Vattenfall pokračuje v přípravě nových jaderných bloků ve Švédsku
Společnost Vattenfall pokračuje v přípravě stavby nových jaderných bloků u švédské elektrárny Ringhals. O součinnost na podrobném plánu a územním rozhodnutí požádala místní úřady. V lokalitě mají podle plánů Vattenfallu do začátku 30. let vyrůst nejméně dva malé modulární reaktory. Švédská vláda v současné době diskutuje legislativu usnadňující výstavbu nových jaderných zdrojů.
Švédská energetická společnost Vattenfall požádala obec Varberg o podrobný plán vedoucí k povolení výstavby nových jaderných reaktorů u elektrárny Ringhals. Již v loňském červnu Vattenfall zahájil pilotní studii proveditelnosti výstavby nejméně dvou malých modulárních reaktorů (SMR). Cílem je zprovoznění prvního bloku na počátku 30. let.
"Aby bylo možné postavit nové reaktory na poloostrově Värö, je třeba vypracovat nový a podrobný plán. Vattenfall proto žádá o územní rozhodnutí od obce Varberg k vypracování takového podrobného plánu," řekla Desirée Comstedtová, projektová manažerka pro jadernou energetiku ve Vattenfallu.
Vattenfall již odkoupil většinu pozemků o rozloze kilometr čtvereční navazující na současný areál jaderné elektrárny na poloostrově Värö. Společnost nyní analyzuje, jak bude moci využít stávající zázemí a kolik podpůrných budov bude muset vystavět. Zároveň probíhá proces zjišťování dopadů stavby na životní prostředí.
"Provedli jsme průzkum, který ukazuje, že tato oblast je nejvhodnější pro co nejrychlejší uspokojení rostoucí potřeby plánovatelné výroby elektřiny ve Švédsku" dodala Comstedtová.
Jaderná elektrárna Ringhals disponuje čtyřmi reaktory ze 70. a 80. let minulého století. První zprovozněný blok typu BWR Vattenfall odstavil na konci roku 2020, druhý blok typu PWR ukončil provoz o rok dříve. V současné době tak bloky dodávají do sítě 2190 MW a společnost počítá s jejich provozem dalších 20 let.
Rozvoj jádra ve Švédsku
Nová švédská vláda koncem loňského roku nastavila kormidlo k rozvoji jaderné energetiky v zemi. Kromě nastavení nových pravidel a procesů pro výstavbu malých modulárních reaktorů chce vláda i zrychlit povolovací proces a výstavbu konvenčních reaktorů. V říjnu letošního roku pak vláda předložila návrhy na zrušení omezení počtu reaktorů na deset a na umožnění vzniku nových jaderných lokalit.
"Vláda nyní podniká další kroky k zajištění lepších podmínek pro výstavbu a provoz nové jaderné elektrárny ve Švédsku. Musíme zefektivnit náš regulační rámec a naše úřady pro budoucí nové reaktory jak konvenční, tak SMR," řekla ministryně pro klima a životní prostředí Romina Pourmokhtariová.
Mohlo by vás zajímat:
Modulární reaktory jako např. NuScale se ukázaly jako propadák. A jak je to s výstavbou velkých bloků JE se mohou Švédové přesvědčit ve Finsku. Zřejmě tedy žádnou novou JE stavět nakonec nebudou.
Karásek, nechť si žije ve svém pseudosvětě.
Já osobně budu švédům fandit, protože jejich stávající energetický mix JE a OZE dokazuje, že takto funguje dekarbonizace energetiky a nechť si tento stav udrží i do budoucna.
Studnička, neberte si mě osobně do huby. Žádám o vymazání jeho komentáře.
Je to zcela jednoduché Karásku. Přestaňte tu uvádět vaše protijaderné bláboly, které s reálnou energetikou nemají nic společného a já na vás reagovat nebudu.
Tento příspěvek byl redakcí odebrán z důvodu porušení pravidel diskuze.
:-) jako zamindrákovanec se tu představujete v každém příspěvku vy Karásku.
"Zřejmě tedy žádnou novou JE stavět nakonec nebudou." Toto není žádný argument, ale pouze vaše dojmologie.
Dřevěné větráky, které Švédové jeden čas vydávali za budoucnost, se taky nějak neujaly....
Modulární reaktory se neukázaly jako propadák, Karásku. Modulárních reaktorů je ve vývoji přibližně 80 a to že byl zrušen pilotní projekt jednoho z těch 80 reaktorů, vůbec nic nevypovídá o úspěšnosti ostatních typů, z nichž většina se od tohoto typu značně liší.
Stejnou "logikou" by se dalo tvrdit, že se jako propadák ukázaly třeba offshore větrné elektrárny, protože i tam bylo několik projektů v poslední době zrušeno.
Jak je to s výstavbou velkých bloků JE se mohou Švédové přesvědčit ve Finsku, kde se nakonec i přes zpoždění a prodražení výstavba ukázala jako velmi úspěšná a pro Finsko je to i tak levný a čistý zdroj elektřiny s velmi dlouhou životností.
Tak Emile to Olkiluoto se jako úspěšné neukázalo. A ty modulární reaktory jsou možná levné v plánech, ale v praxi už to tak nebude.
Olkiluoto 3 je SMR?
Ne, blok o výkonu 1600 MW není malý.
Právě že se Olkiluoto jako úspěšné ukázalo. Postavit disponibilní a nízkoemisní zdroj s roční výrobou 12 TWh, životností 60+ let a výrobní cenou elektřiny 51 €/MWh nepochybně úspěch je.
Třetí blok finské JE Olkiluoto se stavěl od roku 2005 a do plného provozu vstoupila k 1. květnu 2023. Jiný reaktor stejného typu EPR vzniká ve francouzském Flamanville od roku 2007. Palivo by se mělo začít nakládat v roce 2024. Flamanville 3 patří ovšem mezi odstrašující příklady. Pokud vše vyjde podle plánu, bude se stavět zhruba čtyřikrát déle a za čtyřikrát vyšší cenu, než se původně předpokládalo.
To pokládáte za úspěch? Já pokládám za úspěch čínské a ruské reaktory, které jsou nám zakázány.
Především u toho Olkiluota byla doba výstavby 12+ a taky se hodně prodražilo. Mělo být hotovo 2009, ale bylo 2021. Na to se zapomělo.
To je teď už úplně jedno, Karásku, podstatné je že ta elektrárna běží a vyrábí levně elektřinu, navzdory tomu že se to "hodně prodražilo".
Ano, Mirku, za úspěch pokládám každý projekt, který vyrábí elektřinu levně, čistě a spolehlivě, tj. i např. ty čínské.
Souhlasím s Vámi, Emile, SMR zatím propadák nejsou. Zatím ovšem ani jeden projekt nebyl úspěšný natolik, aby se na jeho produkci vybudovala odpovídající produkční kapacita. Těch 80 projektů ve vývoji je jen znamením toho v jaké fázi se SMR nacházejí. Každý potenciální producent si šmidlá svoje unikátní řešení. Za (velmi silného) předpokladu, že SMR nakonec uspějí, bude nejdříve potřeba 20-30 let než se zjistí, které designy vůbec stojí za to stavět, než vznikne alespoň nějaká produkční základna a než se vlastně zjistí jaká je "ekologická nika" pro SMR v systému výroby elektřiny a/nebo tepla. Zatím není ani jasno v definici, co vlastně je malý reaktor a už vůbec není jasno v tom, jestli z těch 80 nebo více projektů vůbec něco reálně uspěje.
Jo, v tom Finsku je to tak "velký úspěch", že ani sami Finové ve výstavbě jaderných reaktorů nehodlají dále pokračovat.
S prvním odstavcem víceméně souhlasím, což se mi u vás stává opravdu výjimečně. Že to bude ještě trvat, než se SMR prosadí, není moc překvapivé.
S druhým odstavcem naopak vůbec, napište jediný validní důvod, proč by disponibilní a nízkoemisní zdroj s roční výrobou 12 TWh, životností 60+ let a výrobní cenou elektřiny 51 €/MWh neměl být úspěch.
Dále není pravda že Finové "ve výstavbě jaderných reaktorů nehodlají dále pokračovat", Fortum se např. na výstavbu SMR ve Finsku připravuje. Další velké bloky zatím neplánují, protože je momentálně ani nijak zvlášť nepotřebují. Fosilní zdroje už téměř nepoužívají a díky spuštění EPR mají víceméně vyrovnanou exportní bilanci.
Důsledky výstavby EPR ve Finsku jsou známé:
- Siemens se zbavil své jaderné divize, nehodlají dále pokračovat ve výstavbě JE.
- Areva musela být zachráněna od bankrotu státní intervencí
- Finové museli na tu nízkoemisní jadernou elektřinu čekat skoro 20 let.
Tenhle konkrétní projekt sice finančně nakonec pro Finy nedopadne až tak hrozně. Ale byly ukončeny snahy o výstavbu dalšího reaktoru v Olkiluotu a reaktoru v Hanhikivi. Tohle byly reálně rozpracované projekty, ne vzdušné zámky se SMR.
1) Důsledky pro dodavatele jsou sice známé, to je ale problém dodavatelů a nikoliv investora ani Finska samotného, pro které projekt nejen že "nedopadne až tak hrozně", ale je pro něj nakonec velmi úspěšný.
2) Siemens se své jaderné divize nezbavil v důsledku výstavby v Olkiluotu ale v důsledku havárie ve Fukušimě a s tím souvisejícího německého odchodu od jádra: "The move is a response to the Fukushima nuclear disaster in Japan in March, chief executive Peter Loescher said." bbc. com/news/business-14963575
3) OK, píšu si že projekt který nikdy ani nepožádal o stavební povolení považujete za "reálně rozpracovaný projekt", to se určitě bude hodit...
Navíc mají plány se stávajícími bloky, viz článek zde z 13.10.2023.
"Kromě prodloužení provozní licence se TVO také zabývá možnostmi dalšího zvýšení výkonu těchto bloků. Pro oba bloky se prověřuje možnost navýšení instalovaného výkonu o 80 MWe, což by znamenalo zvýšení instalovaného výkonu každého bloku z 890 MWe na přibližně 970 MWe. Roční objem vyrobené elektřiny by se tak zvýšil o 1,2 TWh, poznamenala TVO. Rozhodnutí týkající se prodloužení licencí a zvýšení výkonu budou učiněna po dokončení studie EIA."
Chci se vás zeptat Švédsko je taky zaostalá země pod vlivem Ruska?
Karásek, jedinný kdo tady nemá věcné argumenty a jen plané kecy o nějaké mafii, jste vy. Vaše představy o energetice jsou na úrovni žáka 5 třídy ZŠ. Možná jím jste a jen anonymně tady štouráte do věcí o kterých nemáte ani páru.
Je to také tím, že jiné články k věci cenzor zamítne.
Je to tak, když ocitujete americké zdroje, které jasně ukazují na problém v USA či EU, tak to neprojde, i když jediný Váš komentář k tomu je že to je realita.
Cituji, bez komentíře: "V roce 2020 schválilo americké ministerstvo energetiky investici ve výši 1,35 miliardy dolarů na 10 let pro elektrárnu označovanou jako Carbon Free Power Project. Firma NuScale plánovala společně se sdružením Utah Associated Municipal Power Systems (UAMPS) vybudování elektrárny se šesti reaktory o celkovém výkonu 462 megawattů, která měla být spuštěna v roce 2030.
Projekt prvního SMR se ruší
S prudkým poklesem cen obnovitelných zdrojů se však ekonomická stránka zhoršila a podporovatelé začali od celého projektu ustupovat. Od projektu tak postupně odstoupilo několik měst, protože náklady na vybudování elektrárny s malými modulárními reaktory soustavně rostly."
Zase je to tady: Pelíšky, "muž s koženou brašnou nesmí projet"
No věcný argument jako hrom je přece ten včerejší z USA:
Tam je to američany přesně řečeno, platí to pro USA stajně jako pro EU.
Cituji: "V roce 2020 schválilo americké ministerstvo energetiky investici ve výši 1,35 miliardy dolarů na 10 let pro elektrárnu označovanou jako Carbon Free Power Project. Firma NuScale plánovala společně se sdružením Utah Associated Municipal Power Systems (UAMPS) vybudování elektrárny se šesti reaktory o celkovém výkonu 462 megawattů, která měla být spuštěna v roce 2030.
Projekt prvního SMR se ruší
S prudkým poklesem cen obnovitelných zdrojů se však ekonomická stránka zhoršila a podporovatelé začali od celého projektu ustupovat. Od projektu tak postupně odstoupilo několik měst, protože náklady na vybudování elektrárny s malými modulárními reaktory soustavně rostly."
To je to co to neustále píši o situaci ve světě, Je prudký pokles cen obnovitelných zdrojů na straně jedné a neustále rostoucí náklady budování jaderných elektráren, nejen SMR ale i velkých reaktorů.
Diskutujme o této realitě, to nejde okecat, to je realita. Plánovat mohou třeba Švédové to, co se jim zachce. Je třeba diskutovat o realitě.
Páru Horák trochu mám. Píšu fakta, což se jaderné mafii nelíbí. V Třebíči je to silná mafie a proto jsou moje příspěvky mazány.
ad Emil, cituji: "Že to bude ještě trvat, než se SMR prosadí, není moc překvapivé." V USA si to už v Utahu prosadili, ale nakonec, pro neustále se zvyšující cenu, od toho couvli. Realita
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se