vydržela několik set let, než skončila a my máme něco nebezpečného ukládat na 100 000 let ? Kdo ví kolik šílenců během těchto 100 000 let / novodobých Hitlerů, Stalinů, ... islámských států apod. ..... ovládne naše území a pokusí se tu zneužít proti lidstvu ?

Další výbornou věcí by bylo odstranění možných havárií reaktorů. Nyní dokončovaný první čínský reaktor 4 generace o 210 MW v Shidaowan Rongchengu již byl naplněn asi 250 000 kusy grafitových kuliček obsahujících oxid uraničitý jako palivo. Pro doplňování tohoto reaktoru palivem již nebudou nutné odstávky jako nyní Dukovany , bude se kuličkami plnit za chodu. Předpokládám, že dál minimalizuje možnosti havárií. Ke chlazení se užije inertní plyn hélium.

Milan Vaněček
31. leden 2020, 15:56

Ano, oba tyto závažné problémy se měly vyřešit před zavedením jaderné energetiky. To bohužel neproběhlo.

Filip Kondapaneni
1. únor 2020, 09:19

V tomhle duchu bychom mohli přemýšlet třeba o plastech, používání antibiotik, spalování fosilních paliv, výrobě PV panelů, lythiovych baterií, atd atd.

Jiří
31. leden 2020, 16:44

Pane Vaněčku, takto přece pokrok nefunguje a nikdy v minulosti nefungoval. Ani pára jako zdroj energie neměla na počátku ani odpopílkování ani odsiřování, ani likvidaci CO2. A přece jsme dnes tam, kde jsme - máme díky "páře" a všem dalším výdobytkům průmyslové revoluce mobily atd...

Tento postup (nejdřív pokrok a pak řešení následků) je navíc přesně v duchu evolučních zákonů. Po výbuchu sopky Krakatau také nejdříve přišli ty nejdravější "invazní" rostliny, pak se přemnožily a tím postupně vytvořily podmínky pro další, až vznikla rovnováha --- do dalšího výbuchu. Prostě tak evoluce probíhá. A pokud by takto neprobíhala, tak bychom tu vlastně ani nebyli.

Jiří
31. leden 2020, 17:00

K té první části - právě proto, aby byly budoucí generace chráněny proti jak říkáte "šílencům" proto je hlubinné úložiště "hlubinné" - v hloubce cca 450 a více metrů pod povrchem. Není tak snadné se k němu dostat - to za prvé.

Za druhé se vlastně použité palivo chrání "samo" - není ne stíněném kontejneru. Tyto dvě kombinace znamenají, že "šílenec" se k tomuto dostane nejdříve po několika letech - spíše po 10-ti a více. Dále by musel mít technologie na vyjmutí - tím by se "prozradil" a tedy vzniká dostatečně dlouhá doba k "reakci" okolní společnosti. Takže proti tomuto je systém hlubinného úložiště dostatečně chráněn.

Proti dalším rizikům - únikům - je systém chráně kombinací bariér - umělých (korozně odolný kontejner, jíl = bentonit) a přírodních - několik stovek metrů horniny a přirozeně umístěním tak, kde je voda bez možnosti se přímo dostat k kontejneru (nebo kde je minimum vody - zjednodušeně řečeno).

energetik II
1. únor 2020, 10:30

TO : Jiří

Ale já přeci nemyslel, že ve stabilní demokracii se někde objeví třeba 5 chlapů, kteří budou chtít vniknout pod zem k úložišti a nějak ho zneužít. Já myslel, že 100 000 let je dlouhá doba na to, aby na našem území zase vznikla nějaká nová Třetí říše, Islámský stát, Sultanát fanatiků z Afganistánu apod. a tedy přímo státní moc by chtěla něco s úložištěm udělat. A že to není možné ? Tak se podívejte jenom mna 100 let 1900-2000 co jsme tu stihli mít :1.Feudální Rakousko, 2.První republiku, 3. Třetí říši , 4. Socialismus , 5. Demokracii Havlovu = pět režimů za 100 let a za 100 000 let ?? Například na Slovensku za měsíc mají parlamentní volby, značnou šanci je vyhrát má fašista Kotleba. O liberální demokracii v Maďarsku a Polsku těžko také hovořit. A co bude za 50 let ??? To je jen ve hvězdách !

Špáďa
31. leden 2020, 14:46

Technologie využívající „spálení“ jaderného paliva až téměř do mrtě jsou pro oba zmiňované typy palivových cyklů teoreticky dlouho známy. Bezespornou výhodou Ruska i Indie pro prosazení vývoje reaktorů nové generace až do stádia jejich provozu je autoritativní politický režim a tím i dlouhodobě stabilní kurs v postoji k jaderné energetice.

Josef Novák
1. únor 2020, 08:00

Pro Indii, myslím, toto vysvětlení nesedí.

Vaclav Nekovar
31. leden 2020, 18:06

To je asi omyl autora. MOX byl vyraben seriove i pouzivan v reaktorech bezne.

Vladimir Wagner
31. leden 2020, 20:33

Ano MOX palivo pro klasické reaktory je používáno běžně. Palivové soubory pro rychlé reaktory jsou jiné. Tady se mluví o prvních sériových palivových souborech MOX typu pro rychlý sodíkový reaktor.

Josef
31. leden 2020, 22:06

Jo jenže to neznamená že není vyhořelé palivo - v těch reaktorech také vzniká odpad ,který je třeba někde skladovat a dokonce je více radioaktivní než odpad z VVER

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se