Termín spuštění nových bloků JE Vogtle se opět posouvá
Předpokládaný termín spuštění třetího bloku jaderné elektrárny Vogtle (AP-1000) se opět posouvá. Tentokrát na konec 1. čtvrtletí roku 2023 a u čtvrtého bloku nejpozději do konce 4. čtvrtletí roku 2023, oznámila to společnost Georgia Power. Kromě toho firma uvedla, že její podíl na celkových investičních nákladech Vogtle se zvýšil přibližně o 920 milionů USD (cca 19,85 miliardy Kč).
V říjnu loňského roku oznámila společnost Georgia Power tříměsíční zpoždění v harmonogramu projektu dostavby třetího a čtvrtého bloku JE Vogtle. Termín třetího bloku se tím posunul na třetí čtvrtletí roku 2022 a u čtvrtého bloku na druhé čtvrtletí roku 2023.
Nedostatky v kontrolních záznamech
Společnost však nyní uvedla, že dojde k dalšímu 3-6měsíčnímu zpoždění, kvůli nedostatkům v inspekčních zprávách pro třetí blok, což zpozdí některá potřebná schválení od americké Národní regulační komise pro jaderná zařízení (NRC).
Designový návrh dvou nových reaktorových bloků Vogtle 3 a 4. Zdroj: Georgia Power
"Zjistili jsme neúplné a chybějící kontrolní záznamy týkající se velké části materiálů a zařízení, které byly instalovány na třetím bloku," uvedl v konferenčním hovoru Thomas Fanning, generální ředitel mateřské společnosti Georgia Power, Southern Company.
Poznamenal, že v uplynulém roce nedostatky ve výstavbě a kvalitě dokumentace posunuly časový harmonogram projektu a zvýšily náklady na výstavbu.
Stavba se nadále prodražuje
Podíl společnosti Georgia Power na celkových investičních nákladech na elektrárnu Vogtle se zvýšil o přibližně 920 milionů USD, "tím jsou zohledněny nové předpokládané termíny uvedení do provozu, produktivita výstavby, zvýšené podpůrné zdroje a doplněny nepředvídané výdaje".
Turbogenerátor jaderné elektrárny Vogtle 3 (leden 2022). Zdroj: Georgia Power
Uvedená částka zahrnuje 480 milionů USD kvůli změnám nákladů a harmonogramu a 440 milionů USD v dodatečných nákladech, které má společnost Georgia Power nést podle dohody spoluvlastníků.
Společnost Georgia Power podotýká, že podle dohody spoluvlastníků je k prodloužení harmonogramu na rok 2023 nutné souhlasné hlasování vlastníků projektu. Uvedla, že proces hlasování probíhá a měl by být ukončen 8. března. Společnost Georgia Power hlasovala pro prodloužení výstavby.
Devět let od zahájení výstavby
Bloky 3 a 4 elektrárny Vogtle spoluvlastní společnosti Georgia Power (45,7 %), Oglethorpe Power (30 %), MEAG Power (22,7 %) a město Dalton (1,6 %).
Fotografie z výstavby JE Vogtle 3 a 4 (listopad 2021); Zdroj: Georgia Power
Výstavba dvou bloků AP1000 byla zahájena v roce 2013, třetí blok v březnu a čtvrtý blok v listopadu. Společnosti Southern Nuclear a Georgia Power, obě dceřiné společnosti Southern Company, převzaly řízení projektu výstavby bloků v roce 2017 po bankrotu společnosti Westinghouse.
Mohlo by vás zajímat:
Za domácí uhlí budeme ještě plotit zlotem.
Že se frantíci nezmínili co nového doma, když se pro ČR tak rozpovídali o EPR2 1200 MW. Stress corrosion cracking je jev známý desítky let, doprčic...
V Maďarsku už také začíná vítězit rozum:
"Na podmínky sporného rusko-maďarského obchodu si chce „posvítit“ lídr široké opoziční koalice Péter Márki-Zay. „Vzhledem k povaze této smlouvy se zdá být rozumné zastavit výstavbu a zrevidovat kontrakt. Je nepřijatelné, že Viktor Orbán dal zakázku Rosatomu bez otevřené soutěže a zadlužil zemi na desítky let nevýhodným úvěrem, horším než odpovídá tržním podmínkám,“ řekl Márki-Zay loni v rozhovoru pro web Political Capital.
Ještě radikálnější názor má další předák opozice – budapešťský primátor Gergely Karácsony. „Rozšíření jaderné elektrárny Paks je příliš drahé a vystavuje Maďarsko riziku finanční a energetické závislosti na autokratickém Rusku. Klíčovým zájmem Maďarska je ukončit tento kontrakt co možná nejrychleji a osvobodit se z této pasti,“ uvedl Karácsony loni v rozhovoru pro Political Capital."
A ve Finsku také:
"Již včera proběhla médii zpráva o možné ztrátě zakázky ve Finsku. Tamní premiérka Sanna Marinová oznámila, že finská vláda znovu posoudí rizika projektu na stavbu jaderné elektárny Hanhikivi na severu země. Generálním dodavatelem jednoho 1200megawattového bloku měl být Rosatom. Ten měl zároveň vlastnit 34procentní podíl v nové elektrárně."
Rusové mají subdodávky sjednané na Západě. Strojovna, řídící systém aj. nejsou levné. Kdyby Finové a tím spíše Maďaři cukli, tihle dodavatelé by se na nich jistě chtěli i dokázali tvrdé hojit.
Tohle Orbánovo rozhodnutí o JE Paks přijde Maďarsko pěkně draho tak jako tak.
Že by úspěch jaderné energetiky? Ta naposledy spuštěná jaderná elektrárna v USA se začala stavět od roku 1972 a výstavba skončila roku 2006. Jinak ale v USA a i jinde ve světě stavějí hlavně na OZE a jaderná energetika paběrkuje.
Mimo jako vždy, naposledy spuštěná jaderná elektrárna v USA se ani nezačala stavět v roce 1972, ani její výstavba neskončila roku 2006. Bylo to v roce 2016.
Jo, Emile, máte pravdu. Poslední dokončenou JE v USA je druhý blok JE Watts Bar, oslnivých 1165 MW, které se stavěly mezi 1973-1985 a následně od 2007 do 2016. Byl to veliký úspěch, protože rozpočet dostavby byl překročen jen cca 2.5x.
to je vskutku uspech postavit za 43 rokov nieco nad 1GW noveho vykonu, tolko pridala krajina ako Mexiko v solaroch za 1 rok hm
Až na to, že Spojené státy za těch 43 let nepostavily jen tuhle jednu elektrárnu, ale celkem 40 reaktorů, tedy zhruba polovinu celé své jaderné flotily, která je pořád s přehledem největším nízkoemisním zdrojem elektřiny v USA.
Stavět jaderné elektrárny v této nejisté době je úplný nesmysl. Stačí, kduž jedna raketa odstaví chladící systém, a je zaděláno na katastrofu podobného rozsahu jako v Černobylu nebo Fukušimě. Jaderná energetika je u ledu dokud nebude rychlá a účinná dekontaminace.
Píšete naprosté nesmysly. Jedna raketa nemůže odstavit chladicí systém a hypotetické odstavení chladicího systému nemůže způsobit katastrofu podobného rozsahu jako v Černobylu.
Vaše závěry jsou jen zbožná přání, tato krize naopak nahrává stabilním zdrojům, které nejsou závislé na neustálém přísunu paliva ze zahraničí, mezi něž patří zejména jádro a domácí uhlí.
Nepíšu nesmysly. V přídadě podobné situace jako na Ukrajině je provozování JE velký risk. Při roztavení jádra reaktoru, což se při výpadku chlazení zřejmě přihodí, to bude probíhat podobně, jako třeba ve Fukušimě. Nemusí jít nutně o zásah do reaktoru. Stačí poškodit primární okruh nebo jeho napájení. Už se to několikrát stalo i v mírových podmínkách. Namátkou: Amerika (Three Mile Islands), Francie (výpadek transformátoru? Loir-et-Cher), Německo (Greifswald, blízko bodu tavení).... Je toho samozřejmě na seznamu mnohem víc.
Ale píšete nesmysly, fearmongering Černobylem jste tiše opustil a vymýšlíte jiný.
Nějaké argumenty by nebyly? Pokud ne, tak jsou vaše sdělení bezpředmětná.
Nějaké argumenty by byly až po vás, dosud jste žádné nepředložil, pouze své zcela mylné dojmy. Jelikož jste schopen tvrdit, že odstavení chladícího systému může způsobit katastrofu podobného rozsahu jako v Černobylu, je evidentní že vaše znalosti problematiky jsou na úrovni paní biomasy...
Co tedy máme stavět? jak zajistíte bezpečnost OZE elektráren? ty může raketa zničit také a na rozdíl od Jaderných elektráren nejsou nijak chráněny.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se