Světové sdružení provozovatelů jaderných elektráren (WANO) oznámilo finální dokončení svých 12 projektů na zvýšení bezpečnosti jaderných elektráren. Ty byly vytyčeny v roce 2011 v návaznosti na havárii v japonské elektrárně Fukušima-Daichi. Do projektů se zapojilo více než 460 jaderných bloků po celém světě.
V roce 2011 WANO identifikovalo 12 post-fukušimských bezpečnostních projektů k realizaci svými členy. Mnoho doporučených opatření bylo časově a finančně velmi náročné. Právě z tohoto důvodu došlo k finalizaci právě až v této době.
Mezi 12 zmíněnými oblastmi bylo mimo jiné zlepšení připravenosti na mimořádné události, dále také zlepšení systému informování o jednotlivých událostech. Bezpečnostní opatření se dále zaobírala způsobem uskladnění paliva, frekvencí provádění revizních činností či zvýšením transparentnosti.
WANO se dlouhodobě snaží zajistit rozvoj odbornosti středního a vyššího managementu jaderných společností. Právě oni totiž, dle WANO, sehrávají zásadní roli v zavádění a dodržování přísné bezpečnostní podnikové kultury.
<blockquote>
„Poznatky vycházející z Fukušimy vedly naše členy po celém světě k implementaci přibližně 6000 bezpečnostních opatření. Celosvětově tak vzrostla úroveň zabezpečení elektráren v porovnání s předfukušimským obdobím,“ cituje <a href="https://www.wano.info/news-events/press-releases/wano-calls-on-industry-to-build-on-progress-after">tisková zpráva</a> Petera Prozeského, CEO sdružení WANO.
</blockquote>
<h2>WANO</h2>
Světové sdružení provozovatelů jaderných elektráren (<a href="https://www.wano.info/about-us/our-history">World Association of Nuclear Operators</a>) je uskupení, jehož cílem je zajištění bezpečného provozu jaderných elektráren na základě mezinárodní spolupráce provozovatelů těchto zařízení. K dnešnímu dni čítá zástupce reprezentující 460 jaderných bloků z více než 30 zemí světa.
Organizace vznikla v roce 1989 v návaznosti na havárii v jaderné elektrárně Černobyl, která značně ovlivnila veřejné mínění o tomto druhu zdrojů. Základní činnosti organizace jsou rozděleny do 5 programů.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://www.nrc.gov/reactors/operating/licensing/renewal/applications/bvalley/bvalley_station.jpg">US Nuclear Regulatory Commision</a>

Elektrárny ve světě

WANO dokončilo 12 post-fukušimských bezpečnostních projektů

Již druhý rok po sobě došlo k poklesu množství nově instalovaného výkonu v britských fotovoltaických zdrojích. Na sektor tak již plně dolehlo omezení státní podpory pro tento druh zdrojů. Vývoj nových instalací ve Spojeném království je tak zcela opačný než ve většině států EU, které naopak zaznamenaly meziroční nárůst.
Instalovaný výkon nových fotovoltaických zdrojů ve Spojeném království poklesl v roce 2017 oproti předchozímu roku přibližně na polovinu. Stejně velký pokles zaznamenal sektor také mezi roky 2015 a 2016. Zatímco ještě v roce 2015 dosahoval výkon nově nainstalovaných fotovoltaických zdrojů ve Spojeném království 4,1 GW, v roce 2016 to bylo již pouze 1,97 GW a <a href="http://www.solarpowereurope.org/index.php?eID=tx_nawsecuredl&amp;u=0&amp;g=0&amp;t=1529694766&amp;hash=1849195c197b2f3eebc9865a76542810c5cd3a08&amp;file=/fileadmin/user_upload/documents/GMO/GMO_2018_full_report_lr_with_links.pdf">v loňském roce 954 MW</a>.
Plně se tak projevuje dramatické snížení státní podpory na výstavbu nových fotovoltaických zdrojů. Například pro střešní instalace na rodinných domech se <a href="https://www.theguardian.com/business/2015/dec/17/uk-solar-panel-subsidies-slashed-paris-climate-change">v roce 2016 snížila podpora o 65 %</a>. Toto snížení bylo paradoxně oznámeno jen několik dní po konání Pařížské klimatické konference. Hlavním důvodem k této legislativní změně byla snaha snížit platbu zákazníků za dodávky elektřiny.
Poslední projekt FVE, který byl podporován dle původního systému subvencí, byl vystavěn v březnu letošního roku.
Nicméně nově instalovaný výkon fotovoltaických zdrojů v Evropské unii po poklesu v roce 2016 mírně rostl. Konkrétně v 21 z 28 členských států došlo k meziročnímu nárůstu nových instalací.
Nejvíce nových instalací bylo v roce 2017 v Německu &#8211; 1,76 GW, následované právě Spojeným královstvím a Francií – 873 MW.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://www.solarcentury.com/">Solarcentury</a>

Elektrárny v Evropě

Británie zaznamenala loni další pokles v instalaci fotovoltaických elektráren

OPEC je připraven spolu s dalšími spřízněnými státy v čele s Ruskou federací zvýšit svou produkci ropy. V současné době diskutovaným objemem je 1,5 milionů barelů ropy denně. Takovéto množství by dokázalo nahradit i omezený export z Venezuely a Íránu. Rozhodnutí by mělo padnout 22. června. 
<a href="http://oenergetice.cz/ropa/organizace-zemi-vyvazejicich-ropu-opec/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC)</a> společně se svými spojenci rozhodla v lednu roku 2017 snížit svou produkci ropy o přibližně 1,8 milionů barelů denně. Cílem tohoto opatření, na jehož zavedení měla velký podíl Saúdská Arábie a Rusko, bylo opětovné navýšení ceny ropy. Ta se ještě v roce 2016 pohybovala kolem 30 dolarů za barel, dnes již však dosahuje kolem 76 dolarů za barel. 
Na plánované vídeňské konferenci 22. června se proto mají sejít zástupci OPECu spolu s deseti spolupracujícími státy exportujícími ropu a rozhodnout o budoucnosti stávající strategie omezené těžby. Saúdská Arábie spolu s Ruskem jsou pro postupný nárůst produkce. O zvýšení exportu ropy má zájem také americký prezident Donald Trump, který upozorňuje na současné problémy Venezuely, kvůli kterým klesá produkce této jihoamerické země. Mezinárodní energetická agentura (IEA) <a href="https://www.platts.com/latest-news/oil/tokyo/opec-producers-russia-can-quickly-boost-crude-26974022">očekává pokles </a>produkce Venezuely v příštím roce na 800 tisíc barelů denně ze současné hodnoty téměř 1,4 milionu. 
Negativní dopad na světovou produkci ropy bude s největší pravděpodobností mít také opětovné uvalení amerických sankcí na Írán. 
Ruský ministr energetiky Alexandra Novakov při včerejší schůzce se svým saúdským protějškem<a href="https://www.reuters.com/article/us-oil-opec-saudi-agreement/opec-and-allies-could-hike-output-gradually-from-july-russia-idUSKBN1JA17M"> Khalidem al-Falihem naznačil,</a> že jedním z možných budoucích scénářů by mohlo být postupné navyšování produkce zúčastněných států celkem o 1,5 milionů barelů denně. Konec omezení těžby by mohl nastat již od 1. července.
<a href="https://www.platts.com/latest-news/oil/tokyo/opec-producers-russia-can-quickly-boost-crude-26974022">Dle IEA</a> je Rusko schopné zvýšit svou produkci ropy o 300 tisíc barelů denně, na zbylých 1,2 milionech by se podílely ostatní zúčastněné země.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://pixabay.com">Pixabay</a>

Ropa

OPEC je připraven navýšit produkci ropy o 1,5 milionů barelů/den

Plovoucí jaderná elektrárna Lomonosov 19. května slavnostně vplula do města Murmansk na severu Ruska. Zde elektrárnu čeká první zavážka paliva. Po ní by se elektrárna měla vydat na plavbu do města Pevek, které by měla od léta příštího roku zásobovat elektřinou.
Stavba první plovoucí jaderné elektrárny určené ke komerčnímu využití započala již na začátku roku 2007. Blok nesoucí jméno <a href="http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/ruska-plovouci-jaderna-elektrarna-splnila-vsechny-normy/">Akademik Lomonosov byl původně budován v loděnicích města Severodvinsk</a>. V srpnu 2008 bylo rozhodnuto o přesunu výstavby do Baltské loděnice v Petrohradu.
Povolení k provozu této elektrárny bylo uděleno na začátku letošního roku. <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/prvni-plovouci-jaderna-elektrarna-zamirila-do-murmansku-kde-bude-do-reaktoru-zavezeno-palivo/">28. dubna elektrárna vyplula z Petrohradu do Murmansku</a>. Do tohoto severoruského přístavu byl Akademik Lomonosov tažen po trase dlouhé více jak 4 000 km přes Baltské, Severní, Norské a Barentsovo moře.
V následujících měsících je plánováno zavezení paliva do dvou reaktorů elektrárny. Následně bude celé plavidlo odtaženo do přístavního města Pevek na Čukotce, kam by mělo doplout v létě příštího roku. Zde bude elektrárna zakotvena a připojena do elektrizační sítě této odlehlé oblasti. Stane se tak jedinou funkční plovoucí jadernou elektrárnou a současně nejseverněji provozovanou jadernou elektrárnou na světě.
Akademik Lomonosov se svými dvěma reaktory, každý o instalovaném výkonu 35 MWe, nahradí <a href="http://www.rosenergoatom.ru/en/for-journalists/highlights/27284/">na Čukotce dožívající jadernou elektrárnu Bilibino a místní uhelnou elektrárnu</a>. Zajistí tak bezemisní výrobu elektřiny pro 50 000 obyvatel této arktické oblasti.
Ruská společnost Rosatom, dle svého<a href="http://www.rosatom.ru/en/press-centre/news/floating-nuclear-power-unit-lomonosov-has-arrived-in-murmansk-to-be-loaded-with-fuel-/"> tiskového sdělení</a>, již v současnosti pracuje na druhé generaci plovoucích elektráren. Ty by se měly vyznačovat dvěma reaktory RITM-200M, každý o instalovaném výkonu 50 MWe, a současně dosahovat menších rozměrů než současná verze.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="http://www.rosenergoatom.ru/en/for-journalists/highlights/27284/">Rosenergoatom</a>

Jaderné elektrárny

První plovoucí jadernou elektrárnu čeká zavážka paliva, elektřinu má dodávat od roku 2019

Nová ekologická pravidla pro lodní dopravu, která vstoupí v planost již v roce 2020, zásadně ovlivní světovou poptávku po ropných produktech. Vzhledem k současnému stavu na trhu lze očekávat, že ne všichni dopravci se na zpřísněné emisní limity stačí připravit.
Mezinárodní námořní organizace při<a href="https://news.un.org/en/story/2016/10/544132-ban-welcomes-steps-un-maritime-agency-limit-carbon-emissions-international"> OSN na konci roku 2016</a> stanovila nové emisní limity pro lodní dopravu. Podle nich bude od roku 2020 zakázán provoz těch lodí, které využívají palivo s vyšším obsahem síry, než je 0,5 %. Současný limit dosahuje hodnoty 3,5 %.
Provozovatelé lodí tak budou nucení přejít z levných paliv s vysokým obsahem síry na paliva dražší s nižším obsahem této látky. Alternativou je instalace přídatného zařízení na snížení škodlivých emisí. Toto opatření je však značně investičně náročné.
<h2>Rafinérie nejspíš nebudou schopny uspokojit poptávku</h2>
<a href="https://www.reuters.com/article/us-shipping-fuel-sulphur/new-rules-on-ship-emissions-herald-sea-change-for-oil-market-idUSKCN1II0PP">Podle agentury Reuters</a> současná spotřeba vysoko sirného paliva v lodní dopravě dosahuje přibližně 4 miliónů barelů za den. V roce 2020 by měla poklesnout na pouhý 1 milión. Většina poptávky se přesune na kvalitnější palivo s nízkým obsahem síry.
Podle aktuálních predikcí však tuto poptávku nebudou schopny uspokojit současné rafinérie. Pouze některé z nich mají k dispozici technologie k výrobě kvalitního paliva. Jedná se přibližně o 40 % rafinérií v Evropě a na Středním východě.
Cena technologie blížící se miliardě dolarů může být pro mnohé společnosti limitujícím faktorem. Tyto rafinérie se proto budou snažit nakupovat přímo ropu z ložisek s nižším obsahem síry. Analytici se domnívají, že právě zásadní změna orientace poptávky povede k významnému zvýšení volatility na trhu s ropou.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://www.flickr.com/photos/teosaurio/">MrHicks46</a>

Komoditní trhy

2020: Ekologizace lodní dopravy rozhýbá trh s ropou

První čtvrtletí letošního roku bylo pro největší francouzskou energetickou společnost EDF (Electricite de France) velmi příznivé. Podle čtvrtletní zprávy uveřejněné v tomto týdnu došlo k meziročnímu vzrůstu výroby elektřiny v jaderných i vodních elektrárnách. 
Výroba elektřiny ve francouzských jaderných elektrárna za <a href="https://www.edf.fr/en/edf/quarterly-financial-information-1st-quarter-2018">první čtvrtletí</a> stoupla o 4,1 % na hodnotu 112,9 TWh. Hlavní důvod nárůstu je možné spatřovat ve vysoké disponibilitě jaderných elektráren.
<a href="http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/edf-nejslabsim-roce-od-roku-1992-ocekava-navrat-vyroby-francouzskych-k-hodnote-395-twh/">Ty se v posledních dvou letech potýkaly s řadou nucených odstávek</a>, které si vyžádal francouzský úřad pro jadernou bezpečnost (ASN) v návaznosti na aféru s vadnými součástmi z továrny Le Creusot.
Z důvodu možných materiálových vad EDF provedla řadu kontrol a odstávek. ASN byly předány kompletní zprávy z provedených šetření za 32 bloků. Devět z nich právě v tomto čtvrtletí.
Z těchto důvodů zaznamenala výroba elektřiny ve francouzských jaderných elektrárnách v roce 2017 rekordně nízké hodnoty 379,1 TWh. <a href="http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/francouzske-jaderne-elektrarny-zaznamenaly-lednu-narust-vyroby-stale-vsak-podprumerna/">Pro letošní rok EDF předpokládala nárůst ve výrobě na hodnotu minimálně 395 TWh</a>. Tento cíl potvrdila i v aktuální tiskové zprávě.
První čtvrtletí bylo zásadní také pro výrobu ve francouzských vodních elektrárnách provozovaných EDF. Ta se meziročně zvýšila o 35,2 % na hodnotu 14,6 TWh. Důvodem byly dostatečné srážky v zimním období. Lze očekávat, že významné tání sněhu ovlivní výrobu v tomto typu zdrojů i v nadcházejícím období.
Výše zmíněné faktory spolu s vyššími cenami elektřiny vyústily v <a href="https://www.platts.com/latest-news/electric-power/london/edf-maintains-395-twh-french-nuclear-output-target-26959763">meziroční nárůst tržeb o 3,7 %</a> na hodnotu 20,45 miliard EUR.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://www.flickr.com/photos/iaea_imagebank/">IAEA ImageBank</a>

Společnosti

EDF potvrdila svůj letošní plán výroby: 395 TWh v jaderných elektrárnách

Společnost EDF Energy informovala o prodloužení odstávky třetího bloku své jaderné elektrárny Hunterson B ve Skotsku. Důvodem je nález nových prasklin na grafitovém jádře plynem chlazeného reaktoru. 
Během pravidelné kontroly jaderné elektrárny Hunterston B na západě Skotska byly identifikovány nové praskliny grafitového jádra reaktoru. Tvorba prasklin je s pokračujícím stárnutím elektrárny očekávána, nejedná se tak o žádnou mimořádnost. Na třetím bloku elektrárny však aktuálně došlo k výskytu prasklin ve vyšší míře, než bylo očekáváno na základě predikčního modelu.
EDF Energy, provozovatel elektrárny, v reakci na toto zjištění prodloužila odstávku tohoto bloku, dokud nebudou podstoupeny všechny kroky k zajištění bezpečného provozu elektrárny. Provozovatel je také v kontaktu s britským úřadem pro jadernou bezpečnost (<a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Office_for_Nuclear_Regulation">Office for Nuclear Regulation</a>).
<blockquote>
„Pracovali jsme mnoho let, abychom plně porozuměli a připravili se na změny doprovázející stárnutí reaktorového jádra. Pravidelné kontroly na našich všech elektrárnách nám pomohly plně pochopit, jak probíhá stárnutí reaktorového jádra,“ uvádí <a href="https://www.edfenergy.com/media-centre/news-releases/hunterston-b-update-may-2018">tisková zpráva EDF Energy</a> uveřejněná k popisované události.
</blockquote>
Opětovné uvedení zmíněného bloku jaderné elektrárny do provozu je předpokládáno do konce letošního roku.
<h3>Jaderná elektrárna Hunterston B</h3>
Hunterston B je jaderná elektrárna na západě Skotska se dvěma pokročilými plynem chlazenými rektory (AGR). Do provozu byla uvedena <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Hunterston_B_nuclear_power_station">v roce 1976</a>.
Jádro AGR bloku je tvořeno z několika tisíc grafitových cihel. Polovina z nich <a href="http://www.world-nuclear-news.org/RS-New-cracks-delay-restart-of-Hunterston-B-reactor-0305184.html">obsahuje palivové kanálky</a>. Jako chladivo je používán oxid uhličitý. Zmíněné grafitové cihly není možné za dobu životnosti elektrárny vyměnit. Jejich technický stav je tedy jedním ze zásadních prvků určujících životnost elektrárny. Z tohoto důvodu je jejich pravidelná kontrola nutnou podmínkou provozu.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://www.edfenergy.com/media-centre/news-releases/hunterston-b-update-may-2018">EDF Energy</a>

Nové praskliny na grafitovém jádře reaktoru oddálí restart skotské jaderné elektrárny Hunterston B

Tým expertů z Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) dokončil přezkoumání bezpečnosti třetího bloku Jihoukrajinské jaderné elektrárny pro plánované prodloužení životnosti. V příštím roce dosáhne tento blok své plánované délky provozu. Je však zamýšleno prodloužení provozu o dalších 10 let.
Tlakovodní třetí blok <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/South_Ukraine_Nuclear_Power_Plant">Jihoukrajinské jaderné elektrárny</a> byl uveden do provozu na konci roku 1989. V příštím roce tak dosáhne své 30leté plánované životnosti. Provozovatel elektrárny však zamýšlí pokračovat v provozu dalších deset let. Podmínkou získání licence na tuto dobu je provedení řady kontrol a bezpečnostních vylepšení.
Na žádost ukrajinského Ministerstva energetického a uhelného průmyslu přijela zmíněný blok přezkoumat expertní skupina z Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Ta provedla tzv. Pre-SALTO přezkoumání (Safety Aspects of Long Term Operation). Tento druh hodnocení není inspekcí, jeho výsledky nejsou závazné. Cílem je zhodnotit aktuální stav a navrhnout nezávazná opatření.
Pre-SALTO probíhalo na třetím bloku od 17. dubna do 25. dubna. Vedeno bylo dvěma zástupci MAAE a dále devíti zástupci z Argentiny, Bulharska, Číny, České republiky, Indie, Švédska a Velké Británie.
Hodnocena byla hlavně organizace a přípravy pro zamýšlený dlouhodobý provoz. Důraz byl také kladen na dostupnost lidských zdrojů a s tím spojený knowledge management. Finální zpráva z Pre-SALTO bude zveřejněna za několik měsíců.
<a href="https://www.iaea.org/newscenter/pressreleases/iaea-concludes-long-term-operational-safety-review-at-south-ukraine-nuclear-power-plant">Z provedeného přezkoumání vyplynulo</a>, že management elektrárny již postoupil velmi daleko v přípravách na prodloužení provozu. Současně však bylo uděleno několik doporučení pro zvýšení bezpečnosti provozu. Mezi ně patří například dokončení evidence klíčových prvků dlouhodobého provozu a jejich následné monitorování.
Provozovatel elektrárny předpokládá do konce roku 2019 splnění všech bezpečnostních norem předepsaných MAAE, a také doporučení SALTO.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/20/%D0%9F%D0%A3%D0%90%D0%95%D0%A1.jpg">DmitVik</a>

Jihoukrajinská jaderná elektrárna se připravuje na prodloužení životnosti

Tento čtvrtek se po celé Francii uskutečnily stávky odborů proti plánovaným liberalizačním reformám francouzské vlády. V důsledku nich byla omezena výroba v některých jaderných a uhelných elektrárnách v zemi.
V pozdních středečních hodinách odstartovala ve Francii stávka odborů <a href="https://fr.wikipedia.org/wiki/F%C3%A9d%C3%A9ration_nationale_des_mines_et_de_l%27%C3%A9nergie_CGT">FNME-CGT</a> (Národní hornické a energetické sdružení). V rámci ní došlo ke snížení výkonu některých francouzských elektráren, celkem se jednalo o <a href="https://www.platts.com/latest-news/coal/london/strike-cuts-nuclear-coal-fired-power-output-in-26943644">přibližně 4,1 GW výkonu</a>.
Do stávky se zapojily hlavně jaderné elektrárny. Svůj výkon snížilo několik jaderných elektráren: třetí blok elektrárny Cruas, Chinon, dále první blok elektrárny Belleville, Nogent a Fessenheim. Do stávky se také zapojila uhelná elektrárna Cordemais, která ze svého čtvrtého a pátého bloku, každý o instalovaném výkonu 580 MW, nedodávala žádnou elektřinu do sítě.
Protesty směřují proti plánovaným liberalizačním reformám prezidenta Macrona. Podle prohlášení FNME-CGT budou stávky v různých formách pokračovat až do konce června. Plánované období stávkové pohotovosti je shodné s tím francouzského železničního dopravce SNCF. Jednotlivé odborové skupiny proto nevyloučily ani společné kroky.
FNME-CGT chce dosáhnout toho, aby jejich hlas byl více slyšet v rámci aktuálně probíhající veřejné konzultace k připravované francouzské energetické politice pro roky 2019 – 2023. Podle prohlášen<a href="https://forex-1.info/main/the-cgt-energy-will-cut-the-power-to-the-employers-who-are-laying-off.html">í Sébastiena Menespliera</a>, předsedy FNME-CGT, vedla deregulace energetiky v posledních 20 letech k neblahým důsledkům jak pro zaměstnance v energetice, tak koncové odběratele.
Stávky však zcela nevyvolaly zamýšlený efekt. Vzhledem k teplotně nadprůměrnému týdnu a s ním spojené nízké spotřebě elektřiny na vytápění nedošlo k zásadnímu ovlivnění energetického trhu. Cena elektřiny proto nezaznamenala žádný markantní výkyv.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://de.wikipedia.org/wiki/Datei:Centrale-nucleaire-Bugey.jpg">wiki</a>

Čtvrteční stávka francouzských elektráren přinesla pokles výkonu o 4 GW

Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie ve Velké Británii dosáhla v prvním čtvrtletí letošního roku nového maxima – 25 TWh. Hlavní zásluhu na tom má nárůst výroby ve větrných elektrárnách.
Větrné elektrárny ve Velké Británii dosáhly v prvních třech měsících letošního roku nové půlhodinové, denní, týdenní, měsíční a čtvrtletní rekordy ve výrobě elektřiny. Stalo se tak díky jedinečné kombinaci několika příznivých faktorů. Těmi byly dobré povětrnostní podmínky a současně vysoká cena zemního plynu. Díky tomu větrné elektrárny vyrobily 15,8 TWh.
Zcela tak dominovaly britským obnovitelným zdrojům energie, které v prním čtvrtletí dodaly do sítě 25 TWh. Hlavním primárním zdrojem pro výrobu elektřiny ve Velké Británii nicméně stále zůstává zemní plyn. Ten se na výrobě elektrické energie podílí 37,3 %. Následován je obnovitelnými zdroji s 29 %, jadernými elektrárnami s 18,1 % a uhelnými elektrárnami s 9,4 %. Zbytek spotřeby elektřiny pokryla Velká Británie dovozy.
<blockquote>
„Offshore větrné elektrárny jsou velmi levný a relativně nekontroverzní zdroje elektřiny. Lze tak i v budoucnu očekávat nárůst jejich podílu na výrobě,“ <a href="https://docs.wixstatic.com/ugd/42d1d7_cec0340388f54b51aa3d74abef8b78b2.pdf">čtvrtletní zpráva o energetickém trhu VB, Enappsys</a>.
</blockquote>
Zásadní pro širší využití offshore větrných zdrojů bude dokončení severojižního spojení Western Link. To spojuje výrobní kapacity ve Skotsku s oblastmi velké spotřeby v Anglii. Kvůli nedostatečné kapacitě přenosového vedení musí být v některých případech skotské větrné elektrárny placeny, aby omezily svou produkci.
Za pozornost jistě stojí úbytek podílu uhelných elektráren. Ty se například v prvním čtvrtletí minulého roku na výrobě podílely celými 16 %. Nyní jejich podíl pokles pod 10 %. Současně jsou však tyto zdroje stále nepostradatelné.
Například 1. března letošního roku bylo v Británii vyhlášeno varování hrozícího nedostatku zemního plynu. Uhelné zdroje o výkonu 10,5 GW tak společně s dalšími zdroji musely převzít dominantní postavení zemního plynu.
Zdroj úvodní fotgrafie: <a href="https://www.flickr.com/photos/nuon/7118077753/in/photolist-bR11wv-pP5z69-9xZeic-wgGkFp-PUF3nW-9xZfBp-bu7JNM-i5mpVD-ncXqNg-585jyv-pWpxMr-pP5AW3-i5mdnb-9y3dBu-avgpdf-9xZf62-j8MQZn-JXWREE-4YhwNg-9y3cPA-9xZf9D-9y3bYA-9xZdwc-8BUJrc-9y3bAA-9xZfzv-57Nw1j-9xZfqM-7HVpnY-5xLoX3-i5mdYm-pgcXJJ-9xZfb4-9y3bEo-6bQ8KJ-7xsxcM-8DCdpJ-i5me9k-7xrt8Z-nF4xq7-b3QeZD-8Dz6mn-qtCDz2-9QXYpM-6NRVKk-5Enwu8-Z5a4k4-6QrvVZ-9fv4Vz-7jGie6">Nuon</a>