Na prvním čínském jaderném reaktoru Hualong One probíhají studené testy
Na pátém bloku jaderné elektrárny Fu-čching 5 v čínské provincii Fu-ťien byly zahájeny studené hydrostatické testy. Jedná se o první ze dvou demonstračních reaktorů Hualong One (HPR-1000) nově budovaných v areálu elektrárny. Testy poprvé ukázaly, jak systémy primárního okruhu spolupracují s podpůrnými systémy.
Studené funkční testy jsou prováděny s cílem prověřit, zda jsou důležité bezpečnostní systémy správně nainstalovány a připraveny k provozu. Hlavním účelem těchto testů je ověřit těsnost primárního okruhu a jeho komponent, jako například tlakové nádoby, potrubí, armatury jaderné i nejaderné části a také čistotu hlavního cirkulačního potrubí.
Uspíšení výstavby
Testy na bloku Fu-čching 5 začaly 27. dubna. China National Nuclear Corporation (CNNC) sdělila, že jde o 50denní uspíšení oproti původnímu harmonogramu a přechod bloku z fáze výstavby do fáze spouštění.
Během testů kontroly reaktorových systémů dojde k tlakovým zkouškám ve vodovodním režimu při tlakových úrovních 2,7 MPa, 7,0 MPa, 10,0 MPa, 15,4 MPa, 16,5 MPa, 17,13 MPa a 22,3 MPa. Testy při 2,7 MPa byly dokončeny v neděli 28. dubna ve 2:36.
Ve výstavbě od roku 2015
V listopadu 2014 CNNC oznámilo, že pátý a šestý blok elektrárny Fu-čching bude postaven podle čínského designu tlakovodního reaktoru Hualong One, prvního svého druhu. Společnost původně předpokládala pro tyto bloky využití designu ACP-1000, ale došlo k revizi plánu v souvislosti s reorganizací čínského jaderného průmyslu. Čínské národní shromáždění udělilo finální povolení výstavby bloků Fu-čching 5 a 6 v dubnu 2015.
První betonáž jaderného bloku Fu-čching 5 začala v květnu 2015 a znamenala oficiální zahájení výstavby bloku. Stavba šestého bloku začala tentýž rok v prosinci. Budovu reaktoru s kontejnmentem pátého bloku stavaři dokončili květnu 2017 a reaktorovou nádobu umístili v lednu minulého roku. Montáž posledního ze tří cirkulačních čerpadel primárního okruhu na pátém bloku byla dokončena 5. ledna tohoto roku.
Vývoz čínských reaktorů do zahraničí
Reaktorové bloky Hualong One staví Čína i v zahraničí. Od roku 2015 buduje CNNC dva bloky elektrárny Karáčí v Pákistánu s plánovaným uvedením do komerčního provozu v letech 2021 a 2022. Design HPR-1000 se také uchází o dostavbu britské elektrárny Bradwell. Zde ale zatím běží schvalovací proces technologického návrhu.
Zdroj úvodního obrázku (Hualong One): EDF Energy
Mohlo by vás zajímat:
Dobrá práce, mít na stavbě jaderky předstih 50 dní oproti plánům. To se běžně nevidí. Pokud studené testy probíhají přesně 4 roky po zahájení stavby reaktoru, pak je zcela reálné stlačit celkovou dobu stavby pod 5 let k prvnímu připojení na síť. Řekněme 4 roky 9 měsíců vypadá reálně. Skvělý čas na kompletní stavbu bloku o 1000 MW. Rovněž pakistánské dva Hualog One se staví v mimořádném tempu s vyhlídkou na zhruba 5 letou stavbu. Co dodat ? Kdo umí, ten umí.
Bez blizsich informaci o projektu, postupu stavby a regulacnim prostredi vubec neni mozne neco takoveho rici. Muze jit o zpravu velmi pozitivni i velmi negativni. Kdo zazil vyznamne stavby za socialismu, ma docela dobrou predstavu.
TO : Novák
Silně pochybuji , že bude reaktor nějak - "odfláknut". Jednak je to "vlajková loď" - čínské reaktorové techniky a mimořádně jim tam záleží na tom, aby právě tento reaktor měl úspěch a nepropadl. A jednak myslím, že na takové stavby dohlíží i pracovníci mezinárodní jaderné komise.
Myslite, nevite. To si v jadernem prumyslu nikdy nesmite dovolit.
Mezinarodni jaderna komise - prominte, nic takoveho neexistuje. Existuje Mezinarodni agentura pro atomovou energii. Ta jistou formu dohledu skutecne muze vykonavat, ale o nekolik urovni nad roli, kterou by mel hrat silny mistni regulator. To nejde jakkoliv vzajemne smesovat nebo snad dokonce nahrazovat.
Kdežto kapitalismus pouze zařídil výstavbu většiny japonských jaderek pod hladinou oceánských vln při tsunami, a u velké části zboží úplně běžně schválně navrhuje životnost jen na dobu krátké záruky.
Já si u nás z doby socialismu, žádné takhle skutečně odfláklé stavby teda nepamatuji, na rozdíl třeba od dnešní proslulé zvlněné dálnice u Ostravy.
Tak třeba mrakodrap FSI VUT, tam chybí tolik cementu že se rekonstrukce natáhla o rok a navařilo se tam dobrých pár desítek tun železa aby se dosáhlo deklarovaných vlastností. Železniční most v Břeclavi-Poštorné, který si za 20 let sedl o 20 centimetrů že hrozilo zastavení provozu (postavil se nový). No a našel bych asi klidně dalších X staveb, které se pro zcela nevyhovující konstrukci, ošizený beton, uspěchání... musely strhnout. Teď se mi vybavuje jedna nemocnice v Praze kde také chybí dost cementu ve sloupech nesoucích překlady ve sklepech. Našlo by se toho dost a dost.
Jistě a to nejsou jen JE , ale všechno co se dělá mimo EU. Se současným systémem kdy povolení trvá deset let nelze proti takové konkurenci obstát. Jediný důvod proč to tady ještě funguje je náskok , který je každý rok menší a menší. Za 20 let bude EU za Čínou tomu bude odpovídat i naše role v mezinárodní dělbě práce.
Do 20 let bude Čína ráda že je ráda, protože za 5 let jí začne klesat populace. Co to znamená? To znamená to že vnější expanze nebude možná, znamená to že máte více lidí v důchodovém věku než je dětí a produktivních lidí, ano dá se to řešit různým posunováním odchodu co důchodu, imigrací a pod., ale to neřeší fundamentální problém.
Náskok jste schopen vytvořit X prostředky, kde jedním z nich je například svobodné prostředí, volný kapitál, podnikatelská kultura a snadnost zahájení podnikání, sebevědomí atd. V tom sice EU neskutečně kulhá za USA, ale pořád je hodně daleko před většinou světa. Pokud máte společnost s výraznou top-down strukturou, tak bude inovační potenciál silně omezen.
Co se týká dalších věcí, tak Čína pořád dost spoléhá na cizí patenty a výrobu pro někoho. Pokud se jí chcete zbavit a za předpokladu že máte za mnohé věci náhradního výrobce, tak můžete zavést cla a zákaz vývozu některých technologií. Otázka je kdo to vydrží dýl.
TO : Carlos
Ano, Číně začne asi za 5 let počet obyvatel stagnovat a pak pomalu klesat. Ovšem z počtu 1.430 mil. lidí. Do roku 2100 má mít stále přes 1 miliardu lidí , podobný vývoj ovšem postihne i Evropu a Japonsko již postihl asi před 10 lety . USA zatím zachraňuje mexická migrace, proti které Trump usilovně brojí, protože USA nepřináší nic dobrého. V USA již 40 milionů lidí hovoří jen španělsky . Roku 2050 budou USA barevnou zemí nejvíce připomínající země Latinské Ameriky = přes 50 % obyvatel budou Mexičané, Indiáni, černoši, Číňané,..apod. V USA tak budou převládat jména jako : Pedro, Chuan, Alvaréz, Alfonzo, Sancho, Salvator, Diego, Miguel, Fidél,.... Kdo ví, jak to tam bude 2050 vůbec vypadat. A to není t ohlavní, Nastupuje robotizace a využívání umělé inteligence. V obojím je Čína v čele peletonu. Klidně je tak možné, že Čína lehce nahradí chybějící miliony pracovních sil roboty ovládanými umělou inteligencí . Už dnes Čína provozuje dvojnásobek superpočítačů jak USA. Množství mladých lidí ještě nic neznamená , 200 milionová a supermladá !! Nigérie má daleko menší HDP jak 8 milionové "staré" Švýcarsko.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se