Ázerbájdžán pomáhá Rusku obcházet sankce týkající se energií, varuje právnička

Ázerbájdžánské energie nejsou alternativa k plynu a ropě z Ruska, Baku naopak Moskvě pomáhá obcházet sankce. V rozhovoru s ČTK to uvedla Žala Bajramovová. Ázerbájdžánská právnička zaměřující se na lidská práva přijela tento týden do Štrasburku na jednání Evropského parlamentu (EP) v zastoupení svého otce Gubada Ibadoghla, uvězněného ázerbájdžánského ekonoma a protikorupčního aktivisty, který se dostal mezi tři letošní finalisty Sacharovovy ceny za svobodu myšlení.

Úřady ho sice přesunuly do domácího vězení, Bajramovová ale varuje, že její otec je v ohrožení života, neboť bezodkladně potřebuje operaci srdce.

Podle Bajramovové byl Ibadoghlu zadržen kvůli své práci na odhalování korupce a praní špinavých peněz v Ázerbájdžánu, zejména ve vztahu k dodávkám ruské ropy a plynu do Evropy.

„Můj otec odhalil, že Ázerbájdžán pomáhá Rusku přeprodávat ropu a plyn, které pak končí v Evropě jako ázerbájdžánské produkty. Problémem se jako jediný systematicky zabýval, a proto ho chtějí umlčet,“ tvrdí právnička.

Ibadoghlu, který žil v Británii, kde kromě jiného založil nadaci na podporu ázerbájdžánských studentů v zahraničí, byl zatčen už loni 23. července poté, co se vydal do Baku navštívit svou nemocnou matku. V současnosti je stále vyšetřován. Při zadržení byl brutálně napaden, upozornil už loni EP v usnesení s tím, že vyšetřování je politicky motivované. Bajramovová nyní dodala, že napadena byla i Ibadoglova manželka, která utrpěla závažná zranění, následně se jí však podařilo dostat ze země i díky tlaku EP.

„Hlavní srdeční tepna mého otce je rozšířená na 5,2 centimetrů, což je nad limitem pro urgentní operaci. Pokud praskne, zemře. Přesto mu ázerbájdžánské úřady odmítají umožnit přístup k lékařské péči,“ řekla Bajramovová ČTK.

Podle ní Ibadoghlu i v domácím vězení nadále podléhá velmi přísnému režimu, nemá přístup k internetu a nemůže komunikovat s okolním světem.

„Ázerbájdžán navíc podle nás nemá dostatek odborných znalostí k úspěšnému zvládnutí podobné operace, proto se snažíme zachránit otcův život tím, že ho co nejdříve dostaneme ze země,“ dodala.

Podle Bajramovové čelí pronásledování celá rodina. „Dostáváme výhrůžky smrtí, zveřejňují naše osobní fotografie a jsme neustále sledováni. Ázerbájdžán proti nám používá stejné metody jako ruské bezpečnostní složky,“ řekla.

Podle svých slov byla v Ázerbájdžánu dvakrát mučena policií, přičemž utrpěla zlomeniny žeber a kolen. Dodnes je proto pacientkou centra Červeného kříže pro oběti mučení ve švédském Malmö.

Podle Bajramovové jsou státy jako Česko, které odebírají ázerbájdžánské energie, v dobré pozici, aby na tuto zemi vyvíjely tlak v otázkách lidských práv. „Nejsem si jistá, co v tom podnikají, protože nás o tom neinformovali, ačkoliv jsem s nimi byla opakovaně v kontaktu,“ řekla.

S Bajramovovou se v září ve Štrasburku setkal velvyslanec stálé mise při Radě Evropy Petr Válek, s dalšími diplomaty se setkala letos v Praze a v Bruselu, a loni s ní na okraj pražské konference Forum 2000 hovořil také ministr zahraničí Jan Lipavský, potvrdil na dotaz ČTK mluvčí resortu Daniel Drake.

„Případu věnujeme pozornost, byl výslovně zmíněn v usnesení senátního výboru pro zahraniční věci, již dříve jsme se ve Štrasburku připojili také k prohlášení ve Výboru delegátů ministrů Rady Evropy,“ dodal mluvčí.

Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev je u moci od roku 2003, ve kterém zemřel jeho otec Gejdar Alijev, který ovládal Ázerbájdžán už před rozpadem SSSR z pozice prominentního člena komunistické strany. Před několika lety také si nechal v referendu schválit vytvoření funkce viceprezidentky, do níž následně jmenoval svoji manželku. Lidskoprávní organizace dlouhodobě upozorňují na porušování lidských práv, pronásledování ázerbájdžánských disidentů a omezování svobody projevu.