10. únor 2026
V Japonsku znovu spustili reaktor v největší jaderné elektrárně na světě

Japonská společnost Tokyo Electric Power Company Holdings (TEPCO) dnes znovu spustila reaktor v jaderné elektrárně Kašiwazaki-Kariwa, která je největší na světě. Informují o tom tiskové agentury. Zařízení, které se nachází v prefektuře Niigata severozápadně od Tokia, mělo být poprvé od havárie jaderné elektrárny Fukušima z roku 2011 spuštěno už v lednu, kvůli technické závadě byl však tehdy restart zastaven.
Elektrárna má sedm bloků a restart se zatím týká jen reaktoru číslo 6. Provozovatel původně předpokládal, že s restartem začne 20. ledna, kvůli technickým problémům ale začátek posunul o dva dny. Ani pak se ale proces nezdařil - když se rozezněl alarm, společnost TEPCO musela proces po několika hodinách zastavit. Dnes uvedla, že příčinu problémů zná a už je odstranila.
Provozovatel jadernou elektrárnu Kašiwazaki-Kariwa znovu spustil navzdory přetrvávajícím obavám veřejnosti. Na začátku ledna předalo společnosti TEPCO a japonskému úřadu pro jadernou regulaci několik sdružení petici proti znovuzprovoznění elektrárny s téměř 40.000 podpisy. Zdůrazňují v ní, že elektrárna se nachází v seismicky aktivní oblasti, kde bylo v roce 2007 silné zemětřesení.
Alarm se 22. ledna v elektrárně ozval v časných ranních hodinách při vysouvání regulačních tyčí, zhruba pět hodin po začátku restartu. Alarm signalizoval abnormality v měniči, který řídí rychlost motoru, jenž pohybuje regulačními tyčemi, což provozovatele přimělo, aby reaktor odstavil do doby, než zjistí příčinu.
Samotný měnič podle vyšetřování nebyl poškozen, alarm byl však nastaven příliš citlivě na detekci změn elektrického proudu. Vzhledem k tomu, že abnormality u regulačních tyčí mohou být zachyceny jinými alarmovými systémy, rozhodl se provozovatel upravit nastavení měniče tak, aby ho tyto změny nespouštěly.
Společnost TEPCO uvádí, že reaktor číslo 6 má 205 regulačních tyčí a že plánuje všechny z nich v průběhu dneška vysunout. Očekává totiž, že reaktor dosáhne tzv. kritičnosti, tedy že se v jeho aktivní zóně ustálí řetězová reakce jaderného štěpení.
Společnost následně spustí turbínu a od neděle zahájí zkušební výrobu a přenos elektřiny, stejně jako kontroly zařízení opětovným odstavením reaktoru. Firma uvedla, že pokud nebudou při zvýšení výkonu na téměř plnou kapacitu zjištěny žádné problémy, přejde 18. března ke komerčnímu provozu.
Japonsko mělo před havárií ve Fukušimě 54 aktivních reaktorů v různých částech země a přibližně 30 procent vyrobené elektřiny pocházelo z jádra. Po ničivém zemětřesení a mohutné vlně cunami selhaly chladicí systémy reaktorů v komplexu Fukušima Daiiči a do ovzduší unikly radioaktivní látky, což si vyžádalo evakuaci stovek tisíc lidí. Japonsko přechodně odpojilo všechny reaktory, od roku 2015 začalo znovu uvádět do provozu jen ty, které splnily přísnější požadavky na bezpečnost.
Havárie ve Fukušimě měla dalekosáhlé dopady, například německá vláda tehdy kvůli katastrofě zásadně změnila postoj k jaderné energetice. Kancléřka Angela Merkelová krátce po havárii oznámila, že Německo postupně všechny jaderné bloky uzavře. Poslední tři jaderné elektrárny Němci odpojili od sítě v roce 2023, energii z jádra tak Německo přestalo vyrábět po více než 60 letech.
Mohlo by vás zajímat
16. únor 2026
20. únor 2026
26. únor 2026
9. březen 2026
16. březen 2026
23. březen 2026
26. březen 2026
Komentáře (19)
Upřímně nevím, zda je to dobrý krok. Oni sami ví, v jaké lokalitě se jaderná elektrárna nachází a to v oblasti rizika zemětřesení + Tsunami. Navíc i tato elektrárna má stupidně nainstalované diesel generátory v přízemí, takže jestli tam pak vletí voda, hodně štěstí před Fukushimou číslo 2..
Právě že to ví, proto taky ví že si mohou dovolit ji spustit. Leží totiž na západním pobřeží, nikoliv na východním jako Fukušima. Na západním pobřeží nehrozí extrémní tsunami jako na východním pobřeží, bloky 5, 6, 7 jsou 12 metrů nad hladinou moře, což samo o sobě je na západním pobřeží dostatečně vysoko, přesto tam vybudovali ještě výše položené záložní dieselgenerátory a dále tam mají mobilní diesely podle mapy kolem 50 metrů nad hladinou moře, kam žádná tsunami dosáhnout nemůže. "Fukushima číslo 2" zde opravdu nehrozí.
Nikdo není neomylný.
U Fukušimy buď zanedbali rizika nebo se stalo to, co nikdo nepřepokládal, ale stalo se.
Nikdo nemůže zaručit, že se bude něco podobného opakovat.
*Nikdo nemůže zaručit, že se NEbude něco podobného opakovat.
dle míry fobie hrozí největší tsunami v Rakousku a Německu, naštěstí vývoj jaderné technologie uplně nezamrzl, reaktory 4. generace jsou navrženy pro možnost pasivního dochlazení v případě přehřátí a to samočinně rozpuštěním zátky
Možnost pasivního dochlazení mají i dnes téměř výhradně stavěné reaktory III. generace.
Lidé v Německu i Rakousku mají svůj názor, stejně tak, jako ho máte vy.
To je dobře, že vývoj nezamrzl, ale stále jsou v provozu ty staré reaktory a dlouho budou.
U "starých reaktorů" došlo k podstatným úpravám právě k zamezení tohoto typu havárie, např. byly upraveny prostory s diesely, aby byly vodotěsné, byly přidány další diesely v místech kde zaplavení nehrozí, přidány mobilní diesely, mobilní čerpadla, přidány pasivní rekombinátory vodíku, atd. Navíc se tyto scénáře testují a personál na ně cvičí.
A proč se toto všechno nedělalo již od začátku?
Proč už Škoda 100 neměla airbagy, ESP, hlídání mrtvého úhlu, ...? Podobná otázka.
Odpovídání na otázku jinou otázkou (tzv. protiotázka) je komunikační technika využívaná k získání času, přesměrování rozhovoru.
Hezký pokus.
Nevadí, kdo chtěl, odpověď pochopil. U vás jsem tu ambici ani neměl...
Pokud jste tu ambici neměl, proč jste vůbec reagoval?
Nebylo to tedy zbytečné?
Pokud se nudíte, kupte si raději medvídka mývala.
Nečtete to jenom vy. Kdybyste to četl sám, s odpovědí bych čas neztrácel.
Tak to mě mrzí, že si myslíte, že to čte ještě někdo jiný.
FYI - já to čtu, Emilových odpovědí, vč. této řečnické otázky, si cením a problémy s jejím pochopením jsem skutečně neměl.
Diskute tohoto typu vedou pouze k tomu, že příspěvky vybraných diskutujících už prostě ani nečtu a ignoruji jako nepodstatné.
Diskuse ohledně vnímáni rizik naší společností a jejich přijatelnosti v průběhu věků je skutečně zajímavá a, myslím, dosti relevantní. Představa, že budu žít ve světě bez jakýchkoliv rizik je skutečně iluzorní a přinejmenším dosti úsměvná.
Díky za reakci, to Emila jistě potěší, že to nepsal úplně zbytečně.
Jak jste vy pochopil Emilovu odpověď otázkou z 11. únor 2026, 08:27?
Můžete mi to vysvětlit?
Děkuji
veřejnost v Rakousku a Německu ale pro ale jádro je, postoj proti je čistě ideologický, reprezentovaný aktuální vládou. V Rakousku bylo referendum o nespuštění Zwentendorfu spjato i s odchodem kancléře Bruna Kreisky, dopadlo to přesně obráceně - elektrárnu nespustili, kancléř zůstal, v Německu se k moci dostala silná zelená lobby financovaná režimem o kterém se nemluví, energiewende byl nástroj k zajištění odběru plynu z tohoto režimu, a záruky pro vybudování plynovodů nordstream 1 a 2, jádrofobie v Německu má i silnější podporu po incidentu kdy ukládali radioaktivní materiál v bývalých solných dolech a docházelo ke kontaminaci spodních vod
V solných dolech ke kontaminaci spodních vod radioaktivním materiálem nedošlo, existuje jen riziko že by k tomu teoreticky mohlo dojít. K reálné kontaminaci spodních vod v Německu došlo pouze jinou průmyslovou činností, ale nešlo o radioaktivní materiál.







