Analytici: Opatření EU dočasně uklidní ceny energií, jsou ale nutné další kroky

Noční dohoda lídrů zemí Evropské unie na obrysech opatření proti vysokým cenám energií by měla alespoň dočasně stabilizovat ceny energií. Ty sice budou stále na vyšší úrovni než v minulosti, omezí se však dosavadní cenové výstřelky. Stále je však nutné vyřešit některé další kroky včetně investic do energetické infrastruktury. Tvrdí to analytici, které oslovila ČTK.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes nad ránem shodli na opatřeních proti vysokým cenám energií. Lídři podpořili dobrovolné společné nákupy plynu či mechanismus cenové korekce v případě mimořádného zdražení. Vyzvali také Evropskou komisi k přípravě cenového stropu na plyn spalovaný v elektrárnách, k tomuto bodu nicméně připojili několik dílčích požadavků, které mohou proces natáhnout.

Dohodnutá opatření by v příštích několika měsících mohla pomoci jednotlivým zemím překonat zhoršené tržní prostředí, míní analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak. „Efektem bude zejména stabilizace cen energií. I když oproti loňskému roku budou stále na zvýšené úrovni, tak by měla značně poklesnout volatilita, což umožní firmám i domácnostem lépe plánovat,“ vysvětlil Tomčiak. Volatilita vyjadřuje výši poklesu či vzestupu ceny, například u akcií, a míru rizika investice.

Podle ekonoma Lukáše Kovandy jsou dohodnuté výsledky triumfem Itálie, Španělska nebo Polska, kteří patří mezi klíčové stoupence zastropování cen plynu v EU. Opatření mají omezovat největší cenové skoky v burzovní ceně plynu, což podle Kovandy de facto představuje cenový strop. Kromě toho očekává, že růst cen plynu by mělo omezit i celounijní nakupování této suroviny. „Otázka je, zda není pozdě. Průmyslové podniky napříč EU už nyní bijí na poplach. Vždyť v porovnání s průměrem let 2018 a 2019 je plyn v EU o zhruba 620 procent dražší. Tento narůst destruuje poptávku po celé Evropě,“ podotkl Kovanda. Připomněl růst cen některých dalších surovin, jejichž produkci ovlivňují právě drahé energie.

Rezervovaněji se k důsledkům dohodnutých opatření staví analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal. „Celkově se kloním k názoru, že tento strop povede spíše k nedostatku plynu a nižší ochotě menších hráčů do Evropy dovážet LNG,“ podotkl. Podle něj nemá velký smysl dávat cenový strop na něco, co Evropa z obrovské části dováží a nemůže rychle navýšit těžbu na svém území. Zároveň je podle něj nutné ještě vyjasnit další související otázky. Naráží přitom hlavně na to, zda ustanovení dynamického cenového pásma bude platit pro veškerý plyn v EU, nebo jen pro paroplynové elektrárny.

Analytik XTB Jiří Tyleček označil dohodu na summitu za malý posun v řešení problému, diskuse je ale podle něj potřeba. „Největší smysl mi dávají společné nákupy plynu, naopak jsem skeptický k cenovým stropům. Stanovení maximálních cen může v konečném důsledku vést k omezeným dodávkám. Dle mého názoru by EU měla napnout síly na to, aby byl v Evropě plynu dostatek,“ sdělil ČTK.

Z dlouhodobého pohledu je tak nutné v Evropě stavět nové zdroje a energetickou přenosovou soustavu, upozornil Tomčiak. „Hraje se o čas. Terminály na LNG lze při urychlené výstavbě spustit v horizontu 1,5 až dvou let. Stejně tak lze v takovémto horizontu vybudovat větší flotilu LNG tankerů. Zároveň je nutné dobudovat lepší síť plynovodů na jihu Evropy. A masivně investovat do obnovitelných zdrojů energií, jelikož jejich uvedení do provozu je relativně rychlé a při současných cenách energií je jejich ekonomická návratnost atraktivní,“ podotkl. Podle něj by to totiž vedlo k dalšímu snížení cen energií, při urychlení až o desítky procent do příštího léta. „Tato zima bude ještě z hlediska energetické náročnosti ekonomik nepříjemná a domácnosti i firmy budou muset šetřit. Příští zimu už bude situace daleko příznivější,“ dodal Tomčiak.

Podle Dohnala by se zase brzy měla otevřít otázka, zda Evropa v případě vojenské porážky Ruska na Ukrajině dovolí v budoucnu dodávky plynu do Evropy jako formu splácení reparací Ukrajině a jako náhradu škody zemím EU.