První švýcarská jaderná elektrárna bude vyrábět elektřinu až do roku 2033
Provozovatel švýcarské jaderné elektrárny Beznau investuje do prodloužené životnosti téměř 10 mld. Kč, aby bezpečně vyráběla elektřinu až do roku 2033. Dvoubloková elektrárna o výkonu 730 MW je první švýcarskou jadernou elektrárnou a zároveň nejstarší komerčně provozovanou jadernou elektrárnou na světě. Celková doba provozu od jejího spuštění v roce 1969 tak dosáhne až 64 let s každoroční výrobou elektřiny okolo 6 TWh.
Švýcarská energetická společnost Axpo oznámila, že vynaloží 350 milionů švýcarských franků (zhruba 9,3 miliardy Kč), aby udržela svou jadernou elektrárnu Beznau v provozu až do roku 2033. Elektrárna disponuje dvěma tlakovodními bloky o výkonu 365 MW (netto), které vstoupily do komerčního provozu v letech 1969 a 1971.
"Společnost provedla rozsáhlá zjišťování a vyšetřování. Konzultováni byli také externí specialisté a dodavatelé. Probíhala jednání s dozorovým úřadem ENSI. Bezpečnost byla ve všech ohledech nejvyšší prioritou," uvedla společnost Axpo k rozhodnutí o prodloužení životnosti.
Axpo předpokládá, že nejdříve v roce 2032 odstaví druhý blok elektrárny a následně v roce 2033 ten první. Celkem tak Axpo plánuje, že Beznau 1 bude v provozu po dobu úctyhodných 64 let. Ročně elektrárna dodá do sítě zhruba 6 TWh elektrické energie a zároveň od roku 1984 zásobuje okolní města tepelnou energií. Společnost tak uvádí, že zejména během zimy elektrárna zásadně přispívá k bezpečnosti dodávek energie v zemi.
Miliardové investice do prodloužení životnosti
Společnost Axpo do modernizace jaderné elektrárny Beznau již investovala přes 2,5 miliardy švýcarských franků (zhruba 66,7 miliardy Kč). Díky tomu se elektrárna může chlubit statusem nejstarší v současné době komerčně provozované jaderné elektrárny na světě.
"Rozhodnutí o prodloužení životnosti je založeno na naší společenské odpovědnosti a také na technických, organizačních, regulačních a ekonomických aspektech," dodává Axpo.
Další švýcarské jaderné elektrárny také prochází modernizacemi a Axpo společně s dalšími spoluvlastníky již do elektrárny Gösgen investovalo skoro 2 miliardy franků (zhruba 53,4 miliardy Kč). Suma za modernizaci elektrárny Leibstadt přesáhla 1,5 miliardy franků (cca 40 miliard Kč) a investice za další 1 miliardu franků (cca 26,7 miliardy Kč) jsou v plánu.
Mohlo by vás zajímat:
Zde hojně zmiňovaná životnost desítek let u JE je pěkná vějička.
Rozhodně to není zadarmo, ale o těch budoucích desítkách miliard se "taktně mlčí".
1) On někdo tvrdil nebo si doteď myslel že to je zadarmo? Můžete mi někoho takového ukázat?
2) O "desítkách miliard" se taktně nemlčí, provozovatelé to běžně zveřejňují, stačí se trochu zajímat.
3) 9,3 miliardy Kč vypadá hodně jen do chvíle, než to porovnáte s množstvím vyrobené elektřiny. Když ta elektrárna ročně vyrábí 6 TWh, do toho roku 2033 vyrobí nějakých 50 TWh elektřiny, takže se investice ve výrobních nákladech jedné kWh projeví cenou cca 20 haléřů ~ 7,5 €/MWh. I spolu s ostatními provozními náklady je tedy stále hluboko pod tržními cenami elektřiny a provozovateli se taková investice bohatě vyplatí.
@Emil 17. prosinec 2024, 07:47
1) Nevšiml jsme si, že když tu např. p. Bob oslavně zmiňuje životnost JE 60-80 let, že by u toho zmínil, že to bude stát desítky miliard investic navíc.
2) Nemluvím o informovanosti od majitele, ale od místních diskutujících
3) Odvádíte jen téma jinam, tohle teď neřeším
Nevšiml jsem si, že když tu např. Milan Vaněček oslavně zmiňuje životnost FVE 30-40 let, že by u toho zmínil, že během této doby to bude stát investice navíc, řádově srovnatelné s pořizovacími náklady.
@feliz navidad 17. prosinec 2024, 08:26
Tak si to řešte s ním, já nemám potřebu výroky p. Vaněčka komentovat
@Jarda: Tak to je zvláštní že u Boba a "místních diskutujících" tu potřebu máte.
@Emil 17. prosinec 2024, 08:43
Zvláštní to přijde vám.
Mně naopak přijde naprosto normální, že si reaguji na co uznám za vhodné.
Smiřte se s tím.
@Jarda: Já jsem s tím samozřejmě smířený, my jen poukazujeme na to, že co u jednoho kritizujete, vám u jiného nevadí.
Milan Vaněček ví, že ta elektrárna byla pár let mimo provoz, ověřovala se bezpečnost reaktorové nádoby (myslím že víka). Samozřejmě, Švýcaři jsou precizní, opatrní a šetrní, nové JE stavět nechtějí ale když je něco kvalitní, tak to nevyřadí z provozu kvůli minoritě poblázněných občanů, vše si racionálně promyslí a hlavně: většina to schválí referendem.
FVE z přelomi let šedesátých a sedmdesátých samozřejmě nemohou existovat, elektrárny s výkonem stovek MW vznikly až v 21. století. Ale pořád fungují fotovoltaické elektrárny malé, už tak 40 let, když FVE zmodernizujete za desetinu té částky co Švýcaři utratili, tak bude fungovat přes 100 let, to je poznámka pro Feliz navidad. Jen vyměníte párkrát střídače a nahradíte nepatrnou část vadných panelů anebo modernizujete vše a nahradíte staré panely novými s dvojnásobnou účinností. Technický pokrok nezastavíte....
"Za desetinu té částky" vyrobí elektřinu odhadem se setinovou hodnotou jste nějak "zapomněl" dodat.
@Jarda:
Ad 1, 2) Proč by to měl Bob nebo "místní diskutující" zmiňovat? To je snad samozřejmost že každá elektrárna má nějaké provozní náklady, které jsou tím vyšší, čím déle je provozována a čím je elektrárna větší. Zvlášť když provozovatel nechce po nikom aby ty náklady za něj platil ale zaplatí je snadno z prodeje vyrobené elektřiny.
Ad 3) Nikam téma neodvádím, pouze dávám do kontextu ty vaše "budoucí desítky miliard", že vzhledem k množství vyrobené elektřiny ta částka zdaleka není tak dramaticky vysoká, jak se snažíte předstírat.
@Emil 17. prosinec 2024, 08:31
1) Nebavíme se o provozních nákladech.
Píšete "zaplatí je snadno z prodeje vyrobené elektřiny", takže je nakonec stejně zaplatí spotřebitel.
2) Já se nic nesnažím předstírat, desítky miliard jsou stále desítky miliard a vaše relativizace k vyrobenému objemu to nezmění.
@Jarda:
Ad 1) Nebavíme? A co jiného než provozní náklady jsou investice do dalšího provozu?
Ano, nakonec je zaplatí spotřebitel, stejně jako spotřebitel zaplatí i všechny ostatní náklady ze všech ostatních zdrojů. Kdyby spotřebitel neplatil tyto relativně nízké náklady u prodlužování životnosti jaderných zdrojů, musel by nevyhnutelně platit mnohem vyšší náklady u jiných zdrojů s výrazně vyššími marginálními náklady, protože tu elektřinu potřebuje tak jako tak.
Ad 2) Snažíte, když vašimi slovy "taktně mlčíte" o tom, že se ty desítky miliard rozprostřou do desítek až stovek miliard kWh vyrobené elektřiny. Takže vlastně sám děláte to co u jiných kritizujete.
@Emil 17. prosinec 2024, 09:00
1) Takže vaše původní tvrzení, že "Zvlášť když provozovatel nechce po nikom aby ty náklady za něj platil" jste si už vyvrátil sám, když píšete "Ano, nakonec je zaplatí spotřebitel".
To mi stačilo a tím bych to z mé strany uzavřel:-)
@Jarda: Ne, nic jsem si nevyvrátil, provozovatel skutečně nechce po nikom aby ty náklady za něj platil, provozovatel "překvapivě" chce po spotřebiteli zaplatit za vyrobenou elektřinu tržní cenu jako každý jiný výrobce za každý jiný výrobek, a část těchto peněz použije na investice do prodloužení životnosti.
ad Emil, 9:51 Ano, to by měli udělat v Dukovanech. Využít vydělané své peníze na modernizaci starých Dukovan a ne budovat nové, extrémně drahé.
@Vaněček: To také dělají, že "staré Dukovany" průběžně modernizují, jestli jste si nevšiml. Jelikož ale většina vydělaných peněz z rozhodnutí vlastníka odchází z ČEZu pryč, na budování nových Dukovan ty zbylé samozřejmě nestačí a je potřeba si na výstavbu půjčit, stejně jako na každý jiný velký projekt. Nové Dukovany vzhledem k množství vyrobené elektřiny rozhodně nejsou "extrémně drahé", naopak ve srovnání s některými jinými vámi propagovanými zdroji jako větrníky nebo plynové zdroje jsou docela levné. Čísla tu byla už mnohokrát uváděna.
Výroba ze stávajících našich jader. mamutů je levná, to však nemusí znamenat, že to musí být i u těch nových. Podmínky se mění a nadále budou z s nebývalým růstem všech druhů OZ, u kterých bude priorita odběru a s tím jak si nedělají zastánci velkého jádra zatím žádný problém dokud to se to plně ne projeví. To jim pak nepomůžou ani dlouhodobé kontrakty, které budou narušeny právě rozvoje těch OZ spojené s potřebnou akumulací, která bude stále více navyšovat kapacitu.
Když srovnáte FVE nebo plynové elektrárny s novým jádrem, tak vidíte, že jsou investičně zhruba 10 krát levnější (velké FVE i vícekrát) než 1 GW JE.
A časově (to se pak ukáže v obdobném měřítku na výši úroků) jsou cca 2-5 krát rychleji vybudované než jádro.
Takže pak, i když FVE vyrobí (z 1 GW postaveného výkonu) u nás cca 8x méně elektřiny a plynová elektrárny taky jede jen občas, jen když je potřeba,
je elektřina z nich nejvýhodnější.
Sráží totiž (současnou, vysokou) cenu elektřiny, zatímco NOVÉ, trochu bezpečnější a o hodně dražší JE s nutným CfD ji ještě zvýší, což by pak bylo likvidační zhruba pro polovinu průmyslu i cca polovinu domácností EU.
1) Je úplně k ničemu, že jsou plynové elektrárny investičně levnější, když jsou o to (a celkově ještě víc) dražší naopak provozně.
2) Srovnávání FVE s JE je důkazem buď naprostého nepochopení energetiky nebo záměrné manipulace, jsou to charakterem výroby naprosto odlišné zdroje a jeden nelze zaměňovat za jiný. Je to podobné jako srovnávat např. cenu lodní a automobilové dopravy, málokdy si můžeme vybrat mezi jedním a druhým způsobem.
3) Elektřina z nich není nejvýhodnější a likvidační je naopak Vaněčkem prosazovaný způsob výroby elektřiny. Krásně to demonstruje sousední Německo, které v cimrmanovském duchu tuto slepou uličku lidského poznání naštěstí již ohledalo a ohlásilo světu: Tudy ne, přátelé!
Celý svět navzdory našemu znalci Járy Cimrmana do FVE masivně investuje, proč asi.
Protože: vyrobí obrovské množství čisté, levné elektřiny, každý rok více a levněji. Kde ji vyrábí draho, tak tam ať si ještě pár let počkají, určitě méně let než by se dočkali drahé JE.
Že do FVE "celý svět" investuje nijak nepopírá vůbec nic z toho co jsem napsal, Vaněčku. Není to tedy ničemu a nikomu "navzdory" a za pár let (ani za pár desítek let) se nevyřeší hlavní problém, který s FVE v našich zeměpisných šířkách je, že vyrábí převážně v době kdy už další elektřina potřeba není a naopak v době kdy je elektřina potřeba nejvíc nevyrábí téměř nic.
Nevýhody obnovitelných zdrojů jsou všeobecně známi a netřeba to stále opakovat. Kdo to ale podrobněji sleduje, tak se klade velká pozornost právě na tu potřebnou akumulaci, která bude postupně tento problém eliminovat. Objevují se nové způsoby a ty nakonec tento problém s nárůstem kapacity v OZ dokážou překonat. Ono to jako všechno chce svůj čas, v každým případě mají dobře našlápnuto a hysterie není na místě. Jak je to s tou trpělivostí, chce to jenom vydržet a realizovat efektivní technologie. Ona úplně levná energie nemusí přinést vždycky žádoucí efekt, o tom se mohli přesvědčit dříve narození, kdy se budovaly uhelné elektrárny z negativním dopadem a plýtváním energie z nich vyrobené.
pro Emila, 11:33 k Vaší pozn 1): to snad nemyslíte vážně, že by 10-15 krát nižší investiční cena nebyla významná přednost plynových elektráren vůči novému jádru. A že budou provozně nové plynové elektrárny naopak 10x dražší než nové jádro-to je nepodařený vtip. Vždyť se podívejte, že je stále výhodnější doma v domě topit i tím drahým plynem než elektrickým přímotopem.
ad 2) (skoro) každého spotřebitele nezajímá, jestli proud v zásuvce je z jaderné nebo fotovoltaické nebo vodní elektrárny. Zajímá ho cena. Pochopte to
Pro Vaněčka: Ano, to myslím vážně, spotřebitele nezajímají investiční ale celkové náklady a pro investora to víceméně platí také. Nízké investiční náklady jsou mu k ničemu, když mu návratnost investice znemožní vysoké náklady provozní. "Nepodařený vtip" je spíš to odvádění řeči na srovnávání nákladů vytápění, kde se třeba vůbec neplatí z domácího plynu emisní povolenky a v elektrárnách ano.
Spotřebitele to nezajímá dokud mu elektřina funguje, to by ale teď byl s fotovoltaickou elektrárnou bez proudu.
Pro lovce mamutů: Že zrovna vy píšete že netřeba něco stále opakovat mě opravdu pobavilo, další obyklé mlácení prázdné slámy nekomentuji.
tento portal extremne trpi, ak umoznuje diskutovat aj takym jedincom ako Vanecek a Jarda.
Když jsem tuhle elektrárnu viděl, tak mě fascinovalo, jak je malá a nenápadná. Výkonem odpovídá zhruba 1,5-násobku dukovanského bloku a přitom leží na ostrově mezi řekou Aarou (na fotce vlevo) a derivačním kanálem vedoucím k průtočné hydroelektrárně (na snímku vpravo nahoře). S chladicí vodou nemají problém, Aara je zde vodnatá jako Labe v Magdeburgu. Dva kilometry proti proudu leží Paul Scherrer Institute (srovnatelný s naší Řeží) i se synchrotronem SLS.
A co se mi na Švýcarech líbí, že když se rozhodli ustoupit od využívání jaderné energie, tak zároveň řekli, že stávající JE budou využívat tak dlouho, jak jen to bude bezpečné a ekonomicky výhodné. To je naprostý kontrast k panickému úprku od jaderné energie v Německu, a to už ani nehodnotím rakouský Zwentendorf nespuštěný a opuštěný z čistě iracionálních důvodů.
Děkuji Emilovi za výše uvedený odkaz z jiné diskuse. Když si ho otevřete, je tam spotřeba nízkouhlíkové energie v kWh na obyvatele za rok pro jednotlivé světadíly. A můžeme se nadmout pýchou, jak „zlatá“ miliarda v tomto užitečném parametru válcuje zbytek svět. Zkuste si pak zaškrtnout Island a budete se divit.
Island totiž dokáže pokrýt 80 % primární energie z OZE díky unikátním přírodním podmínkám, jen se dosud nepopasovali s ropou v dopravě. Ale zcela bez problémů vyrábí třeba hliník nebo cement.
Tím jsem chtěl říci, že co se týče bezemisního způsobu života, tak jsme sotva začali.
ano, staci len drobnost - zabezpecit rovnake prirodne podmienky ako ma island aj u nas a hned budu ine nazory na OZE - kedze tam ten objem nie je zalozeny na nahodnych zdrojoch
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se