Švédská podpora jádra nadále roste, ukazuje průzkum
Dohromady 78 % dotázaných Švédů podporuje jadernou energetiku. Podpora jádra v zemi oproti roku 2017 vzrostla o 7 %, kdy bylo jaderné energii nakloněno 71 % respondentů. Celkem 43 % lidí vyjádřilo podporu případné výstavbě nových jaderných elektráren v zemi a 35 % by rádo, aby současné jaderné bloky byly provozovány po celou dobu plánované životnosti.
Průzkum byl zpracován společností Novus a publikován skupinou Analysgruppen. Pouze 11 % dotázaných bylo v průzkumu pro okamžitý odchod země od jaderné energetiky.
Švédská vláda přesto plánuje odstavení všech svých osmi provozovaných jaderných bloků do roku 2040. Analysgruppen zkoumá švédský postoj vůči jaderné energii od roku 1997. Tři švédské jaderné elektrárny v současnosti pokrývají přibližně 40 % výroby elektřiny v zemi.
Rekordně nízký odpor k jádru
„Z letošního průzkumu vidíme oproti dřívějším letům výraznou změnu. Zatímco v předchozích letech bylo pro odchod země od jádra stabilně 20 % populace, nynějších 11 % je rekordně nízká úroveň,“ komentuje výsledky výzkumný pracovník z univerzity v Uppsale a člen Analysgruppen, Mattias Lantz.
Výsledek odráží společný názor Švédů, že jaderná energie má minimální dopad na klimatické změny.
Průzkum byl prováděn prostřednictvím webového rozhraní u náhodně vybraných respondentů společností Novus. Celkem 1027 respondentů ve věku 18-79 odpovídalo na otázky v období 24.-28. října 2019. Míra účasti oslovených byla 54 %.
Postupné uzavírání jaderných elektráren
V roce 1980 rozhodla švédská vláda o odchodu země od jaderné energetiky, ale v červnu 2010 toto rozhodnutí parlament po hlasování zrušil. Energetická politika země schválená v roce 1997 umožnila provoz 10 jaderných reaktorů déle, než bylo původně v roce 1980 plánováno, ale zároveň vyústila v uzavření dvou reaktorových bloků.
U zbylých 10 reaktorů proběhla modernizace a a byly využity projektové rezervy, čímž došlo k navýšení instalovaného výkonu dohromady o přibližně 1600 MWe. V roce 2015 bylo rozhodnuto o odstavení čtyř starších reaktorů do roku 2020 s celkovým instalovaným výkonem 2700 MW.
Dva varné reaktory JE Barsebäck nacházející se přibližně 30 km od města Malmö na jihu Švédska byly odstaveny v listopadu 1999 a květnu 2005. Společnost E.ON, hlavní akcionář OKG, v říjnu 2015 rozhodla o trvalém odstavení reaktorových bloků Oskarshamn 1 a 2.
Zdroj úvodní fotografie: Vattenfall
Mohlo by vás zajímat:
Jadro má samozrejme svoje problémy ... a veľké problémy a naozaj by bolo najlepšie sa s ním v energetike rozlúčiť ....
Je v tom ale problém, že ho akosi nie je čím nahradiť. Obnoviteľné zdroje sú síce super, ale od dokonalosti majú ďaleko a pri ich masovom nasadzovaní sa objavujú i ich veľké nevýhody + "detail" ekonomickej neefektívnosti (vietor, malé vodné elektrárne, fotovoltaické články a pod. )
Uhlie je samozrejme ešte problematickejšie .... a vo svete je jeho útlm. Plyn je tiež dobrý, ale okrem závislosti na dodávateľoch je tu hlavne jeho "uhlíková stopa" a teda je tiež na zozname nežiadúcich palív do budúcnosti.
Takže je jadro také zlé ?
Nie je ideálne, ale zrejme ho rýchlo nenahradím a zvlášť absurdné je vyraďovať existujúce elektrárne, kde už toho až tak veľa "nezachránime" ... či ich vyradíme dnes, alebo o 20 rokov ... stále musíme draho likvidovať atómové elektrárne, tak prečo ich "nepodržať" a o 20 rokov hádam budeme z techológiami ďalej a budeme môcť na jadro v energetike zabudnúť.
CO JE TO ZA?, S PROMINUTÍM HLOUPÝ KOMENTÁŘ? tak nejříve, bolo by nejlepší jádro zrušit??? a pak ho omlouvat?
Opět se musím ozvat ohledně "jádro má velké problémy".
Ve Švédsku roste podpora mimo jiné i pro to, že tam jeden z "velkých" problémů jádra vyřešili. Mají kde uložit vyhořelé jaderné palivo - bezpečně! Úložiště bude u elektrárny Forsmark a aby druhá kandidátní lokality Oskarshamn (také u elektrárny) nepřišla zkrátka, tak tam bude výroba hermetických kontejnerů s vyhořelým jaderným palivem. Více - https://www.skb.com/future-projects/the-spent-fuel-repository/our-applications/
Do Forsmaku se budou transportovat po moři - a to jejich výhoda oproti třeba naší zemi.
Mimochodem - obě obce (na úrovni našeho menšího města, neboť každá má přes 20 000 obyvatel) souhlasily s úložištěm a v podstatě "soutěžily", kde to nakonec bude - proto ten pro obě lokality výhodný kompromis.
A to vše se nakonec promítá do zvyšující se podpory obyvatel k jádru.
Další pak je, že JE je v podstatě velmi nízko emisní zdroj - oproti plynu neskutečně.
Takže pak zůstává jediný "velký" problém - investiční náklady. Ale skutečně jsou tak velké, když se na ně podíváme z pohledu, že je to investice, která bude sloužit (dnešní reaktory) 80 až 100 let? Přirozeně bude třena obnovit / modernizovat řídící systém (asi několikrát).
A abych nezapomněl - vyřazování. Je také technologicky i finančně zvládnuto!
Na rozdíl od jiných elektráren, si na to JE v Evropě postupně vytváří fond.
Takže kde jsou ty velké problémy?
Problémem jsou ti, kterým vadí současná konzumní společnost a kteří hledají každou možnost, jak ji rozvrátit.
Naprostý souhlas. Jediný opravdový problém jádra je vyšší cena, zbytek je "jen" politika/propaganda/neznalost. Civilizace prostě má svoje následky, a zrovna u jádra jsou ty následky minimální.
Pravdu má i Dušan s vyřazováním funčních elektráren před koncem životnosti, to je naprosto neomluvitelná populistická demence. Ekologicky i ekonomicky naprosto kontraproduktivní.
Pane Vacek, dost je mi nepochopitelná Vaše úvaha. Považuji současnou konzumní společnost za úpadek lidskosti. Jak to ale proboha souvisí s jadernou energetikou?? Jsem jaderný fyzik v důchodu a podporuji řešení v podobě jaderné energetiky. Zdraví Mgr. Milan Honusek, CSc., IMH.
Pane Honusku, svým způsobem bych mohl souhlasit, je tady však jeden problém. Bohužel naše socioekonomické paradigma je založeno na tom, že většina se živí tím, že chodí do nějakého zaměstnání. Během posledních cca 150-200 let jsme mnohé lidské aktivity, tak zefektivnili, že dnes se mnoho lidí pracuje v "konzumním průmyslu". Vy znáte nějakou studii, kolik pracovních míst ve světě je založeno na zbytném konzumu? Já si akorát všímám, že v Praze se počet obchodních center zvyšuje. A ten počet lidí může být značný (odhadl bych to i na desítky procent).
Není to tedy otázka konzumu ale paradigmatu. Jsme připraveni připustit, že práce není pro všechny, pokud odmítáme konzum. Kolik lidí je připraveno na to, když se položí otázka "A co budou dělat, z čeho budou žít?" Ono nás to stejně možná čeká s nástupem robotů.
Nevím proč se o tom bavíme pod článkem o jaderné energetice, ale téma je to rozhodně zajímavé a už jsem na něj vícekrát narazil. Znám to pod termínem "bullshit jobs" neboli "práce na hovno." 40% západní populace má údajně pocit že jejich práce nemá prakticky žádný význam nebo přínos.
Kapitalistická tržní ekonomika je ale založená na tom že peníze musí proudit, nevím jestli jsme připravení na tak velkou změnu paradigmatu jako třeba helicopter money (prachy zadara pro všechny), i když současná měnová politika s negativními úroky centrálních bank není podle mně o nic míň divná...
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se